Padělky peněz nejen očima statistiky

(Bankovnictví 5/2001, rubrika Měnová politika, strana 27)

V České republice bylo v roce 2000 zadrženo 5015 kusů padělků českých bankovek. Z tohoto počtu 3652 zadržela policie a 1365 padělků bylo zadrženo v oběhu. I tak vzrušující záležitost, jakou padělky peněz pro podstatnou část veřejnosti bezesporu jsou, se může změnit v téma relativně nudné, budeme-li se na ně dívat přes suchá čísla statistiky a porovnávat jejich výskyt jen v určitém čase na daném teritoriu.

Z hlediska možného narušení plynulosti peněžního oběhu však tato čísla mohou poskytovat důležité informace. Uvedená data říkají, že průměrný obyvatel Čech a Moravy měl v roce 2000 šanci setkat se s padělkem české bankovky v poměru asi 1,4:10 000, nebo jinak také to, že na 30 000 obyvatel připadly v průměru asi čtyři falešné bankovky. Vezmeme-li v úvahu, že v oběhu je asi 230 milionů kusů bankovek, pak lze konstatovat, že na milion bankovek v oběhu připadá asi šest padělků. Z porovnání dat za posledních pět let je zřejmé, že pokud jde o padělky zadržené v oběhu, byli jsme na tom v roce 2000 za poslední tři roky nejlépe, avšak o něco hůře než v letech 1996 a 1997. S ohledem na počet podělků v současné době peněžnímu oběhu z této strany žádné velké nebezpečí nehrozí. Rozhodně je toto nebezpečí menší než nebezpečí hrozící ze strany regionálních zpravodajů některých komerčních televizních stanic, kteří jsou schopni v tendenčně zaměřeném vysílání navádět veřejnost, aby bankovky určitých hodnot při platbách nepřijímala.

Situace v zahraničí

Zajímavé je určitě i porovnání se zahraničím. Určité možnosti dávají materiály Statistics and Banknote Handling Committee, který je jednou z odborných komisí nevládní Banknote Printers Conference. V rámci této komise se porovnávají statistiky týkající se peněžního oběhu asi dvaceti evropských zemí. Jednou ze sledovaných kategorií je i počet padělků zadržených v oběhu. Padělky zadržené policií se při těchto výpočtech nezohledňují, neboť jsou v jednotlivých letech dosti proměnlivé a nedovolují vytvořit pro porovnání solidní základ. Porovnává se ze dvou výše uplatněných hledisek: počet padělků na jeden milion obyvatel a počet padělků na jeden milion bankovek v oběhu. Výsledky nejsou pro Českou republiku vůbec špatné. Například v počtu padělků na milion obyvatel se Česká republika v posledních letech řadí v rámci sledované skupiny mezi pět zemí snejnižším výskytem padělků. Nižších čísel stejně stabilně dosahují Finsko, Dánsko, Rakousko, podobných čísel jako my v pořadí za námi dosahují Švédsko, Holandsko, Belgie a Maďarsko.

Kvalita padělků

Statistiky samozřejmě vypovídají i o kvalitě padělků. K nejčastějším u nás patří padělky "zdařilé", které v pětistupňové stupnici kvality nalezneme přesně uprostřed. Ty může rozpoznat i laik. "Velmi nebezpečné" padělky, u nichž se předpokládá, že je rozpozná jen odborník, zná-li charakteristické znaky takových padělků, se naštěstí vyskytly pouze u amerických dolarů. Z padělků českých bankovek bylo jako "nebezpečné" klasifikováno 232 kusů. Toto číslo však je rovněž nižší než v předcházejících čtyřech letech. Mezi nebezpečné patřily zejména padělky bankovek v hodnotě 2000 Kč a 5000 Kč. I "nebezpečné" padělky lze rozpoznat, má-li přijímající dostatečné znalosti o pravých penězích a věnuje-li přijímaným penězům dostatečnou pozornost. Je možné se oprávněně domnívat, že tři nejvyšší hodnoty českých bankovek se staly dlouhodobějším předmětem zájmu dobře organizované, pravděpodobně zahraniční skupiny profesionálně zdatných padělatelů disponujících kvalitním tiskařským vybavením pro různé technologie. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že právě tato statisticky nejzajímavější část padělků českých peněz není vyráběna převážně na relativně snadno dostupných barevných kopírovacích zařízeních nebo na inkoustových tiskárnách, ale že podstatná část z nich byla vytištěna kvalitním tiskem z plochy. To je technologie, která vyžaduje profesionální znalosti i vybavení. Také napodobení hlubotisku způsobem, který padělatelé použili, vyžaduje určitou zkušenost v tiskařském řemesle.

