(ČT 1, ČT 24 24.5.2009, rubrika Otázky Václava Moravce)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítejte a hezkou neděli vám všem. Světlo na konci tunelu globální ekonomické recese, vidíme ho, nebo ne? Otázka možná nejzásadnější, odpověď na ni je však stále složitá. Konkrétních odpovědí se spíš dočkáme při pohledu na následky ekonomického zpomalení. I v Česku je vidíme na každém kroku. Roste počet lidí bez práce, zvyšuje se zadlužení státu, obce a kraje se potýkají s nedostatkem peněz a tak se možná i velké části z vás dotklo zvýšení daně z nemovitosti. Nezbývá nám nic jiného, než si zvykat na zmrazení mezd a platů, v některých případech dokonce na jejich snižování. Tentokrát jsme pro vás připravili velkou ekonomickou debatu. Pozvání do Otázek přijali nový ministr financí Eduard Janota, guvernér centrální banky Zdeněk Tůma a bývalí ministři financí z ČSSD Bohuslav Sobotka a z KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Nejen o penězích, vyhlídkách české ekonomiky bude řeč v následujících minutách. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Fischerova vláda má v pondělí schvalovat výdajové rámce státu do roku 2012. V příštím roce ministerstvo financí počítá se schodkem státního rozpočtu ve výši 150 miliard korun. Sociální demokraté dál doporučují úřednické vládě, aby aktualizovala letošní státní rozpočet, a to změnou zákona. Předseda ČSSD Jiří Paroubek připouští, že ekonomická recese zkomplikuje přijetí jednotné evropské měny, tedy eura v České republice.
Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/
--------------------
Rok 2013 je v tuhle chvíli vyloučen jednak z věcného hlediska, jednak z politického.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ztrátové hospodaření Českých aerolinií může podle některých odhadů srazit cenu při jejich privatizaci. Stát počítal s tím, že z prodeje ČSA může získat 4 až 5 miliard korun.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A jak bylo řečeno, pozvání do velké ekonomické debaty dnes přijali ministr financí Eduard Janota. Vítejte v České televizi, hezký dobrý den.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Hezké poledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. I vám přeji hezké dobré poledne.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A dále pak šéf rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr financí z ČSSD Bohuslav Sobotka, hezký dobrý den.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A bývalý ministr financí z KDU-ČSL Miroslav Kalousek. I vám přeji hezký dobrý den.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Hezkou neděli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V pondělí má Fischerova vláda probírat programové prohlášení vlády, pak předstoupí před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o důvěru. Jaký by měl být, pánové, ten časový sled, když se podíváme na to, že Senát bude projednávat i ústavní zákon o zkrácení funkčního období současné Poslanecké sněmovny? To znamená, měla by sněmovna hlasovat o důvěře před hlasováním v Senátu, či po něm, pane místopředsedo Sobotko?
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já jsem přesvědčen, že vznik vlády je součástí zcela identické politické dohody, která zahrnuje také ukončení volebního období formou ústavního zákona. Domnívám se tedy, že by bylo jistě logické, pokud by nejprve došlo k hlasování v Senátu o schválení příslušné ústavní změny a bezprostředně poté by získala důvěru přechodná úřednická vláda pana Fischera. Myslím si, že tato 2 hlasování nelze od sebe zcela oddělit. Já jsem optimista, domnívám se, že ústavní zákon bude v Senátu přijat a tudíž se nezkomplikuje ani cesta k vyjádření důvěry Fischerově vládě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane bývalý ministře Kalousku?
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Tak v zásadě ty 2 termíny sebou ústavně nijak nesouvisí, takže to nemůže nikdo nikomu nařídit, ale z logiky věci souhlasím s panem poslancem Sobotkou. Ta vláda čerpá svoji legitimitu z politické dohody, jejíž součástí je i dohoda o předčasných volbách, takže asi by bylo logické, kdyby nejprve byla naplněna ta dohoda o předčasných volbách a následně vláda, která má zemi dovést k předčasným volbám, to je její hlavní úkol, aby dostala důvěru, v tomto smyslu asi nejsme v rozporu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiér Jan Fischer počítá s tím, že jeho kabinet schválí programové prohlášení, se kterým předstoupí před poslance se žádostí o důvěru už v pondělí. Připomeňme si, co premiér přechodné vlády prozradil v noci ze čtvrtka na pátek.
Jan FISCHER, premiér /nestraník/ /22. 5. 2009/
--------------------
Chtěli jsme se poradit nad textem návrhu programového prohlášení. Obsahově jsme došli k takové shodě, že na schůzi vlády v pondělí budeme určitě připraveni to programové prohlášení už definitivně odsouhlasit. A já odpoledne v pondělí požádám předsedu Poslanecké sněmovny o to, aby svolal schůzi, kde budu moct programové prohlášení představit a především požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval po čtvrtečním neformálním setkání vlády nad programovým prohlášením její premiér Jan Fischer. Sporná zůstávala i po čtvrtku pasáž, zda Fischerova vláda má pokračovat v procesu přípravy privatizace Letiště Praha. Pane ministře Janoto, máte už jasno?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Máme jasno, protože explicitně žádné letiště v programovém prohlášení logicky nebude zveřejněno. My za tu část, která se týká ministerstva financí, nebo chcete-li ekonomiky, tak v podstatě preferujeme jako hlavní priority rozpočet, realizace opatření, která směřovala k oživení ekonomiky, privatizační kroky, ale ve smyslu prostě postupu tak, jak byly nastaveny předchozí vládou s tím, že mnohé z nich nebude dokonce řešit tato vláda, ale prostě budou předány prostě k rozhodnutí vládě, která vznikne na základě voleb na základě politického mandátu, čili ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Letiště Praha tam tedy obsaženo není?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Letiště Praha, Letiště Praha vám řeknu pouze tolik, že proces není zastaven, pokračuje, ale se stoprocentní jistotou vám mohu potvrdit, že Letiště Praha nebude rozhodovat tato vláda, nebude rozhodovat tento ministr financí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak konkrétní je ta pasáž týkající se programového prohlášení, když se podíváme na státní rozpočet například pro rok příští, obsahuje ono programové prohlášení i nějaké konkrétní čísla?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Neobsahuje žádná čísla. Myslím si, že v tomto smyslu došlo ke shodě na jednání, ale já bych dál nechtěl konkretizovat ty věci, protože je to neslušné vůči panu premiérovi. My jsme se koneckonců zavázali, že vše podstatné, co se týče programového prohlášení, se dozví politici, parlament a všichni ostatní až z úst pana premiéra, takže dovolte mi, abych toto respektoval.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Guvernér centrální banky Zdeněk Tůma, co očekává od takové přechodné vlády, když se podívá na to, co může obsahovat ekonomická část programového prohlášení, protože přece jen ta vláda bude řídit zemi zhruba půl roku?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Očekávám pragmatické jednání. Samozřejmě jedna z těch nejdůležitějších věcí, bylo to řečeno mockrát, bude rozpočet a udržet deficity na příští rok, na tento rok a příští rok v přijatelných mezích, což není vůbec triviální záležitost. Je vidět, že náš rozpočet je velmi cyklický a tím, jak jde ekonomika dolů, příjmy propadají, je to spojeno i s vyššími výdaji. Všichni ministři financí velmi dobře vědí, že velká část rozpočtu je takzvaně mandatorní, to znamená povinná a je velmi omezen manévrovací prostor, takže ta úloha pro tuto vládu, respektive pro jakoukoliv vládu bude v tomto směru velmi obtížná, na druhé straně je zřejmé, že je potřeba udržet deficity v rozumných mezích a je lépe se trochu omezit teď, než později, bylo by to velmi bolestné a vidíme to třeba teď v Maďarsku, i v tom úvodním příspěvku bylo řečeno, že můžeme očekávat zmrazení mezd, ale v Maďarsku jsou reálné poklesy řádově o 10 %, v Lotyšsku je to ještě horší, takže je dobré ty věci dělat včas.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane místopředsedo Sobotko, když sociální demokraté dávali těch 27 doporučení, abych použil slovo sociálních demokratů, nikoliv podmínek tedy, stačí vám to, že nebude zmíněno Letiště Praha v tom programovém prohlášení, ale některé přípravné kroky z pohledu ministerstva financí pokračovati budou?
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já se domnívám, že to, že privatizace pražského letiště nebude přímo zmíněna v programovém prohlášení vlády, je krok správným směrem. V tuto chvíli v Poslanecké sněmovně projednáváme ve druhém a třetím čtení návrh zákona, který zcela vylučuje privatizaci letiště a podle mého názoru by tento proces neměl pokračovat do doby, než bude jasné, jak rozhodne parlament v této otázce. Já se pouze domnívám, že by ministerstvo financí nemělo tyto procesy nějakým způsobem urychlit a mělo by velmi pečlivě hlídat náklady, které budou vynaloženy s případným pokračováním přípravy na nějakou budoucí privatizaci letiště, protože je možné, že politické rozhodnutí parlamentu a příští vlády bude v tom smyslu, že letiště privatizováno nebude, nebo popřípadě budou voleny nějaké jiné, jiné formy, takže tady si myslím, že je důležité, aby se zbytečně nevynakládaly peníze daňových poplatníků, ale to, že tam privatizace letiště není uvedena, je z pohledu sociální demokracie vnímáno jako pozitivní signál ze strany Fischerovy vlády. My jsme přesvědčeni o tom, že vláda by si měla nad letištěm ponechat do budoucna strategickou kontrolu a za druhé, nyní uprostřed hospodářské recese není prostě dobrá doba pro prodej jakéhokoliv státního majetku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane bývalý ministře Kalousku, tady Eduard Janota zmínil, že v tom programovém prohlášení nebudou konkrétní čísla například týkající se schodku státního rozpočtu na rok příští. Nebylo by dobré, aby tam nějaké číslo bylo, protože by vláda mohla mít o to silnější mandát a když to politici schválí to číslo, tak by snad mohli vládu pak podpořit při samotném sestavování rozpočtu na příští rok?
