Ovlivňuje nový cíl Bank of England její rozhodování?

(Bankovnictví 18.3.2004 strana 16, rubrika Měna a regulace)

Monetary Policy Committee (MPC), odpovědná za formulaci a výkon měnové politiky Bank of England (BoE), se na svém zasedání dne 5. února rozhodla zvýšit základní měnověpolitickou sazbu o 0,25 p.b. na 4 %. Tento krok může vyvolat domněnku, zda toto zvýšení sazeb nesouvisí s prosincovou změnou inflačního cíle BoE.

Nový inflační cíl BoE je definován jako 2% meziroční růst CPI (Consumer Price Index, dříve též označovaný jako Harmonised Index of Consumer Prices, plně harmonizovaný s pravidly Eurostatu), zatímco předchozí cíl byl definován jako 2,5% meziroční růst RPIX (Retail Price Index eXcluding mortgage interest payments). Na první pohled se tak nový cíl může zdát být ambicióznější než cíl předchozí a tudíž vyžadující přísnější měnovou politiku. Ve skutečnosti však tomu tak není.
Již z odlišného názvu nově cíleného indexu plyne, že se tento index odlišuje od dříve cílovaného indexu RPIX. Základní rozdíly mezi indexem RPIX a CPI jsou následující:

(1) RPIX obsahuje mnoho položek spojených převážně s bydlením, které nejsou zahrnuty v CPI - například daně z nemovitostí, pojištění budov, poplatky realitních kanceláří. Přestože v RPIX nejsou zahrnuty přímo ceny nemovitostí, růst cen nemovitostí se prostřednictvím vyšších nákladů s jejich prodejem a údržbou v tomto indexu projevuje nepřímo (1% růst cen nemovitostí vede zhruba k růstu RPIX o 0,05 %).

(2) RPIX vylučuje 4 % domácností s nejvyšším příjmem a domácností důchodců, kteří mají většinu příjmů ze státních dávek.

(3) Oba indexy používají odlišnou metodu k ošetření změny kvality zboží.

(4) RPIX používá k agregaci cen jednotlivých položek aritmetický průměr, zatímco CPI používá geometrický průměr.

Tyto odlišnosti ve výpočtu obou indexů způsobují, že inflace měřená pomocí indexu RPIX je systematicky vyšší než inflace měřená CPI. Samotná BoE tento dlouhodobý rozdíl odhaduje na 0,5 procentního bodu (poněkud odlišný odhad dlouhodobého rozdílu ve výši 0,8 p.b. je uveden v zářijovém projevu Stephena Nickella, člena MPC). Současný rozdíl, který činí 1,3 p.b., je způsoben výrazným růstem cen nemovitostí v posledních dvanácti měsících a podle předpokladů průvodní studie BoE ke změně inflačního cíle, jakožto i únorové projekce BoE, se má tento rozdíl snížit na 0,5 p.b. v horizontu dvou let. Jelikož BoE cíluje inflaci právě v horizontu dvou let, znamenalo by to, že přechod z původního cíle na cíl nový nepovede ke změně v chování MPC.

ZMĚNA CÍLE NEZNAMENÁ ODLIŠNOU CÍLOVANOU INFLACI

Tomu, že formální změna cíle neznamená odlišnou cílovanou inflaci a že se chování MPC s přijetím nového cíle nezměnilo a ani v budoucnu nezmění, nasvědčují i tyto skutečnosti:

1. Ačkoliv se BoE od ledna letošního roku rozhoduje již na základě nového cíle, zveřejnila svoji poslední (únorovou) projekci jak pro CPI, tak pro RPIX. Srovnáním únorové a předchozí (listopadové) projekce RPIX a na nich založených rozhodnutí (v obou případech zvýšení sazeb o 0,25 p.b.) zjistíme, že se MPC chovala konzistentně v listopadu i v únoru - projekce RPIX (podmíněná novou a konstantní úrovní úrokových sazeb) se v obou případech nacházela zhruba ve středu cíle (viz obr. 1 a 2).

2. Z tiskového prohlášení zveřejněného po únorovém zvýšení sazeb a z vyjádření některých členů MPC je patrné, že rozhodnutí o zvýšení sazeb bylo založeno na vnímání výrazných proinflačních rizik plynoucích z oživení světové ekonomiky a možného přehřátí domácí ekonomiky. Tato rizika byla částečně vnímána již na předchozích zasedáních MPC v prosinci a v lednu. Zvýšením sazeb se tato rizika vyrovnala (jak je patrné i z vějířových grafů na obr. 1 a 2), avšak navzdory zvýšení sazeb únorová projekce předpokládá vyšší růst HDP než předpokládala listopadová projekce (viz obr. 3 a 4).

3. Únorové zvýšení sazeb o 0,25 p.b. bylo v souladu s očekáváním trhu, a to jak z února 2004, tak i z listopadu 2003 (viz tabulka). To svědčí o tom, že měnová politika BoE je trhem i přes změnu cíle vnímána jako konzistentní v čase a skutečné změny sazeb dávají tomuto vnímání za pravdu (obdobné srovnání pro očekávání inflace nelze bohužel provést, protože analytici byli v únoru dotazováni pouze na vývoj CPI a nikoliv RPIX, jak tomu bylo v minulosti).

Jan Filáček pracuje v odboru měnové politiky ČNB. Současně studuje doktorské studium na Fakultě sociálních věd UK. V loňském roce absolvoval krátký studijní pobyt v Bank of England a v Evropské centrální bance.