Jan Sochor (Hospodářské noviny 18.3.2009 strana 16, rubrika: Česko)
EVA ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
ROZHOVOR HN
Odhady pro českou ekonomiku se stále horší, koruna naopak začala posilovat. Změny úroků ČNB se však zřejmě jen tak nedočkáme. »Posilující koruna není argumentem pro vyšší úroky. Mírné snížení úroků zase v současné době příliš nefunguje,« tvrdí členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.
* HN: ČNB se několikrát ohradila, že nás zahraniční investoři strkají do jednoho pytle se zeměmi, které mají ekonomické problémy. Nemohou ale problémy Maďarska nebo Ukrajiny nakonec dolehnout i na Česko?
Třeba proti Maďarsku jsme v zadlužení veřejných financí na necelé polovině, což je výrazně méně než například u Polska. Stejné je to se zahraničním zadlužením – máme naprosto řádově odlišné ukazatele poměru vklady úvěry. U nás je to 130 procent, v Maďarsku je to 75 procent. V momentě, kdy bude v povědomí, že naše ekonomika je úplně jinde, než v zemi, která má velké problémy, dotknout by se nás to nemělo. Je ale třeba to soustavně připomínat.
* HN: Ale i výhledy pro českou ekonomiku se neustále zhoršují. Kam až to může jít?
Zhoršování výhledů je jasným odrazem zhoršování situace v eurozóně. Ekonomický pokles je importovaný. Já si myslím, že růst za letošek bude kolem nuly.
České hospodářství čeká nová velká transformace
* HN: Podle vás bude tento rok nejhorší a pak se to začne zlepšovat, nebo budeme v recesi několik let?
To si netroufám říct. Záležet bude na chování západní Evropy, především Německa – našeho největšího obchodního partnera. Nicméně, současně se domnívám, že české hospodářství čeká něco podobného, jako jsme prožili v období transformace. Před ní jsme také byli jednostranně orientováni na těžký průmysl. Teď prostě inkasujeme šok z globální poptávky, protože máme jednostranně koncentrovanou ekonomiku na určitá odvětví zpracovatelského průmyslu. Především tedy na automobilový sektor. Jednostranně orientovaná ekonomika je vždy zranitelnější.
* HN: Co se tedy stane?
Čeká nás podobná restrukturalizace, i když ne takového rozsahu, jako před dvaceti lety. A doufám, že stejně jako tehdy – kdy jsme měli z transformujících se ekonomik nejnižší inflaci – ji dokážeme dokončit dobře.
* HN: Jak toho chcete docílit?
To těžko může přímo ovlivnit centrální banka nebo vláda. Toho musí docílit trh a schopnost firem se přizpůsobit.
* HN: Takže některé firmy v Česku prostě budou muset zkrachovat?
Spíše se budou muset posunout. Změnit výrobní procesy, přeorientovat se, a to i teritoriálně. To znamená hledat