Jana Havligerová (E15 10.3.2008 strana 16, rubrika: Rozhovor)
Dohlíží na nejprestižnější sekci ČNB, která svými doporučeními ovlivňuje výši úrokových sazeb a připravuje inflační prognózy.
Mojmíra Hampla po roce a čtvrt jeho působení v centrální bance jmenoval prezident republiky novým viceguvernérem. Jmenování ho těší, ale zároveň říká, že v centrální bance momentálně zažívá nejkomplikovanější období.
* E15: Zdá se, že české hospodářství prožívá zlaté časy, ovšem za cenu vysoké inflace. Co vlastně říkají nejnovější čísla o ekonomice?
Platí to, co říkám opakovaně. Momentálně je před námi největší makroekonomická mlha, jaká tady byla za několik posledních let. Zdá se mi, že aktuální čísla, která dostáváme, indikují, že zbylých poptávkových tlaků v ekonomice je trochu víc, než jsem si myslel na konci roku. Jakkoliv nemusí nic říkat o budoucím vývoji. Použil bych slova kolegy Tomáše Holuba: inflaci nelze vzít jako molekulu, kterou rozřežeme na jednotlivé atomy a každý atom zvlášť zvážíme a budeme přesně vědět, jaká je váha toho jednotlivého faktoru. Do jednotlivých cenových okruhů se vždy promítá to, co se děje v celé ekonomice. Tedy očekávání a tak dále. I když ale toto vezmu v úvahu, tak zbylých poptávkových tlaků je víc než jsem předpokládal.
* E15: A co naznačují?
Mohou znamenat několik věcí. Například, že vývoj v posledním čtvrtletí loňského roku a možná ještě na začátku tohoto čtvrtletí je skutečně ovlivněný jednorázovými efekty, které se odehrály v loňském roce. Anebo to může znamenat, že ekonomika je ještě výše nad potenciálem, než jsme odhadovali. Tak, a teď už komentář utnu.
* E15: Znamená to, že ekonomiku bude nutné zchladit, a pád růstu bude strmější, než se všeobecně očekává?
To je samozřejmě strašně podmíněno tím, co se děje v okolním světě. A tím, jaký bude skutečný dopad oněch asymetrických šoků na českou ekonomiku. Nutně to nemusí být tak, jak naznačujete. Spíš to může znamenat, že jsme se z hlediska výkonu ekonomiky dostali ještě o chloupek dál, než analytici, ekonomická obec i centrální banka předpokládala. Jinými slovy, že zpětně zjistíme, že ekonomika jela ještě na rychlejší plyn než se zdálo. Což nemusí mít přímou vazbu na to, co se bude dít ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí či na začátku příštího roku.
* E15: ČNB by zřejmě měla přemýšlet o změně sazeb, na druhou stranu, silná koruna brzdí inflaci, takže se zdá…
...že se věci spraví samy. A to je právě důvod, proč mluvím o takové mlze. V centrální bance jsem sice krátce, ale zažívám nejkomplikovanější období. Upřímně říkám, že rozhodování právě teď mi připadá nejkomplikovanější, co jsem tady. Právě proto, že rizika jsou relativně velká a ještě dokonce narůstají a jsou to rizika jdoucí z hlediska inflace opačným směrem. Vývoj světového hospodářství, který by signalizoval útlum a přenos tohoto útlumu do konvergujících zemí jako je Česko a s tím související útlum všech inflačních tlaků. Na druhé straně konvergující ekonomika, která jede na plný plyn.
* E15: Troufáte si označit hlavní riziko?
Tím největším rizikem myslím je, že se špatné zprávy a špatný vývoj v mnoha oblastech mohou kumulovat do jednoho okamžiku. Že suma rizik, která máme, se překlopí v realitu v jednom okamžiku. Samozřejmě pravděpodobnost, že se naplní všechna rizika, je velmi malá. Ale nikdy se mezi světovými analytiky tak často nemluvilo o stagflaci jako teď. To slovo znovu vytrysklo a strašně často se opakuje.
* E15: Hypoteticky, kdyby přišel „velký třesk“, byla by to krize?
Nebavme se o krizi, bavme se o tom, že zpomalení růstu by díky tlaku zvenčí mohlo být větší než si dnes myslíme. Ale krize je strašně silné slovo.
* E15: Tedy zpomalení. Jak velké?
Už to, že jsme na rok 2008 ohlásili průměrný růst HDP na úrovni asi čtyř procent, pro mnohé externí pozorovatele znamená, že jsme velmi opatrní. Lidé prostě mají tendenci dívat se na svět očima včerejška. Tři roky jedeme na vlně největší německé konjunktury, růstově se nám daří velmi dobře. A všichni mají pocit, že to tak bude navěky. Takže ve srovnání s minulými roky se třeba i pokles o dva procentní body může jevit jako relativně dramatický. Nicméně, primárně nás nečekají nějaká velká přehodnocení. Ale riziko světa je velké a nikde nevidím signál, že to nejhorší už je za námi. V tom je ten vtip, že nikde nevidím konec a pokud budou přicházet další a další špatné zprávy, tak to samozřejmě může mít v dalších kvartálech vliv na naše uvažování o reálné ekonomice. Když ale ekonomika jede tak, že máme plyn sešlápnutý až k podlaze, otáčkoměr na maximu, a možná už v červené zóně a zároveň se mění výhled ve světě, je situace pro měnová rozhodnutí skutečně komplikovaná. Když se k tomu ještě přičte vývoj koruny...
* E15: Má vůbec ještě smysl cílování inflace?
Začnu obecně – neznám žádnou lidskou činnost, kterou by nezasahovaly módní vlny, a platí to i pro intelektuální činnost. Ovšem z některých se stává klasika. A inflační cílování se už nepochybně stalo z módy klasikou. A to celosvětově. Pokračování na str. 18 Dokončení ze str. 17
Od roku 1998 (kdy s ním ČNB začala – pozn. red.) až do teď neměla česká ekonomika zásadní problém ani s měnovou stabilitou, ani se stabilitou makroekonomických podmínek. Tvrdím, že ideální je, když se o měnové politice nemluví. Pak je totiž jasné, že funguje. A to tady deset let platí, a je to deset let dobrých zkušeností s tímto režimem. Jak se říká – pokud to není pokažené, proč to měnit? Dokonce musím říct, že inflačním cílováním jsme inspirativní pro další centrální banky ve střední a východní Evropě. A to i tím, co ho provází – otevřenou komunikací, transparentností, zveřejňováním. Jsou banky, které se od nás stále učí.
* E15: Ještě ke koruně – dá se nynější vývoj kurzu nějak vysvětlit, předpovídat?
Dobrou prognózu vám nikdo nedá ani na den, ani na týden. To, s čím ČNB pracuje, je dlouhodobý trend. Na trhu jsem známý tím, že mě volatilita kurzu moc netrápí. Když vidím, že kurz tu posiluje, tu klesá, dívám se na monitor a zívám. Zajímá mě dlouhodobý trend. A ten byl do konce loňského roku v souladu s prognózou. Takže do prosince jsem pořád zíval. Teď musím přiznat, že už nezívám a docela s otevřenými ústy sleduji, jak se kurz vyvíjí. A musím říci, že je to mimo jakýkoliv fundamentálně vysvětlitelný trend. Samozřejmě ale musím připomenout, že ČNB necíluje kurz, nýbrž inflaci.
* E15: Když schází rozumné vysvětlení, tak existují alespoň dohady, ne?
Ne dohady, ale argumenty, které by to mohly trochu vysvětlovat. Jeden je, že česká ekonomika ve srovnání s konvergujícím světem má relativně malou vnější nerovnováhu. Pokud se tedy investor na tento svět dívá jako na celek, tak pro něj Česko může být zajímavější pro přítok investic než ty ostatní. Třeba krátkodobě. To je jeden faktor. A druhý, který mě napadá je, zda v situaci, kdy se množí rizika ve světové ekonomice – očekává se pokles v USA a možná i v Evropě – nezní jednoduchá investorská úvaha takto: Proč nemít prostředky v těch zemích, kde hospodářství roste relativně rychle, když mi to zajišťuje větší výnos?
* E15: Pokud by to tak bylo, pak musíme počítat s tím, že investoři půjdou o dům dál. Co potom?
To je riziko, to je stav světa. Nechci malovat katastrofické scénáře. Navíc mám pocit, že mlha, o které jsem mluvil, se koncem roku rozplyne, a bude vidět, jak se některá rizika naplnila. Nejspíš se ukáže, že investoři v té mlze řídili pomaleji a říkají si – počkáme a uvidíme. Takže, pokud jsme se dostali mimo trajektorii udržitelného posilování měny, tak korekce bude jen návratem do normálního koridoru a nebude to žádné drama.
* E15: Nynější složení bankovní rady ČNB už bylo zcela v režii prezidenta Václava Klause a některá média občas mluví o zpolitizování ČNB…
Kdo to říká?
* E15: Takový názor se v některých médiích objevil.
Tak to nejspíš budou ta, která nečtu. Vážně, fakt nevím, jak už mám vysvětlit, že taková tvrzení jsou mimo tento svět. Bankovní rada je veřejně kontrolovatelná, všichni vidí, jestli plníme zákonný cíl. Proboha, kdo by měl v centrální bance důvod takový cíl nenaplňovat? To bychom museli být blázni. Fakt si nemyslím, že kdokoli, kdo prošel centrální bankou, by byl blázen. Jiná věc je, že od toho obecného musíte oddělit fakt, že v období prezidentské volby se centrální banka může stát pasivním objektem nějaké politické hry. Ale hry o toho politika, který se jmenuje prezident. Osobně jsem rád, že za posledních deset let bylo takových her velmi málo. A poslední poznámka. Dokonce i v seriózní literatuře existují teorie, které říkají, že centrální banka je obětním beránkem, pokud se politikům nedaří naplnit nějaký cíl. Vidí se to i ve vyspělém světě. Ta teorie má reálné základy. U nás se to skoro neděje, a to stojí za povšimnutí. Aby to tak zůstalo, je úlohou centrální banky. Udržet kredibilitu stabilního, nízkoinflačního ekonomického podloží ekonomiky.
***
Největším rizikem je, že se špatné zprávy v mnoha oblastech mohou kumulovat do jednoho okamžiku
Tři roky se nám daří velmi dobře a všichni mají pocit, že to tak bude navěky Už nezívám a docela s otevřenými ústy sleduji, jak se kurz vyvíjí