Vladimír Tomšík (Hospodářské noviny 6.11.2014 strana 8, rubrika Názory)
Novela zákona družstevním záložnám zpřísňuje pravidla pro jejich podnikání. Základem je, aby se jejich členové víc podíleli na hospodaření.
Poslanecká sněmovna bude opět projednávat vládní novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, kterou do sněmovny vrátil Senát. Tato novela poprvé za celou dobu finančního družstevnictví v ČR významněji posiluje zainteresovanost členů záložny na podnikání, řízení a hospodaření družstev. Posiluje tedy klíčový princip družstevnictví, a to společné sdílení jak výhod hospodaření, tak i případných nákladů nezdarů. Specifická a v řádu několika desítek miliard korun zaplacená česká zkušenost s dosavadní formou záložen ukázala, že v systému stoprocentního pojištění vkladů je nemožné, aby záložny fungovaly na bázi často zanedbatelných členských vkladů. V tomto „pseudo družstevnictví“ mají mezi sebou družstevníci de facto anonymní vztah a původní myšlenka vzájemné kontroly a pomoci mezi členy se vytrácí. Malý členský vklad a velmi omezená spoluodpovědnost za fungování záložny nevytváří důvody kontrolovat hospodaření družstva.
Pět argumentů pro pravidlo 1 : 10
Kritici novely nejvíce napadají zavedení pravidla 1 : 10, tj. požadavku mít úročené vklady pouze do výše desetinásobku členského vkladu. Podle odpůrců tím dojde k výraznému omezení nebo přímo znemožnění schopnosti záložen přijímat vklady od veřejnosti, a tím prý k ohrožení likvidity družstev. Kritiku lze snadno vyvrátit. Za prvé, družstva vždy mohla přijímat vklady jen od svých členů, což je základní princip. To mimochodem opravňuje zákonodárce stanovit pro členy družstev specifická pravidla činnosti záložen. Za druhé, vazba výše úročených depozit na výši členského vkladu dopadá jen na nově ukládaná depozita po 1. červenci 2015, tedy na vklady, které může, ale nemusí záložna získat, ani kdyby neexistovala tato podmínka pravidla 1 : 10. Na všechny vklady se toto pravidlo má použít až od roku 2018. Tato dlouhá doba plus nyní evidovaná struktura vkladů podle splatnosti plně umožňují záložnám se na zavedení pravidla připravit. Záložny by navíc měly být připraveny na možné přítoky a odlivy depozit, což je jeden ze základních požadavků obezřetného řízení aktiv a pasiv. Zároveň by měly mít připravena opatření, jak jednotlivým situacím čelit, ať již např. získáním alternativních zdrojů, či adekvátním přizpůsobením bilance nepříznivému vývoji pasiv. Za třetí, údaje ČNB za sektor záložen ukazují, že tzv. vklady na viděnou jsou zhruba kryty rychle likvidními aktivy a dlouhodobé vklady se splatností delší než jeden rok představují téměř polovinu všech vkladů. Scénář o vzniku likvidní krize do 6 až 12 měsíců po zavedení pravidla 1 : 10 tak je tímto vyvrácen. Za čtvrté, princip 1 : 10 může pro členy záložen být zajímavou příležitostí, jak zvýšit výnos z disponibilních finančních prostředků. Provázání výše členského vkladu s objemem depozit přináší i právo podílet se na zisku záložen. A ten může být u odpovědně hospodařících záložen několikanásobně vyšší než nabízený úrok z depozit. Za páté, alternativou k pravidlu 1 : 10 je podstatné zvýšení členského vkladu, např. na sto tisíc korun, a současné zavedení pravidla, že každý družstevník má pouze jeden hlas bez ohledu na výši členského vkladu. Požadované pravidlo 1 : 10 je z tohoto pohledu výrazně mírnější.
Férový byznys
Zkušenosti ČNB ukazují, že úvěrový byznys záložen je postaven převážně na úvěrování subjektů, které neuspěly se žádostí o úvěr v bance. Rizikovost těchto úvěrů musí být mnohem vyšší. Tomu pak odpovídá i vyšší požadovaná úroková sazba z úvěrů, která zase umožňuje vyšší úroky z vkladů. To vše by byl férový byznysmodel, pokud by ovšem vkladatelé zároveň nesli rizika spojená s úvěrovým rizikem obchodů. A proto je nutné posílit vztah mezi výší pojištěného vkladu a „podnikatelským“ členským vkladem. Navíc u záložen je výrazně nižší požadavek na počáteční kapitál (35 milionů Kč oproti 500 milionům u bank), přičemž snížený požadavek na vstupní kapitál nekoresponduje s odpovídajícími omezeními v modelu podnikání, který mohou záložny uplatňovat.
Prodlení v přijetí předložené novely či jakékoliv jiné oddalování posílení principů družstevnictví tak nejenom že není žádoucí, ale může se projevit výrazně negativně ve stabilitě tohoto segmentu českého finančního trhu.