Kvůli benzínu daně nesnižujme

(Hospodářské noviny 8.9.2005 strana 8, rubrika: Názory)

"Mám za to, že snížení daní z benzínu by bylo jedním z nejhorších ekonomických kroků, který kromě populismu nemá jiné zdůvodnění."

Zdražení benzínu šokovalo motoristy a oživilo téma růstu cen. Odhadnout důsledky posledního vývoje je krajně obtížné; pokud bychom však vyšli z vývoje v minulosti, nejsou přehnané obavy na místě. Není to tak dlouho, kdy ceny benzínu byly nedaleko 20 korun. Dlouhou dobu ceny nepřevyšovaly 25 korun, ale i k hranici 30 korun se již v minulosti (v roce 2000) blížily. V posledních letech došlo vícekrát k výkyvům cen benzínu i o 20 % a obavy z dopadů do dalších cen se nenaplnily.

Pro ekonomiku nic dobrého

Víkendové zdražení o 10 %, ze zhruba 30 na 33 korun, lze považovat za neobvykle rychlý, ale rozsahem nikoli zcela výjimečný pohyb. Zřejmě se tím jednorázově kompenzovalo zdražení ropy, jež se v minulých týdnech do ceny benzínu nepromítlo.
Přesto však řada ekonomů sleduje vývoj s určitou obavou. Poukazují na tzv. "nelineární reakci" ekonomiky. Oč jde? Jednoduše řečeno, 10% zvýšení při poměrně vysokých cenách může mít za efekt vyšší inflaci, než procentuálně stejné zvýšení při cenách nižších, třeba z 20 na 22 korun.
Tuto hypotézu potvrzuje jak studium předchozího vývoje, tak ekonomická teorie. V neposlední řadě hraje roli i psychologie spotřebitelů: překročení některých hranic (u nás 30 korun, v Anglii jedna libra) může vést ke změně chování, které ovlivní ekonomiku.
Vliv vyšší ceny benzínu a energií je i v tom, že spotřebitelům zůstává méně peněz na nákup jiného zboží. Tím dojde k tlaku na snížení jiných cen či zpomalení ekonomiky. Jak se tento faktor projeví, závisí i na reakci pracovního trhu. Dojde-li k vyššímu nárůstu mezd, bude tlak oslaben, ovšem za cenu zvýšení inflace. Jakkoli jsou tyto úvahy zatíženy velkými nejistotami, nevyplývá z nich pro ekonomiku nic dobrého. Jsou tedy na místě výzvy ke snížení daně na benzín? Mám za to, že toto rozhodnutí by bylo jedním z nejhorších ekonomických kroků, který kromě populismu nemá snad jiné zdůvodnění.

Nižší daně? Raději šetřit

Především by snaha státu o snížení ceny benzínu byla v rozporu s racionalitou. Cena benzínu roste proto, že zásoby ropy se tenčí a zároveň po ní, díky robustnímu růstu světové a zejména asijské ekonomiky, roste poptávka. Nárůst ceny zboží je logickou reakcí fungujícího trhu. Naopak snaha státu ušetřit spotřebitele (a celou ekonomiku) tohoto signálu může vést k jeho ignoraci a tím i k špatným ekonomickým rozhodnutím.
Zpochybnitelný je argument, že stát na růstu ceny benzínu vydělá. V minulých dnech inkasoval stát mírně vyšší DPH z prodaného benzínu (nikoliv spotřební daň, která je fixní). Zároveň je ale pravděpodobné, že u jiného zboží stát vybere méně, kvůli poklesu poptávky.
Dnešní vývoj však poukazuje na opomíjenou otázku postoje společnosti k energetickým zdrojům. Bohužel zřejmě ani ceny benzínu nad 30 korunami, nárůst cen elektřiny i plynu nevedou k dostatečné reflexi současného stavu společnosti, který se vyznačuje značnou neúctou k obvykle neobnovitelným zdrojům energie. Vyšší ceny energií by lépe motivovaly k rozvoji a užívání šetrnějších technologií.

O autorovi| Luděk Niedermayer, autor je viceguvernérem ČNB