Rozhovor s viceguvernérem ČNB Miroslavem Singerem
FinWeb.cz 2. 5. 2005 14:39
Miroslav Singer: Koruna je jednou z mála silných měn
Podle viceguvernéra ČNB by Česká republika neměla urychlovat přijetí eura jen proto, aby byla
v eurozóně první.
iHNed: Jaká vidíte z českého pohledu rizika měnové politiky před vstupem do eurozóny? Již
mnoho let jsme nízko inflační ekonomika, takže se tu nejedná o velké skoky. Největším dlouhodobým
rizikem je z našeho hlediska stále fiskál, ale ani ten se nevyvíjí nijak tragicky. Neumím si
představit, co jiného by krátkodobě mělo vyvolat rizika. Koruna je, ačkoli si to neuvědomujeme, v
zásadě stabilní měna a její pohyby jsou v řádu procent. Rizikem by spíše bylo urychlené vstupování
do eurozóny jen proto, abychom byli první. iHNed: Existuje reálná možnost, že fluktuační pásmo
kurzu v rámci jednoho z konvergenčních kritérií bude pouze asi dvě a čtvrt procenta. V tom ohrožení
nevidíte? Nevidím, pokud vstoupíme za slušných fiskálních výsledků. Koruna má pověst měny, se
kterou není radno si zahrávat. Myslím si, že je to spíše otázka vstupu do eurozóny s relativně
vyspělou a vybalancovanou ekonomikou bez slabých míst, které by mohly vyvolávat snahy o spekulace.
Jednou ze součástí kritérií přijetí eura je zapojení do ERM II (Exchange Rate Mechanism), které je
pro bankéře nepříjemné a mělo být co nejkratší. Nyní se soustředíme pouze na inflační cíl, kdyžto v
ERM II budeme muset cílit několik věcí naráz: inflaci, kurz a úrok. Bylo by dobré, aby se to
povedlo v prvních dvou letech tohoto kursového mechanismu, protože jinak to bude drahé a mohlo by
to vyvolávat pochybnosti o dosažitelnosti našich cílů a věrohodnosti naší politiky.
iHNed: Je riziko vstupovat do EMU se současným nastavením Paktu stability? Z vývoje Paktu
stability samozřejmě nemá nikdo radost. Zakládá institucionální podmínky pro to, aby se v Evropské
unii začalo hrát "vězňovo dilema" s fiskální politikou. Nebo-li, kdo se uhne směrem k neoptimální
nebo rozvolněné fiskální politice, ten vyhrává. V druhé fázi vývoje začnou uhýbat všichni a měna
tím bude trpět. Má-li být euro důvěryhodnou měnou, bude se Pakt stability stability muset dále
měnit, tentokrát k lepšímu.
iHNed: Můžou podle vás mít současné problémy kolem euroústavy dopad na Evropskou měnovou
unii? Aby euro v době jeho zavedení bylo udržitelné, integrace Evropské unie se musela prohloubit.
Politici euro použili, když užijeme přirovnání, jako spálení lodí za Cortézovou armádou. Když
Cortéz vysadil vrahové žoldáky na mexickém pobřeží, zničil jim lodě, aby se nemohli vrátit. A tak
jim nezbylo nic jiného, než dobít Aztéky. Myslím si ale, že bez ohledu na to, jestli přijme unie
ústavu, se musí změnit pravidla. Pokud zůstane Pakt stability takto rozvolněný, měna bude
dlouhodobě špatná.
iHNed: Pokud uvážíme kurs vůči dolaru, euru se poměrně daří. Je to znak relativní úspěšnosti
eurozóny nebo spíše výsledek špatného hospodaření USA? Je to známka poměrně rozvolněného měnového
hospodaření ve většině vyspělých zemí. Silných měn je málo a koruna je jedna z nich, ač si to
neuvědomujeme. Koruna má lepší institucionální základy než například euro se současnou verzí Paktu
stability, i když tady očekávám další vývoj. Amerika má sice velmi rozvolněnou fiskální politiku,
ale mj. alespoň ze silného důvodu: snaží se vyhrát válku o arabský svět. Možná neuspěje, ale jasná
priorita to je. Evropské fondy vytékají kvůli tisícům prkotin, např. aby se subvencoval šestý
traktor farmáře kdesi v centrální zemi. To je úplně jiný typ kvality rozvolnění. Jedna, dvě velké
díry se ucpávají snáze než cedník.