(ČRO Radiožurnál 7.1.2014, pořad Dvacítka Radiožurnálu)
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Oslabení koruny ze strany České národní banky vyvolalo vlnu kritiky. Nicméně v odborných kruzích, konkrétně z vydavatelství The Financial Times Group získal guvernér centrální banky pochvalu, a to v podobě ocenění Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2014. Co by nám hrozilo bez intervence a rozhýbala se už naše ekonomika? I na to se budeme ptát. Guvernér centrální banky Miroslav Singer je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, vítejte, dobrý den.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Dobrý večer.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, velcí hráči vás tedy ocenili, za to spotřebitelé vám nemohli dlouhou dobu přijít na jméno kvůli té intervenci. Nebyla to trochu vaše chyba, že jste nedokázali ten krok lidem normálně vysvětlit lidsky?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já nevím, já myslím, že o to vysvětlení tolik nešlo. Ty první reakce v tom smyslu, že přijde ohromná vlna zdražování, ty se odehrávaly dokonce ještě před naší tiskovkou, kde pravidelně vysvětlujeme, co jsme učinili, dokonce i ze strany analytiků. Takže z toho hlediska mně se zdá, že ta vlna prostě přichází zřejmě v okamžiku, kdy centrální banka zřetelně uvolní měnovou politiku a médiím dochází, co do určité míry uvolňování měnové politiky znamená. Ono to vždycky oslabuje kurz, vždycky to v té první vlně vyvolává pocit, že dojde k nějaké vlně hodně dramatického zdražení, přestože my očekáváme, že ceny letos porostou tempem, které bude nejnižší nebo druhé nejnižší za 10 let.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
My se k tomu ještě dostaneme, ale vysvětlete nám, co by se vlastně stalo, kdybyste korunu neoslabili? Jak by na tom byli spotřebitelé? Klesly by třeba lidem platy?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
My si myslíme, že ta pravděpodobnost toho, že by jednak začal kurz posilovat, protože my jsme vlastně reagovali v době, kdy jsme asi rok drželi kurz relativně stabilní hrozbami intervencí, které se postupně vyčerpávaly, a i to, že by ty ceny minimálně klesaly po celý letošní rok, že by to prostě jasně vedlo k poklesu nejenom zisků firem a tím samozřejmě k tlaku na snížení počtu pracovních míst, případně poklesy mezd. Ale samozřejmě i příjmů do rozpočtů, ze kterých se pak vyplácejí dávky a důchody a opět k dalším tlakům na to, aby došlo ke škrtům i v těchto položkách.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
O kolik procent by to třeba mohlo být, pokud bychom zůstali u té nezaměstnanosti.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Teď hodně spekulujeme o tom, co by ten kurz dlouhou dobu dělal. Nám to vychází v tom smyslu, jak jsme mluvili o těch efektech, asi 35 tisíc pracovních míst.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Které jste zachránili nebo o které bychom přišli?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
O které bychom zřejmě mohli přijít, řádově 1 procento na hrubém domácím produktu, což...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A platy by klesly o kolik podle vás, kdybyste neoslabili korunu?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Takhle z hlavy vám to zrovna říct neumím, ale nebylo by to nijak příjemné. Tu recesi vlastně zažíváme už nějakou dobu, tak 1 procento hrubého domácího produktu jenom v tomto roce je dost. Celkově je to v těch kumulovaných dvou letech, než by se ta ekonomika, pokud by se začala vracet k nějakému normálu, tak tam už se bavíme zase o kumulované ztrátě, pamatuju-li si dobře někde na úrovni 60 miliard. Teď mě nechytejte prosím za slovo, já se přiznám, že v tuhle chvíli nějak už mám vlastně tu debatu, jak proběhla tehdy po tom oslabení a teď zase neprobíhala nějakou chvilku, tak...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak se vám vytrousila ta čísla.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Trošku lovím z paměti.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste chtěli nicméně povzbudit lidi k nákupům. Lidé by ale možná šli nakupovat i bez intervence. Dá se tedy už ta intervence nějakým způsobem hodnotit?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Ne, v tuto chvíli je ještě brzo na hodnocení těch efektů. My jsme mimochodem nechtěli jenom povzbuzovat lidi k nákupům. My jsme chtěli povzbuzovat firmy k investicím. To je další kus toho, co se dělo za situace, kdy vlastně už na úrovni cen průmyslových výrobců řada okruhů začala stagnovat a klesat. Z hlediska finančního ředitele firmy to byla situace, kde když zdržoval investice, tak vlastně je pak kupoval levněji. To je samozřejmě situace, kdy peníze v podstatě zpomalují oběh, přestávají obíhat, přestávají být používány, a to je situace poměrně nebezpečná. Takže to nebylo jen o nákupech lidí, tam ty úspory jsou soustředěny u nadprůměrně příjmových domácností, ale samozřejmě i o investicích firem.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A čím si vlastně vysvětlujete, že lidé nebo i firmy třeba přestali utrácet. Z čeho plynul ten strach?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No je tu velká skepse vůči budoucnosti. To je prostě kus toho vysvětlení. A pak, jak říkám, jak ty ceny začínají postupně klesat, tak to odkládání investic začínají vlastně přinášet. Tím, že sedíte na penězích v okamžiku, kdy ceny klesají, tak vlastně vyděláváte reálně.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A třeba banky také nedávaly moc úvěry v té době. Nebyl to další důvod?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Ty úvěry u bank, to je trošičku složitější. Úvěry mírně přirůstají, velmi pomaloučku. Banky ovšem mají nadbytek vlastních prostředků. Banky neplní své plány, kolik úvěrů chtějí dát. A to je zase při úroku, kdy de facto my držíme technicky naši sazbu na nule a úroky pro ty slušné firmy jsou skutečně mimořádně nízké, tak je to zase spíš o tom optimismu do budoucna, aby ty firmy, které jsou na tom slušně, prostě začaly investovat a věřily v nějaký svůj růst a tam samozřejmě je to i tom, jestli čekají, že si udrží tu konkurenceschopnost nebo neudrží.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Guvernér centrální banky Miroslav Singer je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. A pane guvernére, kdy se tedy podle vás pozná, jestli ta intervence byla opravdu krokem správným. Kdy bude čas na nějaké hodnocení?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak první hodnocení na těch cenách nám přinese zřejmě únor a březen, kdy už začneme dostávat informace o cenovém vývoji z ledna. Protože teď dostaneme sice ve čtvrtek prosinec, ale ten prosinec je takový trochu zvláštní měsíc v tom, že obchodníci se buď rozhodnou využít nárůstu poptávky, nebo se naopak rozhodnou získat větší tržní podíl, ale je trošku těžké z těch cen vydestilovat přesně, co se stalo. Zatímco ty lednové a únorové ceny, to už jsou cenové okruhy, které jsou "mnohem normálnější" informace.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten odhad váš? Jak budou ta čísla vypadat?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
My si myslíme, že budou hodně, hodně blízko nule. Teď já nechci říkat, protože ještě nemám k dispozici ten prosinec, který mně přeci jenom trošku něco řekne. Ale ten listopad, třeba listopadová čísla, protože ta intervence už je samozřejmě ovlivnila. My jsme začali používat ten kurz 7. listopadu, v podstatě po pár dnech jsme byli hotovi. Tak tam čísla dopadla v podstatě tak, jak jsme chtěli. Myslím, že ceny průmyslových výrobců byly o desetinu procenta vyšší, inflace naopak o desetinu procenta nižší. To je z hlediska přesnosti těch čísel a přesnosti odhadů, jak říkám, v podstatě tam, kde jsme to čekali.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste oslabili korunu nebo chtěli ji oslabit na 27 za euro. Nicméně teď je ještě dražší, vlastně stojí 1 euro 27,50 plus mínus. Není to přece jenom už trochu moc, víc než jste chtěli?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Je o něco méně než 2 % slabší. My v tuhle chvíli čekáme, co přinese vývoj. Protože důvody k slabšímu kurzu moc nevidíme. Ty poslední dny roku jsou prostě dny, kdy se téměř neobchoduje, likvidita je hrozně nízká, stejně tak první dny nového roku. Tak teď docela se zájmem sledujeme, co bude a uvidíme podle toho, jak se to bude vyvíjet.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, když se vrátím k tomu kurzu koruny. Jaký bude další vývoj, pokud jde o kurz koruny. Kdy se vrátí kurz koruny opravdu na těch 27, což jste si představovali. Váš odhad?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak, jak říkám, my teď spíš budeme sledovat, co ten trh dělá. Protože na trhu může docházet ke dvěma věcem. Jednak, že ti účastníci, ti velcí hráči, kteří ten trh samozřejmě ovlivňují, si řeknou, že kurz je konzistentní s tím, co my chceme. To znamená návrat celkové inflace v zásadě k cíli, který je 2 %, je prostě slabší než těch 27. A nebo je to čistě o spekulacích, o krátkodobých jevech, které jsou dány tím, že někdo prostě potřeboval více peněz krátkodobě. A v tuhle chvíli říkat, co bude dál, je pro nás trošku brzo. Potřebujeme zase vidět i ta čísla, minimálně tedy v tomhle případě za prosinec, a potřebujeme vidět, jak se trh bude vyvíjet.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A dostane se letos česká ekonomika z recese, váš odhad?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
To určitě, já si myslím, že nedojde-li ke skutečně dramatickému zhoršení vývoje v eurozóně především, protože ta nás ovlivňuje nejvíce, tak česká ekonomika by se z té recese měla dostat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsme na tom vlastně byli, pokud jde o recesi ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy? Je pravda, že jsme na tom byli nejhůře?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
My jsme měli určitě nejdramatičtější přizpůsobení státního rozpočtu. Nezapomeňte, že v roce 2010 jsme měli, nebo dosahovali, při růstu nad 2 % v zásadě 5% deficitu. V tuto chvíli, nebo v loňském roce, jsme v mírné recesi dosahovali deficitu už zjevně výrazně pod 3 % maastrichtského kritéria. To znamená, že redukce poptávky fiskální restrikcí byla poměla dramatická, to se také projevilo a v zásadě to vysvětluje celý rozdíl mezi výkonem české ekonomiky a výkonem těch ekonomik sousedních. A já k tomu dodám, bez ohledu co si lze myslet o tempu a způsobech, prostě 5% deficit při růstu nad 2 % udržitelný určitě nebyl dlouhodobě a ten tu redukci vyžadoval. Takže z toho hlediska u nás poptávka, když to řeknu jinak, dostala největší zásek, ale ze všech těch ekonomik sousedních. Německo si ty problémy řešilo před krizí, taky poměrně dramaticky a drasticky. Jiné země naopak využily té možnosti jít do deficitů dramatičtěji během té krize a teď teprve budou leccos muset řešit, ať už Polsko nebo Slovensko.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Guvernér centrální banky Miroslav Singer ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Pane guvernére, proč centrální banka, ale ostatní i ministerstvo financí radí vládě nepřijímat euro, a dokonce ani zatím nestanovovat nějaký termín přijetí?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Protože je příliš brzo vidět na to, jak bude eurozóna fungovat, když to řeknu úplně jednoduše. Eurozóna si řeší svoje vnitřní poměrně dramatické problémy vytvářením nových institucí a mechanismů, ať už se jmenují Jednotný dohled nebo Jednotný krizový fond.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebylo by být chytřejší být jejich součástí, než stát zcela stranou? Protože například státy eurozóny se už dohodly na detailech Bankovní unie, tedy jakéhosi ekonomicko-politického prostoru, kde se platí eurem. Tam nebude Česko a zkrátka jestli nebudeme stát mimo jakákoliv ekonomická rozhodování tady s touto politikou.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak, pominu-li to, že detaily Bankovní unie ještě dohodnuty nejsou, tak když to zjednoduším, Bankovní unie je nástroj, který eurozóna v zásadě velmi potřebuje, protože jí pomůže překlenout fakt, že nemá federální rozpočet, že to není jednotný stát. Ale to není problém těch zemí mimo eurozónu. Oni ten svůj stát, ty měny de facto, ten svůj stát a svou centrální banku, která je schopna v krizi poskytovat likviditu, mají. Takže pro ně ten problém vlastně není tak závažný. Pro ně je mnohem závažnější být u těch jednání a tam my u těch jednání jsme. Dokonce teď, myslím minulou středu, jsme se zase znovu přihlásili k tomu, že chceme být u těch jednání u Bankovní unie jako stát, který tam potenciálně může vstoupit. Čili klíč je vycházet nejenom z toho, že v tuto chvíli, my nechceme, aby nás to nějakým způsobem zasahovalo škodlivě, ale současně přistupovat jako někdo, kdo samozřejmě v těch mechanismech chce být a chce, aby ty mechanismy byly v budoucnu funkční. To je v tuto chvíli myslím cíl většiny zemí mimo eurozónu, snad s výjimkou Británie, která myslím řekla, že v tomhle tom prostě být nechce.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by to mohlo zasahovat pro nás škodlivě?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak škodlivě, kdybychom přišli například o pravomoce, které nám v tuto chvíli umožní bránit tomu, aby od nás odtekla likvidita do řekněme problémové matky české banky nebo sestry české banky, to je taková ta základní obava.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jestli to můžete ještě přeložit, to znamená, abychom si mohli sami rozhodovat o tom, jakým způsobem budou fungovat banky v České republice, byť mají třeba zahraniční matku.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak, přesně tak. Protože jsou to v Čechách právně založené akciovky a my o nich v krizi případně třeba těch mateřských skupin chceme mít možnost rozhodovat sami, včetně toho, že de facto třeba řekneme, my si tu dceru zachráníme u nás za naše peníze, pak si ji případně prodáme někomu jinému, než je stát, současný vlastník. Ale nebudeme používat vklady českých střadatelů nebo českých firem na to, aby byla zachráněna ta matka.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podívám do koaliční smlouvy, kterou plánuje budoucí vlády pod vedením sociálních demokratů, hnutí ANO nebo složená ze sociálních demokratů, hnutí ANO a KDU-ČSL, tak se tam například píše, že budeme efektivně využívat ekonomických možností členství v Evropské unii a budeme připravovat Českou republiku ke vstupu do eurozóny včetně posouzení připojení k příslušným institucionálním krokům. Je to něco, co je v rozporu s vaší představou?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
To je permanentní proces, který probíhá v posledních letech, já teď přemýšlím, kolik jsem viděl vlád.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste tam od roku 2005.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já jsem viděl dohromady, to vím určitě, sedm vlád, šest premiérů, šest ministrů financí. Protože vždycky se jeden zopakoval dvakrát. Ale za těch 5 let krize, myslím tak tři vlády, každá z nich musela samozřejmě velmi odpovědně hodnotit právě tyto situace, ty možnosti vstupu do mechanismů, účast na pozice k tomu, co se v eurozóně děje.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak budete vycházet s pravděpodobným ministrem financí Andrejem Babišem?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Předpokládám, že stejně korektně jako s předchozími šesti ministry financí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste měl možnost se s ním potkat?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
My jsme se potkali, teď přemýšlím kolikrát. Protože v parlamentu jsem už byl v rozpočťáku, jehož on je členem. Takže ano, samozřejmě.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A co když se s ním potkáte potom mezi čtyřma očima. Co si myslíte, že bude nejdůležitější, co by měla vlastně centrální banka a ministerstvo financí teď aktuálně spolu řešit?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak je to samozřejmě evropská problematika, ta je zcela evidentní. Tam je třeba nacházet prostě pozice, které zohledňují tu pozici české, ten faktický stav české finanční soustavy. Z těch dalších problémů prostě obecně, regulace a dohled nad finančním trhem je téma, se kterým my se potkáváme s ministerstvem financí neustále, protože to je téma pro obě instituce.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvil například v rozhovoru pro Hospodářské noviny o tom, že budete s novým ministrem Babišem mluvit také o pojištění vkladů v kampeličkách. Jen připomenu, že ta debata se vede kolem nedávného krachu Metropolitního spotřebního družstva. Kolik vlastně ještě tady máme dalších kampeliček, které by potenciálně mohly zkrachovat?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Pokud vím, ta totální rozvaha kampeliček je někde na úrovni asi 40 miliard, což zní ohromně, ale je to pod jedním procentem rozměrů české finanční soustavy.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to nějakých 75 tisíc klientů plus mínus.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak, jasně. A ten faktický rozměr kampeliček není dramatický, pakliže by nebyly ručeny Fondem pojištění vkladů, za kterým de facto stojí stát, to je ten kus toho problému. Ony velmi dramaticky rostly prostě od okamžiku, co začaly být kryty stoprocentním pojištěním, i za cenu toho, že vklady získávaly za poměrně vyšší úroky než všechny ostatní finanční instituce. Takže to téma kampeliček je určitě jedno z těch žhavých.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A když říkáte, že vklady v kampeličkách, že se vám nelíbí, že jsou pojištěné stejně jako vklady v bankách. Tak to máme číst tak, že chcete odradit lidi, aby zkrátka už neinvestovali, nedávali své vklady do kampeliček?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Když to řeknu velmi jednoduše, já si neumím představit, že by se mohl měnit systém pojištění těch vkladů, které teď v kampeličkách jsou. Prostě ony tam byly dány za nějakých podmínek a není možné říkat, že ty podmínky se změní. Ale u těch nových vkladů, tam já bych si třeba uměl představit to, že by výplata z pojištění vkladů podléhala nějaké srážkové dani, která by de facto znamenala, že se zohlední ta vyšší rizikovost těch institucí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je nějaký rozdíl mezi tím, když si vzpomeneme třeba na krachy kampeliček konce 90. let, tuším, že to bylo kolem roku 1999, a tím, co vidíme dnes. Je ta situace jiná?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Ta situace je určitě podobná v tom, že řada těch kampeliček prostě slibuje velmi vysoké úroky, proti kterým není možné, teď nechci vyslovovat nějaké obecné soudy, ale oproti kterým to je určitě pro ně problematické postavit tu aktivní stranu byznysu tak, aby půjčky ty úroky generovaly a současně byly dostatečně bezpečné.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, ještě jedna věc. Do bankovní rady míří současný premiér Jiří Rusnok. Vítáte jeho příchod?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Jiřího Rusnoka znám skutečně dlouhá léta. Znám ho ještě ze své privátní kariéry, pak ze svého působení v centrální bance. My jsme s ním docela významně spolupracovali. Byl předseda výboru pro finanční trh, což je náš poradní orgán, pak byl, než vstoupil do vlády, předsedou orgánu, který dohlíží na Auditorskou komoru. Opět se souhlasem naším a ministerstva financí tam byl delegován. Takže já Jirku Rusnoka znám hrozně dlouho a...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Lišíte se výrazně v těch důležitých tématech jako je třeba přijetí eura?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já myslím, že se můžeme lišit docela výrazně v některých ideologických východiscích. Ale v té praxi, jak se, když to řeknu úplně jednoduše, jak se chová profesionál na finančním trhu, tam si myslím, že se lišíme minimálně.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se na něj těšíte.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já se na něj těším.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Guvernér centrální banky Miroslav Singer byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, děkuji za to. Na shledanou.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Na shledanou.