(Patria.cz 16.10.2012)
Otázka (Pavel K., 14:55) -
Dobrý den, jaký je zpětně Váš pohled na zavedení jednotné měnové politiky v Evropě? Byl na ni region připravený? Důvody? Jaké by podle Vás mělo být hlavní ponaučení do budoucna?
Odpověď (Lubomír Lízal, 15:18) -
Evropa určitě nebyla optimální měnová zóna, takže zavedení jednotné měnové politiky bez dostatečných vyrovnávacích mechanismů mělo značná rizika. V určitém smyslu bych to přirovnal k mechanismu pevných kurzů, také to chvíli funguje, ale nerovnováhy se akumulují.
Pokud bych měl být konkrétní, tak třeba na rozdíl od USA v EMU je nižší mobilita pracovní síly (když už budeme ignorovat federální rozpočet USA). Služby též nejsou ještě v EU zcela volné....takže těch omezení najdeme celou řadu.
Děkuji za otázky a přeji hezký den,
Lubomír Lízal
---
Otázka (lime, 14:43) -
Pane Lízale, předchozí finanční krizi odstartovalo až extrémně rychlé zvyšování sazeb Fedem z hodnot okolo 0 až na 5% (snad během 0,5 roku). Ač nejsem ekonom, bylo mi zřejmé, že to neustojí převážná většina ekonomických subjektů a zejména držitelů hypoték. Nehodláte opakovat podobnou chybu?
Odpověď (Lubomír Lízal, 15:10) -
Nebo to mohu popsat jinak, finanční krizi způsobily dlouhodobě nízké sazby jako vedlejší produkt nových finančních instrumentů, které vedly k akumulaci nadměrných dluhů, vzniku nerovnováh a pak realitní bubliny. Stavebnictví u nás klesá… mě to zatím na opakování nepřipadá.
---
Otázka (martík, 14:34) -
Ano lze s Vámi souhlasit, pokud nižší úroky ČNB ovlivní půjčky bank firmám. Ale klíčové je rozhýbat spotřebu domácností. Nepovažoval jsem za nehorázné hypotéky :-) úrok 2-3 procenta mi nepřijde jako vysoký. Měl jsem na mysli kontokorenty, spotřebitelské půjčky, kreditní karty apod. Jestliže já svěřím peníze bance na úrok 0-2 procent, viz běžný účet, term. vklad či spořicí účet a ona tyto peníze následně půjčuje za 10-15 ale i 20 procent, tak pokles na 0 s těmito úroky nepohne. Kor jestliže v nových smlouvách těchto bank je větička, že v případě změny na trhu či v ekonomice má banka právo úroky do 2 měsíců zvednout a klientovi nezbyde bud platit větší splátku, nebo splatit celý úvěr, což může přivodit katastrofu. Navíc jsem se dotazoval, co uděláte , když začnou vkladatelé vybírat svoji hotovost, neboť jestli mám peníze v bance nebo za mrzký úrok, vyjde to nastejno, pak banky nebudou mít likviditu a co na to matky ? Ty je sanovat nebudou...
Odpověď (Lubomír Lízal, 15:08) -
Jenže Vaše příklady teď jsou přesně z oblasti neproduktivního dluhu. Není ani investicí, a často nejde ani o vyhlazování spotřeby v čase. Navíc tyto půjčky mají vysokou rizikovost, takže úroky to nějak reflektují.
A naše banky de facto překypují likviditou, takže Váš scénář je příliš "alternativní" a hypotetický.
---
Otázka (Mike, 13:54) -
Dobrý den pane Lízale, také si myslíte, že ekonomiku lze zachránit tím, že si spotřebitel vezme pokud možno všechny své peníze a koupí si za ni první kravinu, kterou uvidí (pravděpodobně dovozovou) místo toho, aby se své peníze snažil nějak rozmnožit ? Politikou nulových sazeb trestá ty zodpovědnější a de facto přerozdělujete majetek, je toto v souladu s mandátem ČNB?
Odpověď (Lubomír Lízal, 15:05) -
Myslím, že tahle otázka již byla zodpovězena z větší části dříve. Kravinou je dovolená na dluh (snad s výjimkou spisovatele exotických románů, kde může jít o investici), nikoliv však třeba chalupa v horách, kde místnost pronajmu sousedovi pro bufet. Tak jen zopakuji, rozmnožení peněz je aktivní investování do ekonomických aktivit, ne je nechávat někde ležet ladem. Nízké úroky více stimulují k přemýšlení, zda do štrozoku nebo zkusit něco nového, co má třeba nízkou, ale zato dlouhodobou výnosnost. Nízké úroky zatraktivňují nejen spotřebu, ale zejména investování, i rizikovější investování.
Naše kroky jsou právě vedené mandátem, tedy dosažením stabilního cenového vývoje. Pokud trvale budeme dosahovat jádrové inflace 2 %, všichni mají stejné podmínky a mohou podle toho a svých preferencí nastavit své investiční a spotřební rozhodnutí. Právě stálost cen zabraňuje nepředvídatelnému přerozdělování majetku (pokud vyloučíme revoluce a podobné jevy, které s měnovou politikou a cenovou stabilitou nemají moc co dělat).
---
Otázka (Honza, 13:48) -
Dobrý den, minulý týden jsem zde četl zprávu agentury S&P, že již sleduje odklon velkých západoevropských bank od svých dřívějších investic v regionu CEE. Zdůvodněním byl dostatek vlastních starostí a neochota evropských států dále být v pozici věřitele poslední instance „svých“ bank. Sledujete tento trend odklonu matek od dcer i na bankách zastoupených u nás (KB, ČS, ČSOB)? S&P navíc kvůli absenci státní podpory pohrozila možným snížením ratingů bank z áčkové řady až na „BBB“. Jak by to zkomplikovalo financování českých bank vlastněných zahraničními skupinami?
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:57) -
Nejen v Evropě probíhá konsolidace finančního sektoru a osekávání aktivit. V EU to však bylo umocněno podle mého názoru naprosto kontraproduktivním požadavkem skokového navýšení kapitálové přiměřenosti evropských bank na 9 %. Zlomek má čitatele i jmenovatele… Když není volný kapitál, tak prostě začnete redukovat aktivity. Čímž se nelichotivá ekonomická situace v EU ještě zhoršila, a proto šlo o kontraproduktivní krok.
České banky jsou plně financovány vklady (mají více vkladů, než je objem poskytnutých úvěrů), takže by to jejich financování nijak neovlivnilo. Možná by si jen mohly účtovat vyšší marže za půjčky svým vlastníkům, co vy na to?
---
Otázka (nabucco, 13:38) -
Dobrý den pane Lízale, proč má ČNB zakázáno měnové financování českého státního dluhu, zatímco ECB nakupuje dluhopisy členů eurozóny? Není to náhodou diskriminace a rozpor se základními evropskými smlouvami o volném obchodu, případně nejedná se o nedovolenou veřejnou podporu subjektů platících eurem?
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:55) -
S měnovým financováním má svět historicky velmi špatné zkušenosti, tak považuji ten zákaz za rozumný. Hyperinflace není nic, co by si většina lidi přála zažít, de facto vede k absolutnímu rozkladu společnosti a jejích hodnot.
Z dotazu mi vyplývá, že jste zaznamenal, že názory na postup ECB nejsou jednotné, a to ani v samotné ECB. Nechci však hodnotit kroky ECB, neboť mě by se také nelíbilo, kdyby mi někdo z ECB dával rady, jak máme v ČNB provádět měnovou politiku.
