(ČT 1 11.3.2009, rubrika: 05:59 Studio 6)
Eva HANZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Do Bukurešti dnes přijíždí delegace Mezinárodního měnového fondu a jednat bude o tom, jak konkrétně pomoci rumunské ekonomice. Rumunsko je totiž třetí zemí Evropské unie, která požádala Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Ve studiu vítám Petra Sedláčka z České národní banky. Dobrý den.
Petr SEDLÁČEK, ekonom, ČNB
--------------------
Dobré ráno.
Eva HANZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Na jaké překážky mohou lidé z měnového fondu narazit v Rumunsku, za jakých podmínek je možné nedostat tu finanční injekci?
Petr SEDLÁČEK, ekonom, ČNB
--------------------
No, tak ta finanční injekce v podstatě je, z jakého důvodu vyplývá. Tam dochází k tomu, že Rumunsko jako řada dalších rozvíjejících se ekonomik najednou narazila na problém finanční krize ve smyslu, že byli odstřiženi doslova od finančních prostředků z finančních trhů a musí hledat prostředky někde jinde. A přirozeným partnerem potom je Mezinárodní měnový fond, který jehož jednou z hlavních úloh je poskytovat těmto zemím, které se dostávají do problémů, finanční prostředky.
Eva HANZLOVÁ, redaktorka
--------------------
A mají nějaké důvody, proč by to neposkytli?
Petr SEDLÁČEK, ekonom, ČNB
--------------------
V podstatě většinou dochází k dohodě. Hledá se cesta, jakým způsobem se k tomu má dojít, protože obě dvě strany si uvědomují, že ty důvody té finanční pomoci jsou z toho důvodu, že ta země nemá, nemá, je tam finanční mezera, která je potřeba zaplnit. Fond v podstatě doporučí, jakým způsobem ta hospodářská politika má na ten problém reagovat, vytipuje a zhodnotí tu velikost a rozsah těch problémů, i potřebu toho finančního krytí a zejména je důležité v tom, že když se domluví ten program takzvaný, tak fond jako taková katalytická síla současně umožní i ostatním investorům získat důvěru a připojí se k tomu třeba i Světová banka nebo Evropská unie a podobně. Čili ta katalytická úloha je velmi důležitá, čili v tomto smyslu si myslím, že i ta rumunská strana má vysoký zájem dosáhnout té dohody, a navíc ty opatření, které fond doporučuje, jsou v její prospěch, protože je potřeba to hospodářství postavit zase na zdravý základ.
Eva HANZLOVÁ, redaktorka
--------------------
A nic není zadarmo, takže co za to, jak to budou splácet?
Petr SEDLÁČEK, ekonom, ČNB
--------------------
Samozřejmě ta půjčka je, půjčka je půjčka, to znamená, že jsou tam určité i úroky, je to rozděleno na 2 až 3 roky, to nevíme, jak dlouho se bude, bude dohadovat nebo jak dlouhá bude ta doba splatnosti. Ale potom se očekává, že jakmile se ta ekonomika postaví na zdravé základy, tak okamžitě bude schopná to splácet. Protože uvědomme si třeba, že Rumunsko v loňském roce až do třetího čtvrtletí mělo vysoký ekonomický růst. Až teprve finanční krize vlastně je postihla až ke konci roku, kdy skutečně začala klesat důvěra, export se propadal, začaly klesat investice a podobně. Čili to Rumunsko v podstatě se dá říci, že by bylo schopno po určité době se zase velmi dostat do toho svého obvyklého rozvoje.
Eva HANZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak v souvislosti s tou finanční hospodářskou krizí budeme asi slýchat o pomoci Mezinárodního měnového fondu a jiných institucí častěji. A tento týden ministři finanční Evropské unie nově souhlasili s tím, že by mělo dojít k navýšení peněz. Čili že by se mělo více odvádět do toho společného rozpočtu. Dokonce až 500 miliard dolarů, což je tak dvakrát více než v současnosti. Myslíte si, že tento návrh má šanci na přijetí a opravdu dojde k tomu, že se bude více přispívat do fondu?