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Jestli vás můžu poprosit, říkejte mi radši Kalousku, snad nevememe divákům čas, když připomenu pana ministra Schwarzenberga, který, když na zámku na Hluboké hostil 3 dny po demisi vlády ministry Evropské unie zahraničí, tak jim řekl: "Dovolte, abych vám, abych vás jako bývalý ministr české vlády a bývalý vévoda krumlovský přivítal na svém bývalém rodovém sídle k diskusi o bývalé Jugoslávii." Takže ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak, Kalousku, teď k odpovědi na moji otázku.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Kalousku teď odpověz na otázku, ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vidíte, a vy jste to tou historkou zapomněl.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
... zda by tam mělo být nějaké číslo. Já myslím, že když tam bude závazek k odpovědné fiskální politice, tak v programovém prohlášení to zcela stačí, protože vláda stejně musí předložit do konce září návrh státního rozpočtu ještě do této sněmovny, z toho vznikne ještě taková zvláštní situace, budou-li předčasné volby v říjnu. A ta, ta skutečná výše deficitu bude opravdu věcí velmi složité a odpovědné diskuse. Já bych nerad pana ministr podvazoval zcela konkrétním číslem. Já jsem předložil ještě jako ministr financí onen limit, výdajový limit do výše 150 miliard, ale myslím, že kdyby se tam objevilo číslo 154 nebo 158 na základě podrobné analýzy, tak by se z toho nemělo střílet. Samozřejmě by se to číslo nemělo blížit 200.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane místopředsedo.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já se domnívám, že začínat debatu od nominální výše deficitu státního rozpočtu není nejlepší začátek rozpočtové diskuse v Poslanecké sněmovně. Podle mého názoru by bylo dobré si uvědomit, že nikdo dnes nemá zájem na tom, abychom měli příliš vysoký deficit státního rozpočtu v příštích letech. Dopady hospodářské recese na stav veřejných rozpočtů nejenom letos, ale i v roce 2010, 11 a 12 budou velmi vážné a celá politická scéna si s tím bude muset v příštích letech i po volbách do Poslanecké sněmovny poradit. Ale podle mého názoru by bylo lepší, kdybychom začali stavět rozpočet za prvé od mandatorních výdajů, které musí vláda v každém případě zajistit, včetně výdajů na důchody v příštím roce, dále od priorit, které vláda bude mít definována včetně financování protikrizových opatření, která by měla vést ke snížení nezaměstnanosti a ke zkrácení období hospodářské recese a teprve poté bychom měli dospět k nějakému nominálnímu číslu k deficitu státního rozpočtu v příštím roce. Já jsem už na počátku té rozpočtové diskuse odmítl číslo 150 miliard v příštím roce. Podle mého názoru to bylo příliš podstřelené číslo, pokud jde o celkový nominální deficit státního rozpočtu. Podle mého názoru se deficit bohužel bude pohybovat nad tímto limitem, ale já osobně bych pokládal za velmi užitečné, kdybychom nejenom v letošním, příštím, ale i v tom následujícím roce udrželi deficit státního rozpočtu pod 200 miliardami korun.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To říká i Miroslav Kalousek.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Pokud to tak bude, tak to nepochybně bude znamenat výrazné zvýšení deficitu veřejných rozpočtů, na druhou stranu, pokud se nám podaří udržet deficit nominálně pod 200 miliardami korun, tak ten vliv nebude devastující.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ...
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
To je příliš, promiňte, ale to je příliš skromný cíl. Já říkám sice, že těch 150 by nemělo být svaté číslo, protože skutečně to vyjde z té struktury a z té diskuse, ale to číslo se nutně musí více blížit těm 150 nebo oněm 200.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, zítra na vládě budete probírat výdajové rámce státního rozpočtu, včetně toho rozpočtu na rok příští. Tady Bohuslav Sobotka to jasně řekl, že podle názoru jeho jako šéfa rozpočtového výboru 150 miliard i při 10% škrtech je málo. Není to tak, že na vládu budete muset přijít s výraznějšími škrty?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Počkejte, nechme teďko škrty, zkuste mě nechat říct něco k filozofii mého přístupu k rozpočtu na příští rok. Věc první, jestli bude formulace, že rozpočet by měl být někde zhruba v úrovni deficitu 150 miliard, naprosto souhlasím a nebudu se přít, jestli to bude 155 nebo 159, to je první věc, ale doufám, že taková formulace, která bude trošku zavazující pro tu vládu, která umožní prostě chování pro mě i pana premiéra z pohledu udržení veřejných financí v jisté přiměřené, přiměřené bilanční rovnováze, protože i takto budeme daleko nad limitem Maastrichtu, i takto budeme někde v úrovni 4,7, 4,6 % HDP k veřejným rozpočtům. Jaký je můj přístup? Já jsem dneska v naprosto bezprecedentní situaci oproti svým předchůdcům z nedávné doby, kdy očekávám nižší příjmy rozpočtu o 100 miliard, myslím tím daňové, a nižší příjmy z pojistného o 60 miliard. Čili ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, to znamená, že ta špatná ekonomická situace zkrátí příjmy státu na daních o 100 miliard?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Pakliže bude ekonomicky růst zhruba okolo 0, zhruba 0, teď se nepřeme o plus, minus 1, 2 miliardy, tak očekávám takovýto výpadek. Pochopitelně musím na to reagovat. Kdybych tomu nechal volný průběh, tak platí to, co proběhlo médii, že deficit rozpočtu by mohl skončit někde na 223 miliardách. To je pro mě nepřijatelné jako pro ministra financí, i jako pro, pro, řekněme, odborníka přes rozpočet. Takže musím přijímat opatření. Ta opatření, která budu navrhovat, jsou velmi komplikovaná, protože určitým vývojem, určitým cyklickým prostě, řekněme, vývojem z posledních 10 let se stalo to, že státní rozpočet lze z pozice ministra financí fakticky ovlivňovat v úrovni 18, 19 %, vše ostatní jsou věci dané zákony, sociální zákony zhruba 45 %, ostatní zákony, to znamená hypotéky, penzijní připojištění, platba státu, zdravotní pojištění, dluhová služba, svým způsobem i mzdový vývoj, takže pouze 18 % až 19 % jsou výdaje, které může ministr financí svými opatřeními nějakým způsobem ovlivňovat. A tam patří investice, tak patří běžné výdaje resortu, tam patří v podstatě výdaje na vzdělání, školství, čili ta situace v tomto smyslu velmi složitá, nenarodila se ze dne na den, z roku na rok, je to v podstatě vývoj, řekněme, posledních 10 let. A proč jsme to takhle nebrali vážně, to je teďko moje stanovisko osobní, protože se nám plnili příjmy. My jsme se v podstatě trošku ukolébali tím, a teď myslím zejména politické strany, a teď neříkám, jestli více Paroubkova vláda nebo jiná vláda, nebo vláda Mirka Topolánka, každá měla jiný přístup, zatímco vláda pana premiéra Paroubka před volbami v roce 6 více akcelerovala změny na výdajové straně rozpočtu, vláda premiéra Topolánka se logicky soustředila více na stranu prostě příjmovou v rozpočtu, nicméně z pohledu ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A co s tím nicméně uděláte vy, to znamená, aby, aby ten schodek nebyl?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já mohu dělat jediné, že musím respektovat zákony a mohu provést určitá korekční opatření v rámci těch 18 % výdajů a tyto chci udělat. Chci to udělat tak, že chci za prvé zmrazit mzdový vývoj, chci jaksi ve všech resortech zabránit tomu, aby se tam pohybovaly neobsazená místa, takzvané černé duše v enormním množství, to znamená, chci tolerovat maximálně 1 % v každém, v každé kapitole takzvaných mrtvých duší nebo neobsazených míst, chci ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že v tom případě, kdy ostatní vezmete mzdové náklady ...
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ostatní nechci řešit různýma limitama počtu pracovníků, ale prostě jim seberu peníze, nebo prostě odejmu peníze v rozpočtu, chci podporovat priority, jak tady bylo zmíněno panem místopředsedou sociální demokracie a předsedou rozpočtového výboru, to znamená chci věda, výzkum, vzdělání priorita 1, výdaj infrastruktura obecně priorita číslo 2, možná ještě před ní bych preferoval využití prostředků strukturálních fondů, to znamená, aby resorty měly prostředky na kofinancování a tyto priority chci zohlednit v tom, jestli jednotlivým kapitolám budu krátit 5 %, 10 %, 15 nebo maximálně 20. 20 % ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že některé kapitoly mohou přijít i o 20 %?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Některé kapitoly mohou přijít, pakliže to schválí vláda, to bude můj návrh, jestli projde vládou, to je věc jiná. Já jsem absolvoval jednání porady ekonomických ministrů, to jednání bylo zajímavé. Cítím, cítím podporu premiéra v této věci, takže vlastně my jsme ten proces stanovili tak, že úředníci na ministerstvu financí tento víkend počítají limity. Ty limity budou dneska z toho jednání, když pojedou na ministerstvo financí, jaksi probereme, zkontrolujeme limity, ve 4 hodiny začíná jednání rady vlády pro ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
NERVu.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
... NERVu a poté jsem připraven na zítřejším jednání vlády předložit tento materiál a pokud se mi toto podaří prostě obhájit, projednat, tak ten deficit by mohl být někde v koridoru 160, 170 miliard, ale to je ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Maximálně 170?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já přes 170 miliard v žádném případě bych nechtěl jít a chtěl bych udržet tuto, tuto relaci. Znovu podotýkám, ta struktura rozpočtu se zhoršuje, ta musí být řešena, ale ne na úrovni exekutivy, ale na úrovni parlamentu, poněvadž není možné, není možné, protože v dalších letech by se ten rozpočet snad už nedal vůbec sestavit, protože například výdaje na dluhovou službu vzhledem k okolnostem na trzích, vzhledem k okolnostem toho, že se zvedají deficity, se mi z roku na rok zvyšuje o 12 miliard, čili jestliže pan ministr Kalousek měl v rozpočtu 48 miliard úroků dluhové služby, tak já už budu mít 60 až 61. Když bude deficit 70 miliard, tak to bude skoro 62. Čili v této situaci se pohybuji a já chci využít všech možností, všech exekutivních možností, které mám, abych ten deficit takto, takto udržel.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Centrální banka nechce do exekutivy a do toho, a vy to říkáte, pane guvernére, velmi často, do toho zasahovat, nicméně vidíte ty kroky jako dostatečné, aby státní finance byly, pokud možno zdravé a nedosahovaly obrovských schodků 223 miliard, což je jedno z čísel, pokud by se takové škrty u některých resortů až 20% neudělaly?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jak sám říkáte, tak centrální banka těžko může hovořit k prioritám rozpočtu, to je opravdu mandát vlády a jedná se mnohdy o politické priority, nicméně myslím, že všichni ministři financí mohou potvrdit, že měli minimálně naši morální podporu ke konzervativní fiskální politice a opakuji, co jsem řekl, je určitě důležité i v této době držet ty rozpočty a deficit rozpočtu na, pokud možno, rozumné úrovni nebo později to bude daleko bolestnější.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
170 je rozumná úroveň?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To je na ministrovi financí, aby posoudil, a jak říkám, jak on sám dokládá, tak ten manévrovací prostor je velmi malý.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stručně, pane ministře.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Velmi stručně. Já jsem měl jednání s bankovní radou na tohle téma rozpočtu. My jsme se pochopitelně zabývali rozpočtovou filozofií a strategií, my jsme se pochopitelně zabývali i financováním dluhů a pro vaši zajímavost, my budeme muset pro letošní rok vyemitovat až 280 miliard korun dluhopisů, to znamená, 100 miliard jsou v podstatě splátky jistin a 180 miliard s drobnou rezervou při, řekněme, očekávaném odhadu deficitu 150 miliard jsou potřeby financování úrokových nákladů našeho dluhu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdo nám na to půjčí, k tomu se dostaneme ještě v průběhu Otázek. Má takový rozpočet, jak ho teď Eduard Janota popsal, může mít politickou podporu nejsilnější opoziční strany, tedy ČSSD, pane předsedo Sobotko?
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Tak já bych chtěl především říci, že my o tomto rozpočtu už v této Poslanecké sněmovně rozhodovat nebudeme. Vláda ho sice předloží, ale návrh zákona o státním rozpočtu už bude schvalovat sněmovna, která vzejde z podzimních voleb. My jsme iniciovali jako sociální demokraté změnu zákona o jednacím řádu sněmovny, abychom zkrátili lhůty pro projednávání příštího návrhu zákona o státním rozpočtu. Já bych pokládal za velmi důležité pro pověst a stabilitu České republiky, kdybychom nový rozpočet určitě schválili ještě před koncem roku 2009 navzdory tomu, že nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Pokud jde o ten návrh nebo koncepci filozofie, kterou zde představil pan ministr Janota, já bych měl v zásadě 3 připomínky. První připomínka je, že musíme provádět obezřetnou rozpočtovou politiku, ale my nejsme v situaci Maďarska a já se domnívám, že ta naše rozpočtová situace by neměla být záminkou k nějakému snižování sociálních standardů. My si příští rok skutečně nemůžeme dovolit sociální standardy zvyšovat, ale také není důvod k tomu, abychom sociální standardy, se kterými ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale dodržení těch zákonných, dodržení zákonných rámců, jak o tom mluví Eduard Janota, že nebude sahat do sociálních dávek tak, jak jsou nastaveny zákonem, to vám, to považujete za dostačující?
