Monika Filipová (Písecko 22. 1. 2014, rubrika Stalo se)
Oživení ekonomického růstu, větší příjmy domácností, nižší reálné úrokové sazby. Tak vidí rok 2014 ředitel Odboru měnové politiky a fiskálních analýz České národní banky Petr Král. Muž, kterého veřejnost zaznamenává v poslední době hlavně v souvislosti s oslabením české koruny.
Pocházíte z Písku. Co vás napadne jako první při vyslovení názvu tohoto města?
Písek je moje rodné město a místo, kde jsem vyrůstal, čili pro mě srdeční záležitost. První, co mě napadne, když se řekne Písek, jsou, vedle rodiny a přátel, krásné písecké scenérie. Historické centrum s dominantou v podobě Kostela Narození Panny Marie, řeka Otava s kamenným mostem, na jehož opravu po povodních v roce 2002 zaměstnanci ČNB významně přispěli, městský ostrov, stará plovárna, lesy a rybníky v Píseckých horách a další krásná místa.
Cítíte se dnes stále jako Písečák nebo už je to pro vás jen město, kam se rád vracíte?
Bydlím již řadu let v Roudnici nad Labem a pracuji v Praze, kde se pohybuji už od studií na Vysoké škole ekonomické, ale Písek zůstal městem mého srdce. Žijí tam rodiče, bratr a další příbuzní, mám tam kamarády a bývalé spolužáky ze základní a střední školy. Jezdíme tam často s rodinou na víkendy, naše děti tam tráví část prázdnin. O každodenním dění ve městě pochopitelně úplný přehled nemám, ale udržuji si povědomí o klíčových událostech.
Jaké to například jsou?
V uplynulém roce mě zaujaly dvě. Referendum o výstavbě akvacentra a přesun obchodní akademie, kde jsem před lety, když to byla ještě střední ekonomická škola, studoval, z budovy v Karlově ulici do Střední zemědělské školy v Čelakovského ulici.
Vaše práce musí být psychicky náročná. Jak relaxujete?
Celé mládí jsem hrál fotbal za Spartak Písek a sport a pohyb mám stále rád. S kolegy z ČNB si chodíme jednou týdně zahrát basketbal, věnuji se pěší i cyklo turistice, v zimě lyžuji, dříve jsem na píseckých kurtech často rekreačně hrával tenis. Vedle pohybových aktivit mám rád víno. Každý rok jezdíme na takovou malou expedici za vínem na jižní Moravu, mám rád tamní přírodu, lidi, folklor a všechno, co k tomu patří. Velkou oporou v životě je mi pochopitelně nejbližší rodina, čili moje žena a naše dvě děti, stejně jako rodiče a bratr. V kruhu rodinném tedy rovněž rád dobíjím baterky.
Jste milovníkem motorek a horské turistiky. Dá se tedy říct, že máte rád adrenalin?
Vlastně ani ne, práce mi adrenalinu přináší celkem dostatek. Na motorce, kterou v posledních letech z nedostatku času bohužel dost zanedbávám, podnikám spíše pohodové vyjížďky s cílem poznávat krajinu a kochat se přitom, než že by šlo o vyhledávání adrenalinových zážitků. Horské turistice se věnuji převážně v domácích podmínkách, takže to má také spíše relaxační charakter. Mám za sebou několik letních hřebenových přechodů Krkonoš, každý rok chodíme do Prčice, teď počítáme s účastí na obnovené písecké Švejkově padesátce, velmi dobře znám jako cykloturista a běžkař naši jihočeskou Šumavu. Dalo by se říci, že celkově vyhledávám spíš klid v lůně přírody než vzrušení.
Jak vidíte současnou ekonomickou situaci v České republice a dá se předpovědět, jak se bude letos vyvíjet?
Česká ekonomika na tom stále není moc dobře. Hospodářský pokles v uplynulých dvou letech vedl k tomu, že naše ekonomika aktuálně funguje znatelně pod hranicí svých možností a její útlum se negativně projevil v nárůstu nezaměstnanosti a pomalém růstu mezd a poklesu spotřeby domácností. V letošním roce očekáváme oživení ekonomického růstu v tempu lehce nad dvě procenta, k čemuž uvolnění měnových podmínek prostřednictvím oslabení koruny přispěje nemalou měrou. Konkrétně máme propočteno, že díky uvolnění měnové politiky poroste česká ekonomika v letošním roce o více než jednoprocentní bod rychleji, než by jinak rostla. To bude současně znamenat, že letos bude k dispozici o zhruba 35 tisíc pracovních míst více, než kdyby ČNB nezasáhla.
Koncem loňského roku oslabila kurz koruny vůči euru na 27 korun, což je nejslabší úroveň od března 2009. Už je zjevný nějaký výsledek?
Dostupných makroekonomických dat, která by již byla ovlivněna intervencemi, bylo zatím publikováno velmi málo. Data o inflaci za listopad a prosinec ukazují na vývoj zhruba v souladu s našimi očekáváními o tom, jak rychle a do jaké míry začne oslabený kurz prosakovat do spotřebitelských cen. Maloobchodní tržby za listopad loňského roku naznačují, že vlivem oslabení kurzu odstartovala horká fáze předvánočních nákupů zřejmě o něco dříve než v jiných letech. Skutečně podstatou informací však budou až data o vývoji ekonomiky za první měsíce a čtvrtletí letošního roku, která budou zveřejněna v jeho průběhu.
Světově uznávaný ekonom Tomáš Sedláček hovořil 12. listopadu na besedě o ekonomii dobra a zla ve Strakonicích o tom, že všechno už tu bylo, a tento krok nepřinesl žádný efekt?
Tak 12. listopadu, to jest pár dní po provedeném oslabení kurzu, skutečně nebylo možné vidět žádný efekt s výjimkou pohybu kurzu samotného. Očekávané pozitivní vlivy uvolnění měnové politiky, které jsem nastínil v jedné z předchozích otázek, se začnou ve výraznější míře projevovat v průběhu letošního roku. Pokud jde o to, jestli už tu všechno bylo, jak zaznívá ve vaší otázce, nebo nikoliv, to si netroufnu soudit. Platí ale, že ČNB oslabením kurzu koruny učinila to, co si žádal výkon jejího zákonného mandátu, kterým je udržovat cenovou stabilitu, a tím přispívat k dobré kondici české ekonomiky.
Naopak se v mediích mluvilo o tom, že koruna může poklesnout až na 27 korun. Dojde na to, pokud investice ze zahraničí nepřinesou očekávaný efekt?
V první řadě musím připomenout, že ČNB vnímá kurzový závazek jako jednostranný v tom smyslu, že bude bránit posílení kurzu koruny pod úroveň 27 korun za euro. Na slabší straně hladiny 27 CZK/EUR nechává ČNB kurz koruny volně pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu. Jinými slovy tím říkáme, že kurz bude v následujícím období poblíž 27 korun za euro nebo i slabší, a to podle podmínek na trhu. Tento závazek je dlouhodobý a bude platit tak dlouho, dokud ČNB nezíská jistotu, že uvolněním měnových podmínek prostřednictvím kurzu koruny bylo odvráceno riziko dlouhodobé zhoubné deflace, které nás koncem loňského roku přinutilo zasáhnout. Změna uvedené kurzové hladiny je sice v principu možná, ale vyžadovala by skutečně zásadní a dramatickou změnu podmínek v ekonomice. Čili ke změně kurzové hladiny by bylo třeba mnohem silnějšího impulsu, než tomu bylo v minulosti při změnách úrokových sazeb.
Na oslabení koruny ale doplácejí obyčejní lidé.
Odhadujeme, že celková inflace dosáhne letos, i po oslabení koruny, výše 1,3 procent, a bude tak druhá nejnižší za posledních deset let, to jest dokonce nepatrně nižší, než bylo loňských 1,4 procent. Oslabení kurzu tak nebude mít výrazný dopad na vývoj reálných příjmů domácností a naopak prostřednictvím vyšší jistoty zaměstnání i nižších reálných úrokových sazeb podpoří spotřebu lidí. Zároveň se zlepší přístup podniků k úvěrům, protože banky uvidí více životaschopných projektů. To vše bude podporovat domácí poptávku a oživení se přelije do dalších odvětví a do celkového zlepšení hospodářského klimatu. Dočasně hůře na tom budou pouze dovozci, když spotřebitelé začnou - tam, kde to jde - přesměrovávat svou poptávku k levnějšímu domácímu zboží. Naproti tomu nečinnost ČNB by vedla k posílení kurzu, hrozbě deflace zvyšující reálnou dluhovou zátěž podniků i domácností, nárůstu nezaměstnanosti a poklesu mezd. To by nejvíce odnesly zejména nízkopříjmové skupiny domácností, třeba mladé rodiny, které si v minulosti půjčovaly u bank peníze na zajištění bydlení, nákup auta a vybavení domácností.
Další nepříjemnou záležitost zažily obce a města, které si musely zřídit účet u ČNB, jinak by nedosáhly na peníze z dotací. A tak některé mají i čtyři až pět účtů u různých bank. Nemalé bankovní poplatky přináší hlavně malým obcím s malým rozpočtem další výdaje.
Povinnost vést účty pro dotace v ČNB v rámci státní pokladny byla stanovena zákonem o rozpočtových pravidlech. Zákon je v gesci Ministerstva financí. Problematiku přiměřenosti či vhodnosti tohoto opatření je tedy třeba diskutovat s Ministerstvem financí. Bankovní poplatky ČNB jsou srovnatelné s poplatky bank – základní poplatky jsou: za vedení účtu 10 Kč měsíčně, za došlou platbu 1,60 Kč, za příkaz k tuzemské korunové platbě 1,80 Kč, přes internetové bankovnictví, respektive 12 Kč za papírový příkaz.
V menších městech na jihu Čech nemá ale ČNB ani svoji pobočku a vedení obcí musí kvůli transakcím jezdit až do Českých Budějovic. Pro neuvolněné starosty nebo místostarosty je otázka jednoho dne dovolené v zaměstnání.
ČNB nemůže mít pobočku v každém městě. Nyní se navíc ukazuje, že ani všechny ze svých dosavadních regionálních poboček není schopna ČNB plně a hospodárně využít. Od 90. let, kdy svou pobočkovou síť ČNB vybudovala, se totiž zlepšila infrastruktura, vyvinuly se a zlevnily technologie a tím také schopnosti bank a dalších subjektů zpracovávat peníze samostatně. Pokud jde o platby prováděné starosty či místostarosty obcí a měst, tak příkaz lze předat prostřednictvím internetového bankovnictví, služba se nazývá ABO-K. Využívá je zhruba polovina obcí. Přes internetové bankovnictví je předáváno 90 procent příkazů od obcí. Další možností je zaslat papírový příkaz poštou, případně lze po dohodě s ČNB zaslat příkaz faxem nebo naskenovaný e-mailem s tím, že originál je zaslán poštou až následně. Písemně je předáváno 10 procent příkazů od obcí. Výpisy z účtů jsou předávány prostřednictvím internetového bankovnictví. Je též možno nechat si zasílat výpisy e-mailem. A za poplatek si obec může nechat zasílat poštou papírový výpis.