Padělané peníze v roce 2003

(Bankovnictví 20.5.2004 strana 18 - Měna a regulace)

Zdá se, že české policii se proti rozšiřovatelům padělků v posledních dvou letech daří. To bylo naznačeno už v loňském hodnocení výskytu padělků peněz v České republice v roce 2002 (Bankovnictví 5/2003) poznámkou, že kdyby policie uskutečnila jednu akci proti padělatelům místo na začátku ledna 2003 už v závěru roku 2002, vypadaly by statistiky za předminulý rok úplně jinak.

Začátek letošního roku je tomu loňskému velmi podobný, neboť policie si může na své konto připsat už dva úspěšné zákroky.

VÝSKYT PADĚLKŮ A ÚSPĚCHY POLICIE

V roce 2003 policie zadržela 3528 padělků všech druhů měn, tzn. o 2037 více než v roce 2002. Velmi pozitivní je skutečnost, že podstatnou část z nich představují padělky bankovek 5000 Kč (1703 kusů), které se na území ČR vyskytují už delší dobu a jsou hodnoceny jako nebezpečné. Ty policie zadržela u rozšiřovatelů loni v lednu. Na začátku letošního roku k nim přibyly další padělky stejné hodnoty. Dílnu se bohužel zatím objevit nepodařilo a vzhledem ke stáří zajištěných padělků lze předpokládat, že už je mimo provoz. Kolik falešných bankovek ještě mají rozšiřovatelé v ČR nebo v zahraničí k dispozici, to se nedá odhadnout.
Druhou podstatnou část padělků českých bankovek zadržených v loňském roce policií tvoří padělky bankovek 100 Kč, jejichž kvalita není valná, neboť byly účelově vyrobeny pro použití ve výherních automatech. Většina z nich byla zjištěna v odvodech tržeb heren, především ve Východočeském kraji. Část byla objevena také při domovních prohlídkách u zadržených pachatelů. Padělky byly vytištěny na inkoustových tiskárnách bez jakýchkoli známek snahy o napodobení ochranných prvků.
V porovnání s předminulým bylo v roce 2003 rokem podstatně vyšší i množství padělků zadržených z oběhu. Zejména v odvodech tržeb bylo zjištěno celkem 5008 padělků, což je o 3169 více než v roce 2002. Počet padělků českých bankovek zadržených z oběhu je druhý nejvyšší od roku 1993. Do určité míry poklesl počet padělků zadržených v odvodech bank, přesněji v odvodech hotovostí prostřednictvím bezpečnostních agentur, které pro komerční banky odvody tržeb od velkých klientů zpracovávají. I to je nutné považovat za pozitivní jev, zejména s ohledem na skutečnost, že některé banky i bezpečnostní agentury začaly plnit bankomaty bankovkami, které zpracovávají samy a nepoužívají do nich peníze z dotací od centrální banky.

VYŠŠÍ VÝSKYT PADĚLKŮ

Výskyt padělků českých i zahraničních peněz kulminoval v roce 1998. Po několika letech, v nichž statistiky vykazovaly pokles výskytu padělaných peněz obecně, je na místě otázka, zda vyšší výskyt padělků v loňském roce je pouze nic neznamenajícím výkyvem, nebo změnou celkového dosud klesajícího trendu. Tomu, že by zejména u českých peněz mohlo ke změně trendu dojít, nasvědčuje skutečnost, že vyšší počet padělků byl zjištěn již druhý rok po sobě a že počet padělků zadržených zejména policií v prvních dvou měsících tohoto roku je opět vyšší než v předcházejících letech.
O určité změně trendu lze zřejmě hovořit i u padělků českých mincí, a to v souvislosti s použitými materiály a technologií jejich výroby. Stále častěji se začínají vyskytovat padělky, které mají elektromagnetické vlastnosti podobné pravým mincím v hodnotách 10 Kč a 20 Kč. ČNB tuto skutečnost zjistila jen díky tomu, že se v posledních letech stále intenzivněji zaměřuje na kontrolu pravosti a kvality mincí nejen vyšších hodnot vracejících se z oběhu. Ukazuje se, že zavedení kontroly vzhledu mincí pomocí elektronických zařízeních bylo nutné a přes investiční náročnost realizace to byl krok správným směrem ve správnou dobu.

