(Lidové noviny, 6.1.2010, strana 11, rubrika Polemika)
POLEMIKA
Při bilancování hlavních událostí roku 2009, které se týkají naší ekonomiky, se nelze vyhnout otázce (ne)vstupu České republiky do eurozóny. Jeden z relevantních úhlů pohledu na problematiku nabízí porovnání s vývojem na Slovensku. Při tomto srovnání se však řada komentujících dopouští elementární chyby, když mechanicky porovnávají loňské výkony obou ekonomik, místo zkoumání změny rozdílu ekonomických výkonů slovenské a české ekonomiky v důsledku vstupu Slovenska do eurozóny. Příkladem takového postupu je i předsilvestrovský text Luboše Palaty Slovensko má rok euro a má důvod to slavit (LN 28. 12. 2009).
Luboš Palata v něm tvrdí, že slabší kurz české ekonomice v roce 2009 neprospěl, resp. Slovensku euro relativně vůči Česku neuškodilo, neboť propad české ekonomiky byl zhruba stejný jako propad ekonomiky slovenské. Jenže to není pro hodnocení důsledků (ne)zavedení eura u nás a jeho vstupu Slovenska do eurozóny relevantní. Skutečně relevantní je to, jak se se vstupem Slovenska do eurozóny, tedy s významnou změnou institucí jedné z porovnávaných ekonomik změnil rozdíl výkonů české a slovenské ekonomiky. Fakta přitom dávají velmi jednoznačnou odpověď: Až do loňského roku byla především vlivem kvalitně provedených reforem výkonnost slovenské ekonomiky jasně vyšší. HDP Slovenska rostl po řadu let nejméně o 3 až 4 procentní body rychleji než HDP České republiky, slovenské exporty či průmyslová výroba rostly o 7 až 10 procentních bodů rychleji než exporty či průmyslová výroba v Česku. To vše v roce 2009 přestalo platit, všechny tyto výkonové údaje budou zřejmě na Slovensku stejné, či lehce horší.
Na Slovensku jediný podezřelý Popsaný vývoj není žádným překvapením, slovenská i česká ekonomika jsou velmi otevřené a na export orientované ekonomiky a vstupem do eurozóny si Slovensko zafixovalo velmi silný kurz. Vzhledem k tomu, že i průmyslová struktura obou ekonomik je velmi podobná, obě ekonomiky si na svých exportních trzích konkurují. Dá-li se tedy odhadnout, že nezavedení eura přineslo českým exportům kurzovou výhodu v průměru na úrovni zhruba 15 procent, nemohlo se to neprojevit na posunu konkurenční schopnosti obou ekonomik. Koneckonců empirická analýza rozdílů vývoje kurzů a jejich celkový výkon táhnoucí exportní výkonnosti to velmi jasně signalizuje. Při analýze vlivu zavedení eura na propad donedávna superiorní výkonnosti slovenské ekonomiky na českou úroveň nelze ignorovat ani to, že se v předchozích dvou letech žádné další institucionální charakteristiky obou ekonomik významně nezměnily. Například v míře zdanění nabízí Slovensko stále jasně lepší podmínky svým výrobcům a exportérům. Jinými slovy, jiný podezřelý než euro není k nalezení.
Debata o meritech eura se samozřejmě nemůže omezovat jen na krátkodobé efekty, to ale neznamená, že je přínosem je ignorovat a vcelku jednoznačnou empirickou výpověď roku 2009 mylně interpretovat v důsledku metodicky chybného přístupu k datům. Samozřejmě že vstup do eurozóny má také širší politické souvislosti, a tak ho lze v závislosti na názorovém zakotvení slavit, či neslavit. Využiji fráze ze závěru textu Luboše Palaty, abych konstatoval, že „i kdyby kdokoliv stokrát tvrdil opak“, je zcela evidentní, že zavedení eura eliminovalo v roce 2009 výhody, které v porovnání s českou přinášely slovenské ekonomice uskutečněné reformy.