---
Otázka (THAJEC, 13:11) -
Dobré odpoledne. Chtěl jsem se zeptat, zda v okamžiku, kdy Španělsko požádá o pomoc, oslabí či posílí euro? Nerad bych nakoupil eura za současnou cenu a po oslabení za ně v zahraničí dostal méně místní měny. V tom případě bych volil amer. dolar, který se mi z tohoto hlediska jeví jako jistější a stabilnější. Děkuji a přeji hezký den.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:54) -
Viz předchozí odpověď. Nicméně žádost Španělska trhy vesměs očekávají, takže nejde o informaci, která by někoho měla překvapit. Pokud informace není pro trhy překvapením, je kurzotvorná složka malá.
---
Otázka (THAJEC, 13:06) -
Dobré odpoledne pane Lízale. Chtěl jsem se zeptat, zda si mám nakoupit valuty (eura a dolary) raději již teď s ohledem na současnou a budoucí politiku ČNB (intervence vůči koruně, snižování sazeb). Domnívám se, že koruna oslabí. Děkuji za vaši odpověď.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:50) -
Investiční poradenství bohužel (spíš bohudík) neposkytuji. Pokud člověk dobře poradí, je to pak jasná zásluha investora, že se doporučením řídil, a pokud poradí špatně, je to nepochybně chyba rádce. Dost nevděčná pozice, že?
---
Otázka (Homo, 12:41) -
Dobrý den pane Lízale. Bydlím na sev. Mor. a možná o tom nevíte, ale celé Hlučínsko, Opavsko jezdí do Polska nakupovat. Auto s přívěsným vozíkem plně naloženým uhlím, případně stavebními materiály, nákup benzínu, nafty, mléčných potravin, uzenin , podotýkám kvalitních, textilu, bot, dokáže za jeden takový výlet ušetřit rodině 600 až 800 Kč. Ptám se vás proto, kdo je větším škůdcem tohoto státu, ČNB, která mizerným zúročením vyhání korunu z českých bank ve prospěch jiných měn. Nebo Kalousek, který svými protilidovými zákony přivádí statisíce lidí do chudoby, aby pár jedinců mohlo mít pohádkové zisky, které vy zase donutíte je realizovat u zahraničních bank v cizích měnách.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:44) -
O tom, že v příhraničních oblastech (a nejen tam) se jezdí nakupovat za hranice, vím.
Ovšem na dotaz vám neodpovím. Vzhledem k tomu, že pracuji v instituci, které se spor ohledně škůdcovství týká, musím se z rozhodování sporu vyloučit pro zjevnou podjatost.
---
Otázka (tk, 12:01) -
Minulý týden váš nadřízený - guvernér ČNB pan Singer - prohlásil, že ČNB v případě nutnosti bude intervenovat za růst cen nemovitostí. Chci se jen zeptat, jestli se to bude týkat všech nemovitostí nebo jen nemovitostí politiků, lobbistů případně jejich příbuzných?
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:42) -
Pokud mě paměť neklame, nešlo o růst cen nemovitostí, ale o odkaz na plošnou podporu plátců hypoték na bydlení pomocí splátky části úroků všem občanům. Pokud je politik, lobbista, případně jeho příbuzní občany ČR a mají hypotéku, asi by měli na podporu nárok. ČNB je apolitická instituce, takže si dost dobře neumím představit jiný přístup, pokud by skutečně takový program vznikl. Ostatně, naše pozitivní sazby také platí pro všechny a nemáme jiné pro lobbisty či ornitology (když už včelaři jsou příliš zprofanovaní jako příměr pro takovéto situace)….
---
Otázka (Tono, 11:53) -
Dobrý den, pane Lízale, tlaky na bankovní unii znovu akcentují obavu o vytahování likvidity z dosud pevných českých bank. Můžete prosím jasně definovat, zda schválením bankovní unie (v současné podobě), případně při schválení jakých dalších návrhů nadnárodní regulace, hrozí ztráta kontroly nad odvody českých bank ve prospěch zahraničních matek? Je proti tomu nějaká českým regulátorem nastavitelná obrana? Děkuji.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:40) -
Ano, hrozí. Současný návrh je navíc nekompletní, takže jde o salámovou metodu a řada oblastí je nedořešena a obsahuje tato rizika. Podejte mi jen prstíček… Regulátorem nastavitelná obrana moc není - pokud pravidla vstoupí v platnost, bude to jako jiný evropský zákon, prostě platí a lze ho vynutit. Proto je nutné trvat na prezentaci návrhu jako celku (vyloučení salámové metody), aby bylo možné všechny aspekty posoudit včetně provázanosti do jiných oblastí. Jen v této situaci je možnost uplatnění práva veta a dosáhnout pozitivní změny.
---
Otázka (Investorka, 11:44) -
Zdravím Vás. Lze od ČNB očekávat radikální sestupnou revizi prognózy růstu HDP?? Již jste někde říkal, že snížení odhadu je pravděpodobné pro letošní rok, i 0,8procentní růst v příštím roce se ale zdá dosti optimistický… ČNB apeluje na spotřebu domácností, nedomníváte se ale, že zvrátit všeobecnou skepsi ohledně ekonomiky bude běh na dlouhou trať? Díky za odpověď.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:33) -
Radikální asi nikoliv, již tehdy jsem hovořil o možné o korekci, ale o žádném překvapení. A apelujeme na obyvatelstvo, tedy i ty, co řídí podnikový sektor, ne jen domácnosti. A souhlasím, je to běh na dlouhou trať. Obzvláště pro generaci, která byla zvyklá, že v novinách není pravda a musí číst mezi řádky. Což dnes není nutné, ale ona hyperkonzervativnost k obrazu v mediích asi zůstává a má za následek i hyperkonzervativnost v investičním rozhodování.
Ono obecně v Evropě má neúspěch (tedy krach investiční i podnikatelské aktivity) negativní stigma. Jinde je to neutrální, pokud nešlo o zlodějnu, tak spíš je to pozitivní známka podnikavosti a snahy se postarat o budoucnost a získat lepší pozice.
---
Otázka (sazkar, 10:51) -
Dobry den, muzete mi rict, proc bych jako drzitel akcii velkych eu bank (DB, SG, BNP, Santander atd) mel byt proti bankovni unii? Urcite nas tu par bude. A pak, proc bych jako obcan mel byt proti. Dekuji za odpoved.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:29) -
V kostce: Jakožto držitel španělských (francouzských atd.) akcií musíte být nadšen návrhem, že český, slovenský, slovinský atd. střadatel vaši banku případně zachrání. Jakožto český občan budete stejným návrhem patrně zděšen, obzvláště pokud ty akcie nevlastníte. Dovolím si s jistotou tvrdit, že v Čechách více lidí vydělává a platí daně, než drží akcie zahraničních bank.
---
Otázka (Jana, 10:38) -
Dobrý den, ráda bych znala váš názor na to, zda již má Evropa za sebou největší krizové otřesy. Peněz bylo rozdáno již dost a ESM s ECB nabízejí další. Je to podle vás již dostatečný obranný val proti dalšímu šíření krize? Nehrozí, že mezinárodním věřitelům dojde trpělivost se závazky neplnícími Řeky a přijde další vlna nejistoty a útlumu? Děkuji a přeji hodně zdaru.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:23) -
Největší otřesy asi již ano, zejména nesplnění závazků ze strany Řecka nejen nikoho nepřekvapuje, ale už asi ani nevzrušuje. Nejistotu však stále budí nedořešená situace ostatních zemí eurozóny. Z tohoto pohledu je nutné chápat znepokojení světa, nejistota nikomu neprospívá.
Děkuji za přání zdaru, asi ho budeme jak v souvislosti s bankovní unii tak nadměrnými veřejnými dluhy skutečně potřebovat :-)
---
Otázka (FiTes, 9:32) -
Centrální banky ve světě v rámci QE zaplavují trhy dalšími a dalšími prostředky. Co si v tomto prostředí myslíte o investici do zlata? Navyšovala ČNB v posledních letech své zlaté rezervy?
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:22) -
Zlato :-)
Ohledně investičních nástrojů nehodlám vydávat žádné doporučení, takže ani o zlatě.