Petr SEDLÁČEK, ekonom, ČNB
--------------------
Tak Mezinárodní měnový fond samozřejmě potřebuje nějakým způsobem posílit svoji finanční základnu, ale ne v tom smyslu, že by třeba teďka bezprostředně mu chyběla likvidita k poskytování půjček, ale ta diskuse se vede o tom, aby se posílila důvěryhodnost toho Mezinárodního měnového fondu, aby i ty země cítily, že tam finančních prostředků je dostatek. Ten návrh dvojnásobek, to znamená předkrizové úrovně disponibilních zdrojů, to znamená před krizí, bylo 250 miliard a teďka se doporučuje 500 miliard, vycházel z analýz Mezinárodního měnového fondu a v podstatě ta shoda tady se vytvořila, že je, že dojde k určité podpoře této myšlenky. Takže...
Eva HANZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Kdo dneska má víc likvidity k tomu, aby mohl přispívat, které země budou asi největšími donátory tedy?
Petr SEDLÁČEK, ekonom, ČNB
--------------------
Tak vidíme třeba Japonsko, to je, to je první, která už podepsala, podepsala dohodu s Mezinárodním měnovým fondem a přislíbila 100 miliard. Evropská unie nyní zvažuje, v jaké výši příspěvky by poskytla, protože, protože ona je takovým teďka vedoucím vlastně organizací, která se výrazně zasazuje o určitou reformu i vyřešení té finanční krize, protože při přechodu americké administrativy pochopitelně se nečekalo, že by ta americká administrativa byla výrazným vůdcem světovým, takže Evropská unie převzala přirozenou roli, čili se očekává, že i ona přispěje významně, a potom se očekává, že na tomto finančním příspěvku se budou podílet i země, které mají vysoce akumulované rezervy, jako země exportující ropu a potom některé země východní Asie.
Eva HANZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Vy už jste to nakousl, že se diskutuje o změnách. Vy nakonec do té kuchyně často vidíte, protože na ta jednání nebo schůzky jezdíte. Co přinese za změny jednání G20?
Petr SEDLÁČEK, ekonom, ČNB
--------------------
Dá se říci, že se zvažuje, určitě je shoda v tom, že Mezinárodní měnový fond má svoji úlohu jak při řešení, tak při prevenci krizi, a zvažuje se zejména, jakým způsobem modernizovat a vylepšit tu jeho, to fungování ve prospěch těch akcionářů členských států, které, které jsou teďka pokryty vlastně téměř univerzálním členstvím. Čili v oblasti zdrojů, tam se dá očekávat to zvýšení těch, těch prostředků. Hledá se, jakou formou ty úvěrové rámce by měly být konstruovány. Novou myšlenkou tam je třeba, že by to byla nějaká preventivní linka s ex ante kondicionalitou, to znamená země, které budou mít dobré hospodářské politiky, tak by mohly požádat bez jakýchkoliv programů o pomoc a tu pomoc by dostaly. Potom samozřejmě se tam ale na druhé straně zvažují rizika, to znamená ta kondicionalita a nějakým způsobem zabezpečení těch prostředků, které by měly cirkulovat, je nutné. Potom je, co je významná záležitost, je zvýšit legitimitu té země, protože řada těch rozvíjejících se ekonomik, těch komerčních market zdůrazňuje, že oni nejsou zastoupeny ve fondu na základě své ekonomické váhy ve světě, zatímco řada dalších zemí je zde přereprezentována. A poukazují třeba například i na tu Evropskou unii a podobně. Čili...
Eva HANZLOVÁ, redaktorka
--------------------
To jsou vyčerpávající informace z úst Petra Sedláčka z České národní banky. Díky za váš čas a hezký den.
Petr SEDLÁČEK, ekonom, ČNB
--------------------
Děkuji. Na shledanou.