Václav Dolejší (MF Dnes 2.10.2010, strana 12A, rubrika Sobotní rozhovor)
V Evropě má mezi bankéři téměř stejnou pozici jako Václav Klaus. Kritizuje unijní pravidla, smysl všech schůzí a konferencí. A stejně jako prezident je na to často sám. Jeden z nejmocnějších mužů země neřeší jen výši úroků, teď ho čeká jednání s odbory o platech.
Je zosobněním utahování opasků. Ze 140 kilogramů na začátku roku se dostal pod stovku. Šéf centrální banky Miroslav Singer zvolil radikální cestu: nedržel žádnou zázračnou dietu, ale jedl jen jednou týdně.
Teď by chtěl šetřit i v České národní bance, jenže výdaje za letenky asi moc nesrazí. Stěžuje si, že kvůli stále většímu počtu nejrůznějších schůzí musí létat do Bruselu a Frankfurtu, finančních center Evropy.
* To jste radikálním snížením váhy chtěl jít příkladem veřejným rozpočtům?
Hubnutí bylo správné rozhodnutí. Zažívám to často a ujišťuje mě o tom celá moje rodina. Zhubl jsem o čtyřicet kilo. Byla to kumulace drobných motivů, žádná radikální rána, že bych se ráno probudil nebo mi doktor řekl něco dramatického. Ve mě rostl pocit, že je na čase zhubnout.
* Kdy vám ulítla váha?
Postupně se to nabalovalo. To byl dlouholetý vývoj. Ve 27 letech jsem přestal kouřit, do té doby jsem vypadal zhruba jako teď. Pak ty prsty prostě potřebovaly večer něco dělat, tak začaly sahat do talířků s něčím nakrájeným. Pracovní obědy také nepomohly. Ale takový hit to moje hubnutí zase není.
* Ale je. Vždyť jste prý jedl jen jednou týdně.
Ano, od ledna, kdy jsem na váze uviděl číslo 140. Ale nedržel jsem dietu, já prostě nejedl. Od Nového roku až do konce června, kdy jsem docílil dvouciferné váhy. Když si na to člověk zvykne, tak mu stačí dát si něco většího k jídlu jednou týdně, a jinak samozřejmě doplňovat vitaminy a především pít. Tedy kromě alkoholu.
* To už si nedáte víno ani z vlastních vinic u Litoměřic?
To s hubnutím nejde dohromady. Alkohol vzbuzuje chuť k jídlu a oslabuje vůli. Chci ale říct, že já jsem i v tom svém „širokém období“ vždy byl schopen vydržet jeden den bez jídla jako půst. A dělal jsem to docela často, protože jsem zjistil, že ten odpočinek tělu docela pomáhá, druhý den máte bezvadný pocit.
Bankovní odbory nestávkují
V ČNB pracuje patnáct set zaměstnanců, průměrná měsíční mzda činí 48 766 korun. Před rokem vzrostla o pět procent. V rozpočtu banky, který dělá zhruba 2,2 miliardy korun, tvoří personální výdaje 57 procent.
* Dnes se všude šetří, po soukromé sféře plánuje i státní správa propouštět nebo snižovat platy. Zhubne také ČNB?
Stát se rozhodl zeštíhlet, ale zkušenost ukazuje, že pak se vše mění. My teď budeme teprve jednat s odbory. Dopředu, před jednáním s nimi, o tom nemohu mluvit.
* Centrální banka má odbory?
Jasně. Ale určitě nebudou stávkovat jako loni řecká centrální banka. To je tady naprosto nepředstavitelná situace. Elementární loajalita vypadá v této instituci úplně jinak. Existence odborů v ČNB je samozřejmě dílem ještě doby minulé, ale ČNB není jen o nějakých šedesáti vysoce kvalifikovaných expertech vymýšlejících měnovou politiku. Tady jsou normální profese: přepážky, vedení účtů pro stát, peněžní oběh, mince.
* Kdo jiný než zaměstnanci ČNB by měl dýchat s českou ekonomikou a uskrovnit se?
