Vladimír Tomšík (Bankovnictví 24. 6. 2015 strana 3, rubrika Příloha - Top finance 2015)
Loňský rok byl na rozdíl od předchozích let pro českou ekonomiku úspěšný. Uvolněná měnová politika pomohla nastartovat hospodářský růst a ten se začal pozitivně projevovat ve výsledcích firem a na trhu práce. V oblasti regulace a dohledu ČNB pokračovala v implementaci směrnic CRD IV a CRR, které především přes vyšší úroveň a kvalitu vlastního kapitálu zvyšují stabilitu a odolnost finančního systému.
Český bankovní sektor byl i v loňském roce stabilní, likvidní a nadprůměrně ziskový v evropském i celosvětovém srovnání. ČNB pokračovala v pravidelných zátěžových testech bank, jejichž výsledky pravidelně zveřejňuje na webu ČNB. Zátěžové testy potvrdily dobrou odolnost tuzemských bank, které by si podle jejich výsledků udržely dostatečnou kapitálovou rezervu i v případě nepříznivého makroekonomického vývoje. Oproti předchozí praxi byl navíc rozšířen záběr zátěžových testů, které ČNB provádí ve spolupráci s bankami, kdy kromě kreditního rizika je nově testováno i úrokové riziko. Dohled nad bankami se zaměřoval především na vývoj úvěrových portfolií, dostatečnost kapitálu ke krytí případných ztrát, likviditu a celkové hospodaření.
Družstevní záložny v minulosti opustily principy družstevnictví a vyvinuly se spíše do podoby minibank. Reakcí na tento vývoj byla v minulém roce schválená novelizace zákona o spořitelních družstvech, která jednak posiluje zainteresovanost členů na řízení a správě, ale také zpřísňuje regulatorní požadavky. Vzhledem k četným nedostatkům identifikovaným u družstevních záložen se dohled ČNB zaměřoval na oblast kategorizace úvěrového portfolia, dostatečnost tvorby opravných položek, financování ekonomicky spjatých skupin a dodržování regulatorních limitů. V roce 2014 bylo odebráno povolení k činnosti spořitelnímu družstvu WPB Capital z důvodu umělého navyšování kapitálu z prostředků záložny poskytnutých formou úvěru, nabývání nedovolených typů cenných papírů a obcházení limitu angažovanosti.
Dohled nad pojišťovnami pokračoval v minulém roce ve vyhodnocování dostatečnosti pojistného v pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozováním motorových vozidel. Kromě toho byla hodnocena aktuální finanční a obchodní situace pojišťoven s důrazem na připravenost na budoucí regulatorní požadavky rámce Solventnost II. Zátěžové testy potvrdily, že sektor pojišťoven je jako celek dostatečně kapitálově vybavený, aby dokázal odolat riziku déletrvajícího období nízkých úrokových sazeb na pozadí nepříznivého makroekonomického vývoje. ČNB pokračovala ve své snaze o prosazování etických principů v oblasti pojišťovacího trhu a pojišťovacích zprostředkovatelů.
Stabilita domácího finančního sektoru vedle dohledu odráží i regulaci a její právní rámec. V minulém roce pokračovala implementace závazných pravidel EU v oblasti finančního trhu a regulatorního rámce. K nim patří především pokračující transpozice směrnic CRD IV a CRR a jejich prováděcích předpisů do českého práva. Cílem těchto směrnic je posílení regulatorního rámce a vytvoření podmínek pro zajištění stability, bezpečnosti a odolnosti finančního systému. V tomto ohledu patří mezi nejvýznamnější novela zákona o bankách, která posiluje kvalitu a množství vlastního kapitálu, stanovuje požadavky na členy řídicího a kontrolního orgánu finančních institucí a zakotvuje povinnost institucí vypracovat rámec krizového řízení a ozdravné plány. Navíc se rozšiřuje seznam opatření k nápravě a sankcí, které má orgán dohledu k dispozici. ČNB v rámci implementace makroobezřetnostní politiky zavedla od srpna bezpečnostní kapitálovou rezervu v plné výši 2,5%. Naopak proticyklická kapitálová rezerva byla stanovena na nulové úrovni. Rovněž rezervu ke krytí systémového rizika ČNB nastavila na dolní hladině provedených odhadů, a to pouze pro ty banky, které na základě metodologie Basilejského výboru pro bankovní dohled považuje za skutečně systémově významné.