ROSTOUCÍ OBLIBA EURA MEZI PADĚLATELI

Za zcela přirozený lze označit pokles počtu padělků národních měn zemí, které v roce 2002 přijaly jako společnou měnu euro. Velmi zajímavé však je zjištění, že v posledních několika letech klesá též počet padělků amerických dolarů zadržených na území ČR (a nejen u nás). To svádí k různým spekulacím o příčinách menšího výskytu padělků mezi padělateli dříve nejoblíbenější měny. Příčinou může být nejen skutečnost, že Američané přistoupili ke zvýšení ochrany svých bankovek. Zejména zvýšená barevnost dolarů, vodoznak, ale i použití dalších prvků, kterým se - pokud jde o vzhled peněz - poněkud konzervativní Američané dlouho bránili, jsou do určité míry revolučními prvky v produkci Bureau of Engraving and Printing. Příčinou ale může být také zvýšená aktivita amerických tajných služeb v oblastech, o nichž se předpokládalo, že tam padělatelské dílny produkující dolary působí (Afghánistán, Irák, Sýrie), nebo snaha některých režimů zlepšit své vztahy k západním mocnostem (Libye).
Další příčinou menšího počtu dolarových padělků může být též mezi padělateli rostoucí obliba eura. Přes rozdílné trendy však byl v roce 2003 v ČR v porovnání s padělky eurobankovek zjištěn více než dvojnásobek padělků dolarů.
V roce 2003 bylo na území ČR zadrženo celkem 503 padělků společné evropské měny. To podle statistik ECB představuje méně než jedno promile padělků eurobankovek zadržených v loňském roce v zemích EU. Počet padělků eura zadržených na území ČR však představuje méně než polovinu ročního průměrného výskytu padělků bývalých národních měn zemí eurosystému z doby před zavedením eura. Proto lze také s velkou pravděpodobností očekávat, že počet padělků této měny u nás v příštích letech poroste.
V ČR se v roce 2003 nejčastěji vyskytovaly padělky eurobankovek v hodnotě 50 EUR (317 kusů) a 100 EUR (79 kusů). V Evropské měnové unii bylo nejvíce padělků zjištěno u hodnot 20 EUR a 50 EUR. Vzhledem k barevnosti eurobankovek se jako metoda padělání nejvíce uplatnil inkoustový tisk, tisk z plochy a tzv. barevný xerox (včetně kombinací). Ve stupnici nebezpečnosti byla naprostá většina padělků eura zjištěných v ČR klasifikována ve třetím stupni jako "zdařilé". Jako "nebezpečné" bylo klasifikováno pouze devět padělků, na nichž byly dobře napodobeny některé ochranné prvky.

PADĚLKY EUROBANKOVEK V EUROZÓNĚ

Výskyt padělků eurobankovek v zemích eurosystému byl medializován a stal se námětem řady článků i předmětem jednání nejvyšších evropských institucí - poznámkami poslanců Evropského parlamentu počínaje a zasedáním Rady guvernérů ECB konče. Když pomineme skutečnost, že padělání peněz je atraktivní téma, najdeme několik důvodů k zamyšlení, proč je padělkům eurobankovek věnována taková pozornost.
Jedním z nich je možná chyba, které se stala už v úvodní kampani před vydáním eura. Některé sdělovací prostředky si informace o počtu a kvalitě ochranných prvků zkratkovitě vyložily tak, že eurobankovky prostě nelze padělat. To je samozřejmě nesmysl, neboť padělat lze všechno a vždy. Záleží pouze na množství prostředků, investovaných do technické a personální složky padělatelské dílny. Nekvalitní padělek pomocí jednoduchých prostředků bez dokonalého napodobení ochranných prvků může dnes vyrobit kdokoli, kdo disponuje skenerem a barevnou tiskárnou. Slibovat si proto od uvažované druhé emise eurobankovek, že s paděláním skoncuje, je rovněž utopie. Vyrobit kvalitní padělek však bude podstatně obtížnější. Stejně jako u současné emise bude záležet především na příjemcích peněz.
Největší množství padělků eurobankovek bylo podle dostupných informací zjištěno ve Francii, Itálii a ve Španělsku. O těchto zemích se v dobách dávno před zavedením eura vědělo, že se v nich padělky různých hodnot národních i jiných měn vyskytují v relativně velkém množství. Může to být otázka tradice, kvality právní úpravy i úspěšnosti práce policie. O tradici lze v souvislosti s paděláním hovořit zejména ve Francii pouze v "superlativech". Jako příklady slouží padělky ruských rublů nebo rakouských zlatek vyráběných už v Napoleonových dobách nebo připomínka nekorunovaného padělatele francouzských franků Czeslawa Bojarského, jehož dílna velmi úspěšně fungovala od roku 1950 do roku 1963. Naopak speciální útvar francouzské policie zřízený pro boj s penězokazectvím (OCRFM) je celkem úspěšný a že patří k oporám evropských struktur zřízených pro boj s paděláním jednotné měny.
Velkým množstvím padělků byla pověstná i italská měna, kde se ovšem za jednu z příčin považovala ve srovnání s jinými zeměmi relativně slabší právní úprava ochrany peněz proti penězokazectví a samozřejmě mafie, jež se v minulosti výrazně angažovala v padělání amerických dolarů. Zkušenosti s větším množstvím padělků měla i německá Bundesbank, neboť před rokem 1989 a ještě několik let po něm byla německá marka náhradní měnou užívanou v celé východní Evropě. Své zkušenosti s pokoutním sháněním marek měli i Češi.
Padělky eura působí problémy především v těch zemích, jejichž měny v minulosti příliš často padělány nebyly. Patří mezi ně Belgie, Rakousko, Nizozemí a Irsko. Rakouská centrální banka, která je příkladná v požádání osvětových kampaní rozšiřujících znalosti o penězích, opakovaným průzkumem veřejného mínění zjistila, že v porovnání s dobou před a těsně po zavedení eura v hotovostní formě klesla ve veřejnosti znalost ochranných prvků a že veřejnost již nevěnuje přijímaným penězům takovou pozornost jako dříve. Další možnou příčinou, proč jsou padělatelů při distribuci padělků celkem úspěšní je zásadní změna designu bankovek. Od 20. let minulého století byly ve většině evropských zemích na bankovkách umístěny portréty, ať již alegorické, nebo portréty skutečných osobností. Veřejnost se proto při příjmu peněz orientovala i na portréty a některé nedostatky falešných bankovek (výraz portrétované osoby) dokázala správně vyhodnotit a padělek rozpoznat. Odchylky v provedení neosobní architektury, která rovněž nabízí velmi kvalitní ochranu v podobě jemných hlubotiskových linek v rozkresbě hlavního tiskového obrazce, zřejmě nejsou natolik varující, aby na ně veřejnost při příjmu peněz reagovala.

