(BBC - česká redakce 5.9.2005, rubrika: 18:00 Svět o šesté)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká republika by měla přijmout jednotnou evropskou měnu nejdřív v roce 2010. Dosud vláda
ve své hospodářské strategii uvažovala o roku 2009. Upřesnění termínu dnes oznámil premiér Jiří
Paroubek po schůzce s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a především s bankovní radou centrální
banky a guvernérem Zdeňkem Tůmou. Je to reálné, že Češi budou platit eurem už za pět let? Referuje
zpravodajka BBC Tereza Zavadilová.
Tereza ZAVADILOVÁ, redaktorka
--------------------
Fakt, že české hospodářství bude v patřičné kondici pro euro až v roce 2010, oznámilo
nedávno ministerstvo financí. A podobně se dříve vyjadřovali i zástupci centrální banky. Premiér
Paroubek proto požádal zástupce těchto dvou institucí o schůzku, aby mu svůj postoj vysvětlili. A
jak dnes řekl, nechal se přesvědčit.
Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/
--------------------
Po diskusi s bankovní radou se také upevnil můj osobní názor, že v rámci společné strategie
přistoupení České republiky ke společné evropské měně by nebylo vhodné už v roce 2009. Zvažuji, že
na zasedání vlády, které bude pravděpodobně k tomuto tématu v listopadu tohoto roku, pořídím datum
přistoupení k prvnímu lednu roku 2010. Domnívám se, že tento postup přinese naší zemi méně rizik a
poskytne také dostatečný čas pro odpovědnou přípravu tohoto kroku.
Tereza ZAVADILOVÁ, redaktorka
--------------------
Pokud by vláda trvala na přijetí eura v roce 2009, už v příštím roce by Česko muselo
přistoupit do přísnějšího směnného režimu, takzvaného pásma ERM2. V tomto mechanismu musí česká
měna setrvat nejméně dva roky před přijetím eura. Například slovenská, estonská a litevská měna již
do tohoto měnového režimu přistoupily. Ministr financí Bohuslav Sobotka potvrdil, že od myšlenky
vstoupit do pásma ERM2 již za rok ministerstvo financí ustoupilo.
Bohuslav SOBOTKA, ministr financí /ČSSD/
--------------------
Je pro nás skutečně důležité, abychom dobře načasovali rozhodnutí o vstupu do kurzového
režimu ERM2 a pro nás dost dobře není možné z pohledu České republiky, abychom tato jednání vedli v
posledním půlroce této vlády a nová vláda, která vzejde z příštích voleb, byť to může být vláda
politicky stejně orientovaná, byla postavena takovýmto postupem před hotovou věc. A proto se nám i
z tohoto hlediska jeví jako optimálnější načasovat vstup do tohoto kurzového režimu o něco později
tak, aby nová vláda, která vzejde z příštích voleb, měla možnost v této věci se plně rozhodnout.
Tereza ZAVADILOVÁ, redaktorka
--------------------
Analytik České spořitelny Viktor Kotlán soudí, že i termín 2010 pro přijetí eura je příliš
optimistický. Ale vítá, že to vláda neplánuje ještě o rok dříve.
Viktor KOTLÁN, analytik České spořitelny
--------------------
Kdybychom chtěli přijmout euro v roce 2009, tak bychom museli už v příštím roce vstoupit do
mechanismu ERM2 a ten vstup v příštím roce, si myslím, že by nebyl moudrý, protože se ukázalo třeba
v roce devadesát sedm, tak fixovaný kurz v podstatě ERM2 mechanismus, který fixuje kurz plus
umožňuje nějakou fluktuaci v pásmu, to je přesně ten režim, který jsme měli před rokem devadesát
sedm, tak takovýto režim funguje jenom v době, kdy všechny ostatní politiky, zejména fiskální
politika, ale i třeba nějaká státní mzdová politika se chovají rozumně. Pokud se naše fiskální
politika nechová rozumně, tak není moudré takovýto kurzový režim mít.
Tereza ZAVADILOVÁ, redaktorka
--------------------
Viktor Kotlán soudí, že Česko pravděpodobně přijme euro ještě později, než je nyní zmiňovaný
rok 2010. České hospodářství je podle něj z makroekonomického pohledu o dost stabilnější než v
ostatních nových členských státech, takže zde nebude taková potřeba se na společnou měnu napojit.
Otázkou prý také je, jak se k tomu postaví právě nová vláda. Euro má i své nevýhody, upozorňuje
tento analytik.
Viktor KOTLÁN, analytik České spořitelny
--------------------
Zejména se jedná o to, že vlastně Česká republika přijetím eura ztratí možnost měnit úrokové
sazby a ztratí možnost, aby kurz vyrovnával nějaké ekonomické nerovnováhy, které se v té české
ekonomice objeví.
