Rozhovor s Miroslavem Singerem, viceguvernérem ČNB pro ČRo 1 - Radiožurnál, 10.8.2007, 18:00 Radiofórum
Bankovnictví a peněžnictví
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Je osmnáct hodin a třicet osm minut, posloucháte Radiofórum. Většina z nás před pár dny asi zaznamenala zprávu, že ve Spojených státech zkrachovala velká hypoteční banka. Informace srozumitelná, jasná a k rychlému pozapomnění. Tomu, že právě tento krach odstartoval řetězec událostí, které mohou vyústit v globální hospodářskou recesi, už není tak jednoduché porozumět. Spojené státy mají nejrozvinutější hypoteční trh na světě, konkurence je velká, zadlužena na dům či byt je většina Američanů a noví bonitní zákazníci se hledají těžko. I proto se před pár lety rozjel nový business, půjčovat na nemovitost i klientům, kteří měli v minulosti problémy se splácením úvěrů. Takových je v Americe požehnaně. Kreditní disciplína dlužníků se ale s novou šancí, kterou jim hypoteční banky poskytly, nijak nezvedla a bankám se nahromadily špatné úvěry. Aby situaci ustály, začaly razantně zvyšovat úroky, čímž se ovšem zvýšil i počet neplatičů, poněvadž hypoteční splátky byly najednou podstatně vyšší. A postihlo to i půjčky v mezibankovním styku, čímž se celá situace přelila i do zahraničí. Americké banky přestaly svým partnerům po světě půjčovat, ti museli udělat to samé a také zvýšit úroky. Úvěry podražily, přestal o ně být zájem, do světových ekonomik přestaly proudit peníze a recese může být na světě. Na pomoc přispěchaly centrální banky, které začaly finančním ústavům levně půjčovat obrovské sumy peněz. A co s tím mají společného akciové trhy? Banky přestaly svými úvěry financovat take-overy a převzetí, klesl zájem o akcie a tím i jejich kursy. Já teď mám na telefonu spolupracovníka Radiožurnálu ve Spojených státech Dušana Neumanna, dobrý den.
Dušan NEUMANN, redaktor
--------------------
Dobrý den.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Dušane, můžete nejprve vysvětlit tu úplně prvotní příčinu celého problému? Proč situace na tolik vyspělém americkém trhu hypotékami tak jaksi zdegenerovala? Vždyť kdo by měl mít víc zkušeností v tomhle segmentu než americké banky?
Dušan NEUMANN, redaktor
--------------------
Ta příčina ... těch příčin je samozřejmě několik, ale ta zásadní je, že před několika lety, tak před pěti, byly peníze v podstatě velmi levné, ta úroková míra byla něco kolem dvou a půl procenta, tedy ta federální. Dnes je pět celých dvacet pět procent. To znamená, že lidé si vypůjčovali na hypotéky na takzvaně adjustovatelné splátky, které se změní s úrokovou mírou každý rok, jak se ta úroková míra mění. Normální, rozumný člověk si vypůjčí třeba na třicet let, ale na stabilní úrok, který je zpočátku vyšší, ale nikdy už se potom během celého toho splátkového období nemění. Ti riskantní, ti si to půjčujou právě na ty adjustovatelné na začátku. V okamžiku, kdy se jim ta úroková míra změní, zdvojnásobí, tak už na ty úroky nemají. Další problém je, že většina těch hypotečních společností je garantovaná dvěma velkými federálními společnostmi, Fannie Mae a Freddie Mac. A jako každá byrokracie, tak ti úředníci, kteří o tom rozhodují, tak samozřejmě to neplatí ze svých peněz, takže jsou víceméně benevolentní a ve snaze lidem povolit a pomoci tak někdy nechají prostě projít žadatele o hypotéky, kteří by ji normálně nikdy nemohli dostat.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Je problém se špatnými půjčkami na americkém hypotečním trhu ale skutečně tak rozsáhlý, nebo se dá předpokládat, že se většina bankovních ústavů chovala zdrženlivě a krachy se budou týkat jen omezeného počtu institucí? Tedy jsou už patrné nějaké náznaky toho, že zatím vidíme jenom špičku ledovce?