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Jistě. Důležité je, abychom respektovali valorizační mechanismy, které jsou stanoveny v zákonech, aby nedošlo k tomu, že některé sociální skupiny budou více postiženy rozpočtovými škrty než jiné. Mám na mysli důchodce, mám na mysli zaměstnance veřejného sektoru. K těm směřuje moje druhá poznámka. V minulém roce například došlo k reálnému poklesu u platů zaměstnanců veřejného sektoru. Já bych se přimlouval za to a je to i naše politika, aby ten vývoj platů nebyl ve smysl zmrazení, ale aby kopíroval alespoň očekávanou inflaci v příštím roce, to znamená, velmi mírný růst, který by kopíroval inflaci. Vím, že se očekává inflace do 2 % v příštím roce, čili myslím si, že takovýto růst platů ve smyslu tedy reálné stagnaci by si státní rozpočet v příštím roce mohl dovolit. A třetí věc, chci upozornit na jeden paradox, který by mohl nastat. My v příštím roce budeme zhruba 40 miliardami korun financovat protikrizová opatření, která v tuto chvíli schválila Poslanecká sněmovna, pokud je také ještě schválí Senát, a bylo by určitým paradoxem, kdybychom na jednu stranu financovali protikrizová opatření, a na druhou stranu škrtali investice do dopravní infrastruktury. Tam musím říci, že máme poměrně velký otazník. My jsme na jednání rozpočtového výboru slyšeli určité alarmující informace o tom, že by se měly zastavovat některé dopravní stavby. No, já si myslím, že uprostřed hospodářské recese tohle by byly velmi špatně míněné škrty. Uvědomme si, že řada zaměstnavatelů v oblasti stavebnictví udržuje zaměstnanost jenom díky tomu, že mají přístup k veřejným zakázkám. Jestliže by stát v příštím roce v oblasti stavebnictví omezil veřejné zakázky, je zřejmé, že finanční soukromý sektor toto nebude schopen kompenzovat, proto já bych pokládal a sociální demokracie také za velmi negativní, pokud by se škrtaly investice do dopravní infrastruktury, čili tolik 3 komentáře k tomu, co zmínil pan ministr Janota.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miroslav Kalousek.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
2 poznámky. Ten rozpočet, jakkoliv bude odpovědně sestaven, o tom v případě pana Janoty nepochybuji, tak je dopředu odsouzen k drtivé kritice politických stran, protože bude předložen 30. září a obávám, že téměř všechny politické strany budou říkat, že ony, kdyby ten rozpočet sestavovaly, tak by daly více zemědělcům, učitelům, státním zaměstnancům, komukoliv jinému. Bude ho pravděpodobně upravovat vláda až po předčasných volbách. Je jisté, že každá do něj bude chtít nějak promítnout svou politickou prioritu, ale obávám se, že bude moci pouze kosmeticky, protože ten manévrovací prostor je tam naprosto minimální. A k tomu je, k tomu míří ta moje druhá poznámka, vysvětlil tady pan ministr Janota, kolik je to jeho manévrovací prostor, že je to maximálně do 20 % u ministra financí a padla otázka, zda ta opatření, která dělá, jsou dostatečná. No, jsou maximálně možná v rámci tohoto malého manévrovacího prostoru, takže pak musíme mluvit o tak strašlivých číslech jako 150 až 170 miliard. Aby ten manévrovací prostor byl větší, tak prostě musíme přestat odmítat strukturální reformy, tedy ty, které se týkají ze zákona povinných výdajů, s těmi on nemůže nic dělat, on musí respektovat zákon. Tam je ..., to je úkol zákonodárce, aby změnil tyto typy výdajů a vytvořil větší manévrovací prostor pro vyrovnané rozpočty. To je něco, o čem si třepíme ústa už více než 10 let, a vždy prostě politická reprezentace ty reformy odkládá, protože bolí. Ale čím déle se budou odkládat, tím víc budou bolet, a k tomu souvisí i ta otázka k těm mzdám, zmražení mezd jsem navrhl ještě já v těch závazných limitech a odůvodňoval jsem to tím, že to navrhuji, protože mám sociální cítění a nechci dopustit, aby v krátké budoucnosti došlo k jejich poklesu. A to je to samé jako s těmi reformami. Čím déle budeme odkládat rozumná řešení, tím víc to bude v budoucnu bolet, to je rovnice, to je rovnice, z které nikdo neuteče.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Omlouvám se, záhy se dostaneme k platům, ale teď pojďme na další téma - stav ekonomiky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je, nebo není všem černým dnům konec? Málokdo si stále v souvislosti s vývojem globální ekonomiky dovolí odpovědět na otázku výše položenou. Podle kanadského ekonoma Davida Rosenberga mohou americké akciové indexy ještě klesnout na 12letá minima. Důvod? Spotřebitelské výdaje Američanů podle něj nevykazují známky uzdravení. To by společně s obavami z výsledků zátěžových testů v evropských bankách mohlo následně srazit i evropské akcie. Připomeňme, že Evropská unie v září otestuje stabilitu evropských bank v takzvaném zátěžovém testu. Zátěžové testy mají u evropských bank ukázat, zda mají banky dostatek finančního kapitálu, aby ustály případné další zpomalení ekonomiky. Zátěžové testy provedou národní regulátoři, v České republice tedy Česká národní banka, budou se přitom řídit stejnými pravidly, které připraví výbor evropských orgánů bankovního dohledu. Mezinárodní ratingová agentura Moody's v tomto týdnu snížila výhled českého bankovnictví ze stabilního na negativní. Pokud by se její scénář naplnil, pro Českou republiku to bude znamenat jediné - úvěrový trh půjde dolů a bankám klesnou zisky.
Miroslav SINGER, viceguvernér ČNB /21. 5. 2009/
--------------------
Moody's hodnotí tu zranitelnost českých bank jako vyšší než zranitelnost bank ve vyspělých zemích, což vzhledem k tomu, co se tam děje s bankovnictvím, které dostává prostě spíše stamiliardy, to je pro mě jako docela překvapení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle české bankovní asociace je na tom přitom Česká republika stále ještě dobře. To potvrzují i výsledky 4 největších finančních ústavů za první čtvrtletí. Zisky jim sice spadly, přesto ale většinou zůstávají v miliardách korun.
Jiří KUNERT, prezident, Česká bankovní asociace /21. 5. 2009/
--------------------
Samozřejmě ty banky v České republice jsou velice úzce propojeny s ekonomikou, ale myslím si, že jsou dostatečně silné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle odborníků nebudou investoři snížení ratingu brát příliš v úvahu. Pověst ratingových agentur totiž od počátku finanční krize poměrně utrpěla.
Milan VANÍČEK, analytik, Atlantik FT /21. 5. 2009/
--------------------
Všeobecně panuje názor na to, že ratingové agentury jsou jedním z těch pilířů, který jaksi zklamala v té nedávné krizi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Evropská unie chce proto zpřísnit jejich regulaci. Nová pravidla mají stanovit pravidla pro registraci agentur v Evropské unie, pravidla pro vydávání ratingů a prevenci střetu zájmů. Stejně tak evropská "27" pracuje na nové regulaci finančních trhů. Tentokrát začneme u guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy. Vy už máte jasnou představu o těch zátěžových testech, které se mají uskutečnit v rámci evropské "27"?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, my máme velmi jasnou představu o zátěžových testech, protože my je děláme od roku 2003, takže pro nás to není nic nového. Děláme to na pravidelné bázi, koneckonců za 2, 3 týdny budeme publikovat zprávu o finanční stabilitě a i tam bude velmi podrobná informace o výsledcích.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemůže se tedy stát, že by v tom září jsme se dočkali nějaké překvapivé situace, že se najdou v České republice banky, které těmi zátěžovými testy neprojdou?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já pouze připomínám, že už na podzim, kdy i na nás dolehly turbulence z finančních trhů, tak jsme upozorňovali, že finanční sektor je opravdu stabilní a měl by ten tlak ustát. Zároveň jsme říkali, že ten pravý test nastane v okamžiku, kdy reálná ekonomika bude v problémech a potom bude tlak na bilance bank, což je pravda, že bude tento rok a zřejmě to se odrazilo v tom hodnocení Moody's. Nicméně všechny ty scénáře, o kterých tvrdím, že jsou hodně stresové, počítají s hlubokým poklesem celosvětové ekonomiky a evropské ekonomiky, tak ukazují na to, že by to bankovní sektor měl ustát a že ten tlak ..., jsou natolik dobře kapitalizované, že bysme opravdu neměli mít žádné zásadní problémy. Druhá věc je, abych neutíkal od vaší otázky, ty testy, zátěžové testy, o kterých se mluví, to je trošku něco jiného a tam to ještě není úplně jasné. Jedna úvaha je, že by to byly testy velkých finančních skupin, bankovních skupin v Evropě, to znamená, že by to bylo komplementární k těm testům, které my děláme pro jednotlivé banky a pro sektor na národní úrovni, což by nebylo špatná kontrola. A nicméně pořád to není jasné, jestli to bude opravdu ..., požadavek bude na to, aby se to dělalo na národní úrovni, pak není jasné, jak by se sladila metodologie v dostatečně krátkém období, aby se to, aby to bylo porovnatelné, anebo jestli se půjde tou cestou těch finančních skupin, to zatím ještě není vyjasněno.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podívám na ta aktuální data, která se týkají bank samotných a těch zátěžových testů, které vy jako centrální banka děláte a stabilitu bankovního sektoru v České republice, potíže ekonomiky můžeme vidět, že už se projevují ve splácení úvěrů českých bank, tady jsou data Otázek, které máme k dispozici, jak ostatně sami můžete vidět, do dubna se objem nesplacených úvěrů u českých bank zvýšil o pětinu a dál roste. Z grafu můžete vyčíst, kolik procent z celkového objemu půjčených peněz v Česku lidé a firmy bankám nesplácejí déle než 3 měsíce. Jde o nesplácené půjčky nejen domácností, ale i firem, a vidíte, že ta čísla se začínají přibližovat ke 2 %. Podobný nárůst je možné pozorovat u nesplácených hypoték, podívejme se na ta data. Podíl nesplácených hypoték se v uplynulých měsících také zvýšil. Důvod? Lidé, kteří přišli o práci, nebo se jim výrazně snížily příjmy, teď nemají na to, aby spláceli pravidelné hypoteční splátky. Sami teď můžete vidět jak se zvyšuje procedurální, promiňte, procentuální vyjádření nesplácených hypoték, které lidé nesplácejí opět déle než 3 měsíce, není přitom bez zajímavost, že zadlužení firem i lidí dál roste, a to je pohled na náš třetí graf, který máme k dispozici. Celkem už občané České republiky dluží bankám bez bilion korun. S výjimkou hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, jejichž objem se meziročně propadl, si lidé letos v březnu, což jsou poslední data, půjčovali tedy o 40 % víc. To si půjčovaly firmy. Rostoucí objem nových úvěrů táhnou především podnikatelé a ne kvůli tomu, že by chtěli z těch půjčených peněz financovat provoz firem v krizi, ale jde o investiční úvěry. Ta čísla tedy nejsou tak stresující, že ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak, ono, když řeknete bilion korun, tak to zní jako hrozivé číslo, respektive 1000 miliard, aby to pro nás bylo možná aspoň trochu uchopitelnější.
