Otázka zvýšení úrokových sazeb České národní banky

Rozhovor se Z. Tůmou, guvernérem ČNB

(ČRo 1 - Radiožurnál - 09:00 Dopolední, 12.1.2001)

EKONOMICKÝ MAGAZÍN

Jitka HANŽLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě v listopadu loňského roku Česká národní banka uvažovala o tom, že v případě rostoucích inflačních tlaků by mohla zvýšit některé úrokové sazby, zejména ty, z kterých se odvíjí cena peněz na mezibankovním trhu. Momentálně ovšem jejich zvýšení nic nenasvědčuje. Proč? To zjišťoval Radek Mokrý.

Radek MOKRÝ, redaktor
--------------------
Z nastavení úrokových sazeb, které neodpovídá danému stavu ekonomiky, je samozřejmě obviňována centrální banka. Při jejich stanovení musí ČNB vzít v úvahu nejen předpověď vývoje domácí ekonomiky, ale také předpovídat vývoj v hlavních světových centrech. Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy bylo v listopadu zvýšení úrokových sazeb pravděpodobnější než letos v lednu.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já jsem někdy v listopadu řekl, že si umím představit, že by mohla nastat taková situace, kdy bychom byli nuceni sazby zvýšit. Prostě závisí na tom konkrétním vývoji, takže já v daném okamžiku těžko mohu předjímat pohyb úrokových sazeb. Fakt je, že za poslední dva, tři měsíce se to, zejména vnější prostředí, trošku změnilo. Vždycky závisí na tom, jak se vyvíjí ta rizika, v rámci kterých se rozhodujeme, a to když bych to měl vyjmenovat, tak je především otázka běžného účtu platební bilance, jak se bude dále vyvíjet, jak se bude vyvíjet cena ropy, jak dále poroste ekonomika, jak se bude vyvíjet měnový kurs a podobně.

Radek MOKRÝ, redaktor
--------------------
Nedávno americká centrální banka snížila své úrokové sazby o půl procenta. Reagovala tak na průzkumy hovořící o poklesu výkonnosti americké ekonomiky a poklesu spotřebitelské důvěry. Nevyloučila další snížení sazeb dokonce o další procenta. Samozřejmě tím ovlivní i Evropu a tedy i nás.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Není pochyb o tom, že pochopitelně k jistému přibrždění by při zpomalení americké ekonomiky došlo, ale spíš chci zdůraznit, že by to nemuselo mít žádné fatální důsledky, a tím pádem by to ani nemuselo dramaticky ovlivnit nás.

Radek MOKRÝ, redaktor
--------------------
Horší ekonomické výsledky Spojených států by mohly ve světě snížit ceny ropy a tedy i případný tlak na vyšší úrokové sazby u nás. Pokračuje Ivo Nejdl z Raiffeisenbank.

Ivo NEJDL, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Pokles růstu v USA by samozřejmě vedl k ochlazení celosvětové ekonomiky a k výraznějšímu poklesu cen ropy a donutil by také Evropskou centrální banku k snížení úrokových sazeb. Takové snížení by výrazně redukovalo rozhodování České národní banky o budoucím zvýšení úrokových sazeb, a proto nepředpokládáme, že ani do konce prvního pololetí ČNB své sazby zvýší.

Radek MOKRÝ, redaktor
--------------------
Horší výsledky amerického hospodářství by časem mohly zvýšit i kurs koruny vůči euru.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Zpomalení americké ekonomiky by se mohlo začít projevovat v období od šesti měsíců do jednoho roku. Pravděpodobně by to mělo vliv i na zpomalení ekonomiky v Evropě a v Asii. Vzhledem k tomu, že česká koruna je v režimu řízeného plování s referenční měnou eura, tak bych očekával i určité posílení české koruny.

Radek MOKRÝ, redaktor
--------------------
V dohledné době tedy asi opravdu neexistuje žádný důvod pro zvyšování domácích úrokových sazeb.