(Aleš Michl, HN 21.10.2003 strana 19, rubrika: Finanční noviny)
Eduard Janota z Ministerstva financí a Pavel Štěpánek z centrální banky mají na zahraniční
dluhopisy různý názor.
Čelní představitelé dvou nejvlivnějších institucí v Česku, alespoň co se týče financí, mají
na vydání zahraničních dluhopisů jiný pohled. Náměstek ministra financí Eduard Janota je pro. Člen
bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek proti.
hn: Kdy čekáte, že se dohodnete?
Štěpánek: Probíhá intenzívní pracovní komunikace. Nevidíme bezprostřední nutnost vstupu státu
na zahraniční trhy. Financování státního dluhu emisemi na domácím trhu má hlavní výhodu: stát,
jehož příjmy tvořené převážně daněmi jsou v domácí měně, není ohrožen výkyvy směnných kursů.
Janota: Jednáme. Zpracovali jsme materiál o nutnosti emise zahraničních dluhopisů. Chceme uzavřít
jednání do desátého listopadu, předtím, než bude vydán nový emisní kalendář na příští rok.
hn: Bylo by pro ekonomiku vhodné, aby stát v horizontu dvou tří let vydal zahraniční
dluhopisy?
Štěpánek: Pokud se tržní podmínky doma ani v zahraničí výrazně nezmění, nebude vhodné ani
nutné, aby ministerstvo vydávalo dluhopisy v zahraničí. Domníváme se, že absorpční schopnost
tuzemského trhu je stále značná a stát vstupem na zahraniční trhy nezíská levnější zdroj
financování. Janota: Bylo by to vhodné. Zadlužení státu roste. Chceme diverzifikovat portfolio
investorů, aby již dluh nebyl financován jen domácími dluhopisy. Jsme jedinou zemí z přistupujících
do EU, která je ještě nevydala a která nemá ještě položen základ eurové výnosové křivky státních
dluhopisů.
hn: O kolik by mohl být podle vás úrok ze zahraničních dluhopisů nižší než z domácích?
Štěpánek: Náklady například na emisi s desetiletou splatností, denominovanou v euru, by v
současnosti byly podle našeho názoru mírně vyšší o zhruba jednu až dvě desetiny procentního bodu
než výnos domácího desetiletého státního dluhopisu. Zajištění proti kursovému riziku může navíc
úrokové náklady zvýšit o 0,1 až 0,2 procenta.
Janota: Minimální rozdíl ve výši úroku očekáváme v obou směrech v návaznosti na konkrétní
situaci na finančních trzích v době emise. Zdůrazňuji, že výše úroku je nutno konfrontovat s
řízením rizik v oblasti dluhové služby v dlouhodobém horizontu.
hn: Nepřineslo by to negativní důsledky ekonomice - například výraznější posílení kursu
koruny?
Štěpánek: Významně by narostlo riziko dodatečných nákladů na stabilizaci kursu koruny, nebo
ztráty výkonu ekonomiky, pokud by emise dluhopisů v zahraničí vyvolala tlak na zhodnocení měny.
Janota: Určité riziko tlaku na posílení koruny existuje. Domnívám se, že není výrazné. Příliv
investic do ekonomiky již není tak velký, jako býval. V tomto směru je situace dosti odlišná od
podmínek, za kterých vláda uzavřela dohodu s ČNB mimo jiné i o tom, že vloni a letos nebude vydávat
zahraniční dluhopisy.