nejmenovaná osoba
--------------------
To je objem rozpočtu.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To je objem rozpočtu, nicméně říkám, ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A zadlužení České republiky.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... začali jsme, začali jsme z velmi nízkých úrovní, pořád ta úroveň zadlužení domácností je na úrovni zhruba jedné třetiny ve srovnání s vyspělejšími zeměmi, takže nic dramatického. Stejně ty grafy, které jste ukazovali, jak narůstají problémové dluhy a problém se splácením, samozřejmě, ale je to hodně na individuální bázi a odráží se to mimochodem právě ve výsledcích bank a i v úvodním příspěvku bylo řečeno, že zisky jsou nižší. Jsou nižší právě proto, že banky vytvářejí poměrně velké opravné položky, aby měly dostatečný polštář tyto věci zvládnout. Čili začínáme na nízkých úrovních a i když ten graf vypadá, že to roste rychle, tak pořád jsme na relativně nízkých úrovních. Není pochyb o tom, že v tomto roce to dále poroste, ale při těch, jak znova opakuji, při těch velmi stresových scénářích ještě pro daleko horší situace, než momentálně jsme, tak to ukazuje na to, že by bankovní sektor to měl bez větších problémů ustát.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I vy, pane ministře, z pohledu ekonomického nemáte obavy, že nesplácení nebo neschopnost lidí a firem splácet úvěry, hypotéky, může vést k tomu, že by ještě víc byla podlomena ekonomika, než v současnosti je?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Podívejte se, my jsme v úplně jiné situaci, než západní Evropa, než Amerika, my jsme při privatizaci excelentně jaksi vyřešili problém toxických úvěrů před 8 lety, to znamená, že ty banky byly předány, prodány naprosto zdravé, ty banky se pohybovaly v 6% ekonomických růstech, 5 až 6 %, to znamená, že nevytvářely žádná problémová toxická aktiva. Pochopitelně teďko v dané situaci, v dané situaci je tomu trošku jinak, nicméně si myslím, že toto by neměl být alespoň pro rok 9, 10, jak tady koneckonců zdůraznil pan guvernér, problém našich, našich bank. A ještě a propos k těm testům. Tady vůbec není jasné, že v Evropě se budou testovat banka od banky, konkrétní subjekty, ty testy v Evropě hovoří o tom, že bude proveden test systému, test bankovnictví jako celku, protože právě některé, někteří činitelé, odpovědní činitelé v západní Evropě mají obavu z toho, že kdyby ta která konkrétní banka tím testem prošla, že má posílit kapitál a ten kapitál by nikdo neposílil, že by mohly nastat prostě problémy typu ran na banku a podobně. Takže toto není zcela jisté. A testy ve Spojených státech, jestliže někdo řekl, že 19 bank za dané chvíli má riziko 76 miliard, ale možná i 500 a možná bilion jaksi dolarů, tak potom s takovýmito úvahami a odhady těžko, těžko lze vážně pracovat. Já se tady přikláním k tomu, že v dané chvíli z pohledu bankovního sektoru jako celku i jednotlivých našich rozhodujících bank není problém.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My se teď podívejme na to, jak je na tom česká ekonomika. Víme, že česká ekonomika zažila největší propad v novodobé historii, stalo se tak v prvním čtvrtletí letošního roku. Při srovnání s dalšími evropskými státy na tom ale česká ekonomika nebyla nejhůř, tady je pohled na mapu Evropy, na to, jak vypadá první čtvrtletí. Spíš poklesy hrubého domácího produktu. Výkon české ekonomiky se meziročně snížil o 3,4 %, jak bylo řečeno, jde o největší čtvrtletí meziroční pokles české ekonomiky v její novodobé historii. V Evropské unii v současnosti existuje podle dostupných údajů jeden členský stát, jehož ekonomika neskončila v záporných číslech, ani v meziročním a ani mezičtvrtletním srovnání, to je Kypr, kde máme, pokud se nemýlím, +1,6 % růstu hrubého domácího produktu. Výrazné propady ekonomik, když se podíváte na tu mapu, vykazují po baltské země, Lotyšsko propad bezmála o 20 %, Estonsko o bezmála 16 %, Litva o 11 %, vliv na českou ekonomiku má ekonomika Německa. Když se podíváte na Německo, -7 %, bezmála -7 %, jak ostatně vidíte sami, hlavní ekonom Patria Finance David Marek v těch dalších čtvrtletích sice očekává pokračování toho negativního vývoje, mezičtvrtletní propady by podle něj měly být nižší, avšak meziroční změna HDP, tu odhaduje na minus celá a čtyři desetiny procenta za celý rok. Sociální demokraté řekli, že by vláda, nebo dali jsme doporučení, že by vláda Jana Fischera měla přepracovat formou zákona státní rozpočet na ta ekonomická čísla, která jsou reálná. Ministr financí, pokud ho interpretuju správně, se bojí, že když se to bude projednávat v Poslanecké sněmovně navíc teď před volbami, vznikne z toho pěkný guláš předvolební a budou se dávat peníze. Jste schopni se zavázat společně s ODS, že nebudete sahat do výdajů, pokud by ministr financí udělal ten vstřícný krok?
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já se domnívám, že takováto dohoda pro letošní rok je možná. My se domníváme, že by skutečně bylo vhodné, abychom zreálnili příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu nejlépe změnou zákona o státním rozpočtu. My pořád máme ještě platný zákon o státním rozpočtu, který pro letošní rok počítal s růstem ekonomiky o téměř 5 %, přesně to bylo 4,8 % a velmi prudce narostlo v prvním čtvrtletí rozdíl mezi reálnými výdaji státního rozpočtu a papírově naplánovanými příjmy státního rozpočtu. Ten rozdíl je dnes už tak velký, že ministerstvo financí muselo přijít s požadavkem na změnu zákona o rozpočtových pravidlech tak, aby bylo možné navýšit emise dluhopisů tak, aby se překonal ten obrovský rozdíl, který je mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Čili už v tuto chvíli muselo ministerstvo financí za podpory parlamentu hledat určité nouzové řešení. Já jsem rád, že se to řešení našlo, protože jinak by hrozilo, že ještě během letošního roku budeme mít vážné problémy na výdajové straně. Já se domnívám, že nejde o nic jiného, nejde o nějakou /nesrozumitelné/ fiskální expanzi, o nic takového, nejde o financování nových opatření, koneckonců na těch jsme se také shodli napříč politickým spektrem, ale jde o to ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že byste ..., kdyby tady ministr financí Eduard Janota chtěl takový závazek, že to politické strany ve sněmovně neudělají, tak jste ochotni to krví podepsat jako sociální demokracie?
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
My jsme připraveni o tom jednat a podobně, jako jsme byli schopni se dohodnout o protikrizových opatřeních, tak tady se dokážeme dohodnout na zreálnění zákona o státním rozpočtu. Mně jde o to, abychom nevysílali falešné signály, abychom si nehráli na něco, co není, abychom jasně řekli - ano, schodek státního rozpočtu na letošní rok prostě bude v takovéto výši, bude zhruba kolem 4,5, možná 5 % hrubého domácího produktu deficit veřejných rozpočtů v letošním roce, jsou takové výdaje, takové příjmy, abychom prostě nezkreslovali rozpočtovou debatu pro příští rok, ono už jsme ji dostatečně zkreslili tím, že loni sice ministerstvo financí vykázalo schodek ve výši 20 miliard korun, ale všichni víme ve skutečnosti, že po odečtení určitých metodických procesů ten deficit skutečný loňského státního rozpočtu byl 67 miliard, letos se počítá s deficitem 38 miliard korun, všichni víme ve skutečnosti, že ten schodek pravděpodobně překročí 150 miliard státního rozpočtu, takže my jsme proto, abychom si nalili čistého vína, abychom jasně pojmenovali rozpočtovou situaci České republiky. Určitě nám to usnadní debatu o rozpočtu na příští rok, pokud by se letos zreálnily příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se vám takto zaváží sociální demokraté, tak byste byl ochoten předstoupit před sněmovnu a formou zákona změnit rozpočet?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Pokud by šlo o formální změnu příjmů, kterou ale stejně, na kolik bychom ji změnili, já nevím, jestli vypadne 90 miliard v letošním roce nebo 110 miliard, to je jedna část té odpovědi. Ale všichni víme, že prostě pokles ekonomiky prostě 2,3 nekoresponduje s jakýmsi číslem, z kterého jsme vycházeli loni v dubnu při sestavování návrhu rozpočtu, kdy nikdo neměl tušení o tom, že bude ekonomická krize, ekonomický pokles v tom rozsahu, který je, to je první věc. Druhá věc, ten můj jaksi pasivnější přístup v této věci pramení z toho, že jsem to chtěl řešit, a to jsme spolu řešili s ministrem Kalouskem úpravou rozpočtovejch pravidel, kdy já v podstatě dneska legislativně mám mandát pokrýt deficit rozpočtu někde do 172 miliard. Třetí věc je, že já bych chtěl jaksi tlakem, rozpočtovým tlakem přinutit resorty, aby mandatorní výdaje kryly letos na vrub nemandatorních, to znamená fakultativních nezákonných, myslím ty, který nejsou daný zákonem, a mám obrovské riziko a obavu z toho, nebo obavu z toho, že projednáním v parlamentu se mohou narodit další změny, další požadavky, další nároky, dokonce ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale to vám tady Bohuslav Sobotka řekl, že ne.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
To jsem slyšel teďko poprvé, ale dokonce ..., myslím v této diskusi, dokonce mám obavy, že se tam narodí věci typu medvěd jako, protože hlasování rozpočtu, který má ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já jenom pro diváky, aby neměli pocit, že řešíte zvířata, jde o toho porcování medvěda, jak to pojmenovávají poslanci, to znamená určitou částku, která půjde do regionů před volbami.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ta obava pramení z toho, že opravdu ta většina, menšina v parlamentu pramení z toho, kdo přijde, jak hlasuje, jak se dohodne, kdo kde přeběhne, takže prostě o těchto závažných věcech v dané chvíli je velmi obtížné diskutovat. Já otevřeně říkám, že deficit nebude 38, že bude patrně ke 150 miliardám, to je jasné, čili že nebude 1,5 % deficitu veřejných rozpočtů, ale že to bude patrně někde ke 4,5, 4,7 %, čili z toho pramení ten, ten můj postup.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miroslav Kalousek.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Už když jsme, když jsem obhajoval jako ministr financí návrh zákona o státním rozpočtu, tak jsem samozřejmě říkal, že ekonomika se propadá, že růst 4,8 je nereálný, že deficit bude podstatně větší, protože nevybereme příjmy. Jak veliký bude, jsme v tu chvíli nevěděli. Dnes jsme o něco chytřejší, ale stejně to nedokážeme říct přesně, protože nikdo, nikdo neví, jak to dopadne. Já velmi varuji před tím, aby vláda předložila novelu zákona o státním rozpočtu, protože mně by nevadilo, kdyby se zreálnily příjmy, tak by se řeklo - vybereme se zhruba o 100 miliard méně, než ten návrh zákona předpokládal, tudíž saldo nebude 38, ale saldo bude 150, ono to ..., zdůrazňuji, že jak to bude přesně, stejně nevíme. Ale poslouchal jste pana poslance Sobotku, on i ve své výzvě dvakrát řekl, že chce zreálnit příjmy a výdaje a při jakémkoliv politickém slibu ve sněmovně, v televizi vzneseném, v okamžiku, kdyby vláda předložila návrh rozpočtu do této sněmovny, kde dnes opravdu nevíme, kdo je koalice, kdo je opozice a kdo splní nebo nesplní své politické sliby, já jsem hluboce přesvědčen, že by se nezměnily jenom příjmy, což je v pořádku, ale že by se změnily i výdaje, že vzhledem k tomu, že není rozpočtováno šrotovné, že by si tam chtěl někdo narozpočtovat šrotovné, že by přiběhli zemědělci a řekli - my máme problémy s odbytem mléka, přidejte nám na mléko a protože je před volbami, tak by se prohlasovalo několik miliard na mléko. A prostě ten rozpočet má v tuhle chvíli jednu výhodu, ta vláda nesmí utratit víc. Jakmile přijde novela do sněmovny, hrozí, že sněmovna jí povolí utratit víc, a to je v téhle, to by bylo v téhle chvíli trestuhodné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to možné vyloučit ...?
