(BBC - česká redakce - 18:00 Svět o šesté, 4.11.2003)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Šest procent, taková je představa odborů o růstu platů v příštím roce a právě s touto
představou šel dnes předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch do České
národní banky za guvernérem Zdeňkem Tůmou, protože se konalo jednání. Z jednání se vrátil před
chvílí zpravodaj BBC Ondřej Štindl. Ondřeji, vysvětlil předseda odborů, jak Českomoravská
konfederace odborových svazů došla k tomu číslu šest procent?
Ondřej ŠTINDL, redaktor
--------------------
Budeš překvapen, ale vysvětlil celkem jednoduchým způsobem. On to pak Milan Štěch zopakuje ze
záznamu, ale je to v podstatě součet předpokládané inflace a předpokládaného hospodářského růstu,
který by měl ten růst mezd pokrýt.
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/
--------------------
Mezi vedení ČMKOS a vedení národní banky není příliš mnoho rozdílu na předpokládaný vývoj
ekonomiky v příštím roce. Dokonce i se prakticky shodujeme v předpokládaném vývoji mezd a platů v
příštím roce tak, jak jsme již dneska dopoledne signalizovali. Očekáváme, že při inflaci kolem
třech, třech a půl procent bude růst mezd nominálních v průměru kolem šesti procent. Předpokládáme,
že k tomu bude růst HDP kolem třech procent.
Ondřej ŠTINDL, redaktor
--------------------
Tak to byl výklad předsedy ČMKOS Milana Štěcha.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Poslouchal-li jsem dobře Milana Štěcha, tak on naznačil mnohé, jak ona schůzka dopadla, tedy
pochopil-li jsem správně, shodou byť ekonomové, Ondro, v průběhu dne odhadovali, že šestiprocentní
růst platů, jaký si představuje Českomoravská konfederace odborových svazů se pravděpodobně
guvernérovi centrální banky líbit nebude, že bude příliš vysoký?
Ondřej ŠTINDL, redaktor
--------------------
Tak já bych neřekl, že Zdeněk Tůma dával najevo nějakou vyslovenou libost nad tím
předpokladem, ale v zásadě ho, řekl bych, přijal, protože podle něj vycházel z podobných čísel, z
jakých vychází ve svých odhadech i Česká národní banka a uslyšíme ho, jak říká, že ten
šestiprocentní nárůst by byl pro českou ekonomiku únosný.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pravda je, že je i naším názorem, že růst mezd by v průměru příští rok mohl být zhruba šest
procent, protože také počítáme s relativně rozumným růstem HDP a s mírnou akcelerací oproti
letošnímu roku. Stejně tak počítáme s určitým nárůstem inflace, a dá se tudíž předpokládat, že
zhruba šestiprocentní růst mezd by měl být únosný pro českou ekonomiku.
Ondřej ŠTINDL, redaktor
--------------------
Tak to byl Zdeněk Tůma. Jinak zase někteří ekonomové vlastně ocenili nebo poukázali na to, že
ten letošní odborářský odhad je realističtější, než to bylo třeba tak v minulých letech.
ROZHOVOR
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z jednání dvojice Tůma - Štěch se vrátil před chvíli zpravodaj Ondřej Štindl. Dodejme, že
setkání guvernéra centrální banky s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů pokračuje
i po tiskové konferenci, a to z toho důvodu, že probírají druhou fázi reformy veřejných financí.
Jsme teď v telefonickém spojení s hlavním ekonomem Raiffeisenbank a někdejším ministrem financí
Pavlem Mertlíkem, přeji dobrý večer.
Pavel MERTLÍK, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Dobrý večer.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Znamená to, že šestiprocentní růst vy jako ekonom, někdejší ministr financí, také nevidíte
jako rizikový faktor pro českou ekonomiku v roce příštím?
Pavel MERTLÍK, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Tak já musím říci, že osobně jsem trošku opatrnější a určité riziko tady spatřuji, nikoliv
snad bezprostředně pro ten příští rok, ale z hlediska dlouhodobějšího pohledu. My v Raiffeisenbank
rovněž odhadujeme, že tempo růstu mezd bude asi šest a půl procenta dokonce, čili vyšší odhad máme,
ale centrála počítá s tím, že odbory si podobný růst vynutí. A je otázka, jestli toto chování
odborů je dlouhodobě pro českou ekonomiku únosné. Pokud vyjdeme z toho, že míra inflace je někde
pod třemi procenty, náš odhad je dvě celé devět desetin procenta a ten odborářský je vyšší a odbory
jsou zvyklé u odhadů inflace nadsazovat, protože je to pro ně dobré při vyjednávání. Oni to dělají
každý rok. Tak to znamená reálné zvýšení mezd o více než čtyři procenta a obávám se, že tempo růstu
národohospodářské produktivity práce takhle vysoké nebude. Česká republika ho má velmi vysoké v
posledních letech. Je to způsobeno přílivem zahraničních investic do produktivních činností
především, ale pravda, to jsou čísla někde na úrovni dvou maximálně tří procent ročně, mezi dvěma a
třemi procenty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, protože je vás velmi špatně slyšet, pravděpodobně se pohybujete v nějakém dopravním
prostředku, z toho, co říkáte, tak se obáváte dalšího rozevírání nůžek mezi produktivitou práce na
straně jedné a růstem mezd jako takovým na straně druhé. Pochopil jsem vás správně?