Nízká úroveň kontroly pravosti peněz

Se značným znepokojením je nutno konstatovat, že narůstá počet padělků zjišťovaných centrální bankou v odvodech bank. V roce 2000 vzrostl počet těchto padělků o 22 %. Příčinu však pravděpodobně nelze hledat v tom, že by se tak výrazně snížila kvalita práce bankovních pokladníků. Zřejmě ji lze nalézt jinde. Řada bank dnes již nezpracovává tržby odváděné hypermarkety a supermarkety sama, ale jejich třídění a kontrolu počtu a pravosti před odvodem do centrální banky za ni provádějí zpravidla bezpečnostní agentury provozující přepravu hotovosti. Ty samozřejmě na řadu padělků v odvodech tržeb přijdou, ale při technologiích, které používají, se občas stane, že některé padělky zadrží až třídicí zařízení v centrální bance. Toto tvrzení však je pouhým dohadem, pro jeho jednoznačné potvrzení zatím scházejí statistické podklady. O nízké úrovni kontroly pravosti peněz ve velkoprodejnách se může přesvědčit kdokoliv z nás, kdykoliv a kdekoliv. Pokladníci, kteří mají snahu kontrolovat alespoň kvalitu vodoznaku, jsou pověstnými bílými vránami. Tím se však na druhé straně zvyšuje riziko výdeje padělků z přijatých bankovek nižších hodnot. Postiženým, který bude muset kontrolovat pravost přijímaných peněz, se tak dříve nebo později stane platící zákazník. To je také důvod k zamyšlení, zda by neměli zákazníci sami preferovat bezhotovostní formy placení. Jejich většímu rozšíření by mohla napomoci rovněž racionální poplatková politika bank. Trend k anonymitě hotovostí odváděných pokladníky velkoprodejen a způsob jejich zpracování formou služby placené třetí osobě může být i částečným vysvětlením skutečnosti, proč v zemích s velmi rozvinutou sítí takových služeb (například Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko) jsou počty padělků zadržených v oběhu v přepočtu na jeden milion obyvatel o řád vyšší než u nás.

Hotovostní euro a hrozba jeho padělání

Právě vyjmenované země patří s výjimkou Velké Británie ke klíčovým zemím tvořícím Evropskou měnovou unii (EMU), v nichž budou od 1. ledna 2002 vydány do oběhu bankovky a mince znějící na euro. Evropská komise, Evropská centrální banka, Europol a všechny další zainteresované instituce se zcela právem obávají padělků nových platidel společné měny. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že počty falešných bankovek zemí EMU představují v průběhu roku na území naší republiky zhruba třetinu z celkového počtu zjištěných padělků. Donedávna vedly v počtu padělků bankovek vydávaných v evropských zemích a zjištěných u nás německé marky, v letošním roce je na vedoucí pozici vystřídaly padělky italských lir. Bude jen otázkou času, kdy padělané eurobankovky zaujmou ve svém součtu pozici nynějších národních měn zemí dvanáctky. Platnost bankovek na rozlehlém území většiny společné Evropy zcela nepochybně zjednoduší padělatelům situaci. Evropská unie provedla nutná institucionální a právní opatření a intenzivně se pracuje i na dokončení technického zázemí. Rozhodnutím o zvýšení ochrany eura proti padělání Evropská komise zúčastněným státům uložila rozšířit své závazky vyplývající z mezinárodní Úmluvy o potírání penězokazectví z roku 1929 i na peníze, jejichž vydání se teprve připravuje. O tom, že to nebyla tak úplně neopodstatněná iniciativa, svědčí skutečnost, že k pokusu o směnu bankovky znějící na 5 eur u nás došlo už v loňském roce. Vyšetřováním případů padělání společné měny byl v evropském měřítku pověřen Europol. Bude vytvořena databáze padělků (Currency Counterfeits Database), která bude mít dvě části: operativně-taktickou policejní a statisticko-technickou bankovní. V rámci Evropské centrální banky (ECB) je vytvořeno Středisko analýzy padělků (Counterfeits Analysis Centre, CAC), které bude zpracovávat data z jednotlivých národních centrálních bank zúčastněných zemí a dalších zemí eurozóny. Tato data by měla představovat onu statisticko-technickou část databáze. Institucionálně byla vyřešena i otázka spolupráce policejních složek přidružených zemí s Europolem. Podle rozhodnutí Evropské komise lze na základě bilatelárních smluv vytvořit v Bruselu funkci styčného důstojníka pro oblast padělaných peněz. Struktura navrhovaná ECB dále předpokládá, že v jejím rámci bude fungovat Evropské technické a vědecké středisko (European Technical and Scientific Centre). Obdobná střediska, která by se mimo jiné měla zabývat padělky mincí, budou zřízena i v jednotlivých zemích. V rámci národních centrálních bank zúčastněných zemí budou existovat též národní střediska analýzy padělků. Určitými nejasnostmi dosud trpí uspořádání styků národních centrálních bank přidružených zemí s CAC. Diskutované řešení prostřednictvím Interpolu je velmi nepraktické už jenom proto, že Interpol je policejní organizace a předávané či požadované informace by musely procházet nejméně dvěma přestupními stanicemi (národním úřadem Interpolu v příslušné zemi a jeho generálním sekretariátem v Lyonu). Ikdyž eurobankovky budou z hlediska ochrany ceninových tisků nepochybně produktem špičkových technologií, nelze vyloučit celou škálu padělků od těch nejméně kvalitních a nejméně náročných (barevné nebo kolorované kopie zhotovené na čemkoliv, co kopíruje) až po špičkové polygrafické produkty. Úspěšnost padělatelů však bude jako vždy záležet pouze na kvalitě pokladníků a jejich ochotě se přijímanými penězi z hlediska pravosti zabývat.

