(www.patria.cz, 19.11.2009)
Otázka (jara, 14:56)
Dobrý den, v prognóze máte růst HDP v eurozóně okolo 1%, což by melo kladně působit na Čechy. Ovšem všude se hovoří, že rizika pro oživení jsou značná. Mohl byste nastínit, jakým směrem se bude pohybovat měnová politika ČNB, pokud bude růst v eurozóně nulový. Jak dosáhnete svého inflačního cíle? Jak silně bude podle Vás oslabení CZK, abyste svého inflačního cíle dosáhli? S pozdravem.
Odpověď (Miroslav Singer, 15:15) -
Pro prosté dosažení cíle budou také důležité ceny komodit a potravin. Nicméně v tuto chvíli se zdá, že panuje konsensus, že mírného oživení růstu bude dosaženo, půjde tedy spíše o balanc všeho včetně pohybů měnové politiky a jejich nástrojů, než o nějaké jednotlivé závažně se odchylující faktory včetně kursu, doufám.
---
Otázka (michal, 14:53) -
Za jak dlouho odhadujete, že dojde k devalvaci hodnoty aktiv při takovém masivním nalévání peněz do ekonomik? Ať se daří!
Odpověď (Miroslav Singer, 15:13) -
Děkuji za přání, nevím, ale některé deficity rozpočtů nepovažuji za udržitelné po dobu více než 2 let. Nemusí ale jít o devalvaci aktiv, půjde-li o půjčky států od soukromých subjektů (a ne od centrálních bank), může také dojít k masivnímu efektu vytěsňování investic ze soukromého sektoru (crowding out) s devastujícími důsledku pro růst.
---
Otázka (KarelV, 14:40) -
Dobrý den, rád bych se zeptal, jaké postupy a opatření ČNB plánuje resp. již vykonává pro zkvalitnění práce a komunikace útvaru bankovního dohledu? Z principu věci by v bankovním dohledu měli být zaměstnáni lidé s dlouhou profesní a expertní zkušeností. Je nějaký cíl takovéto lidi 'přilákat' do ČNB a co může byt pro takovéto lidi motivací? Jak například postupuje FSA v tomto směru? Děkuji.
Odpověď (Miroslav Singer, 15:08) -
Tak je toho víc, máme vcelku propracovaný systém řízení lidských zdrojů. Mj. držíme platy někde mezi "privátem" a "státem" a podle přihlášek do našich výběrových řízení, ale hlavně i aktuálního najímání, se mi zdá, že jsme i pro řadu odborníků z "privátu" atraktivní zaměstnavatel, ale samozřejmě, taky nám tu a tam někdo do "privátu" odejde. Motivací pro příchod k nám je určitě i vyšší stabilita, často zajímavější práce a, doufám, i určitá prestiž zvláště pro ty, na vyšších funkcích.
---
Otázka (Pavel42, 14:29) -
Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda je 3% limit schodku státního rozpočtu pro spuštění procesu přijetí eura skutečně pevný. Podle mého názoru pokud se jedná o opatření k zajištění souladu ekonomik, tak by se vzhledem ke změněné ekonomické situaci mělo změnit i tohle číslo, jinak je to byrokratické šikanování.
Odpověď (Miroslav Singer, 15:00) -
Pro přijetí eura je 3% limit deficitu pevnou podmínkou, je to součást přístupových dohod a nikdo v eurozóně nejeví ochotu spustit jejich revizi (jež, pokud tomu dobře rozumím, by vyžadovala souhlas všech členů EU). Celkově nelze mít radost z přístupových kritérií, ale naději na jejich změnu považuji za neodůvodněnou.
---
Otázka (GLUM, 14:24) -
Proč bychom se měli bát deflace? Domácnostem a firmám mírná deflace typicky nijak neškodí, spíše naopak (a jinou než mírnou deflaci IMHO svět nikdy nezažil), zatímco centrální banka, jakožto jediný skutečný původce inflace, dokáže s deflací velmi razantně zatočit prostou emisí dalších buďtež peněz, na něž nepotřebuje žádné krytí.