Dušan NEUMANN, redaktor
--------------------
K tomu je třeba říci, že celý ... že systém akciového trhu má daleko blíž k psychologii než, řekněme, k ekonomice a statistice. A ta reakce je více méně emotivní, to je prakticky skoro vždycky. Dnes se tomu snaží federální banka, americká federální banka a i centrální evropská banka bránit tím, že napumpuje hodně peněz právě do ... na tyto trhy, aby se ta emoční vlna zlomila. Dnes federální banka přidala dalších šestnáct miliard dolarů k prvním devatenácti, což je rekord, je to celkem pětatřicet miliard dolarů během týdne, který federál napumpoval do této ... do ekonomiky. Takže ta ... to ukazuje na dvě věci. První je, že to nejjednodušší řešení by bylo snížit úrokovou míru z těch pět dvaceti pěti zase na nějaká tři procenta a okamžitě by se celá záležitost rozjela. Ale vzhledem k těm inflačním tlakům to federální banka udělat nechce. Proto se zdá být jednodušší a solidnější řešení zatím napumpovat tyto přebytečné peníze. To dále ukazuje na to, že ta krize není zdaleka tak hrozná, jak to na první pohled vypadá. Trochu tomu i pomáhá to, že klesá cena ropy na světových trzích, spadla dneska asi na sedmdesát dolarů a několik centů, což je dobrá známka i jaksi, dá se říci, pobídka federálním bankám, aby nepřikročily k nějakému razantnímu kroku, kterého by mohly litovat.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Dušane, já se ještě pozvu k vám domů. Postihla ta krize kolem hypotečních úvěrů i nějak vás osobně?
Dušan NEUMANN, redaktor
--------------------
Ne. Já jsem ze starý školy, čili já už mám barák zaplacenej a na mě jako si to naštěstí nepřijde. Já jsem úplně v pohodě.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Ze Spojených států tamní spolupracovník Českého rozhlasu Dušan Neumann. Děkuji za interview.
Dušan NEUMANN, redaktor
--------------------
Na shledanou.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Na slyšenou. V tématu budeme pokračovat v dnešní Diskusi Radiofóra, které se můžete zúčastnit i vy, napíšete-li na adresu radioforum@rozhlas.cz nebo když pošlete SMS zprávu ve tvaru RF_a váš text na číslo 9077703. Cena za jednu zprávu jsou tři koruny a text by neměl být delší než sto padesát znaků. Ve studiu vítám hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka, dobrý večer.
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Dobrý večer.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
A po lince i viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera. Dobrý den.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Pane Mertlíku, jak si tu současnou situaci prožívá vaše banka?
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Tak naše banka ... té se to týká tak jako každého jiného účastníka trhu. My samozřejmě nemáme žádná aktiva, která by jakkoliv byla kryta nějakými rizikovými zahraničními hypotékami, na straně druhé samozřejmě jde o jevy, kdy ty vlny určité zasahují v podstatě všechny významné globální trhy, tudíž to musíme sledovat. Chtěl bych ale podtrhnout jednu věc. Tady zaznělo, že ta současná situace může eventuálně vyústit až v nějakou globální recesi. Já si myslím, že to takhle dramatické není, že tahle možnost téměř není ani hypotetická, protože za prvé ta krize v těch Spojených státech se týká pouze jednoho segmentu hypotekárního trhu, tak jak to tady bylo řečeno. Navíc nejde o banky, ale, jak řekl správně pan Neumann ze Spojených států, jde o zvláštní hypoteční ústavy, které nepřijímají vklady na rozdíl třeba od našich bank, které poskytují hypotéky, zároveň přijímají vklady od obyvatelstva a podobně. Čili je to jiná situace a týká se to spíš jenom malé a spíš okrajové části trhu. Největší problém je v tom, že do těchto aktiv sekundárně, do různých jejich odvozenin investovaly různé další společnosti, jako například některé fondy, které to včera oznámily, a to vyvolalo tu vlnu zájmu o hotovost ve světě. Postup centrálních bank je standardní, chovají se takto vždycky, když dojde k nějaké podobné situaci, kdy náhle se zvýší poptávka po likviditě, takovou situaci jsme viděli ...
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
K tomu se dostaneme.
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
... před pěti, šesti lety. Já si myslím, že samotné peněžní trhy se během rychlé reakce centrálních bank rychle uklidnily a dnes je ta panika pouze na akciových trzích.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Musíte vy v Čechách, v Raiffeisenbance, přijímat nějaká opatření ke zmírnění dopadů, respektive děláte to stejně, nebo musíte to dělat stejně jako banky ve světě, zdražovat úvěry, přestávat půjčovat?
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Ne, to se v této chvíli ... to, o čem tady bylo ... to, co zde bylo řečeno, se týká pouze těch zemí, kde začaly prudce stoupat na mezibankovním trhu úrokové sazby. Ono v tom příspěvku to bylo trošičku nadnesené, není to tak, že by nějakou už dlouhou dobu stoupaly ty úvěry, oni stoupají ... ty úroky, oni stoupají dva dny, řekněme, takže je to skutečně krátkodobá reakce, ke které čas od času může na mezibankovním trhu dojít. No a účelem ... úkolem centrální banky v takové situaci je být tím, čemu se anglicky říká lander of the last resort, čili ten, kdo půjčuje do té ekonomiky peníze. No a ty centrální banky samozřejmě tuhle funkci v tuhle chvíli plní. Čili tím, že poskytly dodatečnou likviditu nad rámec běžných plánů poskytování likvidity, tak to vedlo k tomu, že ty úrokové sazby krátkodobé na mezibankovním trhu se vrátily, nebo vracejí k normálu, protože banky vidí, že ta situace je zvládána. Tady v Čechách na kursovém trhu se to naprosto zatím neprojevilo.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, intervenovala už nějak Česká národní banka?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne, my jsme intervenovat nemuseli. V Čechách žádné známky přenosu té krize do této chvíle neregistrujeme. Na peněžním trhu je v zásadě klid, nebo situace, která prostě odpovídá normálnímu pátku. Není zatím ... ani, přiznám se, bych neočekával nějaké důvody k intervenci.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Jak se to současné pozdvižení odrazí na kursu koruny, pane viceguvernére?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Kurs koruny posiluje, protože trošku paradoxně půjčkama korunovejma byla financována řada pozic, riskantnějších pozic, které jsou teď zavírány, to znamená, že ty investoři prodávají ty akcie. A samozřejmě v tom okamžiku i zavírají ty půjčky, neboli vrací ty koruny, takže stoupá poptávka po koruně na českém forexovém trhu, takže kurs posiluje jemně.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Klesá pochopitelně tedy i česká burza, protože, jak jsme slyšeli už od pana Neumanna, tak tam hraje velkou roli psychologie. Vy jste se snažili oba dva, pánové, vyvrátit takové ty spekulace, že by ta situace mohla mít bezprostředně negativní vliv i na českou ekonomiku, nicméně akcie na české burze poklesly o několik procent. Vliv té americké burzy na tamní ekonomiku je zásadní, ale jak důležitou institucí je burza pro české hospodářství, pane Mertlíku?
