(bankovnipoplatky.com 20.1.2011)
S členkou bankovní rady České národní banky a vrchní ředitelkou Evou Zamrazilovou jsme si povídali o aktuálních tématech úzce se dotýkajících bankovního sektoru – bankovní regulaci, bankovních poplatcích, ochraně spotřebitelů finančních služeb nebo finanční regulaci. Tím vším se totiž centrální bankéřka při výkonu svého mandátu dennodenně zabývá.
„Je to nesmírně zajímavá práce, a i když je administrativy dost, rozhodně není nudná ani jednotvárná.“
BP.com: Začněme aktuálním tématem: Členové bankovní rady ČNB se často vyjadřují ke zvyšující se vlně finanční regulace v Evropské unii. Je Váš názor konzistentní s názory Vašich kolegů (např. guvernéra Singera, viceguvernéra Hampla, vrchního ředitele Holmana), které prezentují v médiích?
Ano, domnívám se, že změny v dohledu a regulaci EU situaci spíše komplikují a zneprůhlední, místo aby ji posunuly směrem k vyšší kvalitě dohledových i regulačních aktivit. ČNB uplatňovala celou řadu výhrad k textu jednotlivých nařízení ke vzniku dohledových autorit během procesu vyjednávání.
V každém případě nové dohledové instituce od letošního roku vznikly a ČNB se nyní zaměří na to, aby byla zachována rovnováha mezi pravomocemi domovských a hostitelských orgánů dohledu a nedošlo k příliš asymetrickému oddělení pravomocí od zodpovědnosti. Musíme dál bojovat za to, abychom byli schopni vyjednat výjimky z nerozumných, či pro ČR nevýhodných návrhů, které se na dohledově regulačním poli v EU objeví.
BP.com: Co Vám jakožto centrální bankéřce na nové podobě regulace nehraje? Nejasnosti kolem pravomocí nově vzniklých institucí, jejich sporný přínos, finanční náklady? Nebo něco jiného?
Mou základní výhradou je dlouhodobě to, že dohledových institucí v EU je příliš mnoho - jednotlivé země nemají sjednocené dohledové kompetence pro banky, pojišťovny a kapitálový trh. To, že ČR sjednocení dohledu v roce 2006 zavedla, dohledové činnosti velmi zefektivnilo a dle mého názoru značně přispělo k tomu, že český finanční sektor v krizi prokázal zdravý základ.
Mezi naše konkrétní obavy nyní patří to, že může být ohrožena nezávislost národního orgánu dohledu při provádění jeho dohledových funkcí - výše zmíněné smíšení pravomocí domovských a hostitelských orgánů dohledu. Otázkou, na niž již představitelé ČNB v minulosti upozorňovali, také zůstává, zda jsou členské státy dostatečně kryty proti rizikům potenciálních fiskálních dopadů rozhodnutí v rámci nového institucionálního uspořádání. Jednoduše - kdo zaplatí případně vynucený chybný zásah evropské dohledové autority - domácí daňový poplatník by to být neměl.
BP.com: Vidíte na regulaci nějaká pozitiva?
Efektivní regulace by měla mít dva znaky. Za prvé by měla být jednoduchá, transparentní a důsledně vyžadovaná. Za druhé, což je snad ještě důležitější, měla by v sobě obsahovat mechanismy, které by vedly banky k vytváření více kapitálu v dobrých časech a umožňovaly jeho větší použití ve špatných časech. Přísnější basilejská pravidla pro kapitál a likviditu v zásadě vedou správným směrem.
BP.com: Na finanční instituce v Evropě se snáší i “volání po odpovědnosti“ z řad politických špiček, které je nejčastěji chtějí trestat jednou z forem bankovní daně (Bank Tax; Financial Activities Tax, Finacial Transaction Tax). V mnoha zemích již toto opatření zavedli. Souhlasíte s názorem, že efekty těchto akcí jsou velmi pochybné?
Souhlasím, jde o typický příklad škodlivého politického zásahu. Není jasné ani přesné užití prostředků touto cestou vybraných - daň, kterou by se sektor zatížil, by se ale s vysokou pravděpodobností promítla do cen bankovních služeb a tak by byla přenesena přímo na klienty. Česká národní banka se opakovaně stavěla i proti tomuto opatření, na tématu zavedení daně nepanuje shoda ani na mezinárodní úrovni.
BP.com: Jako negativum je nejčastěji kritizován morální hazard, jsou ale i jiné možné dopady (cenový efekt, dopady na rentabilitu bank a kapitálové trhy, distorze na trhu EU způsobené rozdílnou situací v jednotlivých zemích). Vidíte i další hrozby? Jaké z nich přisuzujete největší váhu?
V rámci současných regulačních změn nabyl morální hazard bez přehánění mimořádných rozměrů. Například současná úprava pojištění vkladů prakticky snímá jakoukoli zodpovědnost z klientů. Zdravý finanční sektor by měl být charakterizován rozumnou mírou efektivní regulace na straně jedné a zodpovědným chováním informovaného spotřebitele na straně druhé. Současné úpravy míří přesně opačným směrem a snímají ze spotřebitelů téměř veškeré břímě nutné individuální zodpovědnosti.
BP.com: Zabýváte se i otázkou spotřebitele. Evidujete nějaké odhady, jak moc by se hysterie kolem finanční regulace a dohledu mohla projevit na zvýšení cen finančních služeb? Očekáváte, že by k navyšování koncových cen bankovních služeb mohlo docházet i v ČR?
Každá změna regulace a požadavků na dohlížené subjekty může znamenat změny v jejich informačních a řídících systémech, které se neobjedou bez dodatečných investic. Zda a v jakém rozsahu tyto dodatečné náklady budou promítnuty i do poplatkové politiky jednotlivých subjektů, nelze v současné době přesně odhadnout. V krátkém horizontu zvyšování domácích cen bankovních sližeb neočekáváme.
BP.com: V sérii článků jsme informovali o přesouvání řady služeb finančního zprostředkování do nebankovních finančních institucí. Stupňující se regulace bank může tyto transfery posílit. Sledujete i Vy tento trend?
Patrně je tím míněna oblast spotřebitelských úvěrů, kde byly v minulosti volnější požadavky institucí na bonitu klienta. Ty se nyní jasně odrážejí v růstu nesplácení těchto úvěrů. Nový zákon o spotřebitelském úvěru, kde je jednou z podmínek poskytnutí úvěru i přísnější monitoring celkové finanční situace klienta, by ale měl tento rozdíl částečně setřít.
BP.com: Co se tuzemského bankovnictví týče, kritika se často snáší na neúrokové výnosy bank - bankovní poplatky. Server BP.com dlouhodobě upozorňuje, že tlak na snižování poplatků musí přijít “zdola“, tj. od bankovních klientů. V situaci, kdy téměř dvě třetiny bilanční sumy sektoru jsou deponovány u čtyř největších bank, které se ve srovnání spotřebitelských cen umisťují na nejhorších příčkách, ztrácí jakákoliv regulace cen smysl. Souhlasíte?
Bankovní služby, stejně jako mnohé jiné, jsou v režimu volné tvorby cen. A je to tak správně. Bankovní poplatky tvoří zhruba 20 procent ze zisku našich bank. Lze také říci, že bankovní poplatky přispívají k finanční stabilitě bank, protože díky nim banky nemusejí tolik investovat do rizikovějších produktů. I díky existenci bankovních poplatků - tedy méně rizikového a poměrně stabilního zdroje výnosů - patří Česko k menšině zemí v EU, které nemusely zachraňovat z peněz daňových poplatníků bankovní subjekty.
Co se týče kritiky příliš vysokých poplatků v ČR, dovoluji si odkázat, resp. upozornit na detailní studii Evropské komise, která přináší korektní výsledky.
(http://ec.europa.eu/consumers/strategy/docs/prices_current_accounts_report_en.pdf)
Tato studie porovnává čtyři vzorové uživatele: základního (využívajícího nejjednodušší produkt), pasivního (s četností transakcí na úrovni jedné třetiny populace klientů bank), aktivního (s četností transakcí na úrovni dvou třetin populace) a průměrného. V případě pasivního uživatele dosahuje výše poplatků v ČR 53 % průměru EU, u průměrného 85 %, u aktivního 98 % a u základního 89 %. Pokud zprůměrujeme zmíněné uživatelské profily, tak činí výše poplatků necelých 82 % evropského průměru.
BP.com: K tomu je nutné připočíst i faktory kodexu bankovní mobility či zákonného pojištění vkladů ve všech bankách a záložnách, které by měly přechody klientů mezi bankami podporovat. Jaký je Váš názor na tyto “nástroje“?
Možnost jednoduchým a levným způsobem přejít s platebním účtem od jedné banky ke druhé (mobilita) byla tématem možné regulace Evropské komise cca před 2 roky. Evropské banky prostřednictvím Evropské bankovní federace navrhly formu samoregulace. V ČR byla tato samoregulace vtělena do Kodexu mobilita klientů vydaném Českou bankovní asociací s účinností od 1.11.2009. Kodex je závazný pro banky, které k němu přistoupily, což je podle webových stránek ČBA celkem 17 bank.
Význam kodexu spočívá zejména v povinnosti spolupráce při přenosu účtu mezi nově zvolenou bankou a bankou původní. Kodex samotný však neovlivňuje náklady spojené se změnou banky, a to i přesto, že většina bank samotné zrušení účtu nezpoplatňuje. V sazebnících bank zůstávají poplatky za rušení trvalých platebních příkazů nebo poplatky za rušení souhlasů k inkasu z účtu, které většina spotřebitelů má na svůj účet navázány. V některých odůvodněných případech není přechod s bankovním účtem k jiné bance možný. Například čerpá-li klient od banky hypoteční či spotřebitelský úvěr, bývá obvykle podmínkou získání úvěru vedení platebního účtu v úvěrující bance.
BP.com: Ony nebankovní finanční společnosti (úvěrové společnosti, poradenské společnosti, oddlužovací společnosti, atd.) lze, zjednodušeně, rozdělit do dvou skupin. Subjekty v první skupině využívají nepružnosti až zkostnatělosti bank a přináší efektivnost - nabízí finanční produkty, po kterých je poptávka, avšak respektují přitom pravidla risk managementu. Druhá skupina zdánlivě činí to samé, jenže jí jde spíše o prodej za každou cenu na základě propracovaného marketingu, který často využívá nevědomosti nebo tíživé situace klientů. Jak se na věc díváte Vy?
Tyto společnosti nepodléhají dohledu ČNB, a proto informace o jejich činnosti a praktikách se k nám dostávají pouze zprostředkovaně z médií či některých stížností spotřebitelů. Jde většinou o reakce na negativní zkušenosti s institucemi, které nejsou “nepružné či zkostnatělé“. I jejich pružnost bude ale nyní omezena novým zákonem o spotřebitelském úvěru.
V každém případě musím ale znovu doporučit, aby si každý občan předtím než podepíše nějakou smlouvu, závazek či zaplatí nějaký poplatek, řádně přečetl všechny podklady, zvážil nabídku a pokud něčemu nerozumí, snažil se rozumným způsobem informovat. V mnoha případech, kdy spotřebitel "naletěl" a připadá si podveden, jde o nepozornost, slepou důvěřivost či ledabylost. Každý si musí spočítat základní parametry toho produktu, k jehož využití se svým podpisem zavazuje.
BP.com: Měli by být podle Vás proškoleni a evidováni všichni finanční poradci a prodejci úvěrových produktů?
Posun lze zaznamenat v souvislosti se zmiňovaným novým zákonem o spotřebitelském úvěru (č. 145/2010 Sb.) , který zavádí poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru jako vázanou živnost a stanovuje pro její výkon určité kvalifikační předpoklady. Zda se následně národní gestor za spotřebitelské otázky - Ministerstvo průmyslu a obchodu po vyhodnocení zkušeností z této regulace rozhodne zpřísnit podmínky pro poskytování spotřebitelských úvěrů a vázat je na licenci či jiné podmínky nyní nelze říci. Faktem je, že současný stav v evidenci a požadavcích na nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů činí dohled nad nimi, kterým je pověřena Česká obchodní inspekce, dosti komplikovaným.
BP.com: Asi se shodneme, že zvyšování finanční gramotnosti obyvatel by mohlo vzít nežádoucím finančním zprostředkovatelům vítr z plachet. Podporujete v ČNB podobné osvětové projekty?
Jakkoli se nedomnívám, že efektivní a liberální finanční trh může fungovat na základě stále přísnějšího veřejného dohledu nad ochranou spotřebitele, považuji veřejný sektor za zásadní zdroj aktivit v oblasti finančního vzdělávání. Výchova k zodpovědnému a inteligentnímu chování na finančním trhu by měla začít již na začátku vzdělávacího procesu. V tomto smyslu se ČNB k finančnímu vzdělávání hlásí již řadu let a snaží se prohlubovat spolupráci s a dalšími veřejnými institucemi, zejména MF a MŠMT. Prvním krokem v rámci Národní strategie finančního vzdělávání, kterou schválila vláda v květnu 2010, byl společný projekt Měření finanční gramotnosti v ČR, jehož nepříliš pozitivní výsledky byly zveřejněny na společné tiskové konferenci MF ČR a ČNB 13. prosince.
Kromě toho provádíme a podporujeme řadu dalších aktivit. V roce 2008, kdy byla ČNB pověřena dohledem v oblasti ochrany spotřebitele, zaslala zdarma základním školám a víceletým gymnáziím cca 4 000 výtisků manuálu “Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia“ (autoři M. Skořepa a E. Skořepová). Od října 2008 do konce roku 2009 se v jednotlivých krajích ČR uskutečnily desítky seminářů k výuce finanční gramotnosti za účasti stovek pedagogů. Na rok 2010 bylo naplánováno celkem 27 seminářů.
BP.com: Jedna otázka z praxe: V letní sezóně jsme evidovali stížnosti našich čtenářů na některé směnárny. Např. u jedné v centru Prahy se výkupní kurz CZK/EUR od centrálního kurzu ČNB odlišoval o více než 7 Kč (celkový spread mezi kurzy výkup - prodej přes 10 Kč), přičemž výhodnější kurzy byly dosažitelné až u transakcí nad 2900 eur. Informace o kurzech byly, byť dle některých ne zcela přehledně, zveřejněny, takže směnárna splňovala povinnosti dané vyhláškou. Je dle Vás současné znění vyhlášky vyhovující?
ČNB jednoznačně spatřuje základ ochrany spotřebitele v poskytnutí všech relevantních informací řádným způsobem tak, aby spotřebitel mohl udělat kompetentní obchodní rozhodnutí. Rozhodně nepovažujeme zásah do svobody trhu stanovením směnných kursů či maximální přirážky pro subjekty provozující směnárenskou činnost za vhodný nástroj v této oblasti, a proto se (jak ve vyhlášce tak i v úředním sdělení upravujících povinnosti při provádění směnárenské činnosti) zaměřujeme právě na řádný způsob informování. Tyto dokumenty považuji za dostačující.
BP.com: Nakonec trochu změňme téma. Ne každý ví, co práce centrální bankéřky obnáší. Mohla byste čtenářům ve stručnosti nastínit Vaši hlavní pracovní náplň?
Sedmičlenná Bankovní rada ČNB rozhoduje kolektivně o všech zásadních otázkách nejen v oblasti měnové politiky, finanční stability, regulace, dohledu a ochrany spotřebitele, ale i v řadě dalších oblastí jako je peněžní oběh, platební styk, správa devizových rezerv. Je tedy třeba znát chod centrální banky jak ze širšího pohledu, tak i v řadě konkrétních detailů a vidět pokud možno všechny souvislosti. Každý z nás musí být detailně obeznámen s oblastmi, které jsou přímo v jeho gesci a současně být v hlavních konturách dostatečně seznámen se vším ostatním. A přitom by samozřejmě měl solidně reprezentovat banku na domácí i zahraniční odborné scéně, mít celkový přehled o aktuálním dění ve světě ekonomiky i financí.
BP.com: V bankovní radě jste od 1. března 2008. Naplňuje Vás práce po více než dvou letech stejně jako na začátku?
Je to nesmírně zajímavá práce a i když je administrativy dost, rozhodně není nudná ani jednotvárná. Z pracovního hlediska jsem naprosto spokojená.
BP.com: Ví se o Vás, že se ve svém volnu věnujete akademické a publikační činnosti. Stíháte si vůbec od bankovnictví odpočinout?
Střední věk je pro pracovní aktivitu ideální - mladí lidé by se měli více bavit, staří zase potřebují více odpočinku. Osobně s odpočinkem počítám až po skončení mandátu, ale samozřejmě jezdím ráda na dovolenou - v zimě pár dní na hory, v létě k moři.