Podobně se výše zmíněná novela zákona o spořitelních a úvěrových družstvech zaměřila na posílení stability sektoru družstevních záložen a principu vzájemnosti a družstevnictví. Novela obsahuje horní limit bilanční sumy ve výši 5 mld. Kč, navýšení rizikového fondu z 20 na 30 procent nesplacených vkladů a poskytnutých záruk a zvýšení příspěvků družstevních záložen do Fondu pojištění vkladů. Dále bylo zavedeno pravidlo 1:10, které vytváří vazbu mezi minimálním členským vkladem a depozitním vkladem. Toto pravidlo jednoznačně posiluje princip družstevnictví a tedy i stability tohoto sektoru a je v souladu s doporučením Světové asociace družstevních záložen a Mezinárodního družstevního svazu. Návrh novely zákona o pojišťovnictví, který bude projednán v letošním roce, transponuje směrnice Solventnost II a Omnibus II a zavádí nový, rizikově orientovaný režim dohledu a regulace v pojišťovnictví.
V minulém roce také pokračovala v rámci EU integrace v podobě bankovní unie. V listopadu minulého roku převzala ECB odpovědnost za přímý dohled nad systematicky významnými bankami a byl tak spuštěn jednotný systém dohledu jako první článek bankovní unie. V rámci EU bylo také dosaženo dohody týkající se pravidel pro vytváření a čerpání společného restrukturalizačního fondu (SRF) jako tzv. druhého článku bankovní unie.
Výše popsané regulatorní a makroobezřetnostní kroky probíhaly v minulém roce na pozadí zásadního ekonomického obratu. Dlouho očekávaný hospodářský růst se dostavil po 2 letech reálného poklesu, a to za výrazného přispění uvolněné měnové politiky. Vyhlášení asymetrického kurzového závazku bankovní radou v listopadu 2013 spolu s oživením zahraniční poptávky a ukončením domácí fiskální konsolidace, která naši ekonomiku v předešlých letech poměrně výrazně brzdila, odvrátilo riziko deflace a nízké domácí poptávky. Po roce od vyhlášení kurzového závazku jsme zaznamenali pozitivní vývoj téměř všech ekonomických ukazatelů. Ekonomický růst táhne především spotřeba domácností a soukromé investice, které byly v předchozích letech výrazně utlumeny. Zvýšila se ziskovost firem a zlepšily se růstové vyhlídky podnikatelské sféry. Solidními tempy rostl průmysl, pro který se nedostatečná poptávka stávala stále menším omezením, a i stavebnictví se vymanilo z útlumu trvajícího několik let. Pozitivní vývoj poptávky se začal odrážet na trhu práce v podobě klesající nezaměstnanosti a rostoucího počtu volných pracovních míst. Zlepšování situace na trhu práce podpořilo příznivé očekávání domácností a jejich ochotu méně spořit a více utrácet. Oživení maloobchodních tržeb bylo výrazné a zvýšily se nákupy statků dlouhodobé spotřeby.
Rostoucí domácí poptávka sice zažehnala riziko deflace, ale i tak se inflace po celý minulý rok nacházela pod dolní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Příčinou byl pokles světových cen ropy, který představuje pozitivní nákladový šok. Ten sice vede krátkodobě k nižší prognóze inflace, ale ve střednědobém horizontu podpoří ekonomický růst poklesem nákladů. V reakci na skutečný a prognózovaný vývoj inflace bankovní rada v roce 2014 opakovaně prodloužila platnost jednostranného kurzového závazku a vyhlásila, že jej neukončí dříve než ve druhém pololetí 2016. Vyhlášení kurzového závazku nijak nezměnilo zaměření měnové politiky ČNB, kterým je i nadále zabezpečování cenové stability v režimu cílování inflace. Změnilo se pouze to, že potřebného uvolnění měnových podmínek ČNB dosáhla pomocí kurzu, a nikoliv prostřednictvím úrokových sazeb, které jsou na tzv. technické nule.