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Zaklínám vládu, aby to nedělala, nebo špatně dopadne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je možné toto vyloučit to riziko, které teď jednou větou, jestli můžete odpovědět?
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
No, jednou větou to asi nepůjde.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, ne, půjde to, půjde to.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
My jsme s panem, my jsme s panem bývalým ministrem financí Kalouskem půlroku vedli koncepční spor, zdali upravovat rozpočet, nebo ne, nakonec to dopadlo tak, že ministerstvo financí sice nepřišlo s úpravou rozpočtu, ale přišlo s úpravou rozpočtových pravidel proto, aby vůbec mohlo řešit tu katastrofální situaci při rozdílu mezi příjmy a výdaji státního, státního rozpočtu.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
To byl můj poslanecký návrh, to nebylo ministerstvo financí.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
My jsme k úpravě rozpočtu vyzývali už loni, když se rozpočet projednával, letos na jaře. My svůj postoj v této věci neměníme a já slova, která jsem zde říkal, jsem je neříkal do větru. Tak, jak jsme se dohodli na protikrizových opatřeních, jsme připraveni se absolutně přesně dohodnout na změně zákona o státním rozpočtu tak, abychom zreálnili příjmy, výdaje a deficit státního rozpočtu, abychom si nehráli na něco, co není, abychom si nehráli na schodek 38 miliard korun, když ve skutečnosti bude bohužel deficit státního rozpočtu mnohem vyšší.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Omlouvám se, pane místopředsedo.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
/Nesrozumitelné/ o dohodu na protikrizových opatřeních, tam nedošlo k jediné hlasovací nehodě, vše bylo schváleno přesně tak, jak bylo dohodnuto navzdory velmi složité situaci, přiznávám, která v Poslanecké sněmovně je a pokud by šlo o změny zákona o státním rozpočtu, my jsme skutečně připraveni se takto přesně dohodnout, tak, abychom umožnili vládě pana Fischera rozpočet zreálnit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na zreálnění, vůbec, jak dopadne ekonomika, což je podstatné, aby se, jak říká Bohuslav Sobotka, zreálnil státní rozpočet na letošní rok. Pozvání do Otázek přijali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a také makroekonomický poradce z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman. Přeji vám oběma hezký den. Vítejte v Otázkách.
Jaroslav UNGERMAN, Českomoravská konfederace odborových svazů
--------------------
Dobré poledne.
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváte na vaše prognózy propadu hrubého domácího produktu, protože ministerstvo financí, Česká národní banka jsou stále ještě poměrně optimističtí. Podíváme-li se na Davida Marka, 4,5 % propadu, nebo 4,6 % propadu hrubého domácího produktu v letošním roce. Jaké jsou vaše odhady, začněme u odborů?
Jaroslav UNGERMAN, Českomoravská konfederace odborových svazů
--------------------
Tak my už jsme svůj odhad řekli, my jsme řekli, že to bude kolem 5 % a já myslím, že zatím nemáme důvod, abychom tento odhad měnili. Podívejte se na to, jak se vyvíjí průmyslová výroba, stále je tam 30% pokles výroby proti buďto předchozímu roku, anebo proti roku 2007, čili já stále předpokládám, že propad bude kolem 5 %. Počkejme si tak asi 3 měsíce na polovinu roku a pak můžeme říci nějaké další případné upřesnění. Vezme si také, ještě doplním, že index vývoje služeb, tam je také -8 %, čili já nevidím nikde žádný důvod k tomu, abychom mohli říci, že ten propad zatím bude menší, to za prvé. A za druhé, ještě poslední poznámku, když se podíváte na to, jakým způsobem je formulovaná zpráva statistického úřadu, tak já osobně tam v ní vidím, já bych řekl pootevřená vrátka proto, že ve skutečnosti první čtvrtletí tohoto roku nebude -3,4, ale možná, že bude -4.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď svaz dopravy a průmyslu.
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Takže já z pohledu podnikatelské sféry Svazu průmyslu a dopravy, my jsme si dělali určité průzkumy na našich členských firmách. Ty průzkumy na druhé čtvrtletí nezní pozitivně. Poklesy 60 % firem jsou mezi 10 a 50 % poklesu zakázek. Držíme překvapivě, protože víme, co to před 2 letama byly problémy s pracovní sílou, jak se k nám nesolidně chovala, jak jsme ji těžko sháněli, tak držíme zatím pracovní sílu 8 % nezaměstnanosti, si myslím, že není tragédie, 2, 3 % v životě nedělala a dělat nebude a byli jsme v lepších dobách ekonomiky a měli jsme přes 10 %. Odhad, já mám velké obavy o odhad na třetí čtvrtletí. My za Svaz průmyslu a dopravy budeme znovu dělat velkou anketu u našich členských firem, protože prázdninové měsíce červenec a srpen, si myslím, že budou velice, velice nedobře se vyvíjet. Německo odhaduje druhé čtvrtletí na 6, -6,1, myslím si, že u nás to nebude o nic lépe.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, Jaroslave Hanáku, když i Zdeněk Tůma, guvernér centrální banky zde sedící ve studiu, naznačoval, že to první čtvrtletí by už mohlo být tím nejhorším čtvrtletím a mohli bychom být svědky přeci jen růstu, tak vy si to nemyslíte, že i třetí čtvrtletí může dopadnout tak, jako čtvrtletí první?
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
My jsme přece vysoko exportní ekonomika, jsme založeni na průmyslu. Vidíte někde nějaké světýlko v tunelu v Americe, v Německu, ve Francii, já ho zatím nevidím. Čili ten dopad na naši ekonomiku je naprosto jasný. A vždyť si vzpomeňme, že každý rok jsou prázdninové měsíce problémem, natož v recesi anebo už možná padáme do deprese.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je podobně i zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman, řekněme, stejně tak pesimistický, tedy že možná třetí čtvrtletí bude ještě horší, než to čtvrtletí první?
Jaroslav UNGERMAN, Českomoravská konfederace odborových svazů
--------------------
To je velmi pravděpodobné. Já myslím, že to, co říká pan Hanák, odpovídá našim poznatkům, které mají odborové organizace z našich podniků, takže já tam nevidím důvod, proč bych měl s tím polemizovat. Prostě ano, tak to asi bude.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to velmi překvapivé, když se takto shodují zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, Zdeňku Tůmo?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, mícháme tady dohromady 2 věci, pánové mluví o meziročních poklesech a jestliže my jsme říkali, že největší náraz přijde v prvním čtvrtletí a další čtvrtletí by mohly být lepší, tak jsme hovořili o mezičtvrtletních změnách. A samozřejmě při takto velkých změnách v ekonomice je toto rozlišení velmi podstatné. Došlo k tomu, že ekonomika se smrštila, protože celosvětová ekonomika byla nafouknutá, byly nafouknuté bilance bank, celého finančního sektoru a došlo k tomu, že byly příliš velké kapacity. Nebylo zbytí a dochází ke smršťování jak bilancí bank, tak dochází ke smršťování reálné ekonomiky, k odbourávání přebytečných kapacit. A to, co my říkáme, je, že toto smrštění do značné míry proběhlo, na meziročních datech ta čísla pořád budou samozřejmě špatná po celý rok, jestli to bude -2,4, jestli to bude -2,8, 3, neumím říct. V daném okamžiku naše prognóza je -2,4, je pravda ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale není to stále ta prognóza příliš optimistická?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dopovím větu, první kvartál byl o něco horší, než jsme očekávali, to je pravda, ale při takto velké nejistotě samozřejmě ta čísla mohou jít jedním nebo druhým směrem. Je také pravda, že Český statistický úřad a bylo to již zmíněno, neměl k dispozici srovnatelné množství údajů jako jindy, takže tam může být změna, může být změna oběma směry, kterou já nejsem schopen předvídat, ale upozorňuji na to, že ano, meziroční čísla budou pořád špatná, ale my jsme se dostali na jistou úroveň a my říkáme na mezikvartálních změnách, mezi čtvrtletími by již nemělo docházet k nějakým dramatickým propadům ve srovnání s těmi předcházejícími čtvrtletími.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale přece jenom ten odhad, protože tam jste asi ministerstvo financí teď poměrně blízko kolem 2,5 % poklesu hrubého domácího produktu v České republice za celý rok, za letošní rok, když ho budeme srovnávat s rokem předchozím, není to stále ještě od obou těch institucí příliš optimistický odhad, když se podíváte na to, jak dopadlo první čtvrtletí, ale zároveň, jaké jsou vyhlídky těch dalších čtvrtletí, která jsou teď před námi, pane guvernére?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak znovu opakuji, co se týká dalších čtvrtletí, nedomnívám se, že by mělo ve srovnání s tím prvním docházet k tak velkým propadům jako v minulosti a bylo tady zmíněno i Německo, samozřejmě jako exportně orientovaná ekonomika, ten vztah na Německo, které je naším hlavním obchodním partnerem, je velice silný, vycházíme z toho, že Německo by mělo padat nějakých těch 5, 6, 7 %. Potom my bychom skutečně nemuseli padnout více jak těch 2,5, 3 %. Pokud Německo nebo eurozóna bude mít ještě větší propady, tak samozřejmě se nás to nějakým způsobem dotkne, ale i tam, ale i právě ve vyspělých zemích v Německu se předpokládá, že ten hlavní náraz už proběhl a že další meziměsíční a mezikvartální propady by neměly být tak dramatické jako v tom předcházejícím období.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře Janoto.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já myslím, že z velké části všichni věštíme ze skleněný koule, že v daný chvíli nikdo z nás nemůže potvrdit, že celoroční propad bude 2,4 nebo 2,5. To ty úvahy o mezikvartálních poklesech jsou prostě sezónní, sezónní prostě odhady nebo reakce na sezónní vývoj v minulých letech a musíme, musíme vzít v úvahu, že ty naše makroekonomické, řekněme, postupy a způsoby výpočtů a odhadů, ty v dané chvíli trochu pokulhávají, protože ta změna, která nastala v tom, v té ekonomické realitě, je naprosto dominantní, fatální a proto tvrdit a dneska se zaklínat, jestli to bude 2,4 nebo 2,6, to si myslím, že nelze.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ten schodek 150 miliard, který chcete udržet, to vycházíte 2,4.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
150 miliard vychází z jakéhosi odhadu, propočtu na 2,4 zhruba, čili jestli to bude 2,5, tak to možná bude 155, anebo to bude 148, ale zhruba pakliže by to nebylo 2,4, ale bylo by to v reakci na to, že náš, ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
4.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
... že náš ekonomický růst je z velké části závislý na vývoji v Německu, pakliže v Německu by se situace zhoršovala prostě a první kvartál, který byl 6,9 přesně, by byl i v druhém a třetím kvartále, tak zcela určitě bychom museli říct, že to bude přes 3 %, ale v dané chvíli to prostě nikdo nemůže nějakým férovým seriózním způsobem ani doložit, ani ověřit, natož nějakým způsobem potvrdit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na mzdová vyjednávání, Eduard Janota to řekl, zmrazení mezd ve státním sektoru, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a makroekonomický poradce z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman zůstávají hosty Otázek. Když se podíváte na ta mzdová vyjednávání z pohledu vás jako zaměstnavatelů, zmrazení pro příští rok, nebo dokonce pokles? Začněme u vás, pane Hanáku.
