Nízký růst mezd ve skutečnosti nepřekvapil

(HN 14.9.2004 strana 10, rubrika: Názory)

Růst průměrné mzdy se ve 2. čtvrtletí výrazně zpomalil. Průměrná mzda se zvýšila o 4,3 procenta, což ve srovnání s 1. čtvrtletím znamená zvolnění na polovinu. Zpomalení se sice čekalo, avšak intenzita mohla řadu komentátorů trochu překvapit. Nejvíc překvapilo, že stát začal šetřit na platech svých zaměstnanců, které se proti minulému roku mírně snížily.
Ale bylo tomu skutečně tak? Mohou být tyto údaje důvodem ke změně pohledu národní banky na hospodářství? Při podrobném rozboru zjistíme, že situace není tak jednoznačná a že z ní není třeba vyvozovat zásadnější závěry. Bohužel ani o výraznější zdrženlivosti státu.

Zatímco ťprůměrnýŤ zaměstnanec dostal ve 2. čtvrtletí přidáno poměrně málo, v prvním byli zaměstnavatelé mnohem štědřejší. Dalo se však předpokládat, že ťštědrostŤ bude mít přechodný charakter. Značný růst v 1. čtvrtletí byl ovlivněn i vlivy, které na meziroční hodnoty působí jen krátkodobě.

Od 1. ledna došlo ke zpřísnění podmínek pro nemocnost. Zaměstnanci začali více zvažovat, zda se vyplatí při lehčích zdravotních problémech pobírat nemocenské dávky, zůstat v práci nebo problém řešit například čerpáním dovolené.

Nemocenskou více zneužívali pracovníci s nízkými mzdami, protože rozdíl mezi dávkou v nemoci a mzdou byl u nich relativně malý. Zpřísnění podmínek zřejmě omezilo morální hazard s dávkami. Nemocnost se snížila, což se příznivě projevilo v růstu průměrné mzdy.

Tento vliv byl v 1. čtvrtletí umocněn absencí obvyklé chřipkové epidemie. Mohlo to významně přispět k výraznému meziročnímu růstu průměrné mzdy. Silněji se to projevilo v soukromých podnicích s českým vlastníkem, kde došlo k nadprůměrně rychlému růstu platů. V těchto podnicích jsou mzdy nižší, a tak nadměrné využívání nemocenské zde mohlo být dříve vyšší.

Průměrná mzda byla v 1. čtvrtletí také ovlivněna tím, že fond pracovní doby byl o den větší než loni. To se příznivě projevilo na mzdách pracovníků, kteří jsou odměňováni podle počtu odpracovaných hodin.

Od 1. ledna se zvýšila minimální mzda na 6700 korun. Její působení je přitom sporné, protože znemožňuje pokles nejnižších mezd a tím i zaměstnávání málo kvalifikovaných pracovníků či udržení zaměstnanosti v podnicích, jež jsou v nepříznivé situaci. Zvýšení mezd nejméně produktivních pracovníků snižuje konkurenceschopnost těchto firem. To později může mít dopad na počet pracovních míst.

V případě, že firma nepříznivé dopady očekává, může přistoupit - spíše než ke zvyšování mezd - k rychlému propouštění.

Průmyslové podniky zřejmě zatím reagovaly na zvýšení minimální mzdy spíše zvýšením mezd, neboť v průmyslu nadprůměrně rostly právě nízké mzdy. To ovlivnilo i růst průměrné mzdy. K růstu však přispělo i propuštění části pracovníků.

Na vysoký růst mezd v podnikatelské sféře v 1. čtvrtletí pravděpodobně působilo i vyplácení odměn spojených s dobrými hospodářskými výsledky. Zejména průmysl zaznamenal růst produktivity práce. Pokles zaměstnanosti se ale již začal zmírňovat, takže růst přesčasů přestane být stimulován poklesem počtu zaměstnanců. To se projeví ve zpomalením růstu mzdy.

Neudržitelnost vysoké dynamiky růstu mezd v podnikatelské sféře naznačovaly vyšší kolektivní smlouvy, které pro rok 2004 počítaly jen s asi šestiprocentním růstem. Mimořádnost vývoje v 1. čtvrtletí signalizoval i umírněnější růst průměrné hodinové mzdy. Zvolnění dynamiky potvrdilo i 2. čtvrtletí.

Očekáváme proto, že letos se růst mezd v podnikatelské sféře bude pohybovat okolo sedmi procent a v roce 2005 se ještě zhruba o procentní bod zmírní.

Růst průměrné mzdy zrychloval v 1. čtvrtletí i vývoj v nepodnikatelské sféře. Téměř desetiprocentní růst souvisel s lednovým přechodem na šestnáctitřídní stupnici platových tarifů ve státní správě.

Opačná situace nastala ve 2. čtvrtletí. Vláda rozhodla, že státním zaměstnancům vyplatí 13. a 14. platy (ve 2. a 4. čtvrtletí) výrazně nižší než loni. Státní zaměstnanci tak nedostanou dvě poloviny, ale jen dvě desetiny základního platu navíc.

Taková změna vede k výrazně vlnovitému průběhu růstu průměrné mzdy. V 1. a 3. čtvrtletí musí zaznamenat vysoký růst a v ostatních stagnaci či mírný pokles. Celoročně se zvýší o zhruba pět procent.

Kdyby odbory přesvědčily vládu, aby na 14. platy vyčlenila více peněz, mohl by být růst mezd ještě vyšší. Navíc od ledna 2005 nabývá účinnosti zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Asi 70 tisícům lidí stoupnou mzdy o čtvrtinu, což růst v nepodnikatelské sféře ještě zrychlí. Ze záporného růstu mezd státních zaměstnanců ve 2. čtvrtletí proto není možné vyvozovat zásadnější závěry o fiskální konsolidaci.

Ze mzdového vývoje tudíž nevyplývají významné změny v pohledu ČNB na stav hospodářství. Můžeme předvídat, že bude docházet k postupnému zrychlování hospodářského růstu, které nebude výrazně brzděno ani vývojem mezd, ani s ním souvisejícím vývojem spotřeby domácností. Ta sice nebude již tak výrazným tahounem růstu jako v předchozích letech, ale její roli na sebe více přebere rychlý růst investic a čilá vývozní aktivita.

Autoři jsou ředitelem a pracovníkem sekce měnové a statistiky České národní banky

Z pomalejšího růstu mezd státních zaměstnanců ve druhém čtvrtletí není možné vyvozovat žádné zásadnější závěry. Bohužel ani o výraznější zdrženlivosti státu.