Odpověď (Miroslav Singer, 14:59) -
Eh, tak napřed historicky, deflaci a docela pořádnou svět zažil třeba v 30. letech minulého století, pokud si dobře pamatuji čísla, u nás tehdy klesla hladina cen zhruba o třetinu. Mírnější deflaci si zažívá od počátku 90. let Japonsko, nezdá se, že by mu nějak prospěla... Deflace je (stejně jako inflace) nebezpečná nejen tím, že vede k méně předvídatelnému vývoji cen, ale hlavně proto, že posouvá reálnou hodnotu dluhů (samozřejmě opačně než inflace), čímž v případě deflace nutí ekonomické subjekty shánět dodatečnou likviditu. Obecně je nejpříznivější cenová stabilita, a zdá se mi, že mezi ekonomy vcelku panuje vzácná shoda, že vzhledem k tomu, že statistická měření neumí zachytit stálé mírné zkvalitňování výrobků, to znamená mírný růst cen někde nad 1 % ročně. "Rázné zatočení" emisí nekrytých peněz je hodně razantní nástroj, neb může v určitý moment vést k prudké změně deflačních očekávání na inflační, osobně bych dal přednost si o takovém nástroji číst v učebnicích, než si ho vyzkoušet.
---
Otázka (ZZ, 14:14) -
Dobrý den pane viceguvernére, stále platí, že by mohla bankovní rada zasáhnout, pokud by koruna klesla pod 25,-CZK/EUR? Jaký očekáváte vývoj koruny do konce roku 2010? Děkuji.
Odpověď (Miroslav Singer, 14:50) -
Bankovní rada může zasáhnout vždy, když bude mít pocit, že aktuální měnová situace se příliš posunula protiinflačním směrem.
---
Otázka (Kubenka, 14:12) -
Dobrý den, rád bych znal Váš osobná názor, nikoliv názor ČNB, ohledne globální ekonomiky (myšleno Evropa + USA), jestli bude následovat „W“, „V“ či „U“. Dále pak jaký je Váš názor na vládni stimuly v ČR od pravicových stran, tj. zlepšení flexibility na trhu práce a od levicových stran, jako je šrotovné, zvýšení důchodů apod. Děkuji a přeji pěkný den,
Odpověď (Miroslav Singer, 14:47) -
Písmenka, hmm, asi po kvartálech spíše W s mělčím druhým "zobáčkem". Důležitější ale je, že by mě překvapila silnější konjunktura a rychlý návrat k předkrizovým tempům růstu, zde jsem skeptičtější. Pokud jde o vládní stimuly, obávám se, že platí a bude platit stará pravda, že většina protikrizových opatření u nás i všude jinde začne (třeba i proto, že jejich příprava, průchod parlamentem a vejití v platnost zabere čas) citelněji působit až v okamžiku, kdy již bude nejhorší za námi a prioritu naopak bude muset mít ve většině zemí rozpočtová úspornost (takže jejich vliv budeme, v lepším případě, kdy toho budeme schopni, spíše pracně negovat různými restriktivními opatření v podobě rozpočtových balíčků).
---
Otázka (plejer, 14:12) -
Kdo vás do ČNB dosadil a jaká strana?
Odpověď (Miroslav Singer, 14:43) -
Jmenoval mě Václav Klaus, v České republice má od jejího počátku toto právo prezident, na to proč jmenoval právě mě, se musíte zeptat jeho. Pokud jde o stranictví (a politiku, či stát obecněji): Nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany, od roku 95 až do svého jmenování jsem byl zaměstnancem soukromých firem, v nichž stát neměl žádný vlastnický podíl (můj životopis je na naší webce).
---
Otázka (Jiří, 14:11) -
Dobrý den, pane viceguvernére. Se zájmem jsem si přečetl Vaši reakci na blog FT. Které centrální banky (a případně vlády?) byste zmínil jako kladný příklad rozumného přístupu k řešení finanční krize a - pokud se do odpovědi pustíte - koho vidíte na opačném konci spektra? Děkuji
Odpověď (Miroslav Singer, 14:35) -
Tak určitě to na úrovni dohledu a regulace (a obecněji politik sledujících finanční stabilitu), o nichž ten blog je, dobře zvládli třeba Slováci, řada centrálních bank menších asijských zemí. Na to, kdo makroekonomické politiky, dohled a regulaci nezvládl se stačí podívat, kde se finanční sektor sanoval a sanuje...