Neříkám, jak vyjednávání dopadne. Principielně jsme lehce šetřili už loni, troufnu si říct, na rozdíl od státu. Letos u nás platy nerostou, jsou zmrazené. A vedení ČNB, bankovní rada, si platy dokonce snížilo o čtyři procenta, aby bylo vzorné. Letošní rozpočet je také lehounce nižší než loňský. Vidíme, co se děje, nemůžeme stát stranou.
* Jaké další výdaje vlastně má centrální banka, jak může šetřit?
Jako každý jiný. Přemýšlet, co nakupuje, jak cestuje, a samozřejmě platy. Snažíme se. Nevím jen, jestli lze šetřit v okamžiku, kdy neustále cestujeme na různá evropská fóra, u nichž jsme neměli pocit, že je potřebujeme. Chystají se nové struktury dohledu v Evropě. Už teď je evidentní, že můj cestovní program se kvůli tomu obohatí o další schůzky. Nejsem si ale jistý, jestli to extrémně pomůže té práci.
* Tak tam nejezděte.
Není možné tam nejezdit. Já z toho nemám žádnou radost, ale není možné nekomunikovat. Když nejedete, tak tam dochází k tomu, že se schvalují věci a o vás se řekne, že o to nemáte zájem. Je katastrofa, že teprve minulý týden jsem byl po dlouhé době pár dní v kuse v Praze a mohl jsem normálně předsedat bankovní radě. Příčinou jsou ty evropské a globální iniciativy.
* EU teď schválila nový unijní finanční dohled, čtyři nové instituce budou dohlížet na banky, pojišťovny a finanční trhy. Neztrácí ČNB jako národní centrální banka samostatnost, nezávislost?
Zatím neztrácí. I když teď poprvé to povede k tomu, že za jistých podmínek, například za hospodářské krizové situace, můžeme být převálcováni. Je to paradox, evropské struktury nás především vytěžují schůzemi. To je skoro parkinsonská schůzomanie. Každý problém se řeší tím, že vyvstane rada moudrých, přijdou schůze a podobně. Cestovní rozpočet narůstá. Problém je, žemísto aby tady ti lidé seděli a dělali dohled, tak se účastní jednodenní konference o budoucnosti dohledu. Ničemu to nepřispívá. Jsem praktik, který si myslí, že práce se dělá v kanceláři, ne na konferencích. Zatímco my řešíme v EU agendu 2020, vidíme do budoucnosti, vytváříme nové evropské agentury, tak nevíme, jestli nám zítra poletí letadlo do Bruselu, protože stávkují dispečeři.
Jsou tu samí klausovci
Ve vedení banky jsou samí „prezidentovi muži“, lidé více či méně skeptičtí k nadnárodním institucím. Odmítají též rychlé přijetí eura. K nejaktivnějším patří viceguvernér Hampl, jenž nedávno obvinil Mezinárodní měnový fond, že zavinil krizi. „Klausovsky“ se chová i sám Singer - když vešel do místnosti, kde jsme dělali rozhovor, jako první šel stáhnout termostat na topení a vytkl sekretářkám vysokou teplotu. Přesně takto kdysi šetřil výdaje Václav Klaus v centrále ODS.
* Tady to vypadá jako na Pražském hradě, celá bankovní rada už souzní s prezidentem Václavem Klausem a je euroskeptická, že?
Nemyslím, že se to změnilo. Můj předchůdce Zdeněk Tůma tohle viděl úplně stejně jako já. Názor ČNB se nijak neposunul. Krizi zavinily politické a finanční elity. Pro všechny je teď mnohem pohodlnější vytvářet nějaké regulační nadsystémy a slibovat všem, že už se krize nikdy nebude opakovat. Výsledkem je drastická cestovní horečka. Svým způsobem je to taková subvence evropské letecké dopravě.
* Neláká vás jednou politika jako Zdeňka Tůmu?
Neláká. Zdeněk tím všechny překvapil, myslím, že i sebe.
* Zeptám se na plány Nečasovy vlády. Je podle vás dostatečné seškrtat výdaje na státní správu o deset procent?
