Leopold Surga (Bankovnictví 22.2.2008 strana 24, rubrika: Měna a regulace)
Před patnácti lety - 8. února 1993 - byla do oběhu vydána první bankovka samostatného českého státu, který vznikl k 1. lednu téhož roku. Jejím vydáním spolu s okolkovanými federálními bankovkami bývalé Státní banky československé, která zanikla 31. prosince 1992, zahájila Česká národní banka měnovou odluku - jeden z posledních kroků k oddělení ekonomik dvou států nově vzniklých z bývalého Československa (důvody, proč byla původně proponovaná měnová unie velmi brzy ukončena, nejsou předmětem tohoto článku).
Došlo tak k další z řady změn oběživa, které se nepravidelně v historii peněz na území Čech, Moravy a Slezska opakují. Tímto datem skončilo čtyřicet let trvajícího období, které následovalo po peněžní reformě k 1. Červnu 1953.
PRVNÍ BANKOVKA VYDANÁ ČNB
První bankovkou vydanou Českou národní bankou byla dvousetkoruna, první z řady bankovek vytištěných podle návrhů Oldřicha Kulhánka. Její příprava a vydání samotné byly významné především proto, že se po dlouhé době podařilo vydat výtvarně hodnotné bankovky, které byly technicky srovnatelné s bankovkami vyspělých států, jejichž měny byly volně směnitelné a nároky na jejich ochranu proti padělání velmi vysoké.
V květnu dvoustovku následovala tisícikoruna, v červnu stokoruna a v červenci pětisetkoruna, které postupně nahrazovaly kolkované federální bankovky tří tehdy nejvyšších hodnot. Bankovky nižších hodnot kolkovány nebyly, neboť jejich podíl na hodnotě oběživa byl nízký (asi 3,5 %). Řadu nových českých bankovek pak v říjnu doplnila padesátikoruna a v prosinci pětitisícovka.
Poslední dvě hodnoty - dvacetikoruna a dvoutisícikoruna - byly vydány až v dubnu roku 1994, resp. v říjnu 1996. Pozdější vydání bankovek v hodnotě 20 Kč a 50 Kč z hlediska plynulosti peněžního oběhu nepředstavovalo žádný problém, neboť od dubna do června 1993 byly - počínaje padesátikorunou - do oběhu postupně vydávány i nové mince.
Platnost federálních bankovek nižších hodnot, kolkovaných federálních bankovek vyšších hodnot a bývalých federálních mincí končila v průběhu roku 1993 a možnost jejich výměny za nové české bankovky a mince skončila v roce 1994.
EMISE NEZVYKLÉHO NOMINÁLU
K první české bankovce se váže několik i s časovým odstupem zajímavých informací. Především se jednalo o nominální hodnotu pro české poměry velmi netypickou. S výjimkou krátkého období konce první světové války, kdy byly jednostranně tištěné bankovky této hodnoty vydány v podstatě jako nouzové platidlo, na území Čech, Moravy a Slezska bankovky této hodnoty neobíhaly.
Z hlediska centrální banky byla emise tohoto nezvyklého nominálu poněkud riskantní, zejména s přihlédnutím ke zkušenostem z 80. let 20. století v tehdejší Spolkové republice Německo, kde byly bankovky této hodnoty nepopulární. Poměrně rychle se tehdy vracely z oběhu a podíl bankovek v hodnotě 100 DEM na peněžním oběhu se po jejich vydání výrazně nesnižoval.
Původní záměr vydat bankovku hodnoty „200“ vznikl ještě ve federální Státní bance československé s prvními úvahami o nových polistopadových bankovkách. Důvody byly jednoznačně ekonomické. Bankovky této hodnoty měly být vydány jako první s cílem nahradit v oběhu velké množství bankovek 100 Kčs, které v té době existovaly ve dvou vzorech - jednak velká bankovka vzoru 1961 (populární „Hradčany“) a jednak pár měsíců před listopadem 1989 vydaná velmi nepopulární 100 Kč s portrétem Gottwalda. Stokoruny v té době představovaly čtvrtinu obíhajících bankovek.
Předpokládalo se, že veřejnost dá přednost nové moderní bankovce s portrétem Komenského před staršími vzory „socialistických“ stokorun. Přestože byly dvousetkoruny připraveny k tisku již na podzim roku 1992, jejich výroba nebyla zahájena (na rok 1992 připadlo též 400. výročí narození J. A. Komenského, vydání bankovky však nebylo s tímto datem přímo spojováno). V té době již bylo zřejmé, že měnová unie se Slovenskem nebude mít po rozdělení státu příliš dlouhé trvání.
UKONČENÍ MĚNOVÉ UNIE
Rozhodnutí o ukončení měnové unie pro Státní tiskárnu cenin v Praze znamenalo úpravu hlubotiskových desek na líci, jimiž se tiskl mimo jiné název banky a označení hodnoty slovy a na rubové straně změnu státního znaku, v němž slovenský znak nahradily moravská a slezská orlice. Další změny už do února 1993 nebylo reálné provést. Proto lze na prvních dvousetkorunách vzoru 1993 v podtisku na lícní straně nalézt mikrotext „SBČS“ a v ochranném proužku mikrotext označení hodnoty ve zkratce „200 Kčs“. Také značka sloužící ke kontrole soutisku lícní a rubové strany představující zkratku názvu státu je tvořena písmeny „CS“ v oválu.