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Tak já si myslím, že je důležitou institucí. Často se u nás traduje, že to tak není, že prostě náš finanční svět je především financován z bank. Ono to sice v principu je pravda, že ty banky u nás hrají podstatně větší roli u financování podnikatelských projektů, než je tomu třeba právě v těch Spojených státech, ale podíváme-li se na objemy obchodů a na likviditu na hlavním trhu pražské burzy a srovnáme-li tu situaci se situací třeba před pěti lety, tak dneska je diametrálně odlišná. Prostě máme několik významných titulů, jako je třeba ČEZ a další firmy, které jsou globálně obchodovány. A samozřejmě ty pohyby, ke kterým tam dochází, můžou vést k tomu, že se výrazně změní kursy těchto akcií. No a protože zase třeba české investiční fondy a celá řada našich občanů investuje do těchto akcií, tak to samozřejmě může mít na ně určitý dopad. Ale to, co se zatím děje, to je třeba podtrhnout, nemá větší rozměr, než je zcela běžná krátkodobá korekce. Kdo investuje na kapitálovém trhu a vzpomene si na to, co se dělo letos někdy v dubnu, květnu nebo před rokem touto dobou, tak šlo o běžné korekce stejného rozsahu, které později ty akciové trhy zase vyrovnaly. Čili v této chvíli skutečně jde jenom o takovou tu běžnou psychologickou reakci a tak jak se střídají ty vlny pesimismu a optimismu na finančních trzích, tak jsme prostě v té vlně pesimismu a ta bude časem vystřídána nějakou jinou.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, my jsme slyšeli, že Evropská centrální banka, americká i některé asijské tedy už intervenovaly nemalými částkami. Stabilizovaly se jaksi kursy, ta situace se trošku zlepšila a dá se očekávat, že budou pozitivně reagovat i burzy třeba zítra, pozítří?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Zítra jsou burzy zavřené.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Protože je víkend, máte pravdu.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Reagovat nebudou, pozítří také ne. Denní pohyby burz jsou obecně nepředvídatelné, ač někteří tvrdí opak, takže to já předvídat neumím. Nicméně tady je důležité si uvědomit, že ony ty banky ... to slovo intervence není úplně přesný, prostě ty centrální banky mají nějakou sazbu úrokovou, kterou se snažej na těch trzích držet. A v okamžiku, kdy ty trhy chtějí likviditu, chtějí cash, tak stoupají ty úroky, takže ty centrální banky tam v podstatě ty peníze hrnou, ty, které musí, prostě proto, aby byly důvěryhodné, aby držely tu sazbu, kterou stanovily, jo. Takže já bych s tím slovem intervence pracoval trošku opatrněji. Nicméně v každém případě to, že ty banky byly ochotny to dělat, ty trhy určitě nezneklidňuje. Spekuluje se také o nějaké reakci centrálních bank na úrokové míře, zase těch, které něco ovlivňují, ale já osobně jsem v tuto chvíli jenom schopen vyčkat, protože hlavním problémem toho jádra krize je, že v tuto chvíli není známý, jaký je rozsah těch ztrát, kteří ti investoři na tom takzvaným superprime, neboli horším než normálním trhu s hypotékami na nemovitosti v Americe utrpí.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
No právě. Pane Mertlíku, nejste trošku příliš velký optimista, když vlastně neznáme tedy rozsah těch amerických problémů?
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Tak ono to není něco, co by vzniklo včera nebo předevčírem, kdy vznikla ta burzovní panika. Ta krize toho supplymarketu, jak se tomu tedy říká, se začala projevovat už někdy v druhé polovině loňského roku, od té doby zkrachovala celá řada těch firem, které ty hypotéky půjčovaly. Většinou to byly firmy, které nebyly nijak staré, existovaly několik málo let a byly speciálně založeny k tomuto účelu. A co se týče hypotekárních aktivit, řekněme, kamenných bank ve Spojených státech, tak těch se to prakticky vůbec nedotýkalo, protože oni této skupině klientů nepůjčovaly. Takže ty vazby na tyhle ty krize ... ta možnost jakoby promítnutí do zbytku finačního sektoru samozřejmě existuje, záleží na tom, kdo tam tedy investoval, ale je omezená. A tak jak prostě banky a jiné velké subjekty typu pojišťovny, penzijní fondy a podobně mají určitá pravidla řízení rizik, tak určitě není pravděpodobné, že by do podobného typu aktiv investovaly velkou část svých prostředků. Jiné to může být u specializovaných rizikových institucí typu takzvaných hedgeových fondů a podobně. Čili ten důvod pro tu moji ... relativní optimismus je tento. Mám ještě dva. Za prvé světová ekonomika jako celek je ve výborné kondici, roste poptávka kromě Spojených států v podstatě ve zbytku globální ekonomiky a i v těch Spojených státech už ta decelerace podle dosavadního statistického vývoje, ale i podle ...
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Decelerace, to je zpomalování?
