(ČRo Plus 11. 6. 2018 11:34, pořad Interview Plus)
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Česká ekonomika roste už několik let solidním tempem. Pro letošek odhadují ekonomové růst kolem 3,5 až 4 %. Nezaměstnanost je nejnižší v celé Evropské unii a prognóza Hospodářské komory předpokládá růst mezd o 8,6 %. Zároveň ale někteří odborníci tvrdí, že trh práce už je prakticky vyčerpaný a že tuzemská ekonomika se takzvaně přehřívá. Zvedne i kvůli tomu Česká národní banka úrokové sazby? Dobrý poslech přeje Jan Bumba. Naším hostem je dnes guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dobrý den.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den a děkuji za pozvání.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Vy už jste v březnu mluvil o tom, že česká ekonomika se takzvaně přehřívá. V jakých parametrech především nebo na čem to především můžeme poznat?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Nejvíce poznat to dnes můžeme na již zmíněném trhu práce. To znamená, že skutečně máme daleko nejnižší nezaměstnanost v naší historii, ale co je ještě důležitější, že máme i nejvyšší zaměstnanost v naší moderní historii. Přiblížili jsme se na úroveň zaměstnanosti, té míry zaměstnání z toho potenciálu práceschopného obyvatelstva, kolik lidí se skutečně živí ve formální ekonomice, někam na úroveň Skandinávie, což jsme si před lety – alespoň tedy já a skoro nikdo – nedovedli přestavit. A vidíme to v tom, že zaměstnavatelé v podstatě poptávají statisíce zaměstnanců, čili volná, neobsazená pracovní místa dosahují obrovských rozměrů a sehnat lidi prakticky není možné. Takže na tom to je asi vidět nejvíce, pak také trochu na trhu nemovitostí.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Je třeba právě ten trh práce věcí, která vás vysloveně znepokojuje při pohledu na současný stav ekonomiky a její výhled?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Tak není to nic dramatického, že by nás to z hlediska nějaké měnové a finanční stability , což jsou naše hlavní úkoly, znepokojovalo. Nicméně bereme to jako signál o tom, jak ta ekonomika vypadá, jak vypadá její jaksi vývoj ve vztahu k tomu, čemu říkáme my ekonomové potenciál růstu, čili nějaká konstrukční rychlost, kdybych to měl převést a použít slova jednoho z mých kolegů. A my jsme prostě mírně nad tou konstrukční rychlostí. Ta konstrukční rychlost je o tom, že ten vehikl, ať už to bude auto nebo cokoliv, jede bezpečně a vlastně nehrozí jakékoliv nadměrné opotřebení nebo nějaká havárie. V našem případě to znamená, že se ekonomika vyvíjí tak, že nevznikají nové nerovnováhy, třeba v oblasti inflace nebo trhu práce nebo někde jinde v zahraničněobchodních vztazích. Pokud jede tou konstrukční rychlostí čili na tom potenciálu a my jsme mírně nad ním. My ten potenciál odhadujeme, on je to samozřejmě modelový výpočet, ale my ho odhadujeme asi někde kolem 3 %, řekněme.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
3% růstu HDP ročně.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Růstu reálného HDP ročně a my letos evidentně – a loni dost výrazně – i tak budeme stále nad tímto potenciálem. Uvidíme, kolik to nakonec bude. Ten odhad, jak jste říkal někde mezi 3,5 až 4 %, ale pravděpodobně spíš k těm 3,5 %, je mírné, ale jisté přehřívání.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pokud by bylo záhodno nějakým způsobem snížit tu rychlost, šlápnout na brzdu, aby to odpovídalo více té konstrukční rychlosti, jak jste to popisoval, zvažujete silně, že vaše banka přispěje ke zchlazení ekonomiky zvýšením úrokových sazeb?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Ano, v tomto směru uvažujeme a je to naše jaksi veřejná deklarace, že chceme, abychom ty úrokové sazby posunovali na úroveň, kterou považujeme za normální ve vztahu k vývoji ekonomiky, to znamená ekonomiky, které roste zhruba někde na potenciálu nebo i mírně nad ním, ekonomiky, která má normální inflaci, čili inflaci blízko našeho inflačního cíle 2 %, tak samozřejmě bychom k tomu měli mít i odpovídající úrokové sazby. Za normálních okolností by ty sazby už měly směřovat někam k úrovni 3 % nominálně tak, abychom byli v průměru někde kolem 1% reálného výnosu peněz, čili kapitálu. Tam zdaleka nejsme. My máme sazbu 0,75 %, čili jsme pořád v tomto směru v módu jisté expanzivní měnové politiky nebo jejího nastavení a to by se mělo postupně vytrácet. Takže ano, samozřejmě počítáme se zvyšováním sazeb v následujícím období.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