Tereza ZAVADILOVÁ, redaktorka
--------------------
Aby Česko mohlo společnou evropskou měnu přijmout, musí splnit řadu takzvaných
konvergenčních maastrichtských kritérií. Tam patří například pohyb inflace a úroků blízko průměru
EU, což Česko plní. Také je třeba držet úroveň schodku veřejných financí na maximálně třech
procentech celkové výkonnosti ekonomiky. A v tomto kritériu je Česko úplně na hraně. Ekonomové se
shodují, že vláda by měla nejprve uskutečnit nutné reformy, které by hodnotu vládního dluhu
snížily. A až poté se zabývat tím, kdy přijme euro.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Referovala zpravodajka BBC Tereza Zavadilová. Na telefonu je teď viceguvernér České národní
banky Miroslav Singer. Vítejte v BBC. Přeji vám hezký dobrý den.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítá centrální banka fakt, že vláda se vyjádřila pro přijetí eura přesně v roce 2010?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
My velmi vítáme to získání času, který je potřebný z hlediska strategie, kterou centrální
banka v roce 2003 odsouhlasila a odsouhlasila s vládou, kdy dochází k nějaké orientaci na ten druhý
rok, nebo zřejmě dojde, a to je pro nás vítaným jevem, protože jinak bysme museli už teď spouštět
řadu kroků, které jsou rázu od měnového až po technické prostě. Ono je také potřeba, aby pak bylo
dost mincí, bankovek, a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale kdybychom se bavili o možných rizicích, pokud by Česká republika vstupovala do eurozóny
už v roce 2009, makroekonomických i mikroekonomických, byla by ta rizika poměrně velká?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nebylo by to příjemné prostě. Já vždycky říkám, že my do eura můžeme vstoupit zítra za
předpokladu, že budeme ochotni snášet rizika, která jsou významná. My jsme naznačili a budeme
vyhodnocovat postup konvergence na podzim s vládou, ale už teď se začíná rýsovat, že ta rizika,
která jsou dána tím, že ta ekonomika není ještě dostatečně pružná, aby v případě, že by došlo k
nějakému otřesu, ho byla sama schopná vyrovnat, tak ta rizika vstupu v roku 2009 jsou ještě a ještě
výrazná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, nepružnost ekonomiky, české ekonomiky je dána i stále ještě poměrně
silným etatismem a dirigismem v české ekonomice, či nikoli?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Teď se přiznám, že takto abstraktně to hodnotit neumím. My máme v té statistice řadu velmi
konkrétních kvantifikovatelných údajů a z toho hlediska prostě v některých těch oblastech ekonomiky
je ještě třeba zapracovat, ať už se jedná, já nevím, o regionální rozdíly v nezaměstnanosti, nebo
podobné údaje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jde mi například o regulaci trhu práce, ano, regulaci trhu práce, řekněme, neochotu pracovní
síly migrovat, což souvisí s bytovou problematikou a stále ještě poměrně silnou regulací bytového
trhu jako takového a další oblasti.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, jednoznačně blok trhu práce je ten úsek, ve kterém máme značné obavy z nějakého
urychleného vstupu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte si, že jde o definitivní termín k přijetí eura a že k tomu v roce 2010 opravdu
dojde, nebo že, řekněme, to, co naznačují například londýnští analytici, že i ten rok 2010 je tak
padesát na padesát?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Takhle. Ta strategie, která končí rokem 2009 až deset a která se teď zřejmě zpřesní, má
předtím několik desítek paragrafů na téma toho, co se má stát. My si myslíme, že se stále dá a mělo
by se usilovat o to, aby ty paragrafy nad tím textem, který končí v roce 2009 až deset, byly
splněny. Myslíme si mimochodem, že to má smysl bez ohledu na to, jestli chceme přijímat euro, nebo
ne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaké jsou, řekněme, asi ty největší nevýhody společné měny pro poměrně malou ekonomiku, jako
je ekonomika česká, pokud byste to měl říci laicky pro lidi, kteří možná za pět let budou v České
republice platit eurem?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pro malou nebo velkou, to je jedno. Tou základní nevýhodou fixace kurzu je, že v okamžiku,
kdy přijde nějaký vnější nepříjemný šok nebo vnitřní šok z tý ekonomiky, nebo jenom dojde k jiný
fázi cyklického vývoje ekonomiky, který je tržní ekonomice vlastní, než jsme teď, teď jsme prostě
na vrcholu toho cyklu zcela evidentně, tak v tom okamžiku ta ekonomika ztrácí ten mechanismus, přes
který může snížit nezaměstnanost, může se lehce přizpůsobit. To spočívá v tom, že ten tržně určený
kurz té ekonomiky prostě oslabí, ti exportéři, výrobci tím získají určitou výhodu, ta ekonomika,
zvláště ta naše malá, velmi otevřená i v evropském měřítku ekonomika se může prostě z těch problémů
v určitý míře víceméně vyexportovat. My jsme ten vývoj několikrát takto zažili po roce devadesát
sedm, zažili jsme do určité míry ten vývoj opačným směrem kolem roku 2002, 2001, kdy naopak ta
ekonomika do určité míry zbytečně zpomalila.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A může se, promiňte, může se nakonec stát, že to budou tyto manévrovací mechanismy, které je
možné dělat s národní měnou, nikoli pak s nějakou nadnárodní měnou, jakou euro je, že by pro
ekonomiku mohlo být za pět let nevýhodné, aby vůbec do eurozóny vstupovala?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, je evidentní, že jsou ekonomiky, pro které nebylo příliš výhodné, aby do eurozóny
vstoupily, teď nechci říci nevýhodné, ale prostě ty otazníky a debaty o tom, jestli by se mělo
setrvat v nich prostě existují a jsou to ekonomiky, které byly pravidelně zvyklé na to se z těch
problémů dostat oslabením měny, jako třeba Itálie. Já doufám, že v takové pozici prostě v roce 2010
nebudeme a myslím, že dnešní schůzku je nutné vnímat jako to, že se pokusíme udělat maximum pro to,
aby prostě ty reformy byly a ta ekonomika byla kolem toho kritického období pružnější a jak říkám,
bez ohledu na to, jestli budeme přijímat euro nebo ne, tý ekonomice to může jenom prospět.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Za rozhovor BBC děkuje viceguvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi.