(Martina Patočková, MfD 12.7.2001 strana 3, rubrika: Téma dnes)
Praha - Červen se opět nesl ve znamení zdražování. Meziroční vzestup cen se vyšplhal na nejvyšší
úroveň od konce roku 1998. Centrální banka zatím nepříznivý vývoj přičítá zejména výkyvu v cenách
potravin a věří v obrat. " Nicméně připouštím, že současný vývoj u mne jisté obavy vzbuzuje ," říká
viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.
Mimo cíl centrální banky se v červnu vyšplhala jak čistá, tak celková inflace. Je to důvod
pro to, aby ČNB začala zvažovat zvýšení úrokových sazeb?
Pro nastavení měnové politiky je spíše než současný vývoj inflace klíčový výhled na další
období. Tento výhled bude obsahovat prognóza inflace, kterou projednáme na konci měsíce. Nicméně
současné vyšší než očekávané hodnoty inflace spolu s dalšími údaji, svědčícími o poměrně výrazném
růstu ekonomiky, jsou samozřejmě relevantní.
Považujete za pravděpodobné, že bude nutné zvýšit odhad růstu cen?
To nelze předem říct. Tvorba prognózy je poměrně složitá technická procedura. Pro zvýšení
prognózy bude mluvit například silnější než očekávané oživení, které vidíme třeba i ve vývoji mezd
či peněžní zásoby, proti pak zejména zhoršení výhledu vývoje světové ekonomiky či poměrně silná
koruna.
Očekáváte, že nepříznivý vývoj inflace bude pokračovat i v dalších měsících?
Náš dosavadní předpoklad je, že současné zvýšení inflace souvisí zejména s výkyvy na trhu
potravin či obdobnými, spíše ojedinělými jevy. Nicméně připouštím, že současný vývoj u mne jisté
obavy vzbuzuje.
Kde vidíte v příštích měsících hlavní rizika inflace?
Rizikem právě je, že se může ukázat, že tyto jevy budou odeznívat pomaleji, než se zatím zdá,
a to, že vývoj ekonomiky určité inflační tlaky generovat bude. Některá data o tom svědčí.
Je reálné splnit váš cíl, tedy že čistá inflace letos skončí mezi dvěma až čtyřmi procenty?
Věřím, že ano.
Naznačuje vyšší inflace ve druhém čtvrtletí i rychlejší růst ekonomiky, než jakého bylo
dosaženo v prvním kvartálu? Ovlivní to i váš odhad HDP?
Situace, kdy domácí stav ekonomiky ukazuje na možnost urychlení růstu a zároveň vidíme
snižování poptávky ze zahraničí, je pro nás nová. Vyvážit tyto vlivy je proto obtížné, navíc
zahraniční dopad se projeví až s určitým zpožděním. Mám za to, že kdyby nedošlo ke zpomalení růstu
v Německu, dočkali bychom se poměrně brzy příznivých makroekonomických čísel. Bohužel tahle úvaha
je nyní kvůli zprávám z Evropy poměrně vzdálena realitě. Jako nový rizikový faktor, který stál
posledních pár let v pozadí, navíc vystupuje nervozita finančních trhů zejména ve vztahu k Jižní
Americe. Ukazuje se, že určitá forma nákazy, která by mohla postihnout makroekonomicky méně
stabilizované země v jiných částech světa, může znova nastat.
Ekonomové spekulují o zvýšení úrokových sazeb ještě v létě či na podzim. Bylo by to vhodné v
tomto prostředí, kdy Evropa i Amerika úrokové sazby snižují a kdy hrozí promítnutí se jejich
ochlazení do české ekonomiky?
Toto je jedna z klíčových otázek. Panuje značná nejistota jak o vývoji v USA, tak v Evropské
unii. Existuje dokonce možnost, že pokles konjunktury v Evropě bude patrný hlavně v Německu,
zatímco vývoj zbytku eurozóny bude příznivější. To otvírá nejen velmi obtížnou situaci pro
Evropskou centrální banku, ale také podstatně obtížnější odhad tohoto negativního vlivu na nás. S
určitostí je však možno říct, že jsme v jiné fázi ekonomického cyklu než Německo. Zároveň při
pokračujícím oživení nemáme nyní dokonce ani neutrální fiskální politiku. Ta je totiž expanzivní.
Toto musí nepochybně centrální banka zohlednit.