No a teď co znamená to postupně, protože vy už jste se vyjadřoval v tom duchu, že pokud dojde ke zvyšování sazeb, tak to bude ve druhém pololetí nebo ke konci roku. Stále to platí, nebo už to přehřívání ekonomiky se zdá být takové, že to může přijít i dřív?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Situace se od té poslední prognózy skutečně do jisté míry změnila, ne dramaticky, nicméně máme tady slabší kurz koruny, než s jakým jsme původně v našich prognózách počítali. My jsme počítali s tím, že bude docházet k jejímu dalšímu posilování, což je jeden z kanálů, jak se ty měnové podmínky utahují, jak se zpřísňují pro malou otevřenou ekonomiku. To je právě kurz a vedle toho jsou to úrokové sazby. A my vždycky říkáme, že tady je určitý trade-off mezi těmito dvěma kanály. Jestliže tedy koruna posiluje pomaleji, tak se nám otevírá větší prostor pro rychlejší narovnávání sazeb, jejich – v našich podmínkách nehezky řečeno – normalizaci. A samozřejmě se tady vytváří určitý prostor, že by to mohlo být dříve, než jsme původně mysleli, tedy až spíše ke konci roku. Kromě toho je tady, jak vidíme i z dnešních čísel o inflaci, mírně rychleji rostoucí inflace, než jsme počítali. My jsme měli odhad na měsíc květen 1,9 %.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A teď to bylo 2,2 %.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
A je to 2,2 %, čili 0,3 nad naším odhadem, což nám zase dává určitý prostor, že to zvýšení sazeb, které by mohlo přijít dříve, nám tu inflaci nesrazí nějak dramaticky nízko, příliš nízko pod náš cíl, což bychom také nechtěli, protože to je pak zase jiný problém. Takže ano, vytváří se určitá možnost podle mého názoru udělat to další zvýšení dříve.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Hostem dnešního interview je guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Agenturní zprávy hovoří o tom, že v úterý v rámci zveřejnění zprávy o finanční stabilitě zřejmě centrální banka zpřísní poskytování hypoték. Banky počítají podle informací ČTK s tím, že k omezení výše úvěru vzhledem k hodnotě nemovitosti by centrální banka měla doplnit i omezení ohledně výše splátky a úvěru v poměru k příjmu žadatele. Mají banky správný odhad a správné očekávání?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já tady nemohu být příliš konkrétní, protože to ohlášené datum je až zítra, kdy ty detaily sdělíme. Ale samozřejmě obecně asi nebude žádným překvapením, když řeknu, že k určitému posunu těch regulatorních indikátorů ve smyslu využití i dalších indikátorů, pokud mluvíme o hypotečních úvěrech, dojde. Ale detaily bych teď nechtěl a ani nemohu zmiňovat. Rozhodně ta situace není taková, že by nám umožňovala od těchto opatření spíše odcházet a tu regulaci uvolňovat. Není ani dramaticky horší, než byla, řekněme, před rokem, ale vyžaduje i nadále naši velkou pozornost v tom smyslu, abychom nedopustili příliš velkou míru rizika na straně bank právě v oblasti úvěrování bydlení, protože právě v dobrých časech, které zažíváme, vznikají – historicky potvrzená zkušenost – všechny ty potenciální budoucí problémy, které pak mohou mít dopad nejen na ty konkrétní postižené příjemce úvěrů, ale právě i na stabilitu bankovní sektoru. A o tu my máme ze zákona dbát.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Naprosto respektuji, že v tuto chvíli nemůžete říkat detaily toho, co má být oficiálně teprve oznámeno, ale to, co se zatím dostalo do novin, hovoří v tom duchu, že vaše banka pokládá za rizikové, když jedna splátka překročí 40 % čistého měsíčního příjmu celková výše dluhů osminásobek čistého ročního příjmu. Nevím, jestli už můžete komentovat, jestli je ten směr správný.