ČNB aktivně zásoby zlata nemění, pouze jeho část spotřebováváme na vydávání zlatých mincí. Jinak nejsou změny.
---
Otázka (Koutný, 9:27) -
Dobrý den pane Lízale, jak se stavíte k myšlence bankovní unie v Evropě? Potřebujeme další centralizaci tohoto druhu, když zatím delegování pravomocí nikdy nevedlo k pozitivnímu výsledku? Z posledních zpráv se zdá, že po zavedení jednotného bankovního dohledu v eurozóně bude vyvíjen tlak i na ostatní země EU, aby většinu dohledu předali ECB. Mohou tyto tendence uspět? Děkuji za odpověď. JK
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:20) -
Právě jsem dopsal druhý článek na dané téma, který brzo vyjde ve Forbesu, tak jen krátce: K danému návrhu silně negativně, neboť de facto neobsahuje pojistky pro malé otevřené ekonomiky s velkým podílem zahraniční kontroly ve finančním sektoru. Jistá míra integrace eurozóny je nevyhnutelná, takže v tom ten návrh jistě uspěje, otázka je však té hranice. A o té má každá země asi trochu jiné představy, a to i v případě, pokud odhlédneme od motivace, kdo potřebuje čí záchranu. Obecně však platí, že země, které potřebují pomoc jsou pro... a co nejdříve.
---
Otázka (martík, 9:25) -
Vážený pane docente. Co si myslíte Vy a zbytek vedení ČNB o tom, že když dáte úroky na 0, tak tím znepříjemníte lidem držení peněz v bance, případně když oslabíte Kč a tím zvýšíte cenu benzínu a nafty ? Stát, MF , ČNB potřebuje, aby spotřebitel šel koupit novou TV, nové auto, novou pračku, 5x měsíčně plnou nádrž a 2 zájezdy po 100k. Víte co udělám nebo jsem už udělal? - Novou TV si nekoupím, nové auto (nákup v cizině), pohonné hmoty nakupuju mimo ČR (tzv. nic nedaruj Kalouskovi). (Lidé peníze povětšinou dávají bance za mrzký tedy skoro 0-lový úrok, aby je banka za nehorázný úrok půjčovala). Peníze, které mám v hotovosti, jsem uložil do schránky v bance, dal pod polštář, uložil do zlatých cihliček a do zvelebovaní nemovitosti v zahraničí a doufám že podobně se zařídí většina (možná mě žere inflace, ale nedostane to k dispozici ani Kalousek, ani banky)... Co potom budete dělat ? Lidem doporučujete utrácet vklady z bank (oni je vyberou a strčí do slamníku:-)), jak dlouho tento "run", který chcete uspořádat nebo již provádíte, banky vydrží ? . Děkuji za odpověď a přeji hodně zdaru v těch kouzlech a pokusech v čele s panem Singrem ---PS můj optimistický tip pro příští rok 2013 HDP -(mínus!)1-2 %, inflace 3-4 %.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:13) -
Pokud hovoříme o „lidech“, tak máme na mysli nejen koncové spotřebitele, jak se domníváte, ale i ty, co rozhodují v podnicích o investicích a dalším rozvoji podniků. A z hlediska dalšího dlouhodobého vývoje ekonomiky ČR je významnější investiční aktivita firem než Váš úzký pohled jen na současnou koncovou spotřebu. Rozhodně Vám ovšem jako centrální banka nechceme mluvit do vašeho individuálního spotřebního koše. Jen si myslím, že většina lidí v této zemi se chová trochu jinak než vy. Ať již z důvodu preferencí či jen ekonomických možností.
Ohledně situace našich bank bych jen podotkl, že naše zátěžové testy ukazují, že jsou v dobré kondici, a celému našemu sektoru může tuto situaci zahraničí jen závidět, jak například napovídají čísla o kapitálové přiměřenosti. Osobně bych pak výši průměrných nových úroků za hypotéky neoznačil slovem nehorázný. Ale neberu Vám právo si to myslet, určuje to Vaše spotřebitelské preference, které plně respektuji.
