Nová pravidla ceny úvěrů příliš neovlivní

(Jakub Svoboda, Právo 6.6.2005 strana 3, rubrika: Firma)

GUVERNÉR ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ZDENĚK TŮMA PRO FIRMU:

* Jaký bude mít zavedení nových uvěrových pravidel Basel II dopad na podnikatele?

Basel II dopadne přímo na banky a teprve zprostředkovaně se některé vlivy mohou promítnout u podniků. V úvahu je třeba vzít nejen změny při určování kapitálového požadavku k úvěrovému riziku, ale také nově zaváděný kapitálový požadavek k operačnímu riziku. Nová koncepce nabízí bankám volbu ze škály různě pokročilých metod používaných pro výpočet kapitálu na krytí rizik. Obecně je citlivější vůči riziku a měla by přispět ke zlepšení postupů pro řízení rizik. Použití méně pokročilých metod znamená pro banku sice menší požadavky na řízení rizik, ale také konzervativnější způsoby výpočtu, které zpravidla vedou k vyššímu kapitálovému požadavku. Naproti tomu požadavky na banky, které si vyberou pokročilejší metody, budou přísnější. Obecně by banka s kvalitnějším portfoliem měla mít nižší požadavek na kapitál, než je tomu dnes, zatímco banka s méně kvalitním portfoliem naopak. Basel II počítá s určitým zvýhodněním kapitálového požadavku pro riziko pohledávek za malými a středními podniky. Studie, kterou si pro účely posouzení dopadů basilejských pravidel na evropskou ekonomiku, se zvláštním zřetelem na sektor malých a středních podniků, vyžádala Evropská komise, předpokládá obecně mírně příznivé efekty celé koncepce.

* Co je důvodem pro zavedení tzv. kapitálové přiměřenosti?

Snížení rizika morálního hazardu. Banka se lépe stará o obchody, do nichž vložila své prostředky než o ty, které jsou plně financovány z cizích zdrojů. Kapitálový požadavek představuje minimální množství kapitálu, které banka musí mít proto, aby mohla financovat své obchody. Aby mohla poskytnout například úvěr ve výši 100 korun, musí mít minimálně osm korun svého kapitálu a zbylých 92 korun vezme z cizích zdrojů, čili z vkladů.

* Zlevní či zdraží úvěry?

Již v současné době platná regulace ČNB požaduje - v souladu s mezinárodními standardy a uznávanou praxí, aby banky dodržovaly poměrně náročné požadavky na řízení úvěrového rizika. Musí například pečlivě hodnotit bonitu klienta, pravidelně provádět analýzy úvěrového portfolia apod. V tomto směru tedy nelze předpokládat nějakou prudkou změnu, spíše postupné zkvalitňování služeb. Vyšší citlivost nových kapitálových pravidel na riziko způsobí, že na úvěry poskytované firmám s vyšším rizikem, bude mít banka vyšší kapitálový požadavek. To však automaticky neznamená, že úvěry pro nezavedené, a tudíž rizikovější firmy budou dražší, a naopak. Banka při stanovení své úvěrové politiky musí brát do úvahy mnohem širší řadu faktorů. Zejména celkovou situaci na trhu v dané oblasti, velikost konkurence, vlastní strategii vůči danému oboru, možnost kompenzovat eventuální ztráty zisky z jiných činností. Zároveň záleží na možnostech zajištění úvěru, které firma může nabídnout. Nová koncepce totiž umožňuje pro účely kapitálového požadavku uznávat za určitých podmínek širší spektrum zajišťovacích nástrojů, než je tomu doposud. Obecně však nelze předpokládat nějaké dramatické změny proti současnosti.

* Budou muset firmy poskytovat o sobě více informací?

Nová basilejská pravidla neurčují žádný závazný seznam informací, které by firmy měly bankám poskytovat. Je pouze obecně stanoveno, že banka musí zohlednit všechny relevantní faktory úvěrového rizika dlužníka. Domníváme se, že nelze očekávat nějakou náhlou změnu. Předpokládejme, že s tím, jak bude pokračovat poznání bank - pokud jde o činitele rizika - mohou požadovat některé dosud nezjišťované informace, ale i naopak mohou upustit od sběru dat, která nemají na úvěrové riziko dlužníka významný vliv.

***

Guvernér versus podnikatel
Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: Dramatické změny nehrozí. Dopady Basel II budou mírně příznivé.
Petr Kužel, šéf pražské Hospodářské komory: Menší podniky se dostanou k úvěrům hůře než dnes.