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Mohu to komentovat v tom smyslu, že tyto hranice těch dvou ukazatelů, o kterých jste mluvil, čili já to zopakuju: osminásobek ročního čistého příjmu by neměl překračovat celkový dluh, který si žadatel na sebe bere, a pokud jde o jeho splátky, celkové zatížení by nemělo překračovat 40 % jeho čistého příjmu. To jsou hranice, které jsme použili už před rokem v jakémsi upozornění bankám, ale vedle toho, co z hlediska naší regulace ukládáme – to je ten poměr velikosti úvěru k hodnotě nemovitosti, to takzvané LTV – , tak aby vedle této základní věci se dívali i na tu míru zadlužení. Je to ale jistý indikativní, do jisté míry varovný ukazatel.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ale zase doporučení od centrální banky, to asi komerční banky berou vážně.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Ano, ale zatím jsme neměli režim nastavený tak, že bychom toto dluhové doporučení u jednotlivých bank vyhodnocovali. Zatím to bylo pouze to LTV. A zítra uvidíme, jestli jsme se rozhodli toto rozšířit právě o ty dluhové ukazatele.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ony se objevily už i takové zprávy, jako že dojde ke dramatickému zpřísnění hypoték v Česku a podobně. Viděl byste to taky tak? Jsou zapotřebí a jsou na místě nějaká silná slova?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Nejsou na místě. Říkám, že my už jsme tato varování a upozornění na nutnost sledovat u těch klientů, kteří si berou hypotéku, nejenom tu hodnotu úvěru a zástavy, ale sledovat také jejich splátkovou jaksi situaci, upozorňovali trvale a i v minulosti. Čili v tomto se nic dramatického nezmění a žádné dramatické omezení hypoték proti dnešnímu stavu by to nemělo znamenat, pokud banky dodržovaly to, co už dodržovat mají. Já bych to chtěl tady doplnit jedním důležitým komentářem. Centrální banka nemá zájem někomu upírat možnost pořídit si bydlení na úvěr. Centrální banka má ze zákona povinnost dbát o finanční stabilitu, jejímž základem u nás jsou banky, protože ty tvoří 75 % finančního trhu a v bankách tvoří 60 % veškerých úvěrů, možná i maličko víc, právě hypotéky. Čili proto nám jde o to, aby se banky nedostávaly do nadměrných rizik a s tím samozřejmě souvisí i to hypoteční úvěrování. Samozřejmě je proti tomu jistý odpor, protože to prostě omezuje byznys bank, ale zejména to omezuje byznys těch různých zprostředkovatelských institucí a sítí, takže chápu, že jsou mediálně činné. Nicméně naše povinnost je dbát o tuto stabilitu a my se toho nemůžeme vzdát. Druhá věc je, že u nás podle mě panuje určitá fetišizace, řekl bych, vlastnického bydlení. To je podle mě i trošku úlet, který chápu, že má nějakou souvislost s reminiscencí k minulému režimu. Ale třeba v Německu ve vlastním bydlí možná 50 % lidí, a to spíše ani ne. U nás je to tak 70 – 80 % a je představa, že to je lidské právo mít vlastní nemovitost, a to pokud možno velmi brzy v aktivním životě. Tak to ale prostě není.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Teď jste mě trošku předběhl, protože to jsem se právě chtěl doptat, jestli kromě těch základních cílů a úkolů, které už jste popisoval jako stabilita bank a nějaký inflační cíl a tak dále, jestli berete v úvahu právě i ty širší společenské dopady. Jednak třeba jaksi vůbec otázka vlastnictví nemovitostí nebo to, když mladí lidé prostě nedosáhnou na žádnou nemovitost, tak to může vést i k nějakému společenskému napětí a podobně. Je to věc, kterou jako centrální bankéři vůbec připouštíte do úvah, nebo to je prostě pro politiky?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Nemůžeme tyto relevantní okolnosti, reálie ignorovat, takže samozřejmě, že je bereme nějakým způsobem v potaz. Na druhou stranu my máme nějaký zákonný mandát a já věřím, že to, že by tady krachovaly nějaké systémově významné banky – a to není žádné sci-fi –, tak to právě proto nenastane, protože toto aktivně činíme, byť to není populární.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Třeba že by byly předluženy. Že by třeba napůjčovaly moc peněz.