(Petr Holub, Respekt 17.9.2001 strana 9, rubrika: Ekonomika)
S Michaelou Erbenovou o měnové politice ČNB a hospodářské politice vlády
Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci překročil hranici pěti procent a v srpnu se tam udržel. Také proto bankovní rada České národní banky hlasovala koncem srpna o tom, zda zvýšit úrokovou sazbu takové opatření .by mohlo inflaci během několika měsíců snížit. Rada nakonec v nepřítomnosti guvernéra Zdeňka Tůmy rozhodla poměrem hlasů tři proti třem (rozhodl hlas zastupujícího viceguvernéra, kterým byl Oldřich Dědek), že ponechá sazby v dosavadní výši. Hlasování se účastnila i členka bankovní rady, vrchní ředitelka Michaela Erbenová.
Dnes náklady, zítra poptávka
Proč bankovní rada nezvýšila na svém srpnovém zasedání úrokovou sazbu? Znamená to, že se ekonomika vyvíjí správným směrem?
To, že bankovní rada na jednom konkrétním zasedání nezmění své intervenční úrokové sazby, nemusí nutně potvrzovat, že se ekonomika vyvíjí správným směrem. Obecně vzato, hlavním cílem ČNB je inflace, a ta se může většinou jen dočasně vyvíjet příznivěji než jiné oblasti ekonomiky. V současné chvíli se vývoj inflace zhoršil, ale do budoucna to není zcela jednoznačné. Chvilku také trvá, než se měnově-politické rozhodnutí promítne do inflace a poté v reálné ekonomice. Odborně se tomu říká transmise a ekonomové se shodují na tom, že v české ekonomice trvá něco mezi čtyřmi až šesti čtvrtletími. Při rozhodování se díváme na horizont řádově osmnácti měsíců dopředu, a když dochází k obratu ve vývoji hospodářství, tak je míra nejistoty ještě vyšší než obvykle. Velká míra nejistoty se projevila v hlasování bankovní rady tím, že rozhodnutí nebylo zdaleka jednomyslné.
ČNB de facto potvrdila optimistické úvahy politiků či bankéřů, že červencový růst inflace byl náhodným výkyvem. Mysleli jste to tak?
Nevím, jestli náhodný výkyv je správné pojmenování. Poslední inflační výkyv měl přesně specifikované a svým způsobem alespoň částečně očekávané důvody. Bankovní rada již několikrát opakovala, že nákladové faktory způsobené zejména růstem cen ropy a vývojem cen potravin budou nahrazovány faktory poptávkovými, tzn. růstem mezd a soukromé spotřeby Na tom srpnovém jednání jsme ale ještě neměli dostatek informací pro to, abychom mohli provést hlubší analýzu vývoje těchto poptávkových faktorů.
Jaká jsou tedy dnes hlavní rizika pro stabilitu měny?
Jsou dvě: deficit státního rozpočtu a vůbec veřejných financí spolu s budoucím vývojem mezd, resp. případným nesouladem vývoje mezd s růstem produktivity práce. Samozřejmě existují i rizika v. jiných oblastech, ale dalo by se říct, že nejsou silnější než v předchozích měsících, spíše slábnou. Velice příznivě se například vyvíjí ceny dovážených surovin - to je dáno pohybem cen na světových trzích a vývojem kurzu české koruny k dolaru (poznámka redakce - rozhovor proběhl v pondělí před teroristickým útokem na New York). Současně ochabuje zahraniční poptávka, na které záleží možnosti českého vývozu a do velké míry i schodek obchodní bilance. Takže do budoucna se rizika koncentrují právě na poptávkové straně.
Obava z veřejných financí
Jedním z problémů, před kterým stojí česká ekonomika, může být i případný vliv světové recese. Američané očekávají, že recesi zvládnou lépe s rozpočtových přebytkem a stabilní měnou. dechům roste inflace i schodek rozpočtu. Nezanedbaly vláda a ČNB něco?
Nemyslím, že je korektní srovnávat českou ekonomiku s americkou. Kromě velikostí a míry otevřenosti obou ekonomik je důležité, že česká ekonomika je stále ještě transformační. Proto má vyšší inflaci než usazená a stabilizovaná ekonomika a více řekněme dobrých důvodů k deficitnímu financování rozpočtu. Obecně vzato si nemyslím, že současná úroveň inflace vznikla nějakými chybami měnové politiky v minulých asi dvou letech. Odborná veřejnost se všeobecně shoduje, že dnešní inflaci ovlivňuje hodně faktorů ležících mimo dosah měnové politiky. Jak obstála ta současná, na tuhle otázku bude možné odpovědět až zhruba za rok. Na druhou stranu existuje celkem široká shoda odborné veřejnosti nejenom domácí, ale i mezinárodní, že sektor veřejných financí je v současné době hlavním rizikem české ekonomiky.
Nezanedbala ČNB boj s inflací pod tlakem politiků? Nenechala se jimi ovlivnit, když dosud nezvýšila úrokové sazby?
Nemyslím si, že ČNB byla v dohledné minulosti pod vlivem veřejných prohlášení politiků a že její rozhodování tím bylo ovlivněno. Centrální banka ve svém rozhodování vykazuje zdravou a vysokou míru nezávislosti.
Může vůbec vláda a ČNB ovlivnit tuzemskou ekonomiku? Vždyť vývoj hospodářství závisí mnohem víc na situaci hlavních trhů v Evropě a Americe.
Pokud jde o vliv světové ekonomiky na českou: když někde za 24 hodin spadne objem srážek
odpovídající ekvivalentu průměru za půl roku, tak je jasné, že vznikne povodeň. Jestli se ale voda
dostane "jenom" do sklepů, nebo jestli způsobí velké škody na majetku a možná povede i ke ztrátě
životů, to záleží na tom, jaké jsou povodňové hráze, jestli řeky jsou nebo nejsou regulovány, jak
funguje výstražný systém. S ekonomikou je to podobné. Rozměr naší ekonomiky je jen zlomkem váhy a
síly evropské ekonomiky takže pokud tam dojde k silnější změně, musí se projevit i na české
ekonomice. Do západní Evropy dnes směřuje větší část vývozu než v dobách RVHP do Sovětského svazu.
Ale strašně záleží na tom, v jakém stavu zdejší ekonomika je, jak rychle je schopná reagovat a
přizpůsobit se. A to právě záleží na hospodářské politice vlády a na měnové politice ČNB. Je jasné,
že někdy záleží i na štěstí, říká se ale také, že štěstí přeje připraveným.