---
Otázka (PS, 14:07) -
Napsal jste, že necílujete kurz, ale ve vašich prezentacích po zasedání máte vždy kurzovou prognozu s pravděpodobnostním rozložením budoucího vývoje kurzu, proto je zřejmé, že máte představu, kam by kurz jít neměl. Jaký kurz (nějaký průměrný za období) by Vás osobně donutil ke změně názoru a byl byste pro ponechání sazeb na současné úrovni?
Odpověď (Miroslav Singer, 14:34) -
Ta prognóza kursu je součástí prognózy modelu, který pro tvorbu prognózy využíváme, a nedáváme ji proto, abychom ji naplňovali, ale proto, aby si trh uměl představit, jak daleko jsou jednotlivé nejvýznamnější komponenty ekonomického vývoje od scénáře, který prognóza ČNB předpokládá. Díky tomu si mj. také lépe, jak doufáme, umí jednotlivé tržní subjekty vyhodnotit a předpovědět naši budoucí politiku. Ale kurs zůstává významným vstupem pro úvahy o naší politice, ne cílem.
---
Otázka (Koutný, 13:57) -
Dobrý den, OECD se dnes vyslovila, že by většina členských zemí měla ke zvyšování úrokových sazeb přistupovat pomalu, odhaduje, že ECB i Fed ponechají sazby téměř do konce roku 2010 a ke konci roku 2011 budou sazby ECB na 2 % a Fedu na 2,25 %. Souhlasíte s touto prognózou?
Odpověď (Miroslav Singer, 14:32) -
Je to zhruba konsensus, ale mě zas tak moc sazby na konci roku 2011 nezajímají, zajímá mě více, jaké by měly být dnes a v nejbližším období.
---
Otázka (Garp, 13:56) -
Dobrý den, z pohledu laika (nemám ekonomické vzdělaní) mě přijde uvolněni sazeb (snižování) jako velmi neefektivní - ono taky ČNB či jakákoliv národní banka nemá ani jinou možnost způsob řízení objemu peněz v ekonomice. (neznám lepší způsob). V praxi to pomůže hlavně bankám, které si zdvojnásobily marže na úvěrech a dostupnost je horší... Můžete mi jako laikovi vysvětlit, v čem spočívá tržní výhoda "levnějších" peněz? Mě to připadá stejné jako s dotacemi, se kterými prostě nemůžu plošně souhlasit. Není dlouhodobě lepší nechat vymrznout úvěrový trh, aby se sám opět nastartoval? Děkuji a přeji hezký den, Jiří
Odpověď (Miroslav Singer, 14:26) -
To je těžké vysvětlování, pokud nemáte alespoň trošku ponětí o základech měnové politiky. Bez urážky mi to trošku připadá, jak byste jedné fabrice v Boleslavi napsal, že sice nerozumíte fyzice, ale jste přesvědčen, že je zbytečné mít v motoru svíčku... :-))) Nicméně pokusím se: Sazby a především marže bank byly před krizí všude na světě na dlouhodobě neudržitelných, nízkých, úrovních. V tuto chvíli se tedy musí vrátit na úroveň, umožňující finančnímu sektoru dostatečně zohledňovat rizika nesplácení úvěrů. A v situaci, kdy hrozí spíše podstřelení inflačního cíle, je lepší, když se tak stane cestou poklesu našich sazeb, než zvýšení sazeb pro žadatele o úvěr. Je to srozumitelné?
---
Otázka (VSE LIMITED, 13:28) -
Dobrý den, považujete post v radě ČNB za pozici spíše ekonomickou nebo více politickou. Můj názor na současný stav je takový, že v čele měnové autority ČR sedí opravdu lidé, kteří jsou experty v daném oboru (makorekonomie, měnová anlýza, ekonometrie apod.), ale i tací, kteří jsou ze, promiťe mi ten výraz, za zásluhy. Je pracovní náplň člena bankovní rady ražení spíše analytického, anebo se běžná denní činnost týká předevšim rozhodnutích založených na analýzách podřízených? Děkuji
Odpověď (Miroslav Singer, 14:23) -
Nebudu se vyjadřovat k Vašemu názoru, ale odpovím na Vaši otázku na základě osobní zkušenosti: Jde o mix, rozhodně čtu připravené materiály více, než ve svých předchozích pozicích a píši naopak méně. Nicméně rozhodování plynoucí z vlastní analýzy je podstatnou součástí právě měnové politiky, ale také tematiky dohledů a sankcí (zde je přitom pro mě nesmírně fascinující nutnost využívat, a tedy se učit, i řadu věcí a principů z práva) a samozřejmě i běžného manažerského rozhodování o řízení instituce s cca 1,5 tis. zaměstnanců.
