Vladimír Piskáček (Lidové noviny 24.8.2010 strana 14, rubrika Rozhovor)
Nízké úrokové sazby stály u zrodu celého problému současné světové ekonomiky, a pokud se v této politice bude pokračovat, způsobí problémy znovu. Podle členky bankovní rady České národní banky Evy Zamrazilové je potřeba nastavit sazby výš, než jsou v současné době. A to i v Česku. „Pro mě je to na stole, já o růstu sazeb chci diskutovat hodně brzy,“ řekla Lidovým novinám Zamrazilová.
* LN V centrální bance nově dohlížíte na činnost sekce zabývající se sankčními a licenčními řízeními a na odbor, který dbá na ochranu spotřebitele na finančním trhu. Finanční zprostředkovatelé často používají nejrůznější fígle proto, aby produkty prodali. Na co si lidé nejvíce stěžují?
Největší problém na trhu vnímáme u pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů, v tomto sektoru vidíme koncentrované problémy. Není tam dostatečná odborná péče o zákazníky, ti se setkávají i s agresivním chováním, prodejci používají klamavé a agresivní praktiky a nedostatečně své zákazníky informují. Dostáváme ročně stovky podnětů k šetření, víc než polovina stížností patří pojišťovnám a pojišťovacím zprostředkovatelům, z toho dvě třetiny na agresivní praktiky a nedostatečné informace poskytnuté prodejcem pojistného produktu. Hlavní problém však vidím v nedostatečné informovanosti lidí. Když jsem tento odbor ochrany spotřebitele dostala, tak jsem necítila, že by bylo efektivní spotřebitele chránit směrem seshora, jen komunikací s institucemi, ale především je třeba zvýšit informovanost a povědomí obyvatel o tom, jaká rizika podstupují, když smlouvy uzavírají.
* LN Ochrana lidí před agresivní prodejní taktikou a zlepšení informovanosti o finančních produktech je v Česku téma dlouhé roky. Co v této oblasti chcete dělat?
Snaha z naší strany je skutečně extrémní a řekla bych hodně iniciativní. Založili jsme projekční tým pro finanční vzdělávání, pro finanční gramotnost, který jde napříč odborníky z celé banky. Podařilo se nám těsně před koncem mandátu Fischerovy vlády prosadit společně s ministerstvem financí novou strategii pro finanční vzdělávání. Po osobním rozhovoru s ministrem financí Kalouskem jsem byla ujištěna, že se k tomu tato vláda také přihlásí.
* LN Připravujete nějaká konkrétní opatření?
Nejdříve musíme zjistit, kde se nacházíme. Již rok pracujeme na projektu, který měří finanční gramotnost u dospělých lidí. Na základě výsledků tohoto měření zjistíme, jaké jsou znalosti a postoje lidí, a uvidíme, kudy dál.
* LN Budete pouze vzdělávat, či připravujete i návrhy změn legislativy?
Nebráníme se tomu, ale uvidíme až po zhodnocení projektu. Ale absolutní těžiště naší aktivity je dostat výuku nejen základů finanční gramotnosti, ale i právního a ekonomického minima na základní školy. Místo procent jablek v košíku přece děti mohou počítat například procenta, která jim přibudou za rok na účtu. V současné době negarantuje základní školství ani ty minimální znalosti. To považuji za obrovský dluh veřejného sektoru vůči veřejnosti.
* LN Současný kabinet hlásá velkou vůli ke zpomalení dalšího zadlužování země. Jak se současné plány vlády promítají do prognózy centrální banky?
Na hodnocení konkrétních plánů je brzo. Ale pokud se k tomu vláda odhodlá a změny se uskuteční, tak jsou úsporná opatření jednoznačně dobrým krokem. Malá otevřená ekonomika má jako hlavní devízu makroekonomickou stabilitu. A pokud je tato stabilita něčím ohrožena, potom se stává snadnou obětí jakýchkoli nákaz přicházejících zvenčí. Také to, že jsme propluli krizí bez nějakého významného problému ve finančním sektoru, je do značné míry dáno tím, že do té doby tady byla makroekonomická stabilita.
* LN Na druhé straně omezení výdajů se projeví i negativně. Sníží se kvůli tomu i spotřeba, může to mít dopad na vyšší nezaměstnanost...
Poptávka po české produkci je především ze zahraničí, domácí poptávka má omezenou roli. Nemyslím si, že by mohlo dojít k takovému nárůstu nezaměstnanosti, který by vedl k tomu, aby ty negativní efekty oslabení domácí poptávky mohly ve svém důsledku převýšit veškeré pozitivní efekty, které šetření výdajů státu přinese.
* LN Co se týče závislosti českých firem na zahraničí, poslední zprávy z našeho nejdůležitějšího exportního trhu - z Německa - jsou poměrně optimistické. Za poslední čtvrtletí tamní ekonomika posílila o 2,2 procentního bodu. Kdy by se toto možné oživení mohlo přenést i do Česka?
Plně souhlasím s názorem, že česká ekonomika je vysoce závislá na tom, co se bude dít v Německu. Z Německa - zdá se - s trochou opatrného optimismu přicházejí slušné zprávy. Vypadá to, že německá ekonomika by měla být z recese venku. Nemáme však zatím analýzu toho, jestli je tento růst tažen nějakým fundamentem, jestli se německým firmám podařilo proniknout na nové asijské trhy, nebo toho, že už konečně odezněl dlouhodobý efekt nákladů na sjednocení země. To všechno jsou možné důvody, které by v lepším případě podpořily to, že růst německé ekonomiky bude dlouhodobě udržitelný na vyšších hodnotách, než jaké byly ještě před několika měsíci očekávány.
* LN Například německé automobilky hlásí obrovský nárůst zájmu v Číně...
Poptávka po automobilech určitě vzrostla. Kromě zájmu z Asie se projevil zájem i od podnikatelů, kteří přirozeně v krizi obměnu vozového parku odkládali. V Česku nyní určitě příznivě působí i domácí poptávka po autech, nejen ta zahraniční. Naše ekonomika má strukturální slabinu, že jsme silně koncentrováni na procyklická odvětví. Tento průmysl rychleji roste v dobrých časech, ale o to více se v časech špatných propadá.
* LN Evropa čeká na oživení ve Spojených státech, bez kterého prý nemůže nastat výrazný růst. Nemohlo by se nakonec místo USA stát motorem růstu Německo?
Jedna z hypotéz je, že Německo se přímo napojilo na asijské trhy. Je to věc, na kterou se musíme pořádně podívat. Německé oživení trvá teprve několik měsíců, ale je evidentní, že průmyslové zakázky z Německa oživují od listopadu, od ledna či února, jde nahoru i hutnictví či výroba elektroniky.
* LN Úrokové sazby jsou v Česku nyní na rekordně nízkých hodnotách. Pokud se ukáže, že oživení v Německu opravdu přichází, dá se očekávat i rychlejší zvyšování úrokových sazeb v Česku?
Já osobně jsem proti politice nízkých úrokových sazeb. Myslím si, že právě nízké úrokové sazby ke vzniku krize přispěly, a to nejen ve Spojených státech. Řada zemí, které mají dolar jako rezervní měnu, se k této politice musela připojit, aby nevyvolala dramatický pohyb měn. Tato politika je pro zdraví ekonomiky vysoce riskantní. Vyvolává to rizika finančních turbulencí a - jak se ukázalo - může se to přelít i do reálné ekonomiky.
* LN Kdy dojde v Česku k diskusím o růstu sazeb?
Pro mě je to na stole, já o růstu sazeb chci diskutovat hodně brzy.
* LN V jednom z komentářů jste napsala, že současné nízké úrokové sazby jsou zárodkem dalšího problému ekonomiky. Jaký problém jste měla na mysli?
Nemyslím u nás v Česku, ale obecně. Nízké sazby samy od sebe mohou vyvolávat špatnou alokaci kapitálu, což vede k nesprávným signálům v cenách aktiv, ke vzniku finančních turbulencí. Česka se to výrazněji netýká, my jsme malá ekonomika, finanční sektor je zdravý, poučený z několika krizí. Dalším pozitivem je, že ČNB vykonává dohled na celém trhu, protože můžeme komunikovat efektivně a rychle. Podívejte se na zbytek Evropské unie, kde pro 26 zemí existuje 80 regulátorů.
* LN Sleduje národní banka trh s nemovitostmi a vznik eventuální cenové bubliny?
Díváme se na něj. Podle mého názoru tady v krátkém období před krizí určitá bublina byla, což je evidentní, protože nyní ceny realit klesají. Je to zkušenost, ale Česko z toho nevyšlo s velkými škodami.
* LN Takže bublina, či bublinka již byla propíchnuta?
To je otázka. V Česku je totiž ve hře ještě deregulace nájemného, což je věc, která trh velmi znečišťuje. Teprve po deregulaci se ukáže, jaká je skutečná nabídka a poptávka na realitním trhu. Navíc je chybou, že deregulace nebyla naráz, ale že postupuje postupně. Není to vlastně jen deregulace, ale jedná se o zvyšování, které vede k předem dané ceně. A o tom volný trh není.
* LN Poptávka po nových projektech se omezila, řada developerů v Česku splácí bankám pouze úroky z úvěrů, takže celková výše problému zůstává stále skryta. ČNB jako regulátora tohle nezneklidňuje?
Domnívám se, že pákových projektů není tolik jako v zahraničí. Poptávka po novém kvalitním bydlení bude, developeři mají celkem dobré lokality. Samozřejmě že to sledujeme. Netroufnu si říct, že je to úplně bez rizika, nevidím však žádné skutečně varovné signály. Tuto otázku spíš vnímám v obecném kontextu, co se bude dít s cenami nájemního bydlení, až konečně dojde k deregulaci?
* LN Co se s nimi stane?
Domnívám se, že řada bytů, ve kterých v současné době bydlí především staří lidé, bude za vyšší než současnou regulovanou cenu prakticky nepronajatelná. Ty byty zůstanou prázdné. Co se týče ceny, myslím, že rovnovážná tržní cena bude hodně blízko dnešnímu regulovanému nájemnému.
***
EKONOMKA ČNB
Eva Zamrazilová Po studiu na Národohospodářské fakultě VŠE vyučovala teorii statistiky a ekonomickou statistiku na VŠE. V 90. letech spolupracovala na řadě studií k tematice transformace české ekonomiky. Od roku 1994 pracovala na analýzách a prognózách v týmu hlavního ekonoma Komerční banky. Od března 2008 je členkou bankovní rady ČNB.
Teprve po deregulaci se ukáže, jaká je skutečná nabídka a poptávka na realitním trhu. Navíc je chybou, že deregulace nebyla naráz, ale že postupuje postupně.