(ČT 24 12.3.2014, pořad Ekonomika)
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Už zhruba čtyři měsíce platíme za euro víc než 27 korun. Díky listopadové intervenci České národní banky, která se rozhodla pomocí oslabení koruny podpořit tuzemskou ekonomiku, konkrétně exportní firmy, a jak právě podniky čtyři měsíce po intervenci tenhle krok hodnotí, to zjišťovala Hospodářská komora České republiky a také kolegyně Veronika Kubíčková. Veroniko, co ti vyšlo, pomohlo to firmám?
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ano i ne. V průzkumu Hospodářské komory, který má Česká televize exkluzivně k dispozici ale zatím převažuje mezi oslovenými firmami spíš nespokojenost. 42 % z nich považuje krok České národní banky za špatný a pro jejich podnikání poškozující. Logicky hlavně ty, které na oslabení koruny prodělaly třeba proto, že nakupují materiál pro svoji výrobu za hranicemi. Naopak pozitivní vliv pozorují hlavně ty firmy, které velkou část svého zboží vyváží za hranice. Tam ho prodají za eura a logicky na tom vydělají víc, tedy exportéři.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Obecně ale si myslím, že intervence národní banky nebyla správná, aspoň zatím z toho střednědobého pohledu.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
A když mírně rozklíčujeme jednotlivé sektory, jaký dopad měla intervence na jejich podnikání. V případě stavařů je skoro u poloviny z nich odpověď na tuto otázku negativní. Většinu materiálu totiž vozí ze zahraničí. Navíc je stavebnictví už déle než pět let v recesi, ale zároveň v této tabulce vidíme i tu druhou stranu intervenční mince, tedy spokojené podniky, exportéry, kteří víc než polovinu svého zboží vyváží za hranice. A tam ho teď díky zásahu České národní banky prodají dráž.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Veroniko, už jsi zmiňovala stavební podniky, které mají největší problém, která další odvětví jsou ale výrazně závislá na dovozu?
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jsou to třeba malé strojírenské podniky nebo výrobci sportovního vybavení nebo třeba koupelen. Ti všichni větší část svých výrobních komponent vozí ze zahraničí, a tedy nakupují dráž a většina z nich už se o toto zdražení v uvozovkách podělila i se svými zákazníky.
Jana VAŠÍČKOVÁ, majitelka, Koupelnové studio Elmat Super
--------------------
Promítne se to do cen až následně, kdy dodavatelé vlastně změní ceníky, bohužel my musíme navýšit ceny. Od 1. ledna už navýšily skoro všechny firmy ceny s tím, že se pohybují mezi 3 až 5 %.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka si od svého kroku v listopadu slibovala, že budou české podniky konkurenceschopnější na zahraničních trzích, což by mělo pomoci nabírat nové lidi. Děje se to?
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zatím úplně příliš ne. Většina z 580 dotázaných firem žádné změny své personální politiky v souvislosti s Intervencí nechystá. Řada firem ale připouští, že nebýt intervence, musela by propouštět nebo by osekala mzdy. Jen 4 dotázané firmy ze 100 pak avizují, že budou nové pracovníky nabírat. Krok, ke kterému sáhla Česká národní banka po 11 letech, rozhodně nijak neopěvují ani domácnosti, kterým zdražilo hlavně zboží z dovozu. Dopad zatím není tak rychlý, jak někteří odborníci čekali. Přesto už měsíc po oslabení koruny začali na prodejních regálech zdražovat třeba televize a jiná elektronika. Vzápětí se vzhůru vydaly i ceny pohonných hmot a u potravin se teprve postupné navýšení cen čeká. Průměrně by v obchodech měly letos zdražit o 8 %.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A ve studiu teď zástupci obou stran, kterých se to týká, jak Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky, vítám vás.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Hezký večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky i vám hezký večer.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Hezký večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane prezidente, jak tedy byste celkově zhodnotil intervence a dopad na české firmy, které tu zastupujete?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Já bych doplnil Českou televizi o tom, že původní krok České národní banky v minulém listopadu bylo to, že Česká banka říkala, že musí zachránit českou ekonomiku od deflace. To bylo hlavní motto České národní banky a teď se bavíme o tom, že vlastně chtěla zachránit exportéry, což původní motto vůbec České národní banky nebylo. Exportéři, respektive výrobní podniky, jejichž procento z domácí provenience, to znamená z domácího zboží je více jak 80 %, profitují na kroku České národní banky, protože nemají žádný problém s eurem. Podniky, jejichž procento je jiné než 20 : 80, tak právě mají veliký problém s tím, co Česká národní banka udělala, a zatím to vidíme samozřejmě z toho čtyřměsíčního odstupu. Vidíme zdražení vstupů a i české domácnosti, o kterých se málo hovoří, teď se bavíme o podnikání samozřejmě, ale ono to má velký dopad na mzdy, ale i české domácnosti nemít zlevnění plynu a elektrické energie by musely ze svých kapes vydat víc a podniky jsou ze 44 % nespokojené s tím, co udělala Česká národní banka.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jsme opět zpátky koneckonců u cenové hladiny. Ať už je to vaše zaklínadlo deflace či pomoc exportérům, jak vy jste spokojeni čtyři měsíce poté s tím, jak se situace vyvíjí? Inflace v únoru 0,2 % stejná jako v lednu, největší nárůst u potravin, což zrovna nenahrává tomu, aby se ekonomika oživila zejména tedy z té strany domácí poptávky?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Já musím trošku poopravit to, co říkal pan prezident. My jsme určitě nezměnili tu historku, ten hlavní důvod, proč jsme udělali to, co jsme udělali. Samozřejmě, že hlavním důvodem bylo udržet cenovou stabilitu v této ekonomice a deflace cenovou stabilitou není, to opakujeme neustále. A já myslím, že se to podařilo. Nebýt toho zásahu, tak naprosto nepochybně. O tom jsem zcela hluboce přesvědčen, že by lednová inflace byla se záporným znaménkem, to že nebyla a zůstala velmi nízká...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jako na Slovensku.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Ano, samozřejmě.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na Slovensku v tom žádný problém nevidí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Tak pozor, na Slovensku nemají měnovou politiku. Na Slovensku nemohou na tuto situaci reagovat a naprosto nepochybně deflační tlaky na Slovensku nebyly takové jako zde. Ale pokud se vrátím k té vaší úvodní otázce, já velmi vítám tady ten výzkum, který prezentuje Hospodářská komora. Já si myslím, že je to velmi užitečná vazba jak pro komoru, tak pro nás. Nicméně pořád se bavíme o tom, čemu my ekonomové říkáme měkká data. Ta data, která sledujeme my a která musíme sledovat, jsou ta průměrná data, data v průměru, která nemají žádného tiskového mluvčího, nemají žádnou komoru, která by ta data posbírala. A ta, zdá se mi, začínají drobně naznačovat, a koneckonců i komora to v jednom ze svých prohlášení komentovala podobně, jisté pozitivní tendence. Určitě je lepší zahraniční obchod, to koneckonců komora komentovala též. Až do třetího čtvrtletí loňského roku jsme všichni byli negativně překvapováni vývojem hrubého domácího produktu. Hle, od čtvrtého čtvrtletí je ta situace lepší.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, mohla se ve čtvrtém čtvrtletí už nějak projevit intervence ze 7. listopadu? To asi nebude mít tak výrazný dopad na celé čtvrtletí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Já si myslím, že jsou tam samozřejmě jednorázové efekty, jako ten efekt, o kterém jste i vy tady v České televizi referovali, předzásobení tabákovými výrobky, ale vzhledem k tomu prudkému zlomu a vzhledem k tomu, že intervence zasáhla prakticky dvě třetiny do toho posledního čtvrtletí, tak si neumím představit, že by ten vliv na čtvrté čtvrtletí vůbec žádný nebyl, a navíc se nenaplňují ty katastrofické scénáře týkající se růstu cen. Takže ty nejsou.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale toho jste zrovna chtěli dosáhnout?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Pozor, my jsme chtěli dosáhnout toho, abychom se vrátili k cenové stabilitě. To znamená k číslům, která tady v minulosti byla a která nikdo v minulosti nikdy neřešil.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Růst cen samozřejmě nastal. To samozřejmě všichni vidíme. Vidí to podnikatelé, ten růst cen je opravdu od 6 do 10 %. Bavíme-li se o růstu cen potravin, tam to podle prognóz teprve přijde.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Nemyslím, že těch 8 % je přehnaných.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Podívejme se na stavebnictví. Na stavebnictví, které je opravdu pět let v recesi. Tímto způsobem jsme opravdu znovu zatloukli další hřebík do rakve stavebnictví a to ještě teď podle informací, tak se stavebnictví, protože nemá tolik výdajů a nemá tolik zakázek, ještě nepotýká s tím problémem, že nové zásoby teprve přijdou a ty firmy je budou muset koupit za dražší korunu. To je problém. Na druhou stranu samozřejmě je to lepší například pro národního dopravce, který jenom obchoduje v euru a znovu říkám, je to dobré pro firmy, kde české zboží je vyvezeno bez jakékoliv další přidané hodnoty do zahraničí, myslím, přidané hodnoty, to znamená, že ho nějakým způsobem nenarušuje dodávka ze zahraničí a těch jenom 16 %. Ale v té, já bych chtěl slyšet, jestli Česká národní banka už v tomto střednědobém horizontu, protože my teď máme rozkouskováno podle našeho průzkumu opravdu jednotlivé segmenty, jestli v té celé situaci tak jak jsme si to řekli na té vaší tiskové konferenci v listopadu, jestli opravdu to bude dobrý počin pro hospodářství České republiky a zatím bohužel samozřejmě ten pravděpodobně dobrý skutek musí být po zásluze potrestán a zatím se nevyvíjí ta česká ekonomika tak, jak bychom potřebovali a tím vaším zásahem se zatím brzdí.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy nám můžete slíbit lepší výsledky?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Tak já musím říct, že se v každém případě vyvíjí ekonomika lépe od čtvrtého čtvrtletí, než byla očekávání do třetího čtvrtletí. To je, myslím, něco, na čem se shodneme.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Ale to není tím, že jsme udělali to.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
No, tak já myslím, že když budeme hledat podstatný důvod otočení ekonomiky, tak těžko budeme hledat jiný.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Není třeba v Německu, není třeba na západ od nás v odběratelích, na kterých jsme tak závislí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Samozřejmě, že poptávka v zahraničí roste, ale ta byla velmi silná i v první polovině loňského roku. Ale já nechci zpochybňovat ten sentiment a nechci zpochybňovat to, že vnímání toho kroku na straně i podnikatelské veřejnosti a ještě spíš na straně domácností je negativní, ale myslím, že často přistupujeme potom v těchto výzkumech, a já to sám znám, k těm číslům a k těm otázkám, takže to, o čem se negativně mluví, tak to negativně vnímáme bez ohledu na to, že můžou být nějaké další pozitivní efekty, které se buď projevují, ale nechceme je tak vnímat, anebo teprve přijdou. Takže odpověď na tu otázku...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, psychologický efekt a očekávání je velký.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Odpověď na tu otázku je, my samozřejmě jsme hluboce přesvědčeni, že ten zásah byl správný a že jeho efekty přijdou. Uvidíme. Uvidí je koneckonců i podnikatelský sektor.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké očekávají? Protože vy jste se ptali právě i na to nabírání či propouštění zaměstnanců v závislosti nebo v souvislosti s intervencemi. Jak to vyšlo?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
No, ten graf jako takový tak právě nevyšel ani v tomto ohledu velmi pozitivně. Bavíme se opravdu o 4 měsících, uvidíme, tak jak říká pan viceguvernér, jestli z dlouhodobého hlediska se naplní představy České národní banky. Ale podíváme-li se na to, jakým způsobem se to dotkne zaměstnávání, v tuto chvíli.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Koneckonců včera jsme se tady bavili o mzdách. Mzdy výrazně klesly.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Ano, je ta situace také negativní. A protože podnikatelé musí vydávat větší penzum objemu finančních prostředků, než bylo původně plánováno, v září, v říjnu, kdy se dělají prognózy na další fiskální období, tak je to velký problém, a protože už jsme prošli dvěma krizemi za sebou, tak už nemáme kde brát a vždycky, když musíte někde brát, tak bohužel v tento okamžik to odnáší pracovní místa.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A tady musíme dostat ještě další věc.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Ještě malý jeden příměr. Neví, jestli vám to tenkrát došlo, ale například, když se startovala v loňském roce pozitivně situace v rámci developerských projektů, tak developerským projektům, zejména těm, co nám přináší peníze z Východu, z Asie z Ruské federace, tak tam jsme jim to zdražili od 15 do 22 až 25 %. Takže tam i mimo jiné tímto průzkumem vidíme, že zastavuje možná i developerské projekty.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
U dalších projektů jsme je tím učinili konkurenceschopnějšími, to je ta druhá strana mince.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
To je vývoz.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k tomu, co zajímá i ty, kterým to už pomáhá, a to jsou velcí exportéři, kteří ale ztratili určitou jistotu vývoje kurzu, jaký můžou očekávat. Je překvapilo to, že najednou centrální banka zasáhla, a řada z nich měla ztráty ze zajišťovacích operací. Můžete jim teď slíbit nějakou větší jistotu, jaký bude vývoj kurzu?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Já si myslím, že vzhledem k tomu, jaký byl vývoj kurzu v posledních mnoha letech, tak to, že jsme deklarovali, že minimálně rok, ale spíše déle, koruna neposílí pod 27 korun za euro, je míra jistoty ohledně kurzového vývoje, která je tady nebývalá, čili já myslím, že je to právě opačně, a tento závazek trvá a my nevidíme žádný důvod, abychom ho nějak přehodnocovali, takže v tomto si naopak myslím, že si s podnikatelským sektorem rozumíme, aspoň tak, jak slyším ze strany nejen komory, ale i exportérů.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se očekávat, jaký bude kurz poté, kdy centrální banka skončí, přestane intervenovat?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Velmi záleží na tom, v jaké kondici bude ekonomika. Pokud ekonomika poroste, vrátíme se k tomu trendu takzvané konvergence, odborné těžké slovo, ale dohánění těch západních zemí, tak není důvod pro to, aby se koruna nevrátila k té tendenci k mírnému posilování, která tady byla v minulosti, ale já osobně neočekávám nějaké náhlé skoky a zlomy v kurzovém vývoji ani v okamžiku, kdy bychom tento režim opouštěli.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Mojmír Hampl a Petr Kužel, děkuji.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR
--------------------
Na shledanou.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Na shledanou.