(Bankovnictví 21.8.2003 strana 15, rubrika: Měna a regulace)
Od roku 1999 banky postupovaly podle opatření České národní banky (ČNB) o kapitálové
přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a tržní riziko a opatření o kapitálové přiměřenosti, kterým se
stanovily podmínky pro provádění dohledu nad bankami na konsolidovaném základě. Obě opatření v
současné době již neplatí. Dnem 1. 1. 2003 nabylo účinnosti nové opatření, které se zásadním
způsobem odvolává na novou vyhlášku ČNB č. 333/2002 Sb. z července 2002. Proč došlo k publikování
nových předpisů? Na jaké subjekty se kromě bank vztahují a jaké hlavní požadavky a změny obsahují?
Od roku 1999 neuplynula tak dlouhá doba a ČNB zrušila opatření č. 3 ze dne 28. června 1999 o
kapitálové přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a tržní riziko, ve znění pozdějších předpisů
(zrušeno k 31. 12. 2002), a opatření č. 2 ze dne 8. července 1999, kterým se stanoví podmínky pro
provádění dohledu nad bankami na konsolidovaném základě, ve znění pozdějších předpisů (zrušeno k
31. 7. 2002). Hlavním důvodem pro vydání nových předpisů bylo vytvoření předpokladů pro dosažení
plné kompatibility pravidel, která dodržují banky v ČR, s pravidly vyžadovanými v rámci EU dnem
přistoupení České republiky k Evropské unii. Zásadním krokem bylo právě publikování vyhlášky ČNB č.
333/2002 Sb. ze dne 3. července 2002, kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících
osob na konsolidovaném základě (nabyla účinnosti dnem 1. 8. 2002). Obezřetnostní pravidla bank na
individuálním základě upravuje opatření ČNB č. 2 ze dne 3. července 2002 o kapitálové přiměřenosti
bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálním základě, které nabylo účinnosti
dnem 1. 1. 2003. Hlavním předpokladem dosažení plné kompatibility s pravidly EU byla novela zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti dnem 1. 5. 2002.
Jaké změny se tedy do regulatorního rámce bankovního sektoru promítly? Nejdříve stručně zmíním
zákon, dále pak vyhlášku a opatření ČNB.
I. Zákon o bankách a konsolidovaný dohled
V květnu 2002 nabyla účinnosti novela zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (zákon č. 126/2002
Sb.), podle které má bankovní dohled ČNB za povinnost provádět dohled na konsolidovaném základě
nejen nad skupinami, v jejichž čele je banka, ale nově také nad skupinami v čele s finanční
holdingovou společností nebo smíšenou holdingovou společnostní. Zákon uvedené celky definuje a
ukládá jejich členům příslušné povinnosti. Bankovní dohled na konsolidovaném základě spočívá ve
sledování a regulaci rizik u celků, jejichž součástí je banka. Jeho cílem je omezit rizika, kterým
je banka vystavena z hlediska její účasti v takovém celku. Dohled na konsolidovaném základě není
dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku. Spočívá v posuzování
charakteru vlivu ostatních firem, které jsou členy stejného celku, na banku. Dohledem na
konsolidovaném základě však není nahrazen výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad
bankami nebo finančními institucemi. Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě ČNB spolupracuje
s orgány dohledu v ČR a v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. ČNB má
povinnost informovat o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru nad
kontrolovanou osobou. Konkrétním základem vzájemné spolupráce mezi regulatorními orgány jsou tzv.
memoranda, která ČNB již uzavřela například s Ministerstvem financí ČR a Komisí pro cenné papíry, s
Národní bankou Slovenska, s rakouským ministerstvem financí nebo s Commission Bancaire (Francie). S
obsahem zmíněných memorand je možné se seznámit na webových stránkách ČNB, část Bankovní dohled. S
MF ČR a KCP se připravuje nová dohoda, která je v závěrečných fázích přípravy. Zákon rozlišuje tři
typy konsolidačních celků v závislosti na charakteru jejich členů - skupinu ovládající banky,
skupinu finanční holdingové společnosti a skupinu smíšené holdingové společnosti. Pokud není možné
jednoznačně určit ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ, je podle zákona ČNB
oprávněna tuto osobu určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad bankami nebo finančními
institucemi. ČNB může provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo
požádat o její provedení příslušný orgán dozoru. Zákon také umožňuje stanovit vyhláškou kritéria
pro vyjmutí osob z dohledu na konsolidovaném základě.
* Skupinou ovládající banky je skupina tvořená bankou, jí ovládanými osobami a přidruženými
společnostmi (pozn.: ovládaná a ovládající osoba viz § 66a obchodního zákoníku). Přidružené
společnosti jsou právnické osoby, ve kterých má jiná osoba, například banka, přímý nebo nepřímý
podíl nejméně 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech. Ovládající bankou je banka,
jejíž ovládané osoby nebo přidružené společnosti jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky
pomocných bankovních služeb. Finanční institucí se rozumí jiná právnická osoba než banka, která v
rámci svého podnikání jako svou rozhodující či podstatnou činnost nabývá podíly na jiných
právnických osobách nebo provádí některou z činností vymezených bankám, například poskytování
úvěrů, investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční leasing, vydávání a správa
platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků, poskytování záruk. Mezi
finanční instituce se dále zahrnují investiční společnosti, investiční fondy, penzijní fondy a
pojišťovny. Podnikem pomocných bankovních služeb je právnická osoba, která poskytuje služby k
podpoře podnikání bank.
* Skupinou finanční holdingové společnosti je skupina tvořená finanční holdingovou
společností a jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi. Finanční holdingovou společností
je ovládající osoba, která je finanční institucí jinou než pojišťovnou, jejíž ovládané osoby jsou
výlučně nebo převážně bankami nebo finančními institucemi, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba
musí být bankou.
* Skupinou smíšené holdingové společnosti je skupina tvořená smíšenou holdingovou společností
a jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi. Smíšenou holdingovou společností je ovládající
osoba, která není finanční holdingovou společností nebo bankou, a jí ovládané osoby zahrnují
alespoň jednu banku.
Ovládající osoby, jejichž konsolidační celky podléhají bankovnímu dohledu na konsolidovaném
základě, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného podnikání, která stanovila ČNB vyhláškou č.
333/2002 Sb. Zákon také ukládá osobám zahrnutým do konsolidačního celku sdělovat ČNB veškeré
informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě, a to přímo nebo prostřednictvím
ovládající osoby nebo banky, která je součástí takového konsolidačního celku. Správnost
poskytovaných informací by měla být zajištěna tím, že ovládající osoba vytvoří odpovídající
kontrolní mechanismy. ČNB je rovněž třeba předem oznámit auditory a auditorské společnosti, které
budou provádět audit členů konsolidačního celku. ČNB může vyžadovat nápravu podle zákona v případě,
že by byly zjištěny nedostatky v činnosti osob zahrnutých do konsolidačního celku.
II. Vyhláška č. 333/2002 Sb.
K naplnění příslušných ustanovení zákona o bankách byla v červenci 2002 uveřejněna ve Sbírce
zákonů vyhláška ČNB č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících
osob na konsolidovaném základě. Pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě předkládá
podle vyhlášky ovládající banka, finanční holdingová společnost nebo smíšená holdingová společnost
ČNB informace o sobě a ostatních členech konsolidačního celku - ovládaných osobách a přidružených
společnostech. Tyto informace se například týkají základního grafické znázornění konsolidačního
celku a regulovaného konsolidačního celku, kapitálu ovládaných osob a přidružených společností a
výše přímého a nepřímého podílu ovládající banky, finanční holdingové společnosti nebo smíšené
holdingové společnosti na tomto základním kapitálu nebo hlasovacích právech. Dále je třeba uvést
předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku a činnosti skutečně prováděné, jména
členů statutárního orgánu a dozorčí rady a orgán vykonávající dohled nad finanční činností
ovládaných osob nebo přidružených společností. Informace se předkládají ČNB pravidelně ročně podle
stavu k 31. prosinci vždy nejpozději do 31. ledna následujícího roku (jejich změny neprodleně).
Pokud se týká informační povinnosti, ve Věstníku ČNB částka 1/2003 ze dne 10. ledna 2003 bylo
uveřejněno úřední sdělení ze dne 7. ledna 2003 k informační povinnosti podle § 4 a § 5 vyhlášky č.
333/2002 Sb., které upravuje formu předložení informací (jeho součástí jsou požadavkům vyhlášky
odpovídající tabulky). Vyhláška dále ukládá - avšak pouze ovládající bance a finanční holdingové
společnosti, aby vedle konsolidačního celku, který tvoří jakékoliv ovládané osoby a přidružené
společnosti, sestavily tzv. regulovaný konsolidační celek. Tento celek se kromě ovládající osoby
skládá z ovládaných osob, které jsou bankami, finančními institucemi s výjimkou pojišťoven a
podniky pomocných bankovních služeb. Do tohoto celku je třeba dále zahrnout tzv. společně řízené
podniky. Společně řízeným podnikem je přidružená společnost, která je bankou, finanční institucí s
výjimkou pojišťovny nebo podnikem pomocných bankovních služeb, pokud jsou splněny dvě podmínky. Za
prvé, na řízení takové přidružené společnosti se podílí člen regulovaného konsolidačního celku
spolu alespoň s jednou osobou nezahrnutou do regulovaného konsolidačního celku. Za druhé,
odpovědnost nebo ručení osoby (nezahrnuté do regulovaného konsolidačního celku) za závazky
přidružené společnosti je omezena výší jejího podílu na základním kapitálu této přidružené
společnosti. Uvedená definice je obecná. V praxi bude proto třeba vztahy mezi subjekty vyhodnocovat
individuálně s tím, že konečné rozhodnutí by nemělo postrádat odpovídající odůvodnění. Lze alespoň
uvést některé faktory, které by mohly být vzaty v úvahu. Nabízí se například zvažovat, zda se
ovládající osoba účastní projednávání obchodního plánu nebo se jinak podílí na obchodní činnosti
přidružené společnosti, zda schvaluje její obchodní případy. Posouzení zaslouží, zda a v jaké formě
existuje dělba vlivu mezi ovládající osobou a druhým vlastníkem. Bude tedy třeba prověřit smlouvy
uzavřené mezi vlastníky přidružené společnosti upravující jejich vztahy, například zda takové
smlouvy zakotvují společný postup při výkonu akcionářských práv. Ovládající osoba by také měla
deklarovat, s jakým záměrem podíl v přidružené společnosti drží. Z uvedeného vyplývá, že regulovaný
konsolidační celek je podmnožinou konsolidačního celku. Do regulovaného konsolidačního celku nemusí
být podle vyhlášky zahrnuty ovládané osoby nebo společně řízené podniky, pokud jsou splněna
stanovená kritéria, například existují právní překážky pro převod informací nebo zisků ze země
sídla těchto subjektů nebo jsou tyto v konkurzu nebo likvidaci. Subjekty, podíly na nichž jsou
drženy dočasně, stejně jako subjekty méně významné z hlediska jejich velikosti aktiv ve srovnání s
aktivy ovládající osoby (resp. objemem 300 mil. Kč) součástí regulovaného konsolidačního celku
rovněž nemusí být. Význam vymezení regulovaného konsolidačního celku spočívá v tom, že na
konsolidovaná data jeho členů je třeba aplikovat pravidla obezřetného podnikání. Vyhláška ukládá, a
to nejen bankám, ale nově i finančním holdingovým společnostem v čele konsolidačního celku
povinnost dodržovat limit kapitálové přiměřenosti ve výši 8 % a limity čisté angažovanosti 25 %,
resp. 20 %. Propočet výše kapitálové přiměřenosti regulovaného konsolidačního celku a výše jeho
angažovaností ve vztahu k ostatním subjektům vychází z konsolidovaných dat. Pro konsolidaci dat
ovládající osoby a ovládané osoby se používá metoda plné konsolidace, ovládající osoby a společně
řízeného podniku metoda poměrné konsolidace. Tyto metody však mohou být využity pro konsolidaci
obchodního portfolia (konkrétně úrokových a akciových pozic nástrojů obchodního portfolia a
měnových a komoditních pozic nástrojů bankovního a obchodního portfolia) ovládající osoby a
ovládané osoby nebo společně řízeného podniku při dodržení kritérií, například ovládající osoba
řídí rizika na konsolidovaném základě. Dále ovládaná osoba nebo společně řízený podnik jsou povinny
dodržovat limit kapitálové přiměřenosti na individuálním základě (povinnost stanoví příslušný
předpis regulátora) a tento limit splňují. Pokud uvedené podmínky splněny nejsou, použije se pro
stanovení kapitálových požadavků metoda agregace plus. Tato metoda (není považována za metodu
konsolidace) znamená, že kapitálové požadavky stanovené samostatně za ovládající osobu, ovládanou
osobu nebo společně řízený podnik se sečtou. Tento postup lze zvolit na předpokladu, že postupy
stanovení kapitálových požadavků odpovídají směrnici ES 93/6/EES. Zde je třeba uvést, že vyhláška
počítá s tím, že subjekty zahrnuté do regulovaného konsolidačního celku nemusí mít povinnost
rozdělovat na individuálním základě svoje nástroje vedené v účetnictví do bankovního portfolia a
obchodního portfolia a stanovovat k nim kapitálové požadavky podle regulací odpovídajících směrnici
ES. V takovém případě se veškeré nástroje ovládané osoby nebo společně řízeného podniku zařadí do
bankovního portfolia.
III. Opatření o kapitálové přiměřenosti bank na individuálním základě
Bankovní dohled nad bankami na individuálním základě se opírá o opatření ČNB č. 2 ze dne 3.
července 2002 o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na
individuálním základě. Jak bylo zmíněno, toto opatření se zásadním způsobem odvolává na vyhlášku č.
333/2002 Sb. Záměrem zvolené koncepce předpisů bylo zajistit, aby se postup stanovení kapitálové
přiměřenosti a čisté angažovanosti na individuálním základě shodoval s postupem na konsolidovaném
základě (navíc banka na individuálním základě dodržuje limity na měnové pozice). Při přípravě
vyhlášky byly provedeny určité změny ve vlastních propočtech nebo terminologii dotýkající se
kapitálové přiměřenosti a angažovanosti, které nejsou zásadního charakteru a které jsou zmíněny
dále.
IV. Změny v postupech stanovení kapitálové přiměřenosti a čisté angažovanosti
Úpravy provedené ve srovnání s kapitálovou přiměřeností vymezenou v opatření č. 3 ze dne 28.
června 1999 o kapitálové přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a tržní riziko, ve znění pozdějších
předpisů, se týkají zejména definování bankovního a obchodního portfolia, kapitálu vymezeného pro
regulatorní účely, propočtu rizikově vážených aktiv, angažovanosti, úrokového a akciového rizika,
vlastních modelů, které lze použít pro výpočet kapitálových požadavků, a informací poskytovaných
ČNB.
* Bankovní a obchodní portfolio
Vymezení obchodního a bankovního portfolia bylo upřesněno. Podílové listy lze zařadit pouze
do bankovního portfolia. Bylo upuštěno od požadavku organizačního a administrativního oddělení
řízení bankovního a obchodního portfolia. Za stanovených podmínek jsou umožněny určité obchody mezi
portfolii (úrokové a měnové swapy a forwardy) s tím, že jejich pozice lze použít pro účely výpočtu
kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku. Ostatní obchody lze provádět, pokud byl záměr
je provádět oznámen ČNB.
* Kapitál
Nově je možné za stanovených podmínek (například odsouhlasení auditora, oznámení předem ČNB)
zahrnout do kapitálu zisk běžného roku nebo hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení (zisk).
Neuhrazená ztráta z předchozích období, ztráta běžného období, stejně jako nehmotný majetek a
goodwill se odečítají od části kapitálu tier 1. Podřízený dluh, jako součást kapitálu regulovaného
konsolidačního celku, nelze financovat přímo nebo nepřímo ze zdrojů člena konsolidačního celku. Do
tier 2 lze započítat ostatní kapitálové fondy vykazované v souladu s postupy účtování. Pod pojem
kapitál se nyní rozumí i využitý tier 3.
* Rizikově vážená aktiva
Při propočtu rizikově vážených aktiv je třeba brát v úvahu i spotové operace. Typy zajištění
použitelné pro snížení rizikové váhy položek podrozvahy budou dnem přistoupení ČR k EU omezeny, jak
se uvádí v přechodných ustanoveních vyhlášky č. 333/2002 Sb. Tímto dnem se také riziková váha 0,20
pohledávek za vládou podporovanými institucemi změní na rizikovou váhu 1,0 a nebude možné použít
pro účely převedení angažovanosti dlužníka do angažovanosti vůči jiným osobám ty angažovanosti,
které jsou zajištěny vládou podporovanými institucemi. Při využití dohody o započtení pro
regulatorní účely nemusí ovládající osoba zajistit její právní rozbor, pokud je s kladným výsledkem
evidován u ISDA. Je rovněž třeba sledovat příslušný právní řád i po uzavření dohody.
* Angažovanost
Změnu představuje definice ekonomicky spjaté skupiny, kdy subjekty zařazené do ekonomicky
spjaté skupiny jsou vymezeny šířeji - namísto "dlužníků" vyhláška pracuje s pojmem "osoby" (tzn.
právnické i fyzické, a tedy nejen dlužníci). Vyhláška explicitně stanoví, že ekonomicky spjatou
skupinu osob tvoří všechny podílové fondy, jejichž majetek byl svěřen do obhospodařování stejné
investiční společnosti. Hrubou angažovanost je třeba vykazovat včetně podílových listů. Pokud je
dlužník vlastněn pouze dvěma osobami zařazenými do různých ekonomicky spjatých skupin (vlastníci
uplatňují 50% přímý nebo nepřímý vliv) lze hrubou angažovanost ve vztahu k tomuto dlužníkovi
rozdělit na poloviny a tyto části zahrnout do angažovanosti ve vztahu k oběma ekonomicky spjatým
skupinám. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému vlivu více než dvou osob, je třeba
rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny bude celkový objem angažovanosti vůči dané osobě
trvale zařazen. Pro účely sledování dodržování limitů čisté angažovanosti je třeba kapitál snížit o
využitý tier 3. Drobnou terminologickou změnou je upuštění od pojmu "úvěrová angažovanost" a jeho
nahrazení pojmem "angažovanost" (hrubá nebo čistá).
* Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia
Bylo upřesněno sledování limitů 500 % a 600 %, které omezují rozsah angažovanosti banky vůči
dlužníkovi v obchodním portfoliu. Součet dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči dané
osobě může představovat maximálně 500 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o
využitý tier 3. Toto omezení však platí pouze v případě, že limit čisté angažovanosti bankovního
portfolia (25 %, resp. 20 %) je překračován (v obchodním portfoliu) nejvýše deset po sobě jdoucích
pracovních dnů. V případě, že limit čisté angažovanosti bankovního portfolia je překračován více
než deset po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých
dnech převýšit 600 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3
regulovaného konsolidačního celku. Z uvedeného vyplývá, že se k vymezenému kapitálu vztahuje, pokud
se jedná o limit 500 %, součet dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia, u limitu 600 % pak
jde o všechna převýšení v obchodním portfoliu nad limit čisté angažovanosti bankovního portfolia v
jednotlivých dnech.
* Úrokové riziko
Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku je třeba silně korelované
měny zařadit do zvláštních schémat, nelze pro tyto měny použít společné schéma splatností nebo
durací. Kategorie zbytkové měny definované jako měny, ve kterých má banka zanedbatelnou aktivitu,
byly zrušeny, a proto všechny měny bez rozdílu jejich významu musí mít vlastní schéma splatností
nebo durací. V případě využití metody marží je třeba, aby kapitálové požadavky stanovené touto
metodou byly vyšší nebo rovny kapitálovým požadavkům podle standardní metody, případně vlastních
modelů.
* Akciové riziko
Došlo k omezení kompenzací nástrojů. Nově nelze kompenzovat dlouhé a krátké akciové nástroje,
pokud z nich vyplývají stejná práva a během následujících 180 dnů jsou zaměnitelné. Vyhláška
přinesla také úpravy v propočtu kapitálového požadavku pro specifické a obecné akciové riziko.
* Vlastní modely
V části vyhlášky zabývající se použitím vlastních modelů byly doplněny podmínky pro modely na
měření specifického rizika. ČNB je třeba oznamovat (do pěti pracovních dnů) jakákoliv zvýšení počtu
převýšení (jednodenní změna hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená s využitím
modelu, od počtu převýšení se odvíjí výše plus faktoru), pokud znamenají zvýšení rizikového faktoru
(viz. tabulka č. 10 v příloze č. 1 vyhlášky) používaného pro stanovení kapitálového požadavku.
* Informování
ČNB je dále třeba neprodleně předat informace, pokud došlo k selhání v repo, reverzních repo,
půjčování a vypůjčování. Nově je vyžadováno čtvrtletní hlášení o všech případech, kdy angažovanost
vůči klientovi přesáhla limit 25 %, resp. 20 % vymezeného kapitálu v souhrnu za bankovní a obchodní
portfolio.
Závěr
Vymezení konsolidovaného dohledu stejně jako obezřetnostní pravidla, jakými je kapitálová
přiměřenost nebo angažovanost, prošly určitými změnami. Z výše uvedeného je zřejmé, že těmto
pravidlům nově podléhají na konsolidovaném základě i skupiny finanční holdingové společnosti a v
omezené míře i smíšené holdingové společnosti (pouze informační povinnost), jejichž součástí je
banka. Pro banky pak změny v předpisech znamenají zavedení měření tržních rizik (úrokové riziko,
akciové, měnové, komoditní) i na konsolidovaném základě (zrušené opatření č. 2 ze dne 8. července
1999 vyžadovalo měření pouze úvěrového rizika). Byl zvolen nový přístup k informování o
konsolidačních celcích. Doposud uplatňovaný proces odsouhlasení konsolidačního celku ČNB před
sestavením hlášení již není aplikován. Změny nahlášených informací je třeba neprodleně oznamovat,
lze je však promítnout do příslušných hlášení okamžitě. Pokud se týká pojišťoven, podle vyhlášky se
zahrnují do konsolidačního celku, členy regulovaného konsolidačního celku však nejsou (v jeho čele
je banka nebo finanční instituce jiná než pojišťovna, ovládanými osobami nebo společně řízenými
podniky mohou být banky, finanční instituce kromě pojišťoven nebo podniky pomocných bankovních
služeb). Zavádí se poměrná metoda konsolidace využitelná v případě konsolidace dat přidružených
společností - společně řízených podniků. Informace o členech konsolidačního celku se v souladu s
úředním sdělením ze dne 7. ledna 2003 předkládají písemně nebo na disketě (poprvé do 31. 1. 2003
podle stavu k 31. 12. 2002). Hlášení na individuálním základě vypracovaná podle nových předpisů se
předkládají stejně jako doposud měsíčně (do 23. dne následujícího měsíce). Banka je předloží poprvé
ke stavu k 31. 1. 2003. Periodicita předkládání hlášení na konsolidovaném základě se pro banky
změnila z roční na čtvrtletní. Hlášení se zasílají České národní bance do 35. kalendářního dne
následujícího po skončení čtvrtletí. Poprvé se tato hlášení předkládala ke stavu k 31. 3. 2003. Se
zmiňovanými předpisy je možné se také seznámit na webových stránkách ČNB, část Bankovní dohled.
Ing. Jaroslava Bauerová se po nástupu do České národní banky věnovala dva roky metodické
práci v devizovém odboru, která spočívala zejména v metodickém vymezení devizových povolení
vydávaných ČNB, metodické úpravě směnárenské činnosti bankovních i nebankovních subjektů včetně
přípravy předpisů ČNB upravujících tuto oblast. Od roku 1994 se zapojila do činnosti bankovního
dohledu ČNB nejdříve jako inspektor bank. Od roku 1997 se věnuje problematice regulace bankovního
sektoru.