Aleš Michl (Mladá fronta DNES 28. 3. 2022 strana 8, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
O víkendu jsem četl Shakespeara a Markowitze. Prvního znáte určitě. Jeden dialog z jeho Kupce benátského zní takto, Salarino říká: „Já vím, Antonio jest smuten tím, že myslí na své zboží.“ A Antonio mu odpovídá: „Ba, věřte, nejsem; díky mému štěstí, můj statek jedné lodi nesvěřen, ni místu jednomu; též nevisí mé celé jmění na letošním zdaru; tož zboží mé mne teskným nečiní.“
Už v Bibli v knize Kazatel se píše: „Rozděl vše na sedm nebo i osm dílů, vždyť nevíš, co zlého může potkat zem.“ V židovském talmudu je vzorec, jak rozdělit majetek na třetiny: jedna třetina v podnikání, jedna třetina uchovává likviditu a jedna třetina majetek, například nemovitost.
Tahle všechna poučení zmatematizoval před 70 lety Harry Markowitz, autor mé druhé víkendové četby. V březnu 1952 mu vyšel v časopise Journal of Finance zásadní článek pro svět investic nazvaný „Portfolio Selection“. Článek byl i součástí Markowitzovy disertace na Chicagské univerzitě. Členem komise u obhajoby byl tehdy ekonom Milton Friedman. Na začátku obhajoby mu řekl: „Četl jsem vaši disertaci. Je naprosto bezchybná. Ale doktorát z ekonomie vám dát nemůžeme, protože to není ekonomie.“ Pak v průběhu obhajoby ještě pronesl: „Máme tady problém. Není to ekonomie. Není to matematika. Není to management.“ Vedoucí komise dodal: „A není to ani literatura.“
Markowitz na tuhle historku zavzpomínal v roce 2016 v jednom rozhovoru. Friedman to myslel s nadsázkou, protože to bylo průkopnické dílo v teorii investičního portfolia. Prací Markowitze byl nadšen. Markowitz získal nejen ten doktorát, ale v roce 1990 i Nobelovu cenu. Článek je dnes mezi třicítkou nejcitovanějších v oblasti ekonomie a financí. Dnes už to tedy ekonomie je.
Základní koncept teorie portfolia ho napadl jedno odpoledne v knihovně, když četl článek od Johna Williamse. V tom bylo, že hodnota akcie by se měla rovnat současné hodnotě budoucích dividend. Markovitz začal uvažovat, co by se dělo, kdyby investor měl více různých investic. Každé aktivum a portfolio lze popsat dvěma parametry: očekávaným výnosem a očekávaným rizikem. Vyšší výnos = vyšší riziko. Úlohou investora je maximalizovat výnos a minimalizovat riziko. Toho lze dosáhnout diverzifikací, vhodným rozložením investic. A k diverzifikaci lze využít korelace mezi aktivy v portfoliu. Když vezmu dvě riziková aktiva, u nichž se dá čekat, že jejich výnosy budou mírně záporně nebo nulově korelované, riziko portfolia může být nižší než držet jen jedno aktivum.
Tak se zrodila matematizace do té doby spíše intuitivního nakládání lidí s majetkem, jak o tom psal Shakespeare, Bible i talmud.