Tomáš Holub (Ekonom 12.2.2009 str. 66 Peníze & burzy)
Výhled HDP na letošní rok se dá popsat slovy »záporná nula«.
Poslední čtvrtletí loňského roku přineslo výrazný zlom ve vývoji české ekonomiky. Inflace, která byla po většinu roku 2008 nebývale vysoká, spadla v prosinci téměř na polovinu své zářijové hodnoty a po roce se přiblížila cíli ČNB.
Hospodářský růst, který během roku jen pozvolna zpomaloval a nadále si držel slušné tempo, byl koncem roku zasažen výrazným propadem světové poptávky a došlo k silným poklesům průmyslové výroby i vývozu. Kurz koruny vůči euru od svých rekordních hodnot z loňského léta oslabil o více než patnáct procent.
ČNB na podzim ve dvou krocích výrazně snížila úrokové sazby, celkově o 1,25 procentního bodu.
Recese v eurozóně
Země eurozóny jsou v recesi již přibližně od poloviny roku 2008 a dosud není vidět ani náznak zlepšení. Výkonnost ekonomiky eurozóny by tak v letošním roce měla poklesnout zhruba o 1,5 procenta a v příštím roce se očekává její jen velmi mírné zotavení. Zhoršený hospodářský výhled se však týká prakticky všech zemí a regionů světa, takže před slabou zahraniční poptávkou v současnosti není kam utéct.
Propad globální poptávky vedl k dramatickému poklesu cen surovin a potravin na světových trzích. Cena ropy Brent, která ještě v létě úspěšně atakovala rekordní hodnoty (téměř 150 USD za barel), v dalších měsících prudce poklesla a v současné době se pohybuje na úrovni okolo 45 USD za barel.
Epizoda vysoké inflace, jíž svět čelil od konce roku 2007, nečekaně rychle pominula a začalo hrozit riziko inflace příliš nízké. To přimělo většinu centrálních bank k razantnímu snižování klíčových úrokových sazeb. ECB snížila svou úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace téměř na polovinu - s účinností od 8. října 2008 na dvě procenta - a je pravděpodobné, že ve snižování sazeb bude dále pokračovat.
Americký Fed 17. prosince minulého roku snížil svou klíčovou úrokovou sazbu na nula až 0,25 procenta a tím již prakticky vyčerpal svůj manévrovací prostor.
Inflace pod prognózou
ČNB během roku 2008 očekávala a veřejně avizovala rychlý pokles inflace v ČR na přelomu loňského a letošního roku. Tento předpoklad se naplnil, odeznění vysoké inflace však bylo proti očekáváním ještě rychlejší a výraznější. Inflace se v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2008 pohybovala zhruba o jeden procentní bod pod úrovní prognózovanou ČNB. V prosinci inflace dosáhla hodnoty 3,6 procenta. V pozadí nečekaně rychlého snižování inflace byl zejména pokračující pokles cen ropy, který vedl k rychlému snižování domácích cen pohonných hmot. K poklesu inflace přispěl i vývoj cen potravin. Ty byly jedním z důvodů nárůstu inflace na přelomu let 2007 a 2008.
Jak rychle se však tento »potravinový šok« před více než rokem dostavil, tak rychle zase nyní odezněl. Přispěla k tomu dobrá sklizeň hlavních plodin v ČR i ve světě, která se navíc střetává s útlumem globální poptávky v důsledku hospodářské krize. Ceny některých klíčových plodin se tak v současnosti nacházejí níže, než byly počátkem roku 2007.
Mimo to i domácí ekonomika se vydala směrem, který zmírňuje tlaky na růst cen. Ty v první části loňského roku ještě zřetelné, když ekonomika pokračovala v poměrně svižném tempu růstu, nezaměstnanost klesla na nízké hodnoty a firmy čelící nedostatku pracovníků byly nuceny přistoupit na rychlý růst mezd.
