Kurz koruny by neměl dále sílit

Rozhovor s O. Dědkem, viceguvernérem ČNB

(M. Patočková, MfD 29.3.2002 strana 4, rubrika: Ekonomika)

Praha - Kurz včera posílil pod 31 korun za euro. Z České národní banky zatím zaznívá jen dobře známá formulka, že intervence zůstávají v jejím arzenálu, ale nevyužije jich. Podniky přitom již nemohou doufat, že by jim ČNB snadnila situaci snížením úrokových sazeb. Viceguvernér Oldřich Dědek však věří, že tlaky na posílení kurzu postupně vyrovnají faktory vedoucí k jeho oslabení. Kurz by proto neměl dále posilovat, říká.

Včera jste označili příznivá data o růstu ekonomiky a nastupující oživení v Americe za faktory mluvící pro neměnné úrokové sazby. Je už se snižováním sazeb konec?

Je to celosvětový trend, že všechny centrální banky ukončily vlnu snižování úrokových sazeb, což znamená, že dna ekonomického oslabení bylo dosaženo. Do tohoto trendu si musíme zasadit domácí skutečnosti a z těch hlavně informace o hrubém domácím produktu, že spotřeba domácnosti se vyvíjí slušným tempem a nevyžaduje dodatečné měnové stimulace. Lze čekat, že celosvětové oživení se projeví i v české ekonomice.

Kvůli kurzu jste již jednou snížili sazby, abyste podnikům vyrovnali tvrdší podmínky. Myslíte, že teď už to nemá význam?

Snížení úrokových sazeb bylo částečně dáno kurzem koruny, ale vždy odpovídalo i nižším inflačním tlakům. Ale teď jsou inflační tlaky vyrovnané. Reálné úrokové sazby jsou přitom mírně záporné a s ohledem na oživení ve světě je problémové prosazovat politiku záporných úrokových sazeb v období poměrně dynamického růstu. Není možné nastolit takovou úrokovou politiku, aby veřejnost byla utvrzena v dojmu, že se nevyplácí spořit.

Kurz koruny je podle vás potenciálním rizikem. Ale co s tím lze dělat, když snížení sazeb není na pořadu dne a intervence chcete používat jen k uhlazení výkyvů?

Intervence se nevzdáváme. Koneckonců dohoda s vládou o přímém odkupu devizových prostředků je výrazná intervence, jen v jiné podobě. Závisí na jemné diskusi bankovní rady, jaký typ intervence použít, přímou, či skrytou. Jsou stále v našem arzenálu.

A jak se díváte na poslední vývoj, kdy kurz rychle sílí a láme nové rekordy. Je podložený reálnými výsledky ekonomiky?

Jsou to fundamentální faktory, jimiž jsou příznivé údaje o HDP a vývoji běžného účtu a obchodní bilance. Problém je, že finanční trhy zapomenou, jaká je jejich výchozí pozice, a když přijde dobrá zpráva, kurz posílí, i když je výrazně nadhodnocený. Není to tak, že by si řekli, že už je příliš silný a nová informace kurz neposílí.

A myslíte si, že v této situaci nemá smysl zasáhnout?

Nemohu přesně vyhodnotit, zda na to reagovat konkrétně dnes, nebo třeba pozítří. To je třeba rozvážit. Kromě toho se ukazuje, že za posílením je i předzásobení exportérů korunou, kteří se tak zajišťují. Pokud by tomu tak bylo, pak by v budoucnu mělo být méně tlaků na zpevnění.

Ale kurz budou nadále tlačit přicházející investice, nejen příjmy z privatizace, kterých se týká dohoda s vládou...

Je třeba si uvědomit, že proti přílivu kapitálu stojí i odliv, který odhadujeme mezi 4,5 až 5 procenty výkonu ekonomiky. A to je zhruba stejně jako kapitálový příliv po odečtení příjmů z privatizace. Navíc po oživení ve Spojených státech se možná tamní instrumenty stanou atraktivnější, a pokud by došlo k obnovení odlivu portfoliových investic, bude to další kanál, který uleví tlaku na posílení kurzu. Všechny tyto faktory nás utvrzují, že bilance tlaků na kurz bude vyrovnaná.

Očekáváte tedy, že kurz oslabí?

Neměl by dále posilovat.