Jana Mlčochová (Reuters 20.7.2011)
České úrokové sazby by měly letos stoupnout, ale prohlubující se dluhová krize v eurozóně může jejich zvýšení posunout směrem k prosinci, řekl ve středu člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal.
Klíčová dvoutýdenní repo sazba stojí od loňského května na historickém dně 0,75 procenta, když vládní úspory a mdlý růst mezd tlumí domácí poptávku.
Květnová makroekonomická prognóza ČNB naznačuje utažení měnových kohoutů ve čtvrtém kvartálu v očekávání růstu inflačních tlaků s tím, jak se zotavuje ekonomika.
Eskalující dluhová krize v eurozóně nicméně představuje zásadní nejistotu, jež zamlžuje výhled, řekl Lízal v rozhovoru pro agenturu Reuters.
"Pro mě to byla (při minulém rozhodování) spíše otázka načasování v tom čtvrtém čtvrtletí, jestli to bude na začátku nebo na konci," řekl Lízal.
"Před rozjitřením situace kolem Itálie se zdálo, že ten moment zvyšování sazeb u nás se přibližuje. Teď se zase zdá, že se zvyšování vzdaluje," dodal.
Italská aktiva postihl minulý týden prudký výprodej. Trhy zachvátila panika kvůli rostoucímu riziku, že by třetí největší ekonomika bloku jednotné měny mohla být vtažena do dluhové krize eurozóny, když její závazky činí 120 procent hrubého domácího produktu.
Lízal, jenž do sedmičlenné bankovní rady nastoupil letos v únoru, řekl, že do úvah o české měnové politice zahrnuje dva protichůdné vlivy.
Aktualizace makroekonomické prognózy, již ČNB vydá v srpnu, zřejmě přinese růžovější obrázek růstu ekonomiky v roce 2013 než letos a v příštím roce, což podporuje názor, že by utažení měnové politiky mohlo přijít relativně brzy.
ČNB nyní předpovídá pro letošní rok růst HDP o 1,5 procenta a v příštím roce čeká expanzi o 2,8 procenta.
Naproti tomu signály, že by Itálii mohl strhnout vír dluhové krize a hrozí další rozšíření této nákazy, představují důvod pro posun prvního zvýšení sazeb.
"Vzhledem k tomu, že tu není historická zkušenost, tak se špatně odhaduje, jak to celé dopadne," řekl Lízal. "Velmi špatně se s tím pracuje."
V této situaci by podle Lízala bylo menší chybou zvednout sazby pozdě než je zvýšit příliš brzy.
"V okamžiku změny hospodářského cyklu asi není zásadní problém, jestli dojde ke zvýšení sazeb o měsíc dřív nebo později, ale může být problém, pokud došlo ke změně sazeb krátce před tím, než se materializovaly nějaké zásadní nejistoty."
BEZ OBAV ZE SAZEB POD ECB
Zpřísňování měnové politiky v eurozóně, kde Evropská centrální banka v červnu zvedla hlavní sazbu o 25 bazických bodů na 1,50 procenta, vyvolalo u některých členů bankovní rady ČNB obavy, že by rozšiřující se úrokový diferenciál mohl vést k volatilitě kurzu koruny.
Lízal řekl, že jej větší rozdíl mezi sazbami nezneklidňuje, protože jeho dopad na česká aktiva je nyní menší než dříve, když investoři lépe rozlišují mezi zeměmi a Česká republika se jim jeví jako sázka na jistotu.
"V okamžiku, kdy máte tyto velké nejistoty (nejen v EMU), tak dává řada investorů nepochybně přednost jistějším investicím i za cenu toho, že úrokový diferenciál (není příznivý)," řekl.
V domácí ekonomice Lízal čeká další mírný pokles nezaměstnanosti z nynějších 8,1 procenta, což by mělo podpořit kupní sílu domácností a poptávku.
"Ve čtvrtém kvartálu již bude ekonomika zřejmě nastavena na růstové dráze, bude se zavírat mezera výstupu a začnou se objevovat inflační tlaky," řekl Lízal.
Průměrná mzda však podle něj možná výrazně nestoupne, protože se budou obnovovat spíše nízkopříjmová pracovní místa zrušená za krize.