(P. Nováková, P. Fischer, LN 7.12.2000 strana 14, rubrika: Ekonomika)
Jak změní Zdeněk Tůma tvář centrální banky
Na křesle guvernéra nelpím říká Zdeněk Tůma, který obdivuje Margaret Thatcherovou. I s
Václavem Klausem by se prý v zásadě shodl
Guvernér Zdeněk Tůma. Jeho jmenování způsobilo jednu z nejvážnějších roztržek na české
politické scéně. Podlehne vypjaté atmosféře, která kolem něj panuje? Sám tvrdí, že nikoliv. Zároveň
dodává, že se klidně vrátí na místo viceguvernéra. Z rozhovoru pro LN vyznívá, že bude výraznějším
guvernérem než jeho předchůdce Josef Tošovský.
LN: Necítíte se oslaben po všem, co se kolem vašeho jmenování odehrálo?
Ne. Vnímám to jako technický problém. Jsou-li nejasnosti v interpretaci ústavy, je třeba je
vyjasnit. Je také třeba vyjasnit problémy kolem zákona o ČNB. Centrální banka musí fungovat, musí
mít guvernéra, musí mít viceguvernéry, bankovní radu.
LN: Není to jen technický problém. V usnesení, které vláda udělala na tajném zasedání, se
objevují i dvě jména. Vaše a pana viceguvernéra Niedermayera. Je to tedy isilně osobní.
Já bych to tak nevnímal. Rozlišujme osoby a instituce. Nemusím mít zvláštní respekt k té či
oné osobě, což neznamená, že nebudu spolupracovat s institucí, kterou řídí. Nemusíme být s
premiérem či ministrem financí zvláštní přátelé. Neznamená to ale, že nebudeme dobře spolupracovat.
Toho se držím.
LN: Spor o guvernéra Tůmu mezi prezidentem a vládou byl hlasitý. Jste a budete pod velkým
tlakem. Budete schopen nezávisle rozhodovat, tak ostře sledován?
Tlak necítím. Je tu prostě spor o nějaké jmenování, ale vláda akceptovala status quo v bance.
Je to instituce a ti lidé jsou v jistém smyslu sekundární. Nemyslím si, že bych se teď měl
podřizovat nějakému tlaku. Že jestli nebudu hodný, tak mi vláda potom bude hrozit.
LN: Co říkáte tomu, že na výklad ústavy, který prosazuje spolupodpis premiéra, navedl vládu
váš předchůdce Tošovský?
Nevím, jestli s tím přišel on...
LN: Podle našich informací ano...
To nebudu komentovat. Nevím přesně, kde se ta myšlenka vynořila. Vláda měla pocit, že by měla
výrazněji mluvit do jmenování guvernéra. Hlavně proto, že od ledna bude platit nový zákon o ČNB,
který by jí to umožnil. Hledala proto mechanismy, které by mohly zpochybnit rozhodnutí prezidenta.
Tím se spor vyhrotil.
LN: Jak hodnotíte vystupování pana Tošovského, který až do konce prosazoval vašeho kolegu
Oldřicha Dědka?
Překvapila mě vehemence, se kterou proti mému jmenování vystupoval.
LN: Nevrazilo to klín mezi vás a viceguvernéra Dědka?
Nemyslím. Pana Dědka si velmi vážím, náš vztah byl vždy korektní. Spolupracovali jsme už před
patnácti lety. Překládali jsme a vymýšleli českou ekonomickou terminologii.
LN: Změní se váš vztah k Tošovskému?
Náš vztah byl vždy pracovní. Není to člověk, který by se hned s někým přátelil, ostatně ani
já takový nejsem.
LN: Spor o guvernéra Tůmu je vnímán jako ústavní krize, která nemá obdoby...
Mám dojem, že to zatím zvládáme dobře. Nemám nejmenší pocit, že by fungování banky
zadrhávalo.
LN: Co uděláte, když Ú stavní soud dá vládě za pravdu?
Závisí to na tom, jak rozhodnutí bude vypadat. Nechci předjímat.
LN: Odstoupil byste?
Záleží na okolnostech. Nijak na tomto křesle nelpím a umím si představit, že mohu klidně
dělat něco jiného - třeba se vrátit do pozice viceguvernéra. Nemám s tím problém.
LN: Vláda vám vyčítá politickou angažovanost. Napojení na určité finanční skupiny. V bankovní
radě je paní Erbenová, jejíž manžel pracuje v Patria Finance. I vy jste tam pracoval. Nemyslíte si,
že i když se manžel paní Erbenové vzdal funkce hlavního ekonoma Patrie, že tu střet zájmů zůstává?
Nebyla to námitka vlády, ale pana předsedy Zemana.
LN: I ministr Mertlík zdůraznil nevhodné propojení ČNB s Patrií.
Je to zbytečná démonizace. Navíc se tím dělá dobrá reklama jedné firmě. Do ČNB jsem nepřišel
z Patrie. Byl jsem v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Tam moje působení v soukromém sektoru
považovali za plus. Je naprosto absurdní myslet si, že ve chvíli, kdy nastoupíte do státní správy,
přestanete mít známé. To, že mám kontakty na stovky lidí a úzké vazby na desítky z nich, to proboha
neznamená, že jim budu dávat důvěrné informace.
LN: A co případ paní Erbenové?
Uznávám, že v okamžiku, kdy její manžel Ondřej Schneider dělal hlavního ekonoma Patrie, to
problém byl. Nyní, když přešel do oboru rizikového kapitálu, už problém nevidím. I tady může
vzniknout konflikt zájmů. Ten může existovat všude. Je to vyhnáno ad absurdum. I já informace mohu
říct komukoliv, mohu je i prodat. Je jedno, jestli známému, nebo někomu jinému. Ten konflikt nemá
řešení. Je to otázka morální integrity.
LN: Přesto, nedává přítomnost paní Erbenové v bankovní radě přílišný prostor pro útoky vůči
ČNB?
Samozřejmě. Kdo chce psa bít, ten si hůl najde.
LN: Chcete tím říct, že v bankovní radě jsou jen lidé. Máte tedy i politické názory. Ty jste
vyjádřil svým podpisem pod dřevíčskou výzvou...
... nepodsouvejte mi dřevíčskou
výzvu jako politickou aktivitu. Tam není žádný politik...
LN: ... což naznačuje, že jste v politickém spektru spíše vpravo...
Tvrdím, že ekonom je díky svému vzdělání téměř vždy v pravicové části politického spektra. To
platí io mně. Každý máme své politické preference. Ale já se neprofiluji.
LN: Je možné, aby viceguvernér Bundesbanky nebo člověk z vedení Fedu podepsal výzvu jako vy?
Něco takového se děje, možná výrazněji než tady. ČNB se zatím držela velmi zpátky. Téměř
nekomentovala to, co dělá vláda. Všimněte si, že v Evropě to tak není. Lidé z Evropské centrální
banky vystupují poměrně ostře, razantně kritizují a jsou relativně konkrétní.
LN: Budete také takový?
Myslím si, že jsem o něco otevřenější než bývalý guvernér Tošovský. Neumím to předjímat. Budu
se držet svého kopyta, a pokud budeme něco komentovat, tak to bude standardně. Nemám ambici říkat
vládě či komukoli jinému, jak co má dělat a jak má reformovat veřejné finance.
LN: V posledních letech se tu cíleně vytvářel dojem, že ČNB je apolitická. Teď jste přiznal,
že banka v jistém smyslu politická je, tím, že kritizuje hospodářskou politiku vlády. Cítíte se být
politikem?
Vůbec se tak necítím. Dáváte dohromady dvě věci. Centrální bankéři se za jistých okolností
vyjadřují k hospodářské politice země. To, zda je člověk politikem, je věc politických stran, voleb
atd. V tomto smyslu nejsem politik. Bezpochyby ČNB součástí politického systému je.