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Tak my samozřejmě v těch kolektivních smlouvách hlavně na firmách, ale i ve vyšších kolektivních smlouvách jsme zůstali v nulovém, nulovém nárůstu, a to hlavním důvodem bylo udržení pracovních míst. To bylo pro první, druhé čtvrtletí, uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet dál. Myslím si zase, co říkal Eda Janota, ve vztahu ke státní správě zmrazení mezd je hodně málo, tam by mělo dojít k poklesu byrokracie, to je cesta taky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
K poklesu byrokracie a poklesu také mezd, myslíte nebo stačí vám, když se sníží počet ...?
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
No, hlavně zrušme ty černé duše, kterých jsou tam desetitisíce a zvažme si, jestli potřebujeme tak silnou státní správu, když podnikatelská sféra musela omezit všechno, snížit náklady, snížit lidi, omezit veškeré výdaje na různé věci od marketingu přes reprezentaci, na věci k zaměstnancům a já nevím k čemu, v kolektivních smlouvách omezit řadu věcí, takže já vím, že stát je nejhorší hospodář, ale stát by měl být taky razantnější v těch opatřeních.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, slyšel jste tady, teď nevím, jestli toto potěší Eduardu Janotu, že stát je nejhorší hospodář.
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
My jsme spolužáci, ono ho to asi nepotěší, ale pravda to je.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale on se tady jasně zaručil, že mrtvé duše, jak je i sám nazval, pouze ...
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Řekl, že 1 % tam nechá, já jsem dával pozor.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... pouze 1 %, to považujete tedy za dostatečně tvrdého strážce státní pokladny.
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
To by chtělo přitvrdit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě přitvrdit. Makroekonomický poradce z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman a pohled na zmrazení mezd. Bohuslav Sobotka jako místopředseda sociální demokracie i šéf rozpočtového výboru říká, přece jenom ať je tady růst mezd v příštím roce ve státním sektoru kolem inflace, to znamená, pod nějakými 2 %.
Jaroslav UNGERMAN, Českomoravská konfederace odborových svazů
--------------------
Pokud by řekl svůj osobní názor, který se týká těchto ..., toho zmrazení mezd, tak samozřejmě k růstu mezd ze státní správy může dojít, pokud tam současně dojde k tomu, že tam dojde k poklesu, poklesu počty pracovníků, tak tam samozřejmě průměrné mzdy rostou. Ale já si myslím, že je tam ještě jedna věc, na kterou bychom měli upozornit, jak to bude s mzdami ve státních firmách, jak to bude se mzdami, kde stát je převažujícím vlastníkem? Budou i tyto firmy solidární, jsou dneska solidární s vývojem ve veřejné správě a státním sektoru? Já se domnívám, že nikoliv. To také někdo musí říct a to by měli říct pánové, kteří ve studiu jsou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Však vám to řekne Eduard Janota. Hned na něj bylo vzneseno několik otázek. Jak to budete dělat se státními firmami, nebo řekněme, kde má majoritu stát, ať je to ČEZ, ať to jsou České dráhy, ať jsou to České aerolinie, než je prodáte?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Podívejte se, je tady dvojí pohled, já pochopitelně mám určitou odpovědnost coby, coby akcionář jako ministerstvo financí v těch firmách, na druhé straně platí obchodní zákoník, kterým se prostě celý management, představenstvo, dozorčí rada by měla řídit. Můj osobní názor je, že jsem pro snížení, a to i vyšší snížení základních platů šéfů těchto firem členů představenstva a orgánů s tím, že bych jim vůbec, že bych je neomezoval v jakýchsi motivačních složkách při splnění ukazatelů zisku a nechť toto se projeví v těchto položkách. Pochopitelně, pochopitelně ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To prosadíte přes orgány státu?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
... tam, kde má stát majoritu, tak na valných hromadách toto může prosadit a já bych touto cestou chtěl jít. Tvrdit lacině někomu snižovat plat o 30, 40 %, to je dost populistické, protože, protože jaksi je to spíše pro veřejnost než pro jaksi management té firmy, nicméně, pokud půjdu cestou snižování, tak cestou snižování základních bonusů, základních platů a nechť je tedy nějaká zainteresovanost na výsledcích, ale respektujme, zda je firma v monopolním či nemonopolním postavení, to je druhá věc, zcela jinak se mohou chovat firmy, které se musejí potýkat s normální tržní konkurencí doma i venku, zcela jinak je tomu, například vy asi chcete slyšet otázku ČEZu, který má dominantní postavení, a tam lze tu moji úvahu do jisté míry korigovat, modifikovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ten požadavek, který tady zmínil Bohuslav Sobotka, přeci jenom ...
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Požadavek, požadavek ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... mzdová vyjednávání pro příští rok, inflace?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Požadavek pana předsedy rozpočtového výboru Sobotky bych já si vysvětloval tak, že já nejsem vůbec proti tomu, aby přitom nulovém nárůstu někde se zvýšily mzdy, to znamená, propusťte lidi, snižte počty lidí, zvyšte jejich efektivnost, a tam máte pak prostor pro zvyšování mezd a toto je řešení i pro některé státní firmy, myslím nerozpočtové sféry, protože jakékoliv ústupky jsou opravdu, opravdu v dané chvíli, v dané chvíli nemožné. Přece jsme v krizi a krizi musíme nějak pocítit. My jsme, my jsme víceméně od roku 93 tady nikdy žádnou krizi nepocítili. Tady, když vznikla krize nebo problém, ať už to bylo bankovnictví nebo cokoliv jiného, tak to vždycky stát zaplatil, buď přímo, nebo zprostředkovaně, buď hned, anebo prostřednictvím toho, čemu se říkalo konsolidační banka nebo chcete-li konsolidační agentura. Takže tady si myslím, že je určitá první realita, kdy takovýto problém budeme muset řešit jinak.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předpokládám pro centrální banku, že ta mzdová vyjednávání nebudete sledovat s tak velkým zájmem, jako v těch letech uplynulých, kdy jste se báli v závislosti právě na inflaci a na to, jak se inflace v České republice bude vyvíjet, že byste letos měli obavy, aby ten růst platů a mezd nebyl příliš přestřelen?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak my jsme o tom měli docela zajímavou debatu na minulém měnovém jednání bankovní rady, protože překvapivě za první kvartál je poměrně vysoký růst nominálních jednotkových mzdových nákladů, ale to zřejmě je právě spojeno s restrukturalizací a s propouštěním a spíše jsme toho názoru, nebo převládá spíše názor v bankovní radě, že firmy opravdu nebudou mít peníze na to, aby vyplácely nějaké vyšší nárůsty mezd, takže tam ten tlak bude bezpochyby velký a já mám za to, že tohle tentokrát ..., nejsem schopen předpovědět, jak tvrdá budou mzdová vyjednávání, určitě odbory budou hájit své, ale jsou si velmi dobře vědomy toho, v jaké situaci ta ekonomika je a že firmy budou pod velkým tlakem na nákladové straně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jestli oba dva můžete jednou větou, abych nebyl bez práce, nejdříve Miroslav Kalousek, protože se rozloučíme s diváky jedničky.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Prosím, abychom rozlišovali mezi dvěma pojmy objem mezd a růst mezd. Já jsem navrhl zmrazení objemu mezd, to znamená, odejde-li část zaměstnanců z veřejné správy, řeknu-li odejdou-li ti chovní, pak ti tažní si mohou rozdělit jejich výplaty a dojde k růstu mezd i při zmražení objemu mezd.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bohuslav Sobotka.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že pokud jde o odměňování managementu polostátních firem nebo státních firem, tak tam se určitě ušetřit dá. Pokud jde o platy zaměstnanců privátního nebo soukromého sektoru, já si myslím, že musíme být velmi opatrní, pokud hovoříme o redukci platů nebo mezd, to má samozřejmě velmi negativní vliv na spotřebu domácností a my potřebujeme, aby se spotřeba domácností vyvíjela pozitivně. V příštím roce rádi bychom se dostali z hospodářské recese, čili na toto chci upozornit. A jinak platí, že situaci určitě usnadní redukce tabulkových míst, která nejsou dlouhodobě obsazena. To si myslím, že je určité řešení, na kterém bychom se mohli shodnout.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Teď čím víc rozdáme peněz, tím větší budeme mít HDP, to je to socialistické perpetum mobile.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, ne, ne, přepneme si z jedničky na "24", hosty Otázek zůstávají ministr financí Eduard Janota, bývalý ministr financí ať už je to Bohuslav Sobotka i Miroslav Kalousek, guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, přepněte si na "24", pokračujeme po stručných zprávách a nabídneme vám i rozhovor s velitelem amerických sil na Blízkém východě a ve Střední Asii, generálem Davidem Petraeusem, přepněte na "24", pokračujeme po stručných zprávách.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají lidé, kteří rozumějí ekonomice, velká ekonomická debata. Ještě jednou vítám ministra financí České republiky Eduarda Janotu, ještě jednou dobrý den.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmu, ještě jednou děkuji, že jste přijal mé pozvání.
Zdeněk TŮMA, guvernér, ČNB
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dále pak šéf rozpočtové výboru, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, dobrý den.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Ještě jednou dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí České republiky, když jste chtěl to ponovu.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Také ještě jednou dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Strany bývalé vládní koalice se dohodly se sociálními demokraty na společných protikrizových opatřeních. Jedním z nich je i šrotovné, které dali do návrhu sociální demokraté. Podívejme se, jaké je či bude šrotovné v některých evropských zemích, tedy v zemích Evropské unie. České šrotovné, pokud ho teď schválí Senát, se bude pohybovat ve výši 30 tisíc korun a bude se vyplácet tedy při nákupu auta s benzínovým nebo naftovým motorem, s cenou do půl milionu. Výměnou za to majitel musí nechat zlikvidovat auto starších 10 let. Zvýhodněni budou lidé, kteří si budou chtít pořídit auto s alternativním pohonem. Například elektromobil, automobil s hybridním motorem nebo s pohonem na stlačený plyn. V takovém případě bude šrotovné činit 60 tisíc korun a limit na cenu kupovaného auta se zvýší z půl milionu na 700 tisíc. Objem peněz na šrotovné bude záležet ale na dohodě vlády a politických stran. Datum, od kdy bude šrotovné zavedeno, totiž neobsahuje ten návrh, který bude projednávat Senát a je připraven tak, aby ho mohla spustit vláda pouze svým nařízením. Tak, pane ministře, kolik peněz jste ochoten pustit na šrotovné?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já myslím, že jste to neřekl přesně, že je jasná dohoda, že šrotovné pro letošní rok maximálně ve výši 2,5 miliardy korun, pokud bude spuštěno, protože to bude záležet na, na tom, zda vláda odsouhlasí parametry, postup legislativní, finanční a tak dále. Čili ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vy ty peníze dát nemusíte. Když vy řeknete panu premiérovi, že nedáte ani korunu, tak šrotovné nebude.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Tak asi nezáleží na mně. Vláda hlasuje ve sboru, to zaprvé. A zadruhé, vy jste říkal, že může být vyšší nějak. Já říkám nikoliv, do 2,5 miliardy korun maximálně. Ale kdy to bude, tak je obecné stanovisko, které se formovalo na základě dohod dvou nejsilnějších politických stran. A to znělo, až bude vhodná chvíle, až se, až bude jaksi situace jaksi zatím, teda zatím pro nás příznivá v tom směru, že nám vyhovuje zavedení šrotovného zejména v Německu a v některých jiných zemích. Takže poté, poté by Česká republika přistoupila na obdobný krok. Já chci říct, že jistě, zatím jsme tak trošku černí pasažéři, naše chování. Ale je logické, protože 80 procent našeho automobilového průmyslu je vyváženo na export. A zatřetí, když my jsme snížili s DPH pro podnikatelské účely pro, na auta, tak vlastně na tom vydělaly zase ty druhé strany, protože import našich automobilů do České republiky je poměrně vysoký. Čili úplní černí pasažéři nejsme, ale nám, jako ministerstvu vadilo spíš jako podpora jednoho jistého segmentu vybraného, možná náhodě vybraného segmentu českého ekonomiky. Byť vím, že formou investiční pobídek právě tento segment byl prostě velmi, velmi podporován různými, různými daňovými úlevami, různými podporami na zapracování pracovníků a podobně. A byť vím, že tento segment přispíval velmi výrazně k onomu růstu ekonomiky kolem 5 až 6 procent. Takže stanovisko ministerstva financí formoval ještě můj předchůdce Miroslav Kalousek. Já jeho ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale on říkal, že ...
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já jeho názory v tomto smyslu sdílím, nicméně pochopitelně budu respektovat, budu respektovat stanoviska, která vzešla z dohody politických stran ve sněmovně. A pakliže, pakliže proběhne jednání ve vládě a premiér rozhodne o prostě spuštění tohoto procesu, tak pochopitelně mojí jedinou povinností a složitým úkolem bude, kde budu shánět ty peníze. Já ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, když jde jenom o 2 miliardy.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
2,5 miliardy, já je získám jedině tehdy, když resortům poškrtám některé výdaje a tyto výdaje, nemandatorní výdaje, protože mandatorní výdaje by bylo nelogické škrtat, tyto výdaje použiju na úhradu šrotovného.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Víte, u kterých resortů, předpokládám, že u životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já, já teďko tady určitě nebudu spekulovat na obrazovce, u kterých resortů a proč. Toto je věcí, toto je věcí vlastně rozhodnutí vlády. Já mohu podat určitý návrh, ale tak daleko v dané chvíli ještě nejsme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hosty Otázek ještě zůstávají viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a makroekonomický poradce Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman. Když se podíváte, šrotovné jako možný lék nebo náplast léčby ekonomiky, které věci vám jako zaměstnavatelům či zaměstnancům chybí v těch opatřeních, která teď jsou před schvalováním v Senátu? Začneme u viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Tak z hlediska podnikatelské sféry, my jsme svoje názory říkali už někdy v říjnu, v listopadu. A pořád zůstávají stejné. Snížení zdravotního a sociálního bylo v základě rozpočtu na rok 2009. Teďka se snižuje podruhé. I když se to třeba odborům nelíbí a někomu jinému, nám to nesmírně pomůže, protože to pomáhá cashu firem a zachraňuje to pracovní místa. Šrotovné je specifická věc, ale správně říkal Eda Janota, vzpomeňme si, kdo držel ekonomiku, kdy rostla 6,3, 6,5, 6,7. Byl to automobilový průmysl, zpracovatelství, hutnictví a k tomu doprava, samozřejmě i export. Takže je tam morální povinnost tomuto jednomu z rozhodujících odvětví ekonomiky pomoct. Ale já to šrotovné vidím z toho pohledu, že hlavně ho udělalo samozřejmě Německo, na tom jsme parazitovali excelentně. Ale šrotovné je záchrana pro stovky a možná tisíce malých firem, jak jejich zaměstnanců, kteří jsou subdodavateli. Z těch dalších věcí, zrychlené odpisy ano, i když podnikatelská sféra skoro 50 procenty ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale 2,5, 2,5 miliardy, ta částka, kterou tady ...
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
2,5 ale ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... zmínil, to jsou tak drobné.
Jaroslav HANÁK, 1. viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
No, to já, já netvrdím, že jsou úplně drobné. Každá koruna je dobrá, a protože samozřejmě nás ještě čekají volby a politici rozhází další a další miliardy, z toho mně na hlavě rostou vlasy poslední, co tam mám, hrůzou. Ale 2,5 miliardy není taková hrůza. Navíc tam to dostane zpátky v DPH. Takže já si myslím, že říkejme věci úplně přesně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak a makroekonomický poradce z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman, co vám chybí?
Jaroslav UNGERMAN, Českomoravská konfederace odborových svazů
--------------------
Já bych se přimlouval za to, aby se udělaly přece jenom některá opatření, která by pomohla stavebnictví. Čili my jsme měli kdysi takový návrh, aby se zahájila trošku širší a taková, řekl bych, výstavba bytů, která, které by byly zaměřeny nebo které by byly určeny především těm lidem s nižší příjmovou úrovní a lidem, zejména důchodci, kteří velmi trpí tou deregulací nájemného dneska v Praze a ve všech velkých městech. A stejně tak jako, aby se začaly, aby tyto byty byly určeny všem malým domácnostem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak děkuji pro tuto chvíli za odpověď. Bohuslav Sobotka.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Šrotovné se v Evropě osvědčilo. Já odhaduji rozpočtové náklady nižší. Pokud si uvědomíme, že v České republice se prodá zhruba 200 tisíc nových vozů ročně, pokud by šrotovného využila čtvrtina, tak je náklad 1,5 miliardy korun. To si myslím, že je zhruba maximum, které by zatížilo letošní rozpočet. Podle mě vláda může šrotovné vyhlásit v několika trančích podle rozpočtových možností. Myslím si, že časování spíše na podzim letošního roku je vhodné z hlediska vytíženosti kapacity našeho automobilového průmyslu a také subdodavatelů, na ty se velmi často zapomíná. Těm skutečně šrotovné také pomůže. A poslední poznámka, šrotovné nepomůže jenom zaměstnanosti, ale pomůže také zvýšit bezpečnost silničního provozu a sníží emise. To znamená, pomůže i životnímu prostředí. To jsou, myslím, faktory, na které se zapomíná. Pokud dojde k obměně vozového parku, tak se sníží emise a také se zvýší bezpečnost na silnicích.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady Miroslav Kalousek se tomu bránil, zároveň prosil na kolenou Jana Fischera a jeho vládu, aby nespouštěla šrotovné tím vládním nařízením. Eduard Janota jakoby se s tím už smířil.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Nepamatuji se, že na kolenou, ale pokud by to byla podmínka, tak si okamžitě kleknu teda, aby, nebude-li to spuštěno. Já nesouhlasím s tím, že jsme černými pasažéry. Evropa dohodla takzvaný recovery plán, plán obnovy, kde jsme se všichni zavázali, že dáme minimálně 1,5 procenta s tím, že ta jednotlivá opatření jsou našimi národními rozhodnutími. A ty jsme udělali. A někdo, některé státy zvolily šrotovné, některé ne. Ale ten plně harmonizovaný evropský plán, na něm se podílíme a nejsme černými pasažéry. Tady musím protestovat i proti tomu, co řekl pan ministr Janota. Šrotovné samo o sobě je samozřejmě podporou automobilového průmyslu, pro toho ta lobby strašně tlačí. Ale současně je to trest všech, pro všechna ostatní odvětví, protože ta kupní síla se pochopitelně soustřeďuje do automobilového průmyslu. Když si koupím auto, nekoupím si almaru, a s tím ... nebo něco jiného. To znamená, trestám ta ostatní odvětví a tam postihuji zaměstnanost. A s tím souvisí ten nesmyslný lobbyistický argument, který řekl pan Hanák o tom DPH, že se to vybere zpátky na DPH. No, když si koupím to auto se šrotovným, tak si nekoupím ten nábytek nebo něco jiného, to DPH nezaplatím tam. To znamená, ten stát to naprosto na tom DPH zpátky nedostane, protože to které vybere na auto, nevybere jinde. To, co mně ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Aniž bych se chtěl, aniž bych se chtěl zastávat jednoho z průmyslu, ale almara vám neničí životní prostředí.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
A to, co mně, to, co mně na tom vadí nejvíc, pane, pane redaktore a ostatní pánové, že to je dramaticky asociální. Prostě tady stát motivuje nižší příjmové skupiny, aby v době krize vymetly své rezervy a ještě si půjčily a koupily si nové auto, protože všichni víme, že ve špatných ekonomických časech je nákup nového auta tou nejlepší investicí, kterou chudší rodina může dělat. To je prostě nemravný apel ve prospěch jedné lobby, není to nic jiného než jedna lobby, která si chce ukousnout z veřejného koláče o něco víc, než jí patří, na úkor všech ostatních. Před třemi roky to bylo v rámci boje proti klimatu, to nemohlo být ještě protikrizové opatření, ale už chtěli šrotovné v rámci boje proti klimatu, i když byla konjunktura. Teď chtějí šrotovné v rámci boje proti krizi. Pokud jim to nevyjde, zcela určitě za 4 roky budou chtít šrotovné v rámci boje za celosvětový mír. Je to prostě lobby, která chce peníze vás ostatních. Nedělejte to.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře a pak pan guvernér.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já, já teda i s kritikou Miroslava Kalouska souhlasím. Ale dohody se mají plnit. Jestliže prostě vznikl určitý, určitý konsensus, který umožnil přijmout opatření na straně nabídky ekonomiky, které předkládala, řekněme, Topolánkova vláda, jestliže prostě bylo zapotřebí, aby tento zákony podklad byl schválen a byla přijatá dohodou další opatření a odsouhlasila i zákonnou formou, tak si myslím, že je povinností úředníka a úřednické vlády je takové, takovéto dohody plnit, byť si o jejich obsahu mohu myslet, mohu myslet cokoliv.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Promiňte, pane ministře, ve vší úctě, vznikl konsensus, že vznikne právní rámec, aby vláda mohla rozhodnout, když uzná za vhodné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tímhle ...
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Musíte za každou cenu uznat za vhodné? Já myslím, že nemusí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak guvernér Zdeněk Tůma.
