Luděk Vainert, Radek Bednařík (Hospodářské noviny 10.4.2014 strana 12, rubrika Česko)
První rozhovor, který po nástupu do vedení České národní banky poskytl Jiří Rusnok, ukázal, jak pevná je nyní pozice zastánců slabé koruny. Místo Evy Zamrazilové, která s pravděpodobností hraničící s jistotou hlasovala proti intervencím, nastoupil do bankovní rady muž, který se s rozhodnutím centrální banky uměle oslabit korunu, jak sám říká, "ztotožnil".
* Cílené oslabení koruny, k němuž vaši dnešní kolegové před pěti měsíci přistoupili, zaskočilo jak veřejnost, tak většinu ekonomů. Překvapila masivní intervence národní banky i vás, tehdy v roli premiéra?
Do jisté míry ano. Všichni už si říkali, že oni o tom v centrální bance jenom mluví, ale nic neudělají. Ale pak jsem se nad tím zamyslel, snažil jsem se to pochopit a ztotožnil jsem se s tímto rozhodnutím.
* Hlava státu, která vás do bankovní rady jmenovala a na jejíž portrét se od stolu díváte, na to má jiný názor.
Hlava státu má odlišný názor na spoustu věcí, tak už to chodí. Ani jsme neměli větší příležitost, abychom to nějak prodiskutovali. Čas ukáže, zda to bylo rozhodnutí správné. Ale zatím si myslím, že dosavadní výsledky ekonomiky ukazují, že kolegové v listopadu rozhodli správně.
* Co vás k tomuto hodnocení vede?
Povedlo se úspěšně ovlivnit očekávání subjektů v ekonomice. Slovo deflace se nyní prakticky nevyskytuje. V tomto směru tedy opatření zafungovalo. A když se podíváte na vývoj inflace, tak ta je velice nízká. Nebýt intervencí, tak jsme v deflaci. Na to, abych s tímto souhlasil, nepotřebuji ani vysokou školu.
* Když sáhneme po populárním označení, jak byste se sám zařadil? Jste protiinflační jestřáb, nebo spíš holubice, kterou nyní růst cen nestraší?
Spíše asi budu patřit k holubičímu křídlu. Zdá se mi, že role centrálních bank je v nové realitě mnohem složitější, než tomu bylo ve standardních dobách v minulosti. Například vnímám velikou rozdílnost mezi ekonomikami, jako je ta naše a polská. Obě prošly transformací, probíhá v nich konvergence, to je nám společné. Ale v oblasti měnové jsou naše situace dramaticky jiné. V Polsku si třeba vůbec nedovedou představit, že by měli sazby blízké nule. Přitom jejich inflace není nijak výrazněji odlišná od naší. A naopak tam už začínají zaznívat hlasy, že by bylo třeba sazby zvyšovat. A my tady už normálně rok a půl žijeme s prakticky nulovými úrokovými sazbami centrální banky. Tímto chci jenom ilustrovat, jak strašně záleží na jednotlivých podmínkách každé země.
* Jak Česko, tak Polsko jsou členy Evropské unie a dříve nebo později musejí přijmout euro. Jaký pohled na společnou měnu jste do rady, považované obecně za euroskeptickou, přinesl vy?
Rozhodnutí o připojení se k jednotné měně je věcí primárně politickou. Musí vzniknout široký politický konsenzus, který se za toto přijetí postaví. A to nejenom na nějakém pěkném shromáždění, ale i v programu, který obstojí ve volbách. A následně i při sestavování vládního programu. To je základ. Až toto nastane, pak centrální banka - a já to řeknu surově - už do toho nemá moc co kecat. Ta je tu od toho, aby toto politické rozhodnutí profesionálně provedla. Bez ohledu na osobní preference členů bankovní rady. Ale ano, můj pohled na toto téma je možná odlišný od některých mých kolegů, co vím z jejich veřejných vystoupení. Tady jsme ještě toto téma vůbec neprobírali. Já ale určitě svůj postoj neměním. Myslím, že máme mít v budoucnu stejnou měnu jako Německo, a ať se to někomu líbí, nebo ne, nakonec to tak stejně dopadne.
* Pohled na makroekonomická čísla nám říká, že v podstatě plníme všechna kritéria přijetí eura. Jediné, čím bychom museli projít, jsou dva roky v režimu fixního kurzu ERM II. Jaký domácí úkol by ještě museli politici splnit?
Možná teď kritéria plníme velice solidně. Ale my budeme konfrontováni s tím, jestli jsme schopni je plnit udržitelně. Eurozóna se nás bude ptát: Jste opravdu takto rozhodnuti? Nezmění se to, ani když se změní vláda? Oni už si užili dost s různými členy a trochu hurá stylem přijímání nových členů a nebudou chtít s námi příliš experimentovat.
* Po vašem prvním hlasování o sazbách guvernér Miroslav Singer zopakoval, že slabší koruna zůstane realitou nejméně do konce roku. Co se stane, až se tento termín přiblíží? Nemůže začít spekulace na posílení koruny?
Ne. My jsme velice silná centrální banka a jako taková jsme brána trhy vážně. A říkáme, že máme svůj inflační cíl. A ten je pro nás klíčový. A jestli pro jeho dosažení je potřeba použít kurzový nástroj, tak ho prostě použijeme. Teď říkáme, že nejméně do počátku roku 2015 budeme držet korunu poblíž 27 korun za euro. Jsem přesvědčen o tom, že subjekty na trhu chápou, že nepřipustíme skokové posílení koruny jenom proto, že nám skončil kurzový závazek. To prostě nepřipustíme.
* A už na bankovní radě řešíte, jak onen "exit" provedete?
Intenzivně studujeme, řešíme a zkoumáme strategie a zkušenosti jiných centrálních bank, které už tyto zkušenosti mají. Jsou v plánu i akce, kde se budeme intenzivně radit. Máme času sice dost, ale chceme na to být připraveni.
* Převzal jste agendu po vaší předchůdkyni, Evě Zamrazilové. Máte na starosti ochranu spotřebitele a licence a sankční řízení. To jste si zvolil sám?
Kdysi jsme s guvernérem na toto téma krátce hovořili, že nemám problém převzít portfolio paní Zamrazilové. A tak to i dopadlo. Myslím, že je to bez nějakých překvapení. Mě to plnohodnotně uspokojuje, protože k této oblasti mám jistý vztah. Byť to nevypadá na první pohled tak úplně sexy, myslím z pohledu centrálního bankéřství.
* Co říkáte na aktuální situaci v sektoru záložen? Navrhujete výrazné zpřísnění regulace, v pondělí jste nepravomocně odebrali licenci další velké záložně.
Myslím, že je tu nerovnováha nároků regulace vůči bankám a velmi podobného podnikání záložen. Obojí je de facto banka, sbírá vklady a poskytuje úvěry a přitom nároky jsou dramaticky odlišné, například z hlediska požadavků na kapitál. Legislativu je nutné doplnit, a mají-li družstva plnit svoji roli, tak tam k určitým změnám musí dojít. Zatím to funguje tak, že se tím vlastně obchází bankovní licence a velice tvrdé regulační požadavky s tím spojené. S tím souvisí i nešťastné stoprocentní pojištění vkladů, které zavedla evropská směrnice a my se jí musíme řídit. Ani za komunistů nebylo stoprocentní pojištění vkladů. A ti si jó dali pozor na pracující a jejich jistoty. Ale i tam byla nějaká spoluúčast.
***
Dosavadní výsledky ekonomiky ukazují, že kolegové v listopadu o měnových intervencích rozhodli správně.