---
Otázka (matrix, 9:21) -
Z ČNB zaznělo jasné varování před možností zásahu v neprospěch české měny. Jste vy osobně zastáncem intervence proti posilování koruny a proč? Co si myslíte o současném kurzu koruny vůči euru? Já bych ho klidně viděl o pár korun níž :-)
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:11) -
Nejde o moji spokojenost či nespokojenost s kurzem a jeho konkrétní úrovní, ale o mix, který tvoří měnověpolitické podmínky. S ohledem na množící se spekulace o dosažení „absolutní nuly“ (fyzici doufám prominou) jsme chtěli osvětlit, jaké nástroje můžeme používat, když bychom třeba někdy potřebovali úroky v negativních hodnotách, což technicky není příliš reálné. Zatím se zdá, že kurz je asi nejlepší volbou měnověpolitického instrumentu pro takovou situaci.
---
Otázka (Pavel L, 9:20) -
Budete také tisknout jako o závod? Cituji zákon o ČNB: paragraf 2:(1) Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. Můj dotaz směřuje k tomu, zda ČNB plní povinnost danou zákonem, a to péči o cenovou stabilitu. (Průměrné ceny nemovitostí pro bydlení v ČR vzrostly o 60 %, energie o 50 %, potraviny atd.). Další dotaz je, zda je ČNB oprávněna manipulovat s kurzem koruny v situaci vysoké inflace, kdy tato manipulace povede k jejímu dalšímu zvýšení a k obrání držitelů úspor v CZK.
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:09) -
Povinnost cenové stability je do reálu převedena jako cílování nízké inflace. ČNB má v současnosti inflační cíl 2 % s tolerančním pásmem +-1 %. A měnověpolitická inflace (tedy inflace s vyloučením administrativních a regulatorních zásahů) je nyní de facto na cíli. Takže já žádnou vysokou inflaci nevidím a ani nejsou zřejmé inflační tlaky. Ovšem pro centrální banku je současná inflace vlastně daleká minulost, horizont měnové politiky je rok, rok a půl, takže naše dnešní kroky určují inflaci v tomto horizontu. Kroky ČNB vloni ovlivnily současnou výši inflace. Pokud budu přesvědčen, že za rok a půl bude inflace výrazně pod naším cílem, tak nám právě náš primární cíl péče o cenovou hladinu dává jasný mandát použít všechny relevantní nástroje, které povedou k dosažení primárního cíle. A operace na devizovém trhu jsou nástrojem měnové politiky.
A ohledně příkladů. Vždy najdete jednu dílčí komoditu či produkt, jehož cena se rychle změnila. A zrovna oblasti, které zmiňujete, mají v sobě i regulovaný prvek. Pokud zrušíte regulaci nájemného, asi se to musí projevit na cenách nemovitostí bez ohledu na další vývoj ekonomiky. Proč neuvádíte i opačný příklad, třeba automobily?
K titulku: s nikým nezávodíme, náš postup je dán naším mandátem cenové stability.
---
Otázka (Petr, 9:11) -
Jak se stavíte k možnosti/nutnosti dalšího snižování sazeb ČNB? Na posledním jednání ČNB jste zvedl ruku pro pokles sazeb, byl byste při současném zpomalení průmyslové aktivity nakloněn dalšímu snížení do konce roku? Za jakých okolností je pro vás představitelný pokles sazeb až na nulu?
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:04) -
Z technického hlediska jsem za sebe sazby na nule nevyloučil již před časem v OVM (dokonce jsem tehdy nevyloučil žádné číslo). Nicméně nehodlám tady teď konstruovat nějaký hypotetický scénář. Otázku snížení budu řešit vždy ve světle nové prognózy, nicméně současná prognóza předpokládala ještě jeden pokles sazeb. Ovšem nová data a ekonomický vývoj činí každé rozhodování v jistém smyslu unikátní a neopakovatelné.