---
Otázka (jiprok, 13:22) -
Nebude nás v případě růstu ekonomiky brzdit to, že nemáme euro? Koruna bude posilovat a zboží při vývozu bude dražší. Vydělají na tom asi jen banky při konverzích?
Odpověď (Miroslav Singer, 14:16) -
Teď je koruna naopak slabší, než kdybychom od letošního roku zavedli euro. Ale posílení kursu je jedním z rizik pro inflační cíl, proto bych uvítal i uvolněnější měnové podmínky, než ty, které aktuálně panují. A jsem vcelku pevně přesvědčen, že celková bilance existence samostatné měny a měnové politiky je pro letošek pozitivní pro celou ekonomiku, nejen pro banky.
---
Otázka (PS, 11:55) -
Říkáte, že ekonomika ČR je stále pod tlakem. Co konkrétně od snížení sazby o 0,25% očekáváte a jak dlouho by takové snížení mělo trvat podle Vás? (prosím o časový odhad). Děkuji. Pavel
Odpověď (Miroslav Singer, 14:11) -
Uvolněná měnová politiky způsobující lepší naplňování inflačního cíle. V tuto chvíli bych čekal, že po období několika čtvrtletí, ale to se může vždy změnit. Důležitější je pro mě přesvědčení, že v tuto konkrétní chvíli by snížení sazeb určitě nebylo chybou.
---
Otázka (Pavel Rubeš, 11:17) -
Dobrý den přeji, dovoluji se Vás zeptat na Váš osobní názor na roli nezávislých finančích poradců (FP) na českém finančním trhu (myslím tím opravdu seriózní poradce). Před tím jsem působil 12 let v bankovnictví a nyní jako nezávislý FP. Z tohoto důvodu by mne zajímal Váš názor a pohled na FP. Děkuji velice za odpověď Pavel Rubeš
Odpověď (Miroslav Singer, 14:07) -
Jde o legitimní činnost, kvalitně prováděna přináší hodnotu klientům. Myslel jsem, že už je to dávno jasné...
---
Otázka (sosna, 9:18) -
Dobrý den, poradce MMF Christoph Rosenberg se včera vyjádřil v tom smyslu, že banky ve střední a východní Evropě využívají místních mírnějších účetních pravidel, aby si v letošním roce odsunovaly do rezerv proti špatným dluhům co nejméně peněz a díky tomu pak vykazovaly opticky lepší zisky. Je skutečně možné, aby se například české banky chovaly tímto způsobem? Opravdu se účetní pravidla v rámci členských zemí EU mohou takto významně lišit? Děkuji předem za odpověď.
Odpověď (Miroslav Singer, 14:03) -
Účetní pravidla (mezinárodní standardy) jsou stejná u nás jako u "starých" členů EU. Navíc si banky i dohledy hlídají, aby se jejich interpretace v různých zemích (u různých částí finančních skupin) nelišily. Z návštěv a inspekcí cizích dohledových orgánů "našich" bankovních skupin u nás, i našich výjezdů v cizině mám spíše pocit, že u interpretace a vynucování se nalézáme na přísnější části velmi úzkého spektra možností. Nechci mluvit za jiné země, ale za nás jsem přesvědčen, že tvrzení Ch. Rosenberga je v případě ČR mylné, a velmi by mě zajímalo, zda k němu má nějaké podklady, nebo jen chtěl upozornit na situaci některých jiných zemí, ale nechtěl je jmenovat. Je-li tomu tak, pak musím dodat, že tuto komunikační politiku MMF považuji za krajně nešťastnou, s jejími důsledky se pak potýkáme už od loňského podzimu.
---
Otázka (joky, 9:14) -
Rada ČNB se navenek rozdělila v souladu s pohledem na snížení/setrvání sazeb. Přestože prognóza hovořila pro snížení sazeb na posledním zasedání, nedošlo k němu a koruna reagovala posílením. Jaká je atmosféra v radě? Jaké hladiny kurzu koruny vůči euru by byly impulzem pro změny sazeb jak nahoru, tak dolů?
Odpověď (Miroslav Singer, 13:59) -
Atmosféra je v pohodě, o hladinách kursu se takto mluvit nedá, necílujeme kurs.