(Ekonom.cz 12.12.2012)
Bankovní rada České národní banky před měsícem snížila úrokové sazby na rekordní minimum. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, klesla o 0,2 procentního bodu na 0,05 procenta.
ČNB zveřejnila rozhodnutí nezvykle o hodinu později. "Musím říci, že nás trochu zdrželo, že jsme se rozhodli si nechat ještě udělat poslední revizi zákonných norem, a to jak pracují s nulou nebo potenciálně velmi malým kladným číslem. Nakonec jsme se přiklonili k nule technické, to znamená, že jsme tam pro jistotu nechali pět bazických bodů," řekl novinářům guvernér ČNB Miroslav Singer.
Sazby bude centrální banka podle něj držet na této úrovni v delším horizontu, a to dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků.
"To je s největší pravděpodobností minimum, jakého se kdy dočkáme. Na úplnou nulu nebo do záporných hodnot se banka zřejmě nepustí, a tak práce s úrokovými sazbami pro tuto chvíli končí," komentuje rozhodnutí ČNB analytik Home Creditu Michal Kozub.
Proč se ČNB rozhodla k razantnímu snížení úrokové sazby? Jak bude podporovat růst HDP? Jakou agendou se po svém znovujmenování do rady ČNB chce zabývat její viceguvernér?
Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík odpovídal na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz.
michal: Dobrý den, pokud se nemýlím, pak prezident vám při znovujmenování do rady ČNB vytkl, že se jako instituce příliš držíte inflace. Je to podle vás pravda? Jak jste si jeho slova vzal k srdci? Děkuji.
Vladimír Tomšík: Dobrý den přeji všem účastníkům rozhovoru.
Úkol ČNB je v první řadě zajistit cenovou stabilitu. Tím chci jednoduše říci, že hlídáme inflaci a je tedy logické, že když očekáváme pokles ekonomiky, tak lze očekávat i pokles inflačních tlaků a tudíž snižováním sazeb (či jinými nástroji) podporujeme i celkovou hospodářskou stabilitu. Navíc to, o čem hovoříte, bylo proneseno v určité odlehčené atmosféře, kterou bohužel není možné nezúčastněným osobám přes média přenést...
T. Just: ČNB ze zákona nemůže komentovat politiku vlády a doporučovat jí nějaké kroky? Nechápu totiž, proč máme NERV, když je ve státní správě zaměstnáno tak moc dalších jiných ekonomických expertů? Neměla by se ČNB podle vašeho mínění změnit v poradní expertní orgán a být opravdu českou nezávislou bankovní radou, která doporučuje vládě určitá opatření?
Vladimír Tomšík: Znovu zopakuji, že úkolem ČNB (zakotveným v Ústavě ČR) je zajistit cenovou stabilitu. Funkci "poradního orgánu vlády" sice svým způsobem máme - a to zejména v oblasti finančního trhu a jeho stability, neboť jako dohledový orgán nad finančním trhem ČR jsme jediní, kteří vidí do bilancí bank a ostatních regulovaných subjektů finančního trhu, takže víme, co se ve finančním sektoru děje. Nicméně nejen, že nemáme ambici být obecným poradním orgánem vlády ve všem, ale hlavně by to nebylo v souladu s obecnými demokratickými principy státu a rozdělení moci.
Petr: Dobrý den, proč máme v této republice cizí banky, které odsud vysávají peníze pro své zahraniční pohublé maminky???? Nedokázaly by to k našemu prospěchu, naše vlastní, kapitalistické, demokratické, české Banky????
Vladimír Tomšík: Při této odpovědi chci zdůraznit, že ČNB plně respektuje soukromé vlastnictví obecně, tj. samozřejmě i bank, a tudíž není pro nás tak důležité, zdali vlastníkem té či oné instituce je ten či onen subjekt, ale podstatné je, že daný subjekt dodržuje všechna pravidla podnikaní na finančním trhu. Konkrétně chci uvést, že každý vlastník má právo na výplatu dividendy, musí však prokázat, že např. má dostatek kapitálu a likvidity i pro případ, že se zhorší ekonomická situace (k tomu používáme naše tzv. zátěžové testy bank).
Jana: Dobrý den, pane Tomšíku, v pondělních Hospodářských novinách jsem si přečetla slova vašeho nadřízeného, pana Singera, že "záchrana Řecka je mrhání penězi" - jak byste tedy tuto situaci řešil vy? Mám to tedy chápat tak, že postoj ČNB k Řecku je takový, že by země měla zbankrotovat? Uvědomujete si, ale že by to vedlo k vyvolání dalších a možná ještě silnějších a drastičtějších ekonomických problémů? Že by se tím jenom rozpoutala spirála končící... kde asi?
Vladimír Tomšík: ČNB nemá žádnou oficiální pozici k ekonomické situaci v Řecku. Můj osobní názor k této věci je ten, že konkrétně pro řeckou ekonomiku by bylo ekonomicky efektivnější uskutečnit vnější devalvaci než se vydat cestou devalvace vnitřní, která bude velmi nákladná (nominální i reálný pokles důchodů, vysoká míra nezaměstnanosti, atd.). Ano, vnější devalvace by znamenala opuštění eura. V této souvislosti chci podotknout, že existují prokazatelná empirická fakta, že dnešní eurozóna je velmi vzdálená od tzv. optimální měnové zóny, tzv. teoretického konceptu, který je ekonomům známý již 50 let.
V. Bílek: Dobrý den, mohl byste mi prosím objasnit termín "zátěžové testy bank"? V Čem přesně to spočívá a jaká kritéria se posuzují? Chápu dobře, že se jedná více méně o pouhé formální účetní operace, tedy kontrolling a audit? Díky a přeji hezký den. Vladimír Bílek, Ostrava.
Vladimír Tomšík: Zátěžové testy bank (ale i dalších subjektů na finančním trhu, např. pojišťoven) ukazují, jak se změní jejich hospodaření v případě nepříznivého vývoje ekonomického prostředí. Cílem je ověřit, zdali tyto instituce mají dostatečně pokryta rizika pro budoucí podnikání. Zátěžový test nám ukáže, jak velkou část vlastního kapitálu musí vlastník instituce doplnit, aby nebyla ohrožena stabilita banky či jiné instituce.
Klíčové je, jak stanovit předpoklady těchto zátěžových testů. V souladu s příslovím "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" musí naše zátěžové testy být přísné, ale nemá cenu dělat nerealistické scénáře. A proto vždy vycházíme nejprve z oficiální makroekonomické prognózy budoucího hospodářského vývoje a od ní odvozujeme možný další vývoj. Transparentně veřejnosti říkáme nejenom výsledky těchto testů, ale i jejich předpoklady. Na závěr chci jasně říci, že doposud naše zátěžové testy ukazují, že český finanční sektor je stabilní, dobře kapitálově vybavený a zůstává vysoce likvidní.
dotaz: 1 - co by se stalo, pokud byste sazbu snížili na 0,0 procenta? to by si banky od vás půjčovaly zadarmo? 2 - lze snížit sazbu do záporných hodnot?
Vladimír Tomšík: Varianta snížení sazeb na 0 % byla také v ČNB již diskutována, ale z formálních důvodu nakonec bylo rozhodnuto stanovit základní repo sazbu na 0,05 %. Tím formálním důvodem je to, že repo sazba ČNB v několika případech vystupuje v některých předpisech jako činitel v součinu (např. pro výpočet penále).
Zároveň připomenu, že česká měnová politika funguje v režimu stahování likvidity, takže banky si u nás ukládají přebytečnou likviditu v řádu cca 350 mld. Kč.
A lze sazby snížit do záporných hodnot? Ano, lze. Praktické zkušenosti z jiných zemí (např. Dánsko a Švýcarsko) však ukazují, že to není optimální řešení. Ale nikdy neříkám nikdy...
xiks: Pěkný den z Přelouče. Měl bych tento dotaz: Jak jsem poslouchal jednotlivé kandidáty na prezidenta republiky a četl jejich zveřejněné programy, skoro všichni uchazeči prosazují větší názorovou pestrost v radě ČNB. Máte stejný pocit, že nyní rada tzv. "táhne za jeden provaz"? Děkuji a přeji vše dobré.
Vladimír Tomšík: Bankovní rada ČNB se skládá ze 7 členů a každý tento člen má individuální mandát. Jediné, co nás spojuje, je náš úkol daný Ústavou ČR - tj. zajistit cenovou stabilitu. Cílem není "táhnout za jeden provaz", ale cílem je právě to naplnění ústavního úkolu. Já osobně velmi vítám rozdílnost názorů, vždy to posouvá diskusi dopředu a rozšiřuje obzory a možnosti řešení. V této souvislosti je vhodné připomenout, že jsme jedni z nejtransparentnějších centrálních bank na světě (zveřejňujeme předpoklady prognózy, modely prognózy, jmenovité hlasování, zápisy a protokoly z jednání) a zároveň jsme i jedni z nejtransparentnějších veřejných institucí, když zveřejňujeme např. platy všech členů bankovní rady. To vše usnadňuje každému členovi bankovní rady vystupovat sám za sebe a mít i názorovou pestrost.
kuba: pracujete jenom pro ČNB, nebo ještě někde jinde? prozradíte za kolik?
Vladimír Tomšík: Práce v ČNB je velmi časově náročná a tudíž primárně se věnuji této pracovní činnosti. Nicméně stále si velmi rád udržuji kontakt s akademickou sférou, neboť mi to velmi pomáhá si prodiskutovat a ujasnit některé dimenze teoretické měnové politiky, takže na snížený pracovní úvazek působím jako profesor financí i v akademickém sektoru. A musím říci, že můj plat za tuto činnost odpovídá poměrům v akademickém sektoru, ale mne baví učit a diskutovat problémy s kolegy z akademické sféry...
K. Koutský: Můžete zmínit prosím tři relevantní argumenty proti bankovní unii, kterou prosazuje EU? Děkuji.
Vladimír Tomšík: Pro ČNB – jako orgán zodpovědný za dohled nad českým finančním trhem – jsou v případě vzniku bankovní unie zásadní následující body:
(1) zajištění, aby nedošlo k narušení stability a zdraví jednotlivých bank a tím i finanční stability ČR díky navrhovanému principu nadřazení a uplatnění skupinového zájmu nad zájmem národním či zájmem jednotlivých dceřiných institucí, což bohužel návrh bankovní unie dnes jasně obsahuje;
(2) pravomoce a nástroje národního orgánu dohledu v oblasti předcházení a řešení krizí jsou dle návrhů bankovní unie přesunuty na úroveň dohledu mateřských bank (home dohledu) či až na evropskou úroveň (Evropský orgán pro bankovnictví);
(3) bankovní unie počítala se zapojením národního systému pojištění vkladů do řešení problémů v jiných státech (předstupeň fiskální unie…);
(4) bankovní unie počítá s oslabením národního vlivu při tvorbě pravidel vnitřního trhu pro finanční sektor;
(5) bankovní unie navrhuje nerovné zacházení na jednotném trhu EU (viz trvalá veřejná podpora pro instituce v bankovní unii prostřednictvím možnosti čerpání prostředků z fondu ESM). To vše jsou důvody, které jsou na pováženou!
Osobně jsem přesvědčený o tom, že navrhované řešení v podobě bankovní unie není skutečnou odpovědí na problémy eurozóny (neschopnost některých vlád splácet své dluhy, vyčištění trhu od problémových bank, inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie). Není to ani v souladu se zásadou subsidiarity při péči o finanční stabilitu jednotlivého státu. Naopak to podporuje morální hazard a oslabuje zodpovědnost národních vlád za dlouhodobou fiskální udržitelnost.
Radek T.: Dobrý den, zajímalo by mne, kdy Česká národní banka začne opravdu intervenovat? Děkuji, Radek
Vladimír Tomšík: Jsme malá otevřená ekonomika, ve které má smysl za účelem splnění inflačního cíle sledovat vývoj tzv. indexu měnových podmínek (tj. vývoj úrokových sazeb a měnového kurzu). Ve chvíli, kdy již nebudeme dále snižovat sazby, tak je vaše otázka naprosto na místě. Ale já osobně mám z kurzu velký respekt, neboť objem devizových intervencí a z nich plynoucí aktuální výše kurzu jsou tokové veličiny. Když intervence spustíme a pak přerušíme či zastavíme, tak je vysoká pravděpodobnost, že se výše kurzu (toková veličina) vrátí zpět. Navíc nic v ekonomii není zadarmo a i devizové intervence mají vedlejší účinky. Obecně řečeno je jednoduché s intervencemi začít, ale je nutné mít na paměti všechny důsledky s tím spojené. Nicméně já jsem v zájmu naplnění inflačního cíle a stabilizace inflačních očekávání nikdy nevyloučil použití jakéhokoliv prostředku a tudíž jsem připraven podpořit i devizové intervence. Tím však zároveň říkám, že jsem ani nikdy nevyloučil použití dalších nástrojů měnové politiky, jako např. možnosti ovlivnění delšího konce výnosové křivky. ČNB vždy doposud prováděla operace pouze na krátkém konci výnosové křivky. V této chvíli se však i mně zdají případné devizové intervence jako nejúčinnější nástroj a jsem připraven je použít v případě potřeby.
Děkuji za otázky a přeji hezké a klidné přicházející svátky.
Zdraví
V. Tomšík