Olga Skalková (Hospodářské noviny 7.10.2008 strana 2, rubrika: FINANČNÍ KRIZE)
Vystavení garancí na všechny vklady lidí, ke kterým se po Irsku přidávají vlády dalších zemí v Evropské unii, znervózňuje obyvatele v zemích, kde k tomu nedošlo. Viceguvernér centrální banky Miroslav Singer pro HN uvedl, že jde do určité míry o skutečné postátnění bankovnictví: "To nemůže vést k rozumnému chování bank."
Singer tvrdí, že Česká národní banka možnost přijetí neomezené garance nezvažuje, ale nebrání se diskusi o zvýšení limitu pojištění vkladů. Jeho maximální výše 25 tisíc eur byla stanovena v roce 2001 a česká měna i ekonomika od té doby posílily.
Podle něj ale ČNB nepředpokládá, že kvůli přijetí neomezených garancí v Německu a v Rakousku dojde k významnému odlivu vkladů Čechů z tuzemských bank. "Navíc jsme připraveni bankovnímu systému v případě potřeby, byť to nepředpokládáme, s likviditou pomoci," řekl Singer.
* HN: Mělo by Česko podobně, jako to udělaly Irsko, Německo a Dánsko a jako se na to chystá Rakousko, poskytnout garanci všech vkladů fyzických osob? Zvažujete to?
Ne. Připomínám, že relativně vůči rozměru ekonomiky EU je krize bank v EU stále výrazně menší než ta, kterou jsme v České republice zažili v minulé dekádě. Přestože jsme museli sáhnout k řadě individuálních opatření, k překonání této krize nebylo nutné přijmout takovou neomezenou garanci vkladů fyzických osob. Koneckonců, takové opatření v dnešní krizi nepřijaly a nemusely přijmout ani Spojené státy. Situace, kdy v důsledku takových garancí obyvatelstvo (jako daňoví poplatníci) garantuje své vlastní vklady, je de facto do určité míry skutečným postátněním bankovnictví, kdy bankovní ústavy fungují pouze jako agenti státu a přitom si konkurují. To nemůže vést k jejich rozumnému chování.
* HN: Co můžou tato opatření v sousedních zemích znamenat pro český bankovní trh? Neobáváte se odlivu vkladů do zemí, jejichž vlády ručí fyzickým osobám za všech sto procent?
Domnívám se, že fakt, že máme vlastní měnu a existuje i měnové riziko, bude takovému vývoji efektivně bránit.
* HN: Může i jen částečný odliv vkladů do zahraničí zhoršit pozici českých bank?
Nepředpokládám, že by odliv vkladů měl být významný. Navíc jsme připraveni bankovnímu systému v případě potřeby, byť ji nepředpokládáme - banky mají likvidity velké množství, s likviditou pomoci.
* HN: Bude se bankovní rada zabývat možností zvýšit limit pojištění vkladů, protože posílením kurzu koruny se reálně pojistné snížilo? V roce 2001 byl tento limit v korunách přes 800 tisíc, teď je to asi 620 tisíc. Nemělo by Česko přistoupit ke zvýšení limitu už proto, že od roku 2001 stouply průměrné platy a narostly i vklady obyvatelstva?
Debatu na téma této změny si představit umím, taková změna by pak dále snížila rizika, na něž jste se ptala.
* HN: Co je podle vás důvodem opatření některých evropských vlád, jako jsou garance vkladů a zvyšování pojistných limitů?
Nerad odpovídám takto explicitně, ale jsou-li bankovní systémy Irska či Německa v takovém stavu, že univerzální opatření garantující všechny vklady obyvatel ve všech bankách bylo nutné, nešlo jen o selhání managementů bank, ale selhání regulace v těchto zemích. Naopak, nejsou-li bankovní systémy těchto zemí ve stavu, který by podobná opatření skutečně ospravedlnil, a připomínám, že to by muselo jít o krizi mnohem větších rozměrů, než které jsme dle všech údajů příslušných autorit svědky, jde o selhání politiků, kteří o takových opatřeních rozhodli.
* HN: Myslíte si, že vyjádření představitelů vlády a ČNB jsou dostatečná, aby se v Česku zabránilo runům na banky? Neměla by ČNB teď vzhledem k vývoji v cizině být ještě aktivnější, aby jim předešla?
Zdá se mi, že reagujeme dosti pružně a asi bychom to neradi s komunikací přehnali. Uvidíme, jak budeme dál postupovat.
* HN: Co říkáte na to, že bývalý evropský komisař pro obchod Mandelson označuje garance některých vlád za vklady obyvatel za bankovní válku o vklady?
Bohužel, zde by se měly ozvat protimonopolní autority EU. V dané podobě tato opatření podporují přenos krize ze zemí, kde k ní jsou důvody, i do zemí, kde jsou bankovní systémy v pořádku.
* HN: Co je podle vás lepší, nechat rozhodnutí o pomoci bankovnímu sektoru na jednotlivých vládách EU, nebo byste byl pro společnou akci na úrovni EU za záchranu bank? Například Německo chystá ještě další plán pro bankovní sektor, mluví se o nalití zhruba jednoho bilionu eur do bank...
Podle mého názoru je nutné, aby si je řešily jednotlivé země, neboť náklady na řešení budou hradit daňoví poplatníci jednotlivých zemí. A znovu připomínám, dané neomezené garance de facto podporují přenos nákladů.
Jsme připraveni bankovnímu systému v případě potřeby, byť ji nepředpokládáme, s likviditou pomoci. Miroslav SINGER, viceguvernér ČNB