(Export Journal 1/2017, strana 22, rubrika Názor)
Guvernér centrální banky hodnotí v emailovém rozhovoru pro Export Journal dopad měnových intervencí, zamýšlí se nad tím, jak jejich ukončení ovlivní ekonomiku, a také nad budoucností koruny.
* Do jaké míry podle vás přispěla měnová politika ČNB v uplynulých čtyřech letech k tomu, že česká ekonomika je dnes ve slušné kondici?
ČNB netvrdí, že intervence byly jediným důvodem obratu stavu českého hospodářství. Pomocí mírného oslabení koruny však centrální banka dodala jistý prorůstový impuls, který tehdy ekonomika nutně potřebovala. Vleklá recese, kterou procházela, ve spojení s extrémně špatnou ekonomickou náladou a nedůvěrou v budoucnost, to byl varovný signál, že by mohla upadnout do tzv. deflačně – recesní spirály. Z ní je velmi nesnadné se dostat, je proto lepší jí předcházet a reagovat preventivně. Z toho důvodu bylo přijetí kurzového závazku provedeno primárně s cílem udržet cenovou stabilitu.
* Čemu tedy podle vás reálně oslabení koruny pomohlo?
Především zastavit očekávání subjektů na další pokles cen, snížilo ex-ante reálné úrokové sazby, a tím podpořilo domácí poptávku. Vedle toho českým podnikům, které vyrábějí převážně na vývoz, slabší koruna pomohla zvýšit cenovou konkurenceschopnost, odbyt a jejich cash–flow. Následná několikaletá kurzová stabilita současně usnadnila ekonomické plánování exportérům i dalším subjektům. Suma sumárum, podařilo se „nakopnout“ ekonomiku, zlepšit sentiment firem i domácností a v neposlední řadě se vyhnout celkovému poklesu cen, který mohl mít pro ekonomiku dlouhodobě neblahé důsledky.
* Bankovní rada prohlásila, že ČNB chystá ukončení intervencí, ovšem že to nebude dříve než ve 2. čtvrtletí letošního roku. S tím, že k jeho ukončení pravděpodobně dojde okolo poloviny roku 2017. Nebylo kvůli spekulantům vhodnější zvolit variantu „překvapení“?
Takovému prohlášení říkáme „tvrdý závazek“ a formulovali jsme ho takto zcela záměrně. Chtěli jsme dát exportérům a dalším subjektům jistotu, do kdy mohou napevno počítat s kurzem na hladině 27 korun za euro či slabším. Pokud bychom ho – zcela hypoteticky – nedodrželi, poškodilo by to naši dlouho budovanou pověst jedné z nejtransparentnějších a nejdůvěryhodnějších centrálních bank světa, která zase přispívá k úspěšnosti a efektivitě naší měnové politiky. Informace, že k ukončení kurzového závazku pravděpodobně dojde okolo poloviny roku 2017, je odhadem, kdy by pro to podle ČNB mohly být splněny ekonomické podmínky. Tím rozumíme naplnění předpokladů pro udržitelné plnění našeho 2% cíle i do budoucna, tedy i po ukončení kurzového závazku.
* Jak podle vašich předpokladů českou ekonomiku ovlivní ukončení intervencí? Např. exportéři se obávají, že vývoz začne v podstatě stagnovat, protože už teď jeho dynamika není příliš slavná. Podle některých analytiků nám hrozí jak stagnace, tak i nekontrolovatelná inflace.
Růst HDP po loňském zpomalení v roce 2017 opět zrychlí, a to až k téměř 3 %, zejména díky obnovení růstu vládních investic. Vedle toho se opětovně oživí dynamika českého exportu, která byla na podzim loňského roku dočasně zasažena krátkodobým výpadkem poptávky a produkce českého automobilového průmyslu a příbuzných odvětví. Exportéři by se po více než třech letech prakticky stabilního měnového kurzu měli být schopni přizpůsobit i určitému posílení měny, pokud k němu dojde.
Nehrozí ani opačný scénář, tedy nekontrolovatelná inflace. Tyto obavy jsou založeny na bohužel často citovaném, avšak mylném předpokladu, že ČNB v poslední době tiskne a do oběhu uvolňuje obrovské sumy peněz.
* A není to tak?
Ne, skutečnost je jiná. O žádný tisk peněz nejde, pouze se zvyšují rezervy komerčních bank v bilanci centrální banky, v nichž se nárůst devizových rezerv projevuje nejvíce. Tyto rezervy se ovšem do toho, co rozumíme pod pojmem peníze v oběhu, nezapočítávají. Množství peněz v oběhu se průběžně přizpůsobuje potřebám ekonomiky a ČNB jejich objem přímo neovlivňuje. Svižný, ale nikoliv překotný růst množství peněz v oběhu, který se v poslední době ustálil na necelých 10 % ročně, odráží zrychlení růstu úvěrů domácnostem na bydlení i na spotřebu, a to při současném zvolnění růstu podnikových úvěrů. Toto tempo odpovídá současné fázi hospodářského cyklu a uvolněným měnovým a úvěrovým podmínkám a pro budoucí udržení inflace v mantinelech nastavených ČNB nepředstavuje žádné riziko.
* Jaká je v dlouhodobějším výhledu budoucnost české koruny z hlediska jejího vztahu k euru a měnové unii?
Otázka do značné míry souvisí s tím, jak se EU a zejména eurozóna bude v nejbližších letech schopna vyrovnat s potížemi a jak překoná nedokonalosti, které jí byly dány do vínku už při samotném vzniku. Jde i o to, jak budou vlastně v budoucnu evropský integrační proces a měnová unie vypadat. V reakci na problémy spojené s dopady krize totiž byly v Unii a eurozóně zavedeny či posíleny záchranné a dohledové mechanismy. Vznikly také nové evropské instituce. Tyto změny zásadním způsobem upravily podmínky a závazky plynoucí z případného členství ČR v eurozóně. Věřím ale, že až se projekt společné evropské měny z hlediska svého institucionálního uspořádání usadí a jeho výhody pro ČR převáží nad výhodami existence vlastní měny a autonomní měnové politiky, bude pro naši malou otevřenou ekonomiku, jejíž drtivá většina exportů směřuje právě do eurozóny, přirozené se k tomuto projektu připojit.
* V souvislosti s měnící se politickou situací (nejen) v Evropě se objevují hlasy, které spekulují o možném rozpadu měnové unie. Jak vidíte budoucnost eura vy?
Věci se často zdají být horší, než jaké nakonec jsou. Evropa si dosud se všemi zásadními problémy poradila. A já věřím, že si s nimi v zájmu vlastního pudu sebezáchovy poradí i teď. Je možné, že se podoba eurozóny změní, ale jejím jádrem by i v takovém případě mělo být Německo, tedy náš obchodní partner číslo jedna.