Denisa Jindřichová (Bankovnictví 8. 12. 2015 strana 31, rubrika Regulace)
V dubnu schválily orgány Evropské unie poměrně zásadní nařízení pro evropský bankovní svět, a to č. 2015/751, o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (dále jen Mí F - z anglického Multilateral Interchange Fee). Nařízení reaguje na nejednotnou úpravu mezibankovních poplatků, které jsou bankami účtovány obchodníkům při platbě platebními kartami.
V reakci na skutečnost, že poplatky byly v členských zemích různě vysoké a v některých případech se velmi lišily, vydaly v minulých letech některé členské státy národní právní předpis, který přímo či nepřímo reguloval mezibankovní poplatky a kromě toho upravoval i další otázky (např. mezní hodnoty mezibankovních poplatků na různých úrovních, transakční poplatky, povinnost přijímat všechny karty „Honour All Cards Rule" a opatření k motivaci spotřebitelů).
Záměrem evropského zákonodárce tedy bylo především eliminovat roztříštěnost vnitřního trhu. Právní základ pro vytvoření celounijního vnitřního trhu plateb vytvořila směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (č. 2007/64/ES), která byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a která nastavila jednotná pravidla pro činnost poskytovatelů platebních služeb (tedy i bank).
Cílem nařízení MIF je odstranění přímých i nepřímých překážek, které brání řádnému fungování a dotvoření integrovaného trhu elektronických plateb, kde (i podle textu výše uvedené směrnice) se nerozlišuje mezi platbami vnitrostátními a přeshraničními. Jednotlivá ustanovení nařízení nabývají účinnosti v různých termínech.
Zřejmě nejdůležitější ze zmíněných ustanovení se týká maximální výše poplatku pro obchodníka za transakci platební kartou. Tato výše je stanovena na 0,2 procenta z částky při platbě debetní kartou, resp. 0,3 procenta při platbě kartou kreditní (články 3 a 4 MIF, účinnosti nabyl dne 9. prosince 2015).
Dále MIF stanoví zejména pravidla za účelem ochrany hospodářské soutěže. Obsahuje například zákaz omezování volby držitelů a příjemců platebních karet. Obchodníkům umožňuje instalovat v terminálu automatický mechanismus, který přednostně určí značku/aplikaci konkrétního platebního prostředku (např. Visa, Maestro apod.). Zároveň však obchodník nesmí plátci bránit v jiné volbě, než která je automaticky nastavena jako přednostní a kterou si jako takovou obchodník nastavil. MIF obsahuje i pravidlo, které má zaručit oddělení karetních schémat od infrastruktury s cílem podpořit hospodářskou soutěž. Nařízení vychází z toho, že budou-li mít možnost volby platební aplikace uživatelé, pak budou zpracovatelé plateb o jejich přízeň moci volně soutěžit a vše nebude svázáno pravidly a volbou dlouho existujících a zavedených platebních schémat, např. karetních asociací. Celkově tedy nová pravidla zavádějí možnost volby platební aplikace jak na straně plátců, tak na straně příjemců. Navíc umožní, aby si, je-li to technicky proveditelné, zvolili pro sebe standardní aplikaci, a to vždy za předpokladu, že tuto volbu lze u jednotlivých transakcí změnit.
V současné době probíhá vypořádání připomínek, které Ministerstvo financí obdrželo v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu novely zákona o platebním styku, jímž jsou mj. adaptována určitá ustanovení MIF. Jde sice o nařízení přímo použitelné v našem právním řádu, ukládá však České republice povinnost přizpůsobit právní řád, vymezit správní delikty a následně i pokuty z nich plynoucí a určit dohledové orgány.
Bude zajímavé sledovat a po čase vyhodnotit, zda skutečně nařízení přineslo efekty, které evropský zákonodárce předpokládal, zejména snížení cen pro spotřebitele. MIF totiž nestanoví žádnou povinnost snížit odpovídajícím způsobem ceny ze strany obchodníků, kterým spotřebitelé prostřednictvím svých platebních karet platí. Platební karty jsou přitom při maloobchodních nákupech jedním z nejčastěji používaných platebních prostředků. Je tedy možné, že důsledkem MIF nemusí být snížení cen, ale jeho vlivem by mohlo dojít k omezení investic do rozvoje dalšího využití platebních karet. Vzhledem k tomu, že v České republice došlo v minulém a letošním roce v oblasti nových forem placení kartami k masovému rozvoji nových technologií (NFC apod.), bude poměrně snadné zmíněné efekty vyhodnotit.