Petr Sedláček (Bankovnictví 26.9.2008 strana 38, rubrika: Servis)
Obstojí Mezinárodní měnový fond v globálním světě? Na tuto a mnohé další otázky nabízí odpovědi nová publikace Petra Sedláčka z České národní banky.
S analytickým nadhledem přistoupil k tématu „Mezinárodní měnový fond ve 21. století“ autor nové stejnojmenné publikace z produkce nakladatelství C. H. BECK, ekonom Petr Sedláček. Na více než dvou stech stranách přináší nejenom zevrubný popis struktury Mezinárodního měnového fondu (MMF) a mechanismů jeho exekutivy, ale všímá si rovněž výsledků působení Fondu za 64 let jeho existence. Autor vyzdvihuje řadu „záchranných operací“ ze strany MMF, které odvrátily finanční krize v mnoha státech světa, anebo jejich dopady alespoň zmírnily.
Na druhou stranu nezastírá sporná rozhodnutí a intervence Fondu - ať už šlo v posledních letech o krize v Rusku nebo Argentině. „Není divu, že se objevují silné a často renomované hlasy požadující zrušení MMF. Nakonec však světové společenství došlo k závěru, že tuto instituci potřebujeme. Ale bude nutné přizpůsobit ji výzvám globálního světa,“ píše Petr Sedláček, zaměstnanec České národní banky, v úvodu své publikace.
MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ STABILITA
Nový titul z produkce Nakladatelství C. H. BECK je velmi aktuálním právě v současné době. Probíhající turbulence na finančních trzích ukázaly, že v důsledku integrace finančních trhů se ekonomické otřesy rychle přenášejí. A to nejen teritoriálně, ale zasahují všechny segmenty finančních trhů. Mezinárodní finanční stabilita je dnes již globální otázkou, která vyžaduje mezinárodní spolupráci. K tomuto závěru dospěla mezinárodní komunita již po druhé světové válce, když se rozhodla Mezinárodní měnový fond založit.
Hlavní cíle této organizace sice přetrvávají, ale změně okolního světa se musí přizpůsobit i tato univerzální organizace. Mezinárodnímu měnovému fondu se dnes vyčítá, že ztrácí legitimitu, že jeho financování se dostává do vážných potíží a že jeho činnost již není pro členské země velkým přínosem.
Petr Sedláček ve své knize odpovídá na řadu zmíněných témat. Navíc se zamýšlí, jak by se tato organizace dále mohla vyvíjet - a to nejen v historických souvislostech, ale též ve vazbě na aktuální vývoj mezinárodního finančního systému.
GLOBÁLNÍ VÝZVY PRO MMF
Jak si autor publikace „Mezinárodní měnový fond ve 21. století“ představuje globální výzvy pro MMF? Celá organizace -od Rady guvernérů přes Výkonnou radu až po exekutivní a kontrolní složky - musí reagovat na rychlé a razantní pohyby kapitálu, značné výkyvy i tradičně silných ekonomik (například Spojených států), provázanost národních ekonomik i neustávající útoky spekulativního kapitálu. „Stále důležitější aktivitou Mezinárodního měnového fondu je prevence a dohled. K novým aktivitám Fondu, jež byly posíleny v souvislosti s reformami celé instituce započatými před třemi lety, patří namátkou nefinanční programy,“ říká Petr Sedláček.
Publikace se podrobně zabývá detaily vybraných ekonomických krizí (mexická nebo asijská krize v 90. letech minulého století) a demonstruje na nich přístup MMF. Čtenář, který nemusí pocházet pouze z řad ekonomů či studentů ekonomie, se dozví mnohé o proměnách přístupu Mezinárodního měnového fondu, o řadě nástrojů, jak řešit předlužené rozvojové ekonomiky nebo globální turbulence namátkou u cen potravin, problematiku úvěrových facilit či zapojení soukromého sektoru do řešení krizí.
Mnozí z kritiků MMF upozorňují na jeho neschopnost či neochotu flexibilně řešit situaci v chudých zemích sužovaných dluhy. „Ano, to je jeden z nejcitlivěji vnímaných aspektů činnosti Fondu. Ale například do konce loňského roku byla schválena dluhová úleva 32 zemím v celkové výši 35 miliard dolarů,“ podotýká Petr Sedláček.
VAZBY MMF A ČESKÉ REPUBLIKY
Cenné jsou rovněž autorovy postřehy k vazbám Mezinárodního měnového fondu a České republiky. Kromě historie vzájemných vztahů se autor věnuje zajímavému pohledu Mezinárodního měnového fondu na klíčové otázky naší ekonomické transformace i současné reality. Čtenář se může seznámit s postojem MMF k měnové krizi v roce 1997 a následné recesi, s hodnocením současné reformy veřejných financí, trhu práce či problematice přijetí eura.
Publikace je vhodná pro vysokoškolské učitele, doktorandy a studenty, kteří se hlouběji touto problematikou zabývají, i pro zaměstnance státních institucí, kteří tuto problematiku sledují z profesního hlediska. Může být také přínosná pro všechny čtenáře, kteří se o problematikou mezinárodních finančních vztahů zajímají. *
***
Když se v roce 1946 v severoamerickém Savannah sešli guvernéři MMF a Světové banky na konferenci při příležitosti oslavy založení obou institucí, s vizionářským projevem před nimi vystoupil jeden ze dvou duchovních otců celého projektu, John Maynard Keynnes. Používaje přirovnání vypůjčené ze známé pohádky, oběma institucím do budoucna popřál, aby od sudiček dostaly do vínku tři dary: univerzalitu (strakatý kabát, který by jim připomínal, že patří celému světu), energii (krabici vitaminů proti únavě a na podporu proaktivního hledání a řešení složitých problémů) a moudrost, díky které by byl jejich přístup k jakémukoli problému nestranný. Zároveň zcela nepohádkově varoval před politizací Fondu. Pokud by k ní došlo, bylo by podle něj pro svět lepší, aby obě instituce upadly do věčného spánku stejně jako Šípková Růženka.