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Pokles tempa růstu, zpomalování tempa růstu už jaksi je za námi. To byl příběh druhé poloviny loňského roku a možná ještě začátku tohoto. Třetí podstatná věc jsou ty úrokové sazby, které zde byly zmíněny. Shodou okolností, ale i jako jistou racionalitou ekonomickou právě proto, že ve světě je konjunktura, tak dnes jsou úrokové sazby centrálních bank obecně velmi vysoké, nebo relativně vysoké. V Evropě má Evropská centrální banka čtyři procenta, americký FED pět celých dvacet pět, jak tady bylo řečeno, britská centrální banka Bank of England dokonce pět celých sedmdesát pět desetin procenta. Pouze v Japonsku je jiná situace, kde po tom desetiletí stagnace je velmi nízká úroková sazba. Čili s výjimkou té Bank of Japan ty ostatní centrální banky jsou schopny v případě nutnosti poměrně razantně třeba krátkodobě snižovat úrokové sazby ...
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
S těmi úroky pracovat.
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
S těmi úroky pracovat. Protože tam mají velký prostor. Čili je to určitý polštář určité konformnosti, komfortu, který tady je. Čili myslím si, že skutečně světová ekonomika a světové finanční instituce jsou v relativně výhodné pozici pro řešení těchto problémů
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Pane Singere, píše vám posluchač, respektive nám, dotaz budu směřovat na vás. Podepsal se jako Doktor Sam. A píše: "Devadesát pět miliard eur není malá částka, znamená to, že Evropská centrální banka může uvolnit do oběhu v případě potřeby jakékoliv množství peněz, nebo existuje maximum? Znamená tak velký objem vpuštění do oběhu zvýšené riziko inflace, nebo to byla finančně neutrální operace?"
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak co se týče rozměru těch trhů, to zase není taková částka. Je to bezprecedentně velké z hlediska toho, kolik zatím musela centrální banka dávat. Ale už z hlediska týdenního objemu to nejsou tak ohromující sumy, jak to zní. Ale já přece jenom musím opravit kolegu Mertlíka. Úrokové sazby jsou v posledních pěti letech bez ohledu na to, co se stalo v posledním roce, na bezprecedenčně nízké úrovni v poválečném světě. Takže zas toho prostoru není tolik, byť samozřejmě existuje. Já bych nechtěl strašit, jenom prostě ale říkat, že úrokové sazby jsou jako vysoko v tuto chvíli, to je skutečně poměrně legrační.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Vy se mi, pánové, ještě na závěr diskuse tady pohádáte. Pan Mertlík vrtí hlavou. Pane Mertlíku.
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Já s tím názorem nesouhlasím, ale myslím si, že tady není ... to není téma téhle té diskuse. To, proč jsem o tom hovořil a pan Singer to potvrdil, to je ta situace, kde ty sazby nejsou, řekněme, na úrovni kolem jednoho, dvou procent, jako byly před třema, čtyřmi roky, čili ten prostor pro to určité intervenční snižování tady je. Já osobně si nicméně myslím, že nebude využit, protože prostě to nebude potřeba.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Pane Singere, závěrečné slovo, závěrečná úvaha. Jak bedlivě vy sledujete, nebo musíte sledovat tento vývoj na světových trzích? V jakém okamžiku by to začalo být pro Českou republiku nebezpečné?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
My jsme to poznali v zásadě velmi rychle, tak jako tu nervozitu poznaly ty jiné centrální banky. Prostě my jsme si všimli, že stoupá požadavek na likviditě na našem mezibankovním trhu, klesá ochota půjčovat, úroky jdou prudce nahoru. Samozřejmě to je prostě okamžik, kdy bysme velmi rychle zvažovali co dělat. A myslím si, že centrální banka má dostatek nástrojů na to, aby v takovýhle chvíli prostě ten finanční systém dokázala podržet v jeho zdravým a solidním fungování.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Děkuji za účast v diskusi. A hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, děkuji za návštěvu ve studiu.
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Děkuji taky.
Václav SOCHOR, moderátor
--------------------
Na slyšenou.