(Bankovnictví 24.5.2001 strana 31, rubrika: Světové finančnictví)
Transakce plná superlativů, počátek revoluce v Německu, obdivuhodný obr - to jsou titulky doprovázející převzetí třetího největšího německého peněžního ústavu - Dresdner Bank - druhou největší pojišťovací společností světa, společností Allianz. Přesto tato akvizice nikde nerozpoutala euforii.
Kapitálové trhy reagovaly zdrženlivě a ani akcionáři Allianz neměli příliš velký důvod k
radosti: po prvních odůvodněných spekulacích před fúzí poklesly akcie o více než 3 %. Zdrženlivost
burzovních profesionálů má dobré důvody. Šéf Allianz Henning Schulte-Noelle doposud platil za
osvíceného manažera, který se pouští pouze do kalkulovatelných rizik. Avšak převzetím Dresdner Bank
se pustil do dobrodružství, jehož konce nelze dohlédnout. Již na počátku 90. let 20. století bylo
téma komplexních finančních služeb (společná nabídka bankovních a pojišťovacích produktů)
propagováno jako trend budoucnosti. Tehdy se naděje ale nenaplnily, možná proto, že pro tuto ideu
ještě nenastala ta správná doba. Mezi tím se situace změnila; některé společnosti, nabízející
komplexní finanční služby, výborně prosperují. Přesto se ale řada odborníků domnívá, že kombinace
bank a pojišťovacích společností doposud v mezinárodním měřítku příliš úspěšná není. Globální
finanční koncerny, jako americká Citigroup nebo švýcarská Credit Suisse, které jsou s oblibou
dávány za příklad, jsou primárně bankovní koncerny, které ve své vlasti navíc nabízejí pojišťovací
produkty a docilují jimi méně než 20 % svých příjmů. Většina velkých koncernů nemá valné mínění o
totálním spojení bank a spořitelen: přední světová pojišťovací společnost, francouzská Axa, která
je největším rivalem Allianz, prodala v loni v červnu svoji americkou investiční banku DLJ.
Kooperace s bankami jakožto distribučními partnery je sice účelná, celkové převzetí ale nepřináší
nic, míní šéf společnosti Axa. Obdobný názor mají i jiné velké pojišťovací společnosti, například
americká AIG a Zurich Financial Services: dovolily si sice malé privátní banky, aby mohly klientům
nabídnout na míru šité majetkové produkty, ale převzetí velké obchodní banky se všemi riziky v
úvěrové činnosti a investičním bankovnictví? To nikdy! Obdobná averze platí i pro druhou stranu.
Švýcarská UBS, světová špička ve správě majetku, loni prodala svůj podíl na Swiss Life, zabývající
se životním pojištěním. Britská HSBC, po Citigroup nejvýše ceněný bankovní koncern světa, varuje
před tím, aby byl ve spojení pojišťovací společnosti a banky spatřován model pro celé odvětví. Po
celá dlouhá léta prohlašoval také Schulte-Noelle, že s komplexními finančními službami nechce mít
nic společného. Také finanční šéf Allianz Paul Achleitner po krachu fúze Dresdner Bank a Deutsche
Bank loni v dubnu podobné převzetí kategoricky vyloučil. Proto je podle expertů náhlé převzetí
velice překvapivé; Allianz prý doposud neuvedla žádný přesvědčivý důvod, proč musí vlastnit banku.
Allianz je na domácí půdě stát ve státě. Drží účasti v Deutsche Bank, Dresdner Bank a
HypoVereinsbank, jakož i v četných průmyslových koncernech. Propojena je i se sesterským
pojišťovacím ústavem Münchener Rück. V tomto systému diskrétních dohod je obchod bratrsky rozdělen
a zahraniční vetřelci mají sotva nějakou šanci. Nicméně pod tlakem světových kapitálových trhů toto
impérium včetně svých zkostnatělých struktur stále více taje. V mezinárodním měřítku se rostoucí
měrou prosazuje angloamerický model, podporující transparentnost, konkurenci a rostoucí kurzy
akcií. Stará deviza "když ty neuškodíš mně, neuškodím já tobě" již neplatí. O enormně rostoucí trhy
důchodového pojištění vzplane mezi bankami a pojišťovnami nemilosrdný konkurenční boj. Nové
uspořádání německé finanční branže proto bylo již na spadnutí a šéf Allianz Schulte-Noelle se
rozhodl věci trochu popohnat. Na podzim roku 1999 angažoval šéfa německé divize Goldman Sachs,
Paula Achleitnera, na post finančního šéfa. Tento zkušený investiční bankéř se vyzná ve fúzích a
převzetích. Nicméně první dva pokusy skončily nezdarem. Fúze Deutsche Bank a Dresdner Bank, kterou
v pozadí postrkovala Allianz, zkrachovala. I následné rozhovory mezi Dresdner Bank a Commerzbank o
vzájemném spojení skončily bez výsledku. Při třetím pokusu již Allianz netahá v pozadí za nitky.
Tentokrát má v ruce všechny trumfy. Jako velký akcionář již beztak ve frankfurtském bankovním domě
dlouhou dobu vládla a Berndu Fahrholzovi, šéfovi Dresdner Bank, po marných pokusech z minulosti
sotva zbývá jiná šance než "Allianz nebo život". Fúzí obou kolosů vznikne jeden z největších
finančních koncernů světa, který má 68 milionů klientů ve více než 80 zemích, 170 000 zaměstnanců,
bilanční sumu 1,6 bil. DEM a burzovní hodnotu přesahující 200 mld. DEM. Nový svazek prudce dolehne
na konkurenty. Deutsche Bank se trochu propadne a to, že by Commerzbank jako nejmenší ze čtyř
peněžních domů mohla sama přežít, se zdá být méně pravděpodobné než kdy jindy. Allianz si ale své
místo zajistila; kromě toho se celý obchod vzhledem ke spletitým vzájemným vazbám a k prodeji
četných účastí prakticky financuje sám. Allianz přenechá svůj 13,7% podíl na HypoVereinsbank
konkurenční společnosti Münchener Rück a jako protitah obdrží téměř 5 % Dresdner Bank a dobrých 40
% Allianz Leben, které ve svých knihách drží Rück. K tomu Allianz a Rück zredukují své vzájemné
účasti o 4,9 % na 20 %, což do pokladny Allianz přihraje dalších 6 mld. DEM (těmito prostředky chce
Allianz financovat část hotovostní nabídky pro akcionáře Dresdner Bank). Spolu s Dresdner Bank ale
získá Allianz také 10 % svých vlastních akcií, což odpovídá kapitálu 15,3 mld. DEM. I tyto akcie
chce Allianz nasadit do kupní ceny. Zbytek získá prodejem dalších účastí, například na Deutsche
Bank. Takto vypadala architektura celé transakce po oznámení fúze. I když v cenách akcií panuje
pohyb, jedno je jasné: celá záležitost se obejde bez kapitálového navýšení a akcionáři Allianz
platit nebudou. Celý obchod má však kromě toho i další stránku: díky této rošádě se také
dalekosáhle zprůhlední vzájemné vztahy. Název Dresdner Bank fúzí nezanikne. Jak řekl
Schulte-Noelle, zastřešující název zní "Allianz-Gruppe", ale na obchodních papírech Dresdner Bank
klienti i nadále najdou zelené označení "Dresdner Bank" s klasickým logem. Někde pod tím bude
umístěno označení "Allianz-Gruppe". Toť vše.