PADĚLKY EUROBANKOVEK MIMO EVROPSKOU UNII

V tisku se objevily i zprávy o zdrojích padělků eurobankovek mimo EU, zmiňovány jsou hlavně Bulharsko a pobaltské republiky, zejména Litva. O Bulharsku se již před rokem 2002 hovořilo jako o zemi s velkým počtem padělatelských dílen, které se věnovaly výrobě německých marek. Německé televizní programy uváděly pořady dokumentující nákupy padělků marek v Bulharsku realizované redaktory těchto televizních stanic.
Pokud jde o Balkán, situace se příliš nezměnila. Některé nové republiky vzniklé po rozdělení bývalé Jugoslávie dále používají místo německých marek euro a euroměna je samozřejmě díky turistickému ruchu v této oblasti velmi oblíbená. Lze předpokládat, že podstatná část padělků vyrobených v Bulharsku je určena právě pro tuto oblast.
Pobaltské republiky stejně jako před druhou světovou válkou existují na hranici dvou světů. Nákupní cesty Rusů do Finska a obráceně jsou známé. Ekonomicky méně úspěšné režimy Ukrajiny a Běloruska rovněž vytvářejí prostředí pro úspěšnou distribuci falešných bankovek nejen společné evropské měny.
Množství padělků nové měny, které se objevilo v průběhu dvou let po jejím zavedení v hotovostní formě, nelze jednoznačně posuzovat jako důsledek podcenění bezpečnostních rizik v této souvislosti. Naopak, otázka padělků jednou z priorit, které EU i ECB v době před vydáním společných bankovek i mincí do oběhu akcentovala. Objektivní realita spočívající v technickém rozvoji polygrafie však zaznamenala značný vzestup.
Padělky euromincí, které se objevily v sousedních zemích, nebyly v ČR dosud zadrženy. Je však asi jen otázkou času, kdy se takové padělky u nás objeví. Vzhledem k omezeným možnostem jejich uplatnění u nás není třeba se jich ve zvýšené míře obávat.

Počty kusů zadržených

ZDROJ: ČNB

Z oběhu bylo loni zadrženo 7301 padělků, tzn. o 2515 více než v roce 2002. Počet padělků českých peněz zadržených z oběhu je druhý nejvyšší od roku 1993. V roce 2003 policie zadržela 3528 padělků, tzn. o 2037 více než v roce 2002.

Počty padělků bankovek CZK v kusech v jednotlivých stupních nebezpečnosti

Stupně nebezpečnosti/Roky

ZDROJ: ČNB

JUDr. Leopold Surga je náměstkem ředitele sekce peněžní a platebního styku České národní banky.