Padělky amerických dolarů

V rámci úvah o statistice je nutno se vrátit k padělkům amerických dolarů. Těch bylo na našem území v loňském roce zadrženo v oběhu 2123 kusů, což je podstatně více než českých bankovek. Daleko nebezpečnější byla i jejich struktura z hlediska kvality. Když Federální rezervní systém zavedl v roce 1996 nové bankovky s velkými portréty, pochybovala většina expertů z evropských zemí o úspěšnosti této akce. Připravované úpravy byly podle jejich názoru nedostatečné. Obavy se v průběhu několika let potvrdily. V nedávné minulosti se začal v odborných kruzích používat termín "superdolary". Tím se označovaly, někdy s notnou dávkou škodolibosti, padělky amerických stodolarovek a padesátidolarovek, podle názoru zainteresovaných kvalitnější než oficiální produkce Bureau of Engraving and Printing, jak se známá instituce ve Washingtonu vyrábějící americké bankovky, nazývá. Nová řada amerických bankovek s velkými portréty měla superdolarům učinit přítrž. K nepříjemnému překvapení došlo v loňském roce, kdy se i nás objevily "superdolary" v hodnotě 100 dolarů nového vzoru. Velmi nebezpečných padělků amerických bankovek bylo u nás v minulém roce zadrženo 853 kusů, to znamená 37,2 % z celkového počtu u nás zadržených stodolarovek. Přestože na těchto superdolarech jsou markanty, podle nichž je lze rozpoznat (například vodoznak), velmi nepříjemná je skutečnost, že na padělcích je použita fungující opticky proměnlivá barva (OVI). Traduje se, že jde o pravou barvu, jež byla zcizena při dodávce do jedné z ceninových tiskáren, které tuto barvu používají. Výrobce barvy i americká Secret Service však odmítají tuto informaci potvrdit, a tím do určité míry zpochybňují spolehlivost jednoho znejvyhledávanějších a nejužívanějších ochranných prvků na moderních bankovkách, prvku, s nímž se samozřejmě počítá i u nových eurobankovek. Americká administrativa se ústy některých svých úředníků při různých příležitostech nechala slyšet, že se připravuje nová řada barevnějších dolarů, které se budou počtem ochranných prvků více blížit standardu evropských bankovek.

Závěr

Zbývá otázka, zda lze uvedená statistická data nějak ovlivnit. Ta základní, počet zadržených padělků a jejich kvalitu, pravděpodobně nikoliv. To je především otázka úspěšné represe ze strany orgánů činných v trestním řízení. Určitě však lze ovlivnit další data, která říkají, kolik falešných bankovek nebo mincí bylo přijato jako pravé peníze. Tady však nepomůže represe, nýbrž prevence: osvěta a zvyšování odbornosti profesionálních pokladníků, jejich dovedností a koneckonců i jejich odpovědnosti.

Padělané a pozměněné paníze zadržené na území ČR

Počty kusů zadržených padělků