Pavel MERTLÍK, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Přesně tak. A dodal bych k tomu to, že takto rychlý růst mezd dosud předstihuje tempo růstu
produktivity práce, je sám inflačním faktorem, čili on zvyšuje tlaky na růst cen a zpětně zase na
růst mezd, čili určitá nákladová inflační past tady může hrozit, a to by byl velmi nešťastný vývoj.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy de facto také předvídáte, co prohlásil hlavní ekonom odborů, Martin Fassmann, který se
podílel na onom odhadu šestiprocentního růstu, protože podle něj je nutné, aby zvýšil se ekonomický
růst a aby se i v letech budoucích mzdy zvyšovaly, a to daleko rychlejším způsobem podle jeho
názoru než v roce příštím, protože Češi podle jeho informací dosahují přibližně dvacet procent
německých nebo rakouských platů. To znamená, že vy očekáváte, že skutečně odbory v letech dalších
budou tlačit na to zvyšování a rozevírání se nůžek mezi produktivitou práce a růstem platů?
Pavel MERTLÍK, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Myslím, že se to očekává. Je to vývoj, který je charakteristický pro několik posledních let,
minimálně poslední dva roky. Já bych chtěl ale upozornit na to, že růst mezd není jedinou cestou,
kterou se ten rozdíl mezi mzdovou úrovní u nás a třeba v Německu sbližuje. Tou druhou je vývoj
kurzu české koruny. Všeobecně předpokládají ekonomové, my rovněž, že se opět nastartuje proces
postupného zpevňování české koruny a tímto způsobem část toho rozdílu bude smazávána postupně. Čili
je nerealistické si představovat, že toho je možné dosáhnout pouhým samotným růstem nominálních
mezd. Ani samy odbory toto neprosazují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že odbory by měly být daleko umírněnější, protože sílící koruna bude snižovat
rozdíl mezi platy v Německu či v Rakousku.
Pavel MERTLÍK, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Bude jedním z těch dvou faktorů, je to jednak kurz a jednak samotný vývoj nominálních mezd.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Který faktor byste označil za hlavní v této souvislosti?
Pavel MERTLÍK, analytik Raiffeisenbank
--------------------
To si netroufám říci. Ono každý rok je ten vývoj trošíčku jiný, příspěvek toho kurzu bývá
někdy kolem padesáti procent.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jste, Pavle Mertlíku, naznačil, že máte obavy z dalšího rozevírání nůžek mezi
produktivitou práce na straně jedné a z růstu mezd na straně druhé, obáváte se, že toto rozevírání
nůžek bude dále prohlubovat nezaměstnanost, rozumějme, že se zvýší počet lidí bez práce kvůli tomu?
Pavel MERTLÍK, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Přesně tak. Může se stát, že část firem ten tlak odvodů prostě nevydrží a bude končit, anebo
povede takové restrukturalizační kroky, které povedou k vyššímu růstu produktivity práce využitím
většího množství, řekněme strojů, obecně řečeno, snižování zaměstnanosti. Je to docela přirozený
proces. Oni tady v podstatě obětují jeden ze svých cílů, kterým je snaha o maximální míru
zaměstnanosti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Poslední otázka, vy jste zažil Zdeňka Tůmu jako guvernéra centrální banky, když jste byl
ministrem financí a vicepremiérem v Zemanově vládě. Jaké máte vysvětlení pro to, že Zdeněk Tůma při
tom dnešním setkání s Milanem Štěchem byl poměrně vstřícný a doslova prohlásil, že růst,
šestiprocentní růst, je pro ekonomiku únosný?
Pavel MERTLÍK, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Já si myslím, že on to myslel v tom smyslu, že je to únosné pro příští rok. Problém je to z
hlediska dlouhodobého trendu. Já si myslím, že i těch šest procent pro příští rok samotných samo o
sobě takový problém není, ale lze očekávat, že kdyby se například zrychlil ekonomický růst někam do
oblasti /nesrozumitelné/, jak to předpokládáme, tak odbory možná další rok přijdou s požadavkem na
osmiprocentní či vyšší růst. Čili v tom já vidím největší nebezpečí /nesrozumitelné/.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hovořili jsme s někdejším ministrem financí, dnes hlavním ekonomem Raiffeisenbank, Pavlem
Mertlíkem. Děkujeme vám za rozhovor. Omlouváme se posluchačům za poněkud sníženou kvalitu telefonní
linky a přejeme vám šťastnou cestu.