K ochrannému proužku na dvousetkorunách se váže ještě jedna zajímavost. V několika arších bankovkového papíru byl omylem v papírně umístěn proužek s textem „Republique du Zaire“. Přestože se v tiskárně na chybu přišlo a archy i část hotových bankovek s chybným proužkem byly jako zmetky vytříděny a zničeny, malé množství bankovek se dostalo do oběhu a dnes představují jednu z největších sběratelských vzácností u českých bankovek.
Dvousetkoruny vzoru 1993 mají variantu s proužkem, na kterém už je zkratka měnové jednotky a nominální hodnota správně - „200 Kč“. Další změny pak najdeme u stejné nominální hodnoty na vzoru 1996, kde už jsou písmena „SBČS“ mikrotextu v podtisku nahrazena zkratkou názvu centrální banky „ČNB“ a na rubu přibylo v dolní části vodoznakového kuponu zelené logo ve tvaru otevřené knihy. K nahrazení písmen „CS“ písmeny „ČR“ v průhledové značce došlo až u vzoru 1998.
Dvousetkoruny tohoto vzoru nesly až do loňského roku jako jediné české bankovky podpis někoho jiného než bývalého guvernéra České národní banky Josefa Tošovského. Dvousetkoruny 1998 byly vydány v době, kdy Josef Tošovský byl předsedou tzv. „poloúřednické“ vlády a nový vzor bankovky tehdy podepsal zastupující viceguvernér Pavel Kysilka. Dvousetkoruny jsou po tisícikorunách druhou nejpočetnější bankovkou v oběhu. Ke konci loňského roku jich bylo v oběhu více než 47 milionů, o dva miliony více než stokorun.
ÚPRAVY BANKOVEK JINÝCH NOMINÁLNÍCH HODNOT
S výjimkou podpisu guvernéra, zkratky názvu peněžní jednotky a zkratky názvu centrální banky v mikrotextu v podtisku prošly obdobnými úpravami i bankovky jiných nominálních hodnot. Většina z nich existuje ve třech variantách.
Bankovky 50 Kč, 100 Kč a 500 Kč vzoru 1993 byly vyrobeny v anglické tiskárně Thomas De La Rue and Company Ltd. Název této tiskárny je vytištěn v pravém dolním rohu na rubové straně. Pozdější vzory těchto bankovek, které byly vyráběny ve Státní tiskárně cenin v Praze, se vedle jména výrobce liší i některými detaily v designu v podtisku a barevným provedením podtisku. Přibyla na nich i loga symbolizující jednotlivé hodnoty. Od 1000 Kč vzoru 1996 a následujících vzorů se navíc změnila i soutisková značka „CS“ na „ČR“.
Bankovky tištěné v tiskárně Thomas De La Rue Ltd. mají ještě jednu zvláštnost. Do Prahy byly dodávány v číselných řadách a bankovky, které byly vyřazeny jako zmetky, byly nahrazeny bankovkami se stejnými čísly, ale místo série obvyklé u dané hodnoty byly nahrazeny bankovkami se sériovým písmenem „Z“. Nebylo jich příliš mnoho, ale i ty jsou dnes sběratelskou vzácností. Platnost bankovek vzoru 1993 však již byla ukončena a šance, že by se některé z těchto bankovek mohly ještě objevit v oběhu, je velmi malá. Česká národní banka na letošní rok oznámila formální ukončení platnosti bankovek v hodnotě 20 Kč, které se již od roku 1996 nevyrábějí a byly v oběhu plně nahrazeny mincemi stejné hodnoty.
PRVKY SLOUŽÍCÍCH K OCHRANĚ PROTI PADĚLÁNÍ
Změny na bankovkách vždy přinášejí doplnění nebo úpravy prvků sloužících k jejich ochraně proti padělání a k lepšímu odlišení padělků od bankovek pravých. Bankovky tištěné podle návrhů akademického malíře a grafika Oldřicha Kulhánka obíhají už 15 let, což je v porovnání s některými evropskými zeměmi poměrně dlouho.
Za tu dobu došlo k výrazným změnám reprodukčních technik, masově se rozšířila barevná kopírovací zařízení i laserové a inkoustové tiskárny. Obrovský vzestup zaznamenaly i možnosti grafických úprav reprodukovaných předloh a kvalita tisku, což všechno vylepšuje pozici potenciálních padělatelů. Pozdější vstup České republiky do eurosystému a pozdější přijetí eura jako společné měny, které znamená prodloužení oběhu národních bankovek a mincí, proto nutně musel přinést i změny jejich technického řešení.
V roce 2007 vydala Česká národní banka nový vzor dvoutisícovky, na kterém jsou doplněny další prvky zvyšující ochranu proti padělání a umožňující lepší rozpoznání padělků bankovek této hodnoty od bankovek pravých. Nový vzor bankovek nese v souladu s tradicí podpis guvernéra banky Zdeňka Tůmy jako nejvyššího představitele centrální banky, který byl v době vydání tohoto vzoru ve funkci.
Na duben letošního roku je ohlášeno vydání nového vzoru bankovek v hodnotě 1000 Kč, na nichž bude možno nalézt změny ve stejném rozsahu jako na dvoutisícikorunách. Budou to nový ochranný proužek, doplněný vodoznak, změna grafického řešení podtisku a změna některých prvků, které je možno kontrolovat v UV záření.
Bankovky, jejichž návrhy pocházejí z ateliéru Oldřicha Kulhánka, tak dostávají šanci oslavit v oběhu kulatější výročí než je to letošní.