Nízké úroky mohou lidi zahnat do dluhů

(Jakub Svoboda, Právo 14.4.2005 strana 1)

GUVERNÉR ČNB ZDENĚK TŮMA:

* Před pár dny snížila bankovní rada České národní banky úrokové (ČNB) sazby na dvě procenta. Co bylo hlavním důvodem pro toto rozhodnutí?

Růst cen ve většině odvětví byl v poslední době nižší, než předpokládala naše prognóza. Významnou roli sehrál také kurs, který rovněž proti naší prognóze posiluje. Chci zdůraznit, že to není o tom, že chceme cílovat nějakou jeho úroveň. Jsme malá otevřená ekonomika a současný kurs táhne dolů nejen inflaci, ale i celkovou ekonomickou aktivitu. Měnová politika toto nemůže zcela kompenzovat, reagovat by však měla. I proto jsme sazby o čtvrt procentního bodu snížili.

* Jaké dopady může mít vaše rozhodnutí na výdaje domácností?

Zadlužování domácností roste rychlým tempem a není možné hnát ekonomiku tímto způsobem. To byl jeden z argumentů, který stál proti snižování sazeb. Růst ekonomiky je ale nyní postaven spíše na investicích a vývozech, což je pozitivní. Je však nutné zdůraznit, že nízké sazby obecně podněcují více lidí k půjčkám a v konečném důsledku by mohly vést k takovým finančním rizikům, že by domácnosti v budoucnosti mohly ztrácet schopnost splácet rychle rostoucí dluhy. Toto riziko jsme však nehodnotili jako natolik dramatické, aby nás odradilo od snížení sazeb.

* Je zde prostor pro další snižování sazeb centrální bankou?

Naše rozhodování v příštích měsících nelze zatím předvídat. Počkejme, co ukážou další analýzy.

* Někteří ekonomové soudí, že česká ekonomika je v takové kondici, že by se dokázala se silnou korunou vypořádat i bez vašeho zásahu...

To připouštím, ale dopady by byly cítit. V první řadě jsme se však rozhodli zareagovat na kumulaci protiinflačních rizik.

* Neobáváte se, že si snižováním už tak nízkých sazeb zavíráte cestu pro případné pozdější potřebné reakce?

Přestože nyní máme nízkou inflaci a nízké úrokové sazby, nemyslím si, že by hrozba deflace byla aktuální. Nebojím se, že bychom neměli dostatek střelného prachu na případné šoky.

* Co pro vás znamená nedávná obměna bankovní rady ČNB? Nezmění se dosud poměrně jasná podpora centrální banky pro přijetí eura do roku 2010?

Předpokládalo se, že pan prezident se rozhodne pro určitou obměnu rady, a tento předpoklad se naplnil. Jednotliví členové rady mají vždy od prezidenta silný mandát. Přestože naše názory se často lišily, liší a lišit se budou, věřím, že jako dosud budeme pracovat jako tým a každý člen bude loajální k této instituci a bude respektovat většinový názor. Rozdíly v názorech nejsou samy o sobě špatné, vedou k vyváženým rozhodnutím bankovní rady. Co se týká eura, došlo tady myslím v minulosti ke zkreslení tím, že jsme byli občas líčeni jako horliví zastánci jeho rychlého přijetí. Náš postoj byl přitom v porovnání s ostatními centrálními bankami v Evropě poměrně střízlivý. Navíc i dříve se naše názory na tuto otázku různily. Vždy jsme se však shodli, že společná evropská měna bude přijata na základě politického rozhodnutí. Už v momentu vstupu do Evropské unie jsme věděli, že zároveň nastupujeme do vlaku, který by nás měl jednou do eurozóny dovést. Česká ekonomika by se ale měla v ní ocitnout až tehdy, až bude zcela připravena.

* Kdy to bude?

Až vláda splní své domácí úlohy, včetně spuštění klíčových reforem. Nejde o splnění dílčích kritérií, před vstupem do eurozóny však musíme být dobře fungující ekonomikou s dobrou výkonností. Jestli současně budeme do té doby postupně splňovat to či ono kritérium, vidím jako sekundární.

* Máte před sebou šestileté funkční období. Dojde během něj k fixaci kursu, k němuž musí před vstupem do eurozóny dojít?

Umím si to představit. Opět však bude záležet na tom, zda nedojde ke změně politického postoje, což nelze předjímat. V současné době platí strategie vlády, která předpokládá přijetí eura do roku 2010. Ta je pro mě směrodatná.

* Kam chcete centrální banku dovést? Je možné, že ztratíte funkci dohledu nad finančním trhem. Nezůstane pak ČNB po vstupu do eurozóny, v níž přestane plnit i roli vykonavatele měnové politiky, pouhým analytickým střediskem?

Kromě bankovního dohledu a měnové politiky, které jsou nejvíce vidět, provádí ČNB řadu dalších činností. Například spravujeme devizové rezervy, staráme se o kvalitu a zpracování oběživa či poskytujeme bankovní služby státu. Jsme pak i významným statistickým střediskem. Jen pro ilustraci, celá banka má dnes 1450 zaměstnanců, přičemž měnovou politikou se jich zabývá padesát, v oblasti bankovního dohledu se již po nedávné restrukturalizaci snížil počet zaměstnanců na necelých sto. Přesunem měnové politiky do Frankfurtu se samozřejmě status banky významně změní a její význam poklesne.

* Proč se konsolidace dohledu v ČR nyní zastavila?

Toto téma je pro nás jednou z velkých výzev. V současnosti probíhají mezi námi, ministerstvem financí a Komisí pro cenné papíry jednání. První krok má být takový, že my převezmeme kampeličky a komise pojišťovny a penzijní fondy. Legislativní proces se trochu zdržel, navíc se ukazuje, že už tento první krok může určitým způsobem determinovat finální variantu. Není však vyloučeno, že se na ní dohodneme do konce roku. Zatím panuje shoda na tom, že by bylo škoda nevyužít infrastruktury a know-how, které se podařilo vybudovat. My nabízíme možnost umístit celý dohled pod jednu střechu. Budova ČNB na Příkopech v Praze je dostatečně velká, aby se do ní celý umístil.

* Co říkáte nedávné revizi Paktu stability EU? Nesníží se tím tlak na potřebu rychlého provedení reformy veřejných financí v ČR?

V každém případě načasování změn paktu i změny samotné jsou dost nešťastné. Vytváří se příliš velká volnost při interpretaci specifických problémů jednotlivých zemí, a to povede k uvolnění paktu. Máme-li ale ambici vybudovat výkonnou ekonomiku, pak vazba na přijetí eura je velmi volná. Veřejné finance si musíme dát do pořádku, stejně tak splnit další domácí úlohy, bez ohledu na to, zda jsme či nejsme v eurozóně.

* V poslední době členové bankovní rady, včetně vás, neobvykle často prezentují v médiích své názory na měnovou politiku, a to i jen několik dní před jednáním o sazbách. Znamená to změnu komunikační strategie ČNB?

V takové situaci byste nás přistihnout neměl. Máme sedmidenní karanténní lhůtu před jednáním bankovní rady a myslím, že ji dodržujeme. Zda je frekvence našich vystoupení vyšší než dříve, nyní neposoudím, ale určitě se na to podíváme. Může být způsobena zvýšenou poptávkou po informacích o činnosti ČNB v poslední době, na niž pochopitelně reagujeme. Každopádně chceme, aby komunikace v oblasti měnové politiky byla z naší strany srozumitelná a transparentní.

* Nedávno však došlo i k informačnímu úniku z jednání bankovní rady. Jak tomu chcete do budoucna zamezit?

Pominu skutečnost, že časopis Týden postupoval nekorektně a na spekulaci o výsledku našeho hlasování postavil nesmyslné závěry. Prošli jsme si postupy, jak zacházíme s citlivými informacemi, a přijali jsme některá opatření. Věřím, že v budoucnu nikdo nebude moci říkat, že se k informaci z jednání bankovní rady dostal předčasně.