Miroslav Singer, viceguvernér ČNB

(Lenka Zlámalová, HN 14.2.2005 strana 24, rubrika: Finanční noviny)

Praha, 14. 2. 2005
Když prezident Václav Klaus v pátek jmenoval nové členy bankovní rady, nejpříznivější ohlas u ekonomů a finančních analytiků zaznamenalo jméno nového viceguvernéra sedmatřicetiletého Miroslava Singera. Má zkušenosti z akademických i finančních kruhů. Pro ekonomy je navíc čitelnou figurou, jeho názory dobře znají z mnohých článků v médiích, odborných časopisech i přednášek. Singer také pár minut po jmenování projevil největší rozhodnost. Otázka zpravodaje agentury Reuters, zda souhlasí s nedávným snížením úrokových sazeb, jímž se rozloučila odcházející bankovní rada, mířila na všechny tři nové tváře. Singer jako jediný odpověděl stručně a jednoznačně. "Souhlasím."

HN: Co pro vás znamená post viceguvernéra centrální banky?

Jako pro ekonoma to pro mě znamená naplnění kariérních snů.

HN: Máte mezi centrálními bankéři nějaký vzor? Někoho, jehož názory a rozhodování jsou pro vás inspirací.

To je velice těžká otázka, kterou jste mě zaskočila. Teď mě nikdo nenapadá.

HN: Jak hodnotíte dosavadní měnovou politiku banky? Co byste jí vytkl? Co byste dělal jinak?

Ctím kontinuitu, která je pro práci centrální banky důležitá. V posledních letech ta instituce bezpochyby funguje, otřesy jsou menší. Po jmenování padla otázka, jak hodnotíme poslední snížení úrokových sazeb. Zrovna ten čtvrtek jsem u oběda diskutoval, že banka sazby nesníží, a přitom by to měla udělat. Vycházel jsem z předpokladu, že už se do toho na poslední chvíli nebude chtít.

Centrální banka už bere v úvahu silný kurs koruny. Chápe, že posilování měny vytváří restriktivnější prostředí a na to je potřeba vhodným způsobem reagovat. Nikoliv proto, že mám nějaký názor, jak silný by kurs měl být, ale protože mám nějaké prostředí, v němž se snažím dostat inflaci do svého cíle. Když se přitáhne šroub na kursu, je ho potřeba uvolnit někde jinde.

HN: Myslíte, že je prostor pro další snížení úrokových sazeb?

Nevím. Já jsem se v posledních letech nezabýval přímo makroekonomickými prognózami. Nemám po ruce ty modely, které má centrální banka. Otázkou je, do jaké míry je posilování měny trvalé. Výsledky zahraničního obchodu ukazují, že to nejsou nějaké náhodné výkyvy. Ukazují, že ekonomika silný kurs koruny zvládá. To už není jen otázka, že kvůli silnější měně se zpřísnily podmínky. Je potřeba se dívat nakolik snížení úroků o čtvrt procentního bodu toto zpřísnění vyrovnává. Já předpokládám, že centrální banka má dobré zázemí, které tyto vlivy dokáže vyhodnotit. Budu se dívat, co si o tom myslí lidé z centrální banky. Jsou to profesionálové a mě jejich názor zajímá.

HN: Prezident Václav Klaus si v minulých letech stěžoval, že Česká národní banka se často chovala necitlivě k ekonomice. Měl pocit, že příliš hleděla jen na stabilitu cen a nebrala dostatečně v úvahu růst hrubého domácího produktu či nezaměstnanost. Měl jste podobný pocit? Rozhodoval byste tehdy jinak?

Já jsem v roce 1998 na toto téma napsal i řadu článků a mluvil jsem o tom v mnoha přednáškách. Jsem přesvědčen, že tehdy došlo ke splasknutí bubliny. To byl šok v poptávce, na ten se nedá reagovat tak, že se zvýší úroky.

Myslím si, že sama centrální banka v současné době ve svých hodnoceních tehdejších zásahů má pár vět na téma, že to nebylo úplně nejšťastnější rozhodnutí. To je na poměry centrální banky poměrně silné prohlášení. Určitě bych byl mnohem kritičtější k rozhodování centrální banky kolem roku 1997, než k chování v posledních letech.