Zdeněk TŮMA, guvernér, ČNB
--------------------
Já jenom velmi stručně, patří to mezi ty konkrétní výdajové rozpočty, ke kterým se centrální banka normálně vyjadřuje, ale už ta živá debata ukazuje, že to je velmi, velmi aktuální téma. Ne, já se omezím na konstatování, že já osobně fanouškem šrotovného nejsem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď když se podíváme ještě na splácení dluhů, o tom byla řeč v první hodině. Stát si na splácení svých dluhů půjčuje. Eduard Janota řekl, že to bude částka, kolik jste říkal, 280?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
V letošním roce 280 miliard si bude muset půjčit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A že, že se na trzích bude muset najít těch 280 miliard. Stát vydává dluhopisy, podívejme se na to, kdo je vlastní. Tedy ze tří čtvrtin vlastní dluhopisy finanční instituce, čímž se mají na mysli banky a penzijní fondy a také pojišťovny. Krom jiného je tam mezi nimi i centrální banka, jak jsem se díval do statistik, kolem nějakých čtyř procent. Má centrální banka?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
To jsou pokladniční poukázky, ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, pokladniční poukázky. Zahraniční vlastníci mají zhruba 23 procenta českých dluhopisů. Byl to ministr financí Miroslav Kalousek, dnešní host Otázek, který ohlásil, že teď v časech horších by se stát mohl půjčit od domácností. Jen pro zajímavost, v současnosti mají české domácnosti něco málo přes procento českých dluhopisů. Vy máte, pane ministře, už jasnou představu, že když se bude muset půjčit 280 miliard, že by půjčení si od domácností mohlo být větší, než jste plánovali v té první tranži nějakých 20 miliard?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Podívejte se, ty věci spolu vůbec nesouvisí. To, že si dluhopisy kupují domácnosti přímo, existuje ve všech zemích, ve kultivovaných zemích západní Evropy. Je to běžný nástroj, jeden z běžných nástrojů prostě financování dluhu. Tím mohou být kromě emise dluhopisů úvěry od bank a podobně, například Evropské investiční banky, která kryje některé, některé věci, které se týkají infrastruktury. Čili toto je standardní model. My jsme ho chtěli spustit. Že jsme ho spustili v době krize, to je, to je druhá věc. Ten model je připravován, já věřím, že bude koncem třetího čtvrtletí spuštěn. A výhoda toho je jasná. Občan si bude moct koupit napřímo, podotýkám napřímo, nikoliv přes zprostředkovatele, dluhopis. Ten dluhopis je dluhopis státu, čili nejvyšší bonity. Tím, že to bude k prodeji napřímo, tak lze zlevnit i určité náklady, které souvisí, které souvisí s maržema distributorů. A poté v podstatě kromě té jistoty pro občany je tady ještě, ještě tady jedna věc, že vytvoříme určité konkurenční riziko na trhu. To znamená, že i ty banky, které dneska v rozhodující míře kupují naše, naše bondy, budou muset přihlížet k tomu, jak, jak, jaké parametry stanoví stát pro prodej retailu. Ty dluhopisy nebudou prodávaný každý měsíc. My předpokládáme, že prost to bude v letošním roce jedna emise a poté, poté se uvidí. Nicméně až ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy nemáte obavy, že těch 280 miliard, které si letos musíte půjčit, tak vzhledem k tomu, co se děje ve střední a východní Evropě, tak to, ten rizikový příplatek nebo to zkrátka, za kolik si bude půjčovat stát, ptám se sice laicky, ale že bude obtížné najít ty částky?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ta debata, ta debata je složitější. Souhlasím s vámi, že celá řada zemí spadla do hlubokých deficitů, celá řada zemí teďka chodí na trhy a prostě emituje dluhopisy. Jsou to země, které měly dříve rating AAA, dneska mají deficity 11 procent a i více. Čili zvýšila se konkurence na trzích, to zaprvé. Zadruhé, Česká republika se chovala v této věci, řekl bych, obezřetně a rozumně, a to jak v minulém roce, kdy jsme ještě v době, než vypukla krize, měli za sebou emisi eurobondů, která nám vytvořila polštář a tudíž v závěru roku, kdyby byly problémy na trzích, jsme tam my nebyli příliš účastní. A tato, tatéž situace je letos. My máme za sebou emisi 1,5 miliardy eurobondů, čili z těch 280 už dnes máme vyemitováno v podstatě 180 miliard. Takže já ve zbývající části roku půjdu na trh pouze pro tu, pro tu stovku, a mohu si vybírat domácí trh nebo zahraniční trh podle toho, kde ta situace z pohledu úrokových nákladů bude, bude výhodnější. Čili osobně necítím žádný problém. Nicméně pakliže ten trend se nějakým způsobem nezmění, státy se budou více a více zadlužovat, tak ta situace na těch trzích se bude zostřovat a do budoucna to nevěští ani nic dobrého a může to implikovat pochopitelně růst úrokových nákladů, které potom pocítí, pocítí státní rozpočet. To ta koncovka. Ale že do toho chceme vložit další segment prodeje dluhopisu obyvatelstvu, to je prostě jenom jedna z forem řešení, jedna z forem financování dluhu, nic víc, nic míň.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Že by, že by Česká národní banka se víc podílela na spolufinancování?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Nemůže Česká národní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemůže.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Česká národní banka nemůže, jakkoli by možná chtěla, ale, ale to nejde.
Zdeněk TŮMA, guvernér, ČNB
--------------------
Ne, ne, ani nechtěla, ani nechtěla.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
/Nesrozumitelné/, že nemůže, to je velmi dobře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud, když jsme začínali privatizací, Letiště Praha, slyšeli jsme, že to nebude poslední otázka na vás, privatizace Českých aerolinií. Sociální demokraté, předpokládám, že s tím nebudete mít problém, když Eduard Janota, jako ministr financí dotáhne do konce privatizaci Českých aerolinií, tedy privatizaci rozjetou a vlastník má být oznámen v září, pane místopředsedo Sobotko.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
My jsme nevznesli žádné podmínky, které by žádaly po vládě, aby zastavila tuto zahájenou privatizaci. Nicméně my jsme od počátku skeptičtí, pokud jde o načasování prodeje ČSA. Domníváme se, že fakt, že dochází k prodeji uprostřed hospodářské recese, která se přirozeně také projevuje na hospodářských výsledcích leteckých, leteckých firem, tak samozřejmě snižuje očekávání z pohledu ceny, kterou může vláda inkasovat. A pro nás je skutečně důležité, aby cena, kterou vláda získá, odpovídala majetku a hodnotě Českých aerolinií. Čili v žádném případě by nemělo dojít k výprodeji pod cenou pod nějakým tlakem. Je důležité, aby v okamžiku, kdy budou nabídky na stole, aby je vláda velmi pečlivě zvážila, zejména z toho pohledu, zdali to odpovídá reálné hodnotě ČSA jako takové. Pokud by to neodpovídalo, pak si myslím, že by si vláda měla zachovat svobodu možnosti rozhodnout, že za nějakých nevýhodných podmínek privatizaci ČSA nedokončí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jsem se díval na ta čísla, která odhadoval ministr financí Miroslav Kalousek, když ještě byl ve funkci, padala čísla 4 až 5 miliard korun. Teď jsme svědky ztráty Českých aerolinií, miliarda 300 milionů. Eduarda Janotu jsem slyšel v Českém rozhlase, 3,5 miliardy. To znamená, že tady asi ty výsledky hospodářské se odrazí.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Já, já varuji před tím, abychom teď spekulovali o ceně. Prošlo první, prošlo první kolo, vláda z kvalifikačních a bezpečnostních a jiných důvodů některé uchazeče vyřadila. Zůstali dva uchazeči, kteří nabídnou cenu a na základě té ceny se, se vláda rozhodne. Samozřejmě má velký kus pravdy pan předseda Sobotka, že vláda by neměla prodávat pod cenou. Doufám, že k ničemu takovému nedojde. Ale rád bych zdůraznil, že v případě Českých aerolinií nebyla tou prioritou číslo 1 cena. V případě Českých aerolinií jsme poměrně chvátali, abychom včas získali pro České aerolinii strategického investora, který zajistí další existenci toho domácího operátora, holou vlastní existenci, když už ne dokonce rozvoj. A já jsem někdy žertem říkal, že bych opravdu nerad vstoupil do učebnic jako ten, kdo prodává České aerolinie formou konkurzu a nepřál bych to samozřejmě ani, ani svému, ani svému nástupci. V okamžiku, kdy vláda bude mít na stole cenu, tak musí zodpovědně zvážit nejenom cenu za ty České aerolinie, ale i možnost, jak dál mohou České aerolinie existovat bez vstupu strategického investora. Protože veřejná podpora ze strany státu je tam vyloučena zásadně. A to bude Skylla a Charybda, mezi kterou se vláda bude pohybovat. Nepředbíhejme, prostě přijde nabídka a vláda jistě odpovědně posoudí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy, vy počítáte s tím, že můžete zastavit?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já, já naprosto souhlasím s oběma mými kolegy v této věci. To znamená ne privatizace za každou cenu, ale pak musí vědět, co s tím bude dál teda. Čili jestliže nebude krok A, to znamená, že přijde nabídka, která, která nebude odpovídat realitě, tak musí vědět, že ta firma musí, musí být schopna fungovat dál. Jedná se o citlivé odvětví, kde veřejná podpora je nepovolitelná, neslučitelná. Čili, čili ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ten krok B máte případně připravený, počkejte, když se podíváte ...
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já jsem krok B připravuji, já jsem zadal, já jsem zadal, nechť se zpracuje materiál, který jednoznačně určí hodnotu majetku společnosti, to znamená hodnotu majetku oproštěnou o leasingové závazky, jakékoliv další závazky, úvěrové závazky, aby bylo zřejmé, kde je to minimum, za které by se měla, měla, mohla, anebo měla společnost privatizovat. K tomu pochopitelně pro ty nabyvatele budoucí, přibývají se energetické efekty, takže, takže dá se říct, že ta hodnota takto účetně zpracovaná měla být tím minimem a já nebudu říkat cenu, byť, byť určité podklady mám v ruce. Ale musím říct ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já jsem od vás slyšel 3,5 miliard.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
To jste neslyšel ode mě, já jsem to určitě neřekl, protože to považuji za nerozumné, 3,5 miliardy já bych nikdy neřekl. To by se spíš ode mne slyšel částku 10 miliard, protože raději ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slyšel jsem v Českém rozhlase, tak možná jsem špatně poslouchal.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ne, ne, ne, raději, raději bych řekl částku 10 miliard než 3,5, byť oba je špatné. Jako, jako, jako státní úředník, jako ministr bych se neměl k tomu cenově vyjadřovat. Nicméně chci trvat na tom, že ta cena, kterou, která bude na trhu nabídnuta, máme dva uchazeče, což je do jisté míry omezující, bude, bude férová a bude pro mě obhajitelná. Bude pro mě obhajitelná podle toho, jaká je jejich skutečná bilance, myslím tím /nesrozumitelné/.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono, ono ale na oba dva uchazeče dopadl také, dopadla ta krize přepravců, že když se podívám na ztrátu Air France-KLM, tak je také výrazná. Tudíž vy se připravujete i variantu, že by například konsorcium Air France-KLM kvůli vlastním problémům mohlo z toho tendru odstoupit, plus když ta cena nebude výhodná, tak připravujete plán B, že by aerolinky zůstaly.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já jsem zadal, já jsem zadal managementu aerolinek prostě vypracovat i případně variantu B. To znamená, odmítneme-li variantu A privatizace, byť například kvůli nízké ceně, musím vědět dál, co ta společnost minimálně ve dvou letech, jak bude fungovat, aby nedošlo k tomu, čemu říkal pan Mirek Kalousek, prostě konkurz nebo krach prostě nebo, nebo nějaké znehodnocení vůbec značky a podobně. Čili toto je zatím, zatím strategie, kterou preferuji privatizaci, ale pakliže prostě cena nebude odpovídající, tak může být, může nastat i varianta B.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já vám děkuji za věcnou diskusi, kterou jsme měli k ekonomice. Guvernér centrální banky Zdeněk Tůma byl hostem Otázek. Děkuji, někdy příště na shledanou.
Zdeněk TŮMA, guvernér, ČNB
--------------------
Děkuji za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministr financí České republiky Eduard Janota. Díky a na shledanou.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Děkuji taky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předseda rozpočtového výboru české Poslanecké sněmovny Bohuslav Sobotka, místopředseda ČSSD. Děkuji.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Hezký den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A Miroslav Kalousek ještě chvíli hostem Otázek zůstává.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Já tu ještě zůstanu?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano.