Neklesnou-li sazby teď, může být pozdější krok silnější

Jana Mlčochová, Michael Winfrey (Reuters 16.5.2012)

PRAHA, 16. května (Reuters) - Nesníží-li Česká národní banka úrokové sazby nyní, mohlo ji to později přimět k výraznějšímu kroku, avšak oslabování koruny by mohlo snížit tlak na bankovní radu, aby konala, řekl guvernér Miroslav Singer. 

Na posledním měnovém zasedání 3.května Singer hlasoval v menšině pro snížení hlavní dvoutýdenní repo sazby o čtvrt procentního bodu z nynějšího historického minima 0,75 procenta, kde stojí od května 2010. 

Od té doby se podle ekonomů objevila řada zpráv, které posilují hlasy volající po volnější měnové politice, včetně dat o vývoji ekonomiky za první kvartál, jež ukázala, že země zabředla hlouběji do recese. 

"Pokles úrokových sazeb podle mého názoru koresponduje se situací, v níž se nacházíme... Na horizontu měnové politiky vidíme inflaci pod cílem," řekl Singer ve středečním rozhovoru pro agenturu Reuters. 

"Prostě nevidím přínos v dalším vyčkávání. A samozřejmě nás jakékoli otálení může přivést k tomu, abychom příště, nebo později začali uvažovat o výraznější reakci." 

Singer však dodal, že potenciální další oslabení koruny v budoucnosti by mohlo eventuální potřebu snižování sazeb omezit. 

"Potřebujeme sledovat efekt kurzu a úrokové sazby v úplnosti, tedy pokud bude kurz slabší, možná nebude třeba tolik snižovat (sazby)," řekl Singer. 

Koruna si ve středu zapsala čerstvé čtyřměsíční minimum 25,760 za euro a od začátku měsíce ztratila 3,2 procenta, hlavně kvůli obavám z možného odchodu Řecka z eurozóny. 

Singer ale řekl, že oslabení koruny z poslední doby "není extrémní volatilita", a dodal: "Kdybych před dvěma týdny věděl, co se stane do dnešního dne, hlasoval bych (3.května) s největší pravděpodobností stejně." 

 

TLAK NA SNÍŽENÍ SAZEB SÍLÍ 

Podle analytiků a účastníků trhu, kteří se zúčastnili poslední prezentace výhledu ČNB, implikuje základní scénář snížení sazeb v rozsahu půl procentního bodu v následujících měsících. 

Alternativní scénář počítá se snížením o 75 bazických bodů, což by znamenalo přivést hlavní sazbu na nulu.  

Navzdory dlouhodobému trendu negativní jádrové inflace se centrální banka zdržela snižování sazeb, což podle analytiků vyplývá z omezeného manévrovacího prostoru daného hlavní sazbou na 0,75 procenta, čtvrt procentního bodu pod úrovní v eurozóně. 

Toto tabu se však začalo tento měsíc bořit, když Singer hlasoval s viceguvernérem Vladimírem Tomšíkem pro snížení sazeb, poté co ČNB uvedla, že by ji vládní úsporné kroky mohly přimět, aby snížila předpověď růstu HDP pro příští rok na 1,1 procenta. 

Čtyři členové bankovní rady hlasovali pro stabilitu, zatímco Eva Zamrazilová zvedla ruku pro zvýšení o 25 bazických bodů. 

Faktory jako mezikvartální pokles HDP v prvním čtvrtletí o 1 procento mohou přesvědčit další hlasy pro snížení sazeb. 

Viceguvernér Mojmír Hampl tento týden řekl, že po zveřejnění dat o HDP bude "mnohem těžší do budoucna uvažovat o čemkoli jiném než o dalším uvolňování (měnové politiky)". 

Singer řekl, že lze těžko vyvozovat silné závěry z předběžných údajů, ale uvedl, že jeho názor o možnosti nepatrného letošního růstu domácí ekonomiky - namísto stagnace podle prognózy ČNB - je možná příliš optimistický. 

"Celá tato sada údajů zveřejněných v posledních dvou týdnech koresponduje s mým vnitřním pocitem, že ekonomika bude čelit zpomalení i v sektorech, které si dosud vedly dobře," řekl. 

Singer řekl, že největším rizikem plynoucím z prohloubení řecké krize by byl dopad na korunu. 

Nicméně pokud by krize zasáhla Evropu jako celek, mělo by to dezinflační dopad, neboť by zeslábla poptávka po českých vývozech. 

"Pravděpodobně bychom se dočkali rychlejšího stahování prostředků z finančních systémů zemí, kam vyvážíme, a to může neutralizovat inflační tlak plynoucí ze slabšího kurzu koruny," řekl Singer.  

"Učinilo by to úpravu kurzu (oslabeni) přijatelnější."    


 (Přeložil: Robert Müller)