HN: V jedné ze svých posledních přednášek jste vyjádřil poměrně skeptický názor na euro. Kritizoval jste hlavně snahy o změkčování a nedodržování Paktu stability a růstu. Položil jste otázku, jestli je pro Česko vhodné měnit svou stabilní měnu za evropskou nestabilní ...

Já mám na přijetí společné evropské měny výrazně složitější názor. Především euro, o jehož přijetí bude vláda rozhodovat, bude jiné než to dnešní. To jsem měl v tehdejší přednášce mimochodem podložené slavným výrokem bývalého předsedy Evropské komise Romana Prodiho (prohlásil, že Pakt stability je stupidní pozn. red.) Situace eura se stále vyvíjí. Debata u nás je zkreslená, protože se diskutuje, jak vypadá euro v současné době, nikoliv kam směřuje. Málo se mluví o vývoji pravidel, která s ním souvisí, hlavně o Paktu stability a růstu.

U evropské ústavní smlouvy nejsem šťastný, že tresty určuje Rada ministrů. To je de facto to stejné, jako kdyby se za vlastní rozpočtové schodky trestala sama vláda. Jsem přesvědčen, že to není cesta k pevné měně. Ale ta diskuse se vyvíjí, je možné, že za dva roky se budeme bavit o něčem úplně jiném.

Ustavní smlouva pakt rozvolňuje. Současná pravidla paktu nejsou šťastná. Pravidla se však nejdřív musí dodržovat a teprve pak je možné je měnit. To je mé pevné přesvědčení. Z tohoto pohledu není možné mít ze současné podoby eura radost.

HN: O přijetí eura bude rozhodovat především vláda. Názor centrální banky je však velmi důležitý. Myslíte, že by banka měla do diskuse o euru vstupovat výrazněji než dosud?

Česká národní banka už před pár lety z vlastní iniciativy řekla, co by mělo přijetí eura znamenat. Dala vládě materiál k zamyšlení. Ten bezpochyby přispět ke kvasu, jak by měla vypadat rozpočtová politika vlády. Další aktivita bude záviset hlavně na tom, nakolik bude názor banky zajímat politiky. Banka skutečně o přijetí eura nerozhoduje. Je to výsostně politická otázka.

HN: Názor centrální banky je však velmi důležitý a může výrazně ovlivnit i postoje politiků...

Bezpochyby. Zatím však nevím, jaký postoj k euru zaujmu. Bude záležet, jak bude situace vypadat ve chvíli, kdy debata o přijetí společné evropské měny bude skutečně aktuální. Teď si dáváme do pořádku více či méně - alespoň se k tomu slovně hlásíme - veřejné finance státu. Bavit se o přijetí eura, když máme velmi vysoký schodek veřejných financí, je zatím předčasné.

HN: Měla by se centrální banka více vyjadřovat k rozpočtové politice vlády? Měla by častěji říkat, jaký má názor na snižování rozpočtových schodků, státní dluhy, neodkladné reformy penzí, sociální sítě, daní či zdravotnictví?

Je velmi dobré, že centrální banka například dodala svého člověka do komise, která propočítává dopady různých variant reformy penzí. (Šéf komise Vladimír Bezděk býval poradcem guvernéra Zdeňka Tůmy pozn. red.) To je přesně ta role, kterou by centrální banka měla hrát.

Kdykoliv tedy někdo z politiků banku požádá o odbornou analýzu nebo názor, měli bychom vyjít vstříc podobně jako u penzí. Jsem však skeptický k tomu, aby banka mluvila do věcí, které nejsou v její kompetenci. Má svoji zodpovědnost, má upozorňovat, jak se veřejné finance promítají do jejích cílů. Mě se moc nelíbí, kdyby centrální banka říkala vládě, že má mít například lepší obchodní rejstřík.

Pokud se na ni ale politici obrátí, měla by vyjít vstříc.

Centrální banka už bere v úvahu silný kurs koruny. Chápe, že posilování měny vytváří restriktivnější prostřední a na to je potřeba vhodným způsobem reagovat, míní viceguvernér ČNB Miroslav Singer.