Pavlína Bolfová (Euro 10.7.2006 strana 6, rubrika: Dopisy)
Autor článku obviňuje ČNB z "mlžení a zatloukání", kterého se dopouští nezveřejňováním svých dosud nepravomocných rozhodnutí.
ČNB v tiskové zprávě ze dne 15. června 2006 neuvádí nic jiného než pravdivé informace. První žádost o udělení bankovní licence společnosti PRVNÍ ČESKO-RUSKÁ BANKA (PČRB) nebyla zamítnuta, ale řízení o ní bylo zastaveno z důvodu neúplnosti žádosti. Řízení o nové (druhé) žádosti podané dne 29. dubna 2005 bylo pravomocně ukončeno až dne 28. června. 2006, a to předáním rozhodnutí právním zástupcům PČRB. Pokud autor přirovnává sdělení ČNB k tvrzení, že "černá je bílá", je to on, kdo, řečeno jeho slovy, mlží, nikoli ČNB.
Správní řízení je neveřejné, vedené převážně písemně. Právo být informován o stavu řízení, nahlížet do spisu a podobně zákon přiznává pouze účastníku správního řízení, nikoli širší veřejnosti. Pokud se účastník řízení dobrovolně rozhodne informace o probíhajícím řízení médiím poskytnout, je to jeho právo. ČNB nemá povinnost uveřejňovat svá nepravomocná rozhodnutí ani jinak informovat o probíhajících správních řízení, a navíc jsou její zaměstnanci ze zákona vázáni přísnou povinností mlčenlivosti.
Při zveřejňování rozhodnutí, která byla napadena rozkladem a mohou být v řízení ve druhém stupni změněna, musí ČNB zvažovat ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků těchto řízení a zákonnou povinnost mlčenlivosti na jedné straně a zájem novinářů, případně veřejnosti na informace o určitých "atraktivních" kauzách na straně druhé.
Uveřejnění nepravomocného rozhodnutí, například o uložení pokuty, o neudělení požadovaného souhlasu a podobně, by mohlo vést k újmě účastníka řízení i v případě, že by později na základě řádného opravného prostředku dosáhl zrušení takového rozhodnutí. ČNB tak preferuje před zveřejněným mnohdy citlivých skutečností, které nejsou definitivní, ochranu osobnostních práv účastníka řízení a svou dosavadní praxi při uveřejňování nepravomocných rozhodnutí považuje za správnou.
Odstavec z článku, na který reaguje výše uvedená odpověď mluvčí ČNB Pavlíny Bolfové:
Název celého článku:
Než nová vláda nabrousí tužky
(26.6.2006 Euro str. 10 Palubní deník)
Znáte chlapíky, kteří vám tvrdí, že černá je bílá, a navíc to podloží paragrafem příslušného zákona? Tito lidé ještě nevymřeli. Žijí i v České národní bance. Když zapochybujete, utřou vás otázkou: Vy nejste právník, že?
Centrální banka v polovině června umístila na svůj web zprávu, v níž popřela zamítnutí žádosti První česko-ruské banky (PČRB) o licenci pro její dceřinou společnost v Česku. ČNB uvedla: Řízení o první žádosti PČRB bylo zastaveno z důvodu neúplnosti žádosti. Druhé správní řízení doposud probíhá, ve věci nebylo pravomocně rozhodnuto a ČNB neposkytla a do jeho ukončení ani nebude poskytovat o jeho průběhu žádné informace. Aha. A není to náhodou tak, že národní banka v tom druhém řízení už rozhodla o zamítnutí žádosti a PČRB se proti tomuto rozhodnutí odvolala? Týdeník EURO právě takto informoval 2. května. K tomu se však centrální banka odmítá vyjadřovat. Podle hesla zatloukat a zatloukat. Mlžit a mlžit.
Proč jiné úřady (jako třeba ten antimonopolní) mohou podrobně informovat o svých prvostupňových rozhodnutích, zatímco ČNB nemůže ani sdělit, že takové rozhodnutí učinila? Byli zákonodárci vůči ČNB tak přísní, že ji výrazně znevýhodnili a znemožnili normální komunikaci s veřejností? Nebo to má ještě jiné důvody? Zeptejte se právníků centrální banky!
Když se novinář pídí po příčinách informační uzavřenosti ČNB, dozví se, že záležitosti kolem licence posuzuje z pohledu roku 2006. Novinář by měl přece vědět, že ČNB se musí jistit. Když totiž v minulých letech rozhodovala o licencích, musela si dávat pozor, aby svým oznámením o odnětí nikoho nepoškodila. To by pro ni mohlo mít nepříznivé důsledky. První česko-ruská banka ale informaci o neudělení licence sama potvrdila. Komu by tedy mohla ČNB ublížit? Snad jen sama sobě.