Následný propad zahraniční poptávky však vedl k dramatickému zpomalení ekonomiky, které se koncem roku projevilo ve výrazném poklesu průmyslové výroby i zakázek, tržeb v maloobchodu, jakož i vývozu a dovozu. Pokles nezaměstnanosti se koncem roku 2008 zastavil a výrazně se snížil počet volných pracovních míst. Tlak na růst mezd tak pominul.
Naproti tomu koruna, která v prvních třech čtvrtletích roku 2008 posílila na rekordní úroveň a působila jako nejvýraznější brzda cenového růstu, od té doby oslabila vůči euru o více než patnáct procent, a začne tedy v brzké době inflaci naopak popohánět. Nutno podotknout, že se zřejmě bude jednat o jediný zdroj tlačící na vyšší inflaci, protože ostatní faktory hovoří pro další zpomalení inflace v nejbližších čtvrtletích.
Záporná nula
Na dalším poklesu inflace se bude podílet vývoj domácí ekonomiky. V letošním roce předpovídá nová prognóza ČNB nulový či mírně záporný hospodářský růst. Jinými slovy, výhled HDP na letošní rok se dá popsat slovy »záporná nula«. V roce 2010 bude již docházet k oživení, které však v průměru za celý rok bude znamenat jen zhruba jednoprocentní zvýšení výkonnosti ekonomiky.
Růst českého hospodářství bude ovlivňovat recese v eurozóně. Slabá zahraniční poptávka povede k meziročnímu poklesu českého vývozu, a to navzdory jeho zlepšené cenové konkurenceschopnosti vlivem oslabení kurzu koruny.
Výpadek vývozu bude sice doprovázen podobně utlumeným dovozem, který bude v běžných cenách navíc podstatně snižován poklesem cen ropy a zemního plynu, ale příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP se i tak výrazně zmírní.
Pokles vývozu společně se snížením zisků podniků a obtížnějším úvěrovým financováním bude vytvářet nepříznivé podmínky pro investice, které rovněž meziročně poklesnou.
Růst tak bude podporovat pouze spotřeba domácností a vlády. Pro soukromou spotřebu je příznivou zprávou nižší inflace. Opačný dopad však má zhoršená situace na trhu práce, jež se projeví ve zpomalení nominálního růstu mezd a ve zvýšení míry nezaměstnanosti v příštích dvou letech celkově o více než dva procentní body.
Kladná nula
Ke snížení inflace přispěje počátkem letošního roku i pokračující pokles cen potravin a pohonných hmot.
Celkově tak dojde k dalšímu snižování inflace. Ta již v lednu poklesne pod hranici dvou procent a v období května až října se bude pohybovat na úrovni »kladné nuly«.
Teprve poté se bude inflace postupně zvyšovat zpět k novému dvouprocentnímu cíli, platnému od roku 2010. Ve výhledu na čtyři až šest čtvrtletí dopředu, na nějž se zaměřuje rozhodování o měnové politice, se však bude inflace v průměru nacházet již jen mírně pod dvouprocentním cílem.
Ke zvýšení inflace přispěje mimo jiné vliv slabého kurzu koruny (jehož číselnou prognózu začíná ČNB letos zveřejňovat). Prognóza sice očekává, že v dalším průběhu letošního roku dojde ke korekci kurzu na silnější hodnoty v intervalu 25 až 26 CZK/EUR, ale i na těchto úrovních bude kurz působit směrem k růstu cen.
Samozřejmě, kdyby se kurz udržel na nynějších výrazně slabších hodnotách, bude tento jeho proinflační vliv ještě podstatně silnější. Přesný odhad kurzového vývoje je však v současnosti mimořádně obtížný, protože kurz je v posledních měsících vlivem finanční krize nebývale rozkolísaný.
S novou prognózou ČNB je v souladu pokles úrokových sazeb. Bankovní rada ČNB na svém zasedání 5. února rozhodla snížit úrokové sazby o 0,50 procentního bodu.
Dvoutýdenní repo sazba tedy nyní činí 1,75 procenta. Za hlavní rizika naplnění prognózy přitom bankovní rada označila možný hlubší a déletrvající propad ekonomické aktivity v zahraničí a oslabení kurzu koruny.
O autorovi| Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB