Tomáš Holub (Ekonom 3.5.2007 strana 74, rubrika: Peníze - Inflace)
Česká ekonomika se dosud vyznačuje vysokým růstem doprovázeným nízkou inflací. I proto patří korunové úrokové sazby nadále k nejnižším ve světě.
Poslední - lednová - prognóza České národní banky naznačovala, že úrokové sazby mohou na nízké úrovni nějaký čas zůstat, než se vydají vzhůru. V poslední době se ale začaly množit mírně proinflační signály.
Nový koš. Jediným ukazatelem, který zatím letos překvapoval směrem dolů oproti lednové prognóze ČNB, byla inflace. Ta se v lednu snížila až na 1,3 % meziročně. V dalších dvou měsících již sice zrychlovala (na 1,9 % v březnu), stále se však nacházela mírně pod prognózou a těsně pod spodní hranou tolerančního pásma kolem cíle ČNB. Nižší než očekávaná byla zejména »jádrová« inflace, směrem nahoru naopak překvapily ceny potravin.
Ve vývoji inflace se projevila revize spotřebního koše. Ta se provádí jednou za zhruba pět let s cílem lépe zachytit aktuální strukturu spotřeby domácností. Nový spotřebitelský koš odráží strukturu spotřeby v roce 2005, zatímco dosavadní koš vycházel z roku 1999.
Zavedení nového spotřebního koše přispělo dle analýz ČNB ke snížení meziroční inflace v prvních měsících letošního roku o 0,2-0,3 procentního bodu. Navíc i do budoucna lze na novém koši očekávat mírně nižší inflaci. Snížila se v něm totiž váha nadprůměrně rostoucích skupin cen, tj. regulovaných cen a cen potravin. Naopak se zvýšila váha »jádrové« inflace, která je již delší dobu nízká. V jejím rámci se navíc fakticky zvýšila váha obchodovatelných statků, a to nejvýrazněji u elektroniky. Ceny těchto statků již několik let meziročně klesají pod vlivem posílení měnového kurzu, tlaku globální konkurence a technologických změn.
Inflace se zvýší. Ostatní cenové indikátory však v posledních měsících překvapují směrem nahoru. Týká se to cen v průmyslu a zemědělství, dovozních cen i týdenních šetření cen. Ta naznačují, že v dubnu došlo ke zdražení řady potravin a také pohonných hmot, do nichž se promítá zvýšení cen ropy a benzinu na světových trzích. Kurz koruny se ustálil na poněkud slabších hodnotách, než předpokládala lednová prognóza ČNB, takže jeho protiinflační vliv slábne. Inflace by tak měla brzy dohnat to, co »zameškala« v prvních měsících roku, a vrátit se mírně nad 2 procenta.
Silná data přicházejí také z průmyslu, stavebnictví a maloobchodu. Směrem k udržení vysokého tempa hospodářského růstu bude navíc letos působit zvýšení rozpočtových schodků, stabilizace kurzu koruny a rostoucí optimismus ohledně vývoje v EU. Hrubý domácí produkt by se proto měl zvýšit o 5,7 %, v roce 2008 pak o 5,3 %. Díky tomu se ekonomika udrží mírně nad úrovní produkce, při níž nedochází k tlakům na zrychlování inflace.
Tyto tlaky na inflaci byly dosud tlumeny posilováním kurzu a umírněným vývojem mezd. Na trhu práce se však nyní objevují známky toho, že mzdy přestaly působit protiinflačně. Pokračuje rychlý pokles nezaměstnanosti, zrychlil růst reálných mezd i nominálních jednotkových mzdových nákladů. Průběh kolektivního vyjednávání v některých odvětvích naznačil, že se zvyšují požadavky odborů na růst mezd.
Pokud se kurz koruny bude po zbytek letošního roku pohybovat blízko svým současným hodnotám, jak očekává nová prognóza ČNB, bude postupně slábnout i tento protiinflační vliv. Za těchto předpokladů by se měla »jádrová« inflace začít zvyšovat. K tomu se přidá podstatné zvýšení cen cigaret, do nichž se promítne zpožděný dopad zvýšení spotřební daně z dubna 2006, března 2007 a posléze i ledna 2008.
Celkově se proto inflace ke konci roku zvýší až na zhruba 3,5 %. Na této hladině se bude v průměru pohybovat i v roce 2008. Bude se tedy nacházet v horní polovině tolerančního pásma kolem 3% cíle ČNB. Po očištění o dopady změn nepřímých daní, na něž měnová politika nereaguje, se však bude inflace pohybovat mírně pod 3 %.
S novou prognózou je konzistentní postupný růst úrokových sazeb. Bankovní rada na svém dubnovém zasedání rozhodla ponechat sazby nezměněny. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Dopady reformy. Prognóza zatím neuvažuje dopady ohlášených reformních kroků vlády. Pokud by došlo k jejich realizaci, zvýšení 5% sazby DPH na 9 % a zavedení ekologických daní by dočasně urychlilo inflaci zhruba o 1 procentní bod. Tento odhad počítá se zhruba 80% promítnutím vyšší sazby DPH do cen pro zákazníky, na základě letošní zkušenosti Německa ale nelze vyloučit ani nižší dopad. Zároveň by se mohla začít mírně zvyšovat inflační očekávání, tento vliv by však byl tlumen pomalejším růstem domácí poptávky v důsledku snižování schodku veřejných rozpočtů. Výhled inflace očištěné o primární dopady změn nepřímých daní by se tudíž změnil jen nevýrazně a reakce měnové politiky by mohla být jen mírná.