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Prostě přišla by nějaká krizová situace a ti její dlužníci by přestali splácet a pak je tato věc bohužel na světě velmi rychle. A v ten moment by asi nastala jednoznačná reakce společnosti: „No a co ta ČNB, co dělala? Jak to, že na to neupozorňovala, že to hrozí? Kdo za to zodpovídá, kde je to napsáno v zákoně?“ Takže my se prostě této zodpovědnosti nemůžeme vyhnout, tak nám ji zákonodárci uložili. Jestli se přihlásí vláda, že to chce dělat sama a to je teoreticky možný model, prosím, já se této jaksi ne úplně příjemné zodpovědnosti rád vzdám, ale dokud ji mám, tak ji prostě musím plnit a jinými nástroji to plnit nelze.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Interview je guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Jak, pane guvernére, hodnotíte současný kurz koruny vůči euru? Je to necelých 26 korun za euro. Je to třeba pro vás doklad, že se povedlo ukončení intervencí na oslabování měny? Že nedošlo k úplně nějakým obrovitánským posunům, úplně obrovským otřesům?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
To se určitě povedlo. Ten exit z kurzového závazku, jak tomu nehezky říkáme, se v našem provedení ukázal být jako velmi hladký, zvládnutý. Bude to působit trochu neskromně, ale když si otevřete Financial Times, tak o České republice se tam v průběhu roku píše tak jednou, dvakrát za rok. A že by se o ní psalo na první straně, tak to už musí být opravdu něco významného. A když se tam o ní ještě píše pozitivně, že by se například švýcarská centrální banka mohla poučit, jak se dělá exit z kurzového závazku v Česku, tak to se stalo právě nám. Takže já si dovolím být hrdý na to, jak jsme ten exit zvládli. V tomto směru ten kurz koruny je toho důkazem a vyvíjí se úplně normálně, čili s určitými výkyvy postupně posiluje, což je zase u té měny malé otevřené ekonomiky, jejíž kurz volně plove na trhu, běžné. U nás jsme přecitlivěli na pohyb, když se koruna posune o půl procenta nebo o procento, tak už se píšou velké titulky. Když se podíváte na podobné měnové režimy malých otevřených ekonomik, tak jsou pohyby do 5 % považovány za stabilitu.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Když je řeč o směnném kurzu, přišla aktuální zpráva, podle které Česká národní banka rozhodla o odnětí povolení společnosti Chequepoint k činnosti směnárníka. Důvodem bylo opakované porušování zákonných povinností, které se vztahují k provádění směnárenské činnosti – to jsem citoval z vaší tiskové zprávy. Jaké pravomoci vůbec má ČNB vůči směnárníkům?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
My na ně dohlížíme tak, jak dohlížíme prakticky na všechno, co se v této zemi se nějak pohybuje kolem peněz a finančního trhu. Takže podle příslušných zákonů, a to je zejména zákona směnárenského, ale také zákona o platebním styku, případně praní špinavých peněz, dohlížíme i na směnárníky. Tento případ je o tom, že ten daný provozovatel, poskytovatel té služby se opakovaně choval v rozporu se zákonem, zejména klientům nevydávali předsmluvní informace nebo i potvrzení o směně, čili velmi omezovali možnost klientů se bránit proti případným nešvarům. Oni od nás v minulosti dostali už dvakrát pokutu. Minimálně jednou, pokud se nemýlím, 100 tisíc nebo 200 tisíc. Jednou tuším v roce 2015 to byl 1 milion korun. Teď tedy znovu více než milion. A víte, že recidiva je něco, co se holt i ve správním trestání penalizuje větším trestem. A tady už ta míra jaksi přetekla a museli jsme odebrat oprávnění k podnikání.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Může ovšem někoho napadnout, proč už jste to neudělali dřív, protože právě o těch směnárnách, kde se turistům prodávalo euro za 15 korun a podobně, respektive vykupovalo, tak jestli ten zásah neměl přijít dřív?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