Nebudu chodit do detailů, jak vláda balancuje rozpočet. Protože já bych byl také nerad, kdyby mi volali ministři a říkali mi, co jámám dělat v centrální bance. Vláda se snaží o poměrně razantní stabilizaci rozpočtové politiky jako takové. Kdyby se to nestalo, tak my bychom už pak nebyli schopni kontrolovat vývoj, jak se o tom přesvědčili naši maďarští kolegové. Jsem rád, že vláda činí kroky, abychom se do takové situace nedostali. Musí to být kombinace úspor a příjmů a překvapivě se ukazuje, že úspory mají trvalejší charakter.
* Nemáte pocit, že u politiků občas pokulhává rétorika za realitou? Jedna demonstrace a škrty se zmírňují.
Politická rozhodnutí se prosazují hůře. Málokdy jsou všechny výroky v politice ze sta procent naplňovány, ale nad tím se mohou pozastavovat jen komentátoři. Přece takhle politika vypadá. Je to systém, kde po výroku přichází protivýrok a hledá se kompromisní řešení. Mě to tolik nepřekvapuje. Dokonce bych řekl, že jestli něco Maďary zavedlo na scestí, tak plnění předvolebních slibů. Oni opravdu zvedli platy státním zaměstnancům o polovinu, jak slibovali.
Šel na ruku Johnovi?
Nedávno se dostal do podezření, že podlehl politickému tlaku. ČNB dala pokutu ČSOB za klamavé obchodní praktiky při propagaci Poštovní spořitelny. A to zrovna ve chvíli, kdy ministr vnitra Radek John tlačil na vedení České pošty, ať získá od ČSOB víc peněz za pronájem svých přepážek.
* Tlačila na vás vláda?
Ale ne. Ta kauza je nepochybně složitější, trvá už dva roky, co jsme ji vyšetřovali. Za tu dobu dozrála k rozhodnutí, že jsme dali pokutu. My nejsme zas tak úžasně geniální, že bychom už před dvěma roky, kdy jsme zahájili řízení s ČSOB, dokázali odhadnout výsledek voleb. Navíc, snažíme se kauzy nezahajovat, většinou se snažíme dohodnout, dotyčná banka vezme vážně naše výhrady a změní to. ČSOB nesouhlasila. Je to případ, který po dlouhé době došel tak daleko.
* Vy sám jste přišel do veřejné správy ze soukromého sektoru. Co si myslíte o přílivu podnikatelů do politiky?
Kdybych řekl, že je to špatně, kritizoval bych sám sebe. Finanční zajištění pro vstup do státní sféry je sice významné, ale čím jsem starší, tím víc si myslím, že jasno je u každého člověka už v pětadvaceti letech, jestli krade, nebo nekrade. Podívejte se na Spojené státy, považované za vzor v boji s korupcí. A oni tam prodávali senátorský post po Obamovi, který uvolnil, když se stal prezidentem.
* Ještě řekněte: Je už za námi krize, čeká nás růst, další propad, nebo přešlapování na místě?
Myslím, že krize ve smyslu propadů odeznívá zřetelně. Především v důsledku toho, co se děje na rozvíjejících se asijských a východoevropských trzích, které o tržní ekonomicemoc nekážou, ale o to víc ji praktikují. O to víc rostou a táhnou ostatní. Tu krizi způsobily dohledy těch nejvyspělejších zemí, ukázala se slabost vyspělých ekonomik. Před krizí se myslelo, že třeba my nebo Bulhaři něco zvoráme v dohledech a pak budeme muset přijít s čepicí prosit o pomoc velké země Evropy. Realita je opačná. Až na to, že další dění v Evropě ovlivňují státy, které krizi dílem způsobily.
* Když tohle všechno říkáte na těch euroschůzích, nejste tam osamocen?
Musím říct, že nás mnoho není. Občas se někdo přidá: Slováci, Poláci a často byly schopny sebereflexe skandinávské země.
***
Miroslav Singer
Narodil se 14. května 1968 v Praze, je ženatý a má dvě děti. S Václavem Klausem se ještě jako vysokoškolák potkal už za socialismu v Prognostickém ústavu. Absolvoval VŠE v Praze, po revoluci ještě doktorandské studium na americké University of Pittsburgh. Od roku 1995 byl hlavním ekonomem Expandia Finance. Viceguvernérem ČNB se stal v roce 2005, od letošního července je jejím guvernérem.
O autorovi| Sobotní rozhovor vedl: Václav Dolejší redaktor MF DNES