Rozhovor s Tomášem Hládkem, ředitelem sekce peněžní a platebního styku ČNB (Petr Kincl, LN 1.11.2003 strana 3, rubrika Téma)
Výroba jednoho desetníku stála centrální banku 23 haléřů, dvacetníky byly ještě o něco dražší,
říká Tomáš Hládek, ředitel sekce peněžního a platebního styku ČNB.
LN: Proč se vlastně Česká národní banka rozhodla zrušit desetníky a dvacetníky?
Tyto drobné mince přestaly postupně plnit funkci oběživa. Centrální banka jich každý den
vydávala do oběhu značné množství, někdy i půl milionu, zpět se jí však téměř nevracely.
LN: Jak je to možné?
Důvodů bylo určitě více. Tím hlavním je ale fakt, že za samotný desetník či dvacetník si toho
dnes mnoho nekoupíte. Nemalý vliv mělo i chování některých obchodníků, kteří ve snaze urychlit
inkasování peněz na pokladnách drobné spíše vraceli, než aby je od svých zákazníků přijímali.
LN: Kolik stála výroba jednoho desetníku či dvacetníku?
Desetníku zhruba 23 haléřů a u dvacetníku ještě o pár haléřů více. Náklady na výrobu tak
jednoznačně převyšovaly jejich nominální hodnotu.
LN: Čeká padesátníky stejný osud jako deseti - a dvacetihaléře?
O ukončení platnosti padesátníků nebyla na půdě České národní banky dosud žádná diskuse. Je
proto pravděpodobné, že vydrží až do našeho předpokládaného přechodu na euro.
LN: Kolik mincí z těch, které jsou v oběhu, se vrátí do ČNB ?
Na základě zkušeností z měnové odluky po rozdělení Československa a zkušeností našich kolegů
v Evropě předpokládáme, že se podaří stáhnout 25 - 30 procent mincí.
LN: ČNB "prodávala" drobné mince ostatním bankám. Za desetníky a dvacetníky, které se do
banky nevrátí, ale "zaplatit" nemusí. Znamená to, že na této operaci účetně vydělá?
Rozdíl mezi hodnotou emitovaných a stažených mincí z účetního hlediska bude započten do
příjmů centrální banky.
LN: O kolik mohou stoupnout ceny po zrušení desetníků a dvacetníků?
Bude záležet na tom, jak se zachovají obchodníci. Odborníci předpokládají, že inflace by
kvůli zrušení drobných mincí mohla vzrůst maximálně o 0,5 procenta.