LN: Tvrdíte, že politik-ekonom se postupně stane schizofrenikem. Nehrozí vám schizofrenie,
když se blíží novela zákona o ČNB, a vy chtě nechtě budete muset daleko víc hrát tu politickou
kartu?
Nebudu ji hrát, nejsem politik.
LN: Vždyť s nimi právě potom budete muset daleko lépe vycházet...
To není pravda.
LN: Teď si protiřečíte. Minulý týden jste řekl, že když na vás má někdo bič v podobě
schvalování rozpočtu, což podle novely bude mít parlament, nejste svobodný...
Je otázka, jestli ty páky mít bude. A jak je použije. Je to riziko. Proto se také Evropská
komise staví proti novele. Spoléhám na to, že parlament bude zodpovědný. Pokud by došlo ke
konfliktu, budeme bojovat a tvrdit, že není možné dělat takové zásahy do rozpočtu. Zatím je to
velmi nejasné. Kdyby k tomu došlo, nemám v úmyslu tomu podlehnout.
LN: Přesto politiku významným způsobem ovlivňujete. Děláte přece měnovou politiku...
Ano. Bezpochyby spoluvytváříme hospodářskou politiku. Já se jen bráním pojmu politika
vymezenému stranicky. V tomto smyslu jsme apolitičtí.
LN: Není vaše apolitičnost pouhá stylizace? Pan Tošovský také tvrdil, že není politik, a pak
se stal předsedou vlády.
Nevím, co budu dělat za pět let, ale nemyslím si, že to bude politika.
LN: Kdo vás jako politik zaujal?
Mám pocit, že současná politika ve světě je ideologicky hodně vyprázdněná.
LN: A bývalí politici?
Pak Margaret Thatcherová.
LN: Proč si tedy nerozumíte s Václavem Klausem?
Jak víte, že si nerozumíme? Na některých principiálních věcech bychom se bezpochyby shodli.
LN: Václav Klaus tvrdí, že prosperitu daleko více než vláda ovlivňuje ČNB. Souhlasíte s tím?
Úplně ne. Jde o to, že musí být jakási koordinace těchto politik.
LN: Miloš Zeman si myslí, že když ČNB povedete vy, ekonomika neporoste...
Nemohu mu brát jeho přesvědčení. Žádná centrální banka nechce škodit vládě úmyslně. To ale
ještě neznamená, že se nemohou dostat do konfliktu. Koneckonců i vláda odsouhlasila středně dlouhou
strategii, která dává relativně úzké mantinely. Ten spor je zbytečně nafouknutý. Byla použita
zbytečně silná slova.
LN: Kritizujete vládní výdaje. Co vám vadí konkrétně?
Mám na mysli jejich objem. Nechci se stylizovat do role experta na veřejné finance. Jestliže
nárůst výdajů je příliš velký, jsou příliš velké deficity, může to být problém.
LN: Když bude nárůst pokračovat, co proti tomu uděláte?
Nemůžeme jinak, než komunikovat s ministerstvem financí a s vládou. Upozorňovat je na riziko
inflačních tlaků. Pokud by vláda nereagovala, tak se bohužel může opakovat situace z roku 1996, kdy
s ohledem na naši zodpovědnost ze zákona budeme muset zasáhnout.
LN: Objevil se názor, že premiér ve vás vidí člověka, který zvýší úrokové sazby a tím obnaží
slabiny rozhodnutí, které Zeman udělal.
Nevím přesně, co ve mně pan Zeman vidí. Zatím jsme neměli příležitost se potkat po mém
jmenování.
LN: Někteří politici považují centrální banky za příčinu všeho zla. Přestaly platit tradiční
recepty a banky najednou nevědí, co dělat. Příčinou zla bezpochyby není sama instituce.
Příčinou zla může být špatná politika - měnová, rozpočtová nebo prostě státní zásahy do
ekonomiky. Čím jich je méně, tím lépe.
LN: Jaká bude ČNB pod vaším vedením? Podaří se jí konečně trefit inflační cíl?