To se vždycky může objevit taková debata, ale řeknu vám, že to správní řízení a správní trestání má svá velmi jasná a striktní pravidla, která samozřejmě chrání i tu druhou stranu. A my nemůžeme postupovat jinak než podle těchto pravidel. Čili my jsme s nimi ta řízení vedli. Končilo to pokutami a teď to tedy skončilo tímto rozhodnutím. Bohužel ten stávající směnárenský zákon – a my už na to upozorňujeme několik let – je nedokonalý a vede k tomu, že i ti, kteří nejsou ke svým klientům úplně fér, na tom trhu prostě mohou nějakým způsobem přežívat. Ve hře je novela, která by měla práva klientů výrazně zvýšit, a tudíž snad i to, řekněme, predátorské chování výrazně omezit.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Podívejme se prosím, pane guvernére, na takový širší pohled na českou ekonomiku. Jak podle vás Česká republika dokázala využít těch posledních let konjunktury? K čemu nám byl ten hospodářský růst, o kterém se i v rámci Evropy dá říct, že je velmi solidní? Jak jste to dokázali využít?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já myslím, že jsme to dokázali využít docela slušně, Především jsme překonali poměrně hlubokou krizi, kterou jsme byli zasaženi – a to do značné míry kvůli vlastním chybám – více než jiné země. Tedy je třeba říct, že jsme se vrátili zpátky na tu předkrizovou úroveň, čili v mezidobí se výrazně zvýšily příjmy obyvatelstva – platy a mzdy, samozřejmě následně i sociální transfery. Vrátili jsme se nebo posunuli jsme svoji ekonomickou úroveň už možná někam k téměř 90 % HDP na obyvatele, měřeno v paritě kupní síly, pokud jde o průměr Evropské unie. V podstatě jsme dneska někde blízko Španělsku, na dosah je Itálie a daleko za námi je Řecko, ale i Portugalsko. Jsme někde na úrovni Slovinska, možná jsme trochu lepší, takže jsme se posunuli, ta země prostě evidentně prosperuje. Jestli jsme toho využili dostatečně, to ukáže čas. Máme naštěstí, a za to chválím, vlády, které dokázaly dost výrazně snížit poměr veřejného dluhu k HDP, čímž vytváříme určitý polštář do budoucna pro dobu, kdy – a to se bohužel může stát –bude potřeba více veřejných výdajů jako určité kompenzace za chybějící soukromou poptávku. Takže v tomto ohledu máme i přebytkové rozpočty. Samozřejmě je to ale věc do jisté míry způsobená čerpáním výrazného přítoku peněz z Evropské unie.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Na ty rozpočty se musím zeptat. Co si jako bývalý ministr financí a vlastně i premiér myslíte o tom, že v posledních letech se ty schválené rozpočty dost výrazně liší od reality? Je to chyba vlády? Je to chyba ministrů financí?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Ona je to trošku taková česká tradice už možná posledních 10 let, že jsme jedna z mála zemí evropských zemí, kde je ten rozpočtovaný schodek obvykle vyšší než ten skutečný. V naprosté většině zemí je to naopak.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
To zaplaťpánbůh za to.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
To je určitá opatrnost, kterou bych neviděl až tak negativně. Samozřejmě, když je to v řádu procent HDP, tak je asi něco špatně v procesu prognózy a odhadů. Samozřejmě ve zlomových dobách, když třeba zavádíte určitá opatření výrazně měnící třeba proces výběru daní, tak se ten odhad dělá hůře, to je jasné. A u nás do toho navíc vstupuje poměrně rozkolísaný cyklus čerpání evropských peněz, takže to je další možná vysvětlující věc. Ale ty rozdíly by neměly být dramaticky velké. Já pochopím rozdíl řekněme do 1 procenta HDP, to bych bral jako nějaké toleranční pásmo. Ono samo o sobě to je ale hodně, protože to je řekněme 40 miliard. Lepší by bylo půl procenta HDP, ale když už to jsou 3 procenta, tak je to hodně.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A patříte k těm, kdo kritizují vládu, když právě v té době růstu, té době konjunktury plánuje deficitní rozpočet? Je to chyba?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Tak my se díváme především na veřejné finance jako celek, protože dneska státní rozpočet tvoří jenom jistou, byť nejvýznamnější část, ale přece jenom část veřejných financí. My tady máme kromě toho zdravotní pojišťovny, které jsou zaplaťpánbůh v jistém přebytku, byť ne velkém, ale máme tady obce a kraje, které jsou v posledních letech ve velkých přebytcích, takže ten celkový výsledek veřejných financí je pozitivní. Je tam jemný přebytek. Samozřejmě, že o něco vyšší ambice by z hlediska takového toho obecné národohospodářské obezřetnosti byla asi lepší, ale zaplaťpánbůh za to.