Podaří nepodaří, to není tak jednoduché. Jsou i názory, že inflační cílování není vhodné pro
malé země. Vnější šoky je mohou snadno vychýlit od cíle. Převažuje ale názor, že je lepší mít
nějaký rámec. Koneckonců to neznamená, že se člověk vždy a za každou cenu musí trefit. V posledních
dvou letech byly vnější šoky, ropa, ceny jiných komodit, silné, a jsou významně zodpovědné za
odchylku.
LN: Bankéři tohle všechno ale musí předpovídat...
Nemůžete vnější šok předvídat.
LN: Podaří se vám to tedy letos?
Zdá se, že ano. I když vývoj vedl spíš tak, že bychom skončili možná mírně pod cílem, kdyby
nás ceny komodit netlačily opačným směrem.
LN: Není inflační cílení překonané?
Ne, nemyslím.
LN: Americká centrální banka (Fed) například žádný inflační cíl nemá...
Nemá, to je pravda. Je to dáno velmi zvláštním fenoménem Alana Greenspana. Budete-li ale
mluvit s ekonomy Fedu, tak oni sami nevědí, co bude po něm. Fed je velmi ojedinělý případ. Řada
jiných centrálních bank inflační cíl používá.
LN: Evropská centrální banka (ECB) ho má, nicméně stále se řídí imnožstvím peněz v
ekonomice...
Kolem toho je velká diskuse. Ekonomové jí to hodně vytýkají, protože je to svým způsobem
nečisté. Sama ECB tvrdí, že peněžní zásoba je jen druhý pomocný pilíř.
LN: Koruna je nyní vůči euru velmi silná. Není načase zasáhnout?
Sami jsme začátkem roku očekávali, že vývoj kursu bude jiný. Nepočítali jsme, že koruna bude
takto sílit. Ale pozor. Jen proti euru. Musíme hlavně sledovat, jak se koruna vyvíjí vůči celému
koši měn, což ovlivňuje zahraniční obchod a bilanci. A tento kurs je velmi stabilní.
LN: Zmínil jste osobnost pana Greenspana. Jaký rozměr dáte české centrální bance vy?
Nemám žádnou dramaticky novou vizi chodu ČNB. Držím se představy, která tady vznikla loni,
tedy měnové strategie do roku 2005.
LN: Slíbil jste, že opustíte funkce v nejrůznějších zájmových skupinách. Už jste to udělal?
Jde o Českou společnost ekonomickou (ČSE), což je ryze odborné sdružení. Nezřeknu se
členství. Jsem ale nyní prezidentem ČSE a nechci, aby mě někdo podezříval, že to zneužívám pro
účely ČNB. Mám v úmyslu nabídnout rezignaci.
LN: A Lípa?
Představy, že v tomto diskusním sdružení kujeme za zástěrkou nějaké pikle, je velmi absurdní.
LN: Zdá se, že význam těch spolků záměrně snižujete. Schází se tam ale vlivní lidé, například
Mertlíkův náměstek Mládek...
Nechci to bagatelizovat. Lípa je dost vyvážená. Jsou v ní lidé blízcí ODS i vládě, také
čtyřkoalici. Vedou se v ní zajímavé diskuse. Není to nátlaková skupina. Nebereme si tam pana Mládka
do kouta a neříkáme mu: V té vládě by se mělo rozhodnout tak či onak, to je nesmysl.
LN: Zdědil jste po panu Tošovském kromě židle i plat?
Ano, na jeden měsíc.
LN: Dosud byly věci, jako jsou platy v bankovní radě, tajné. Změníte to?
Nevidím žádný důvod, aby platy nebyly zveřejněny. Momentálně v podstatě veřejné jsou, protože
od ledna jsme honorováni podle zákona, který to naprosto jasně říká.
LN: Ještě neplatí a není jisté, že bude plně schválen...
Čekám, že schválen bude. Pokud ne, tak bychom se velmi vážně zamysleli nad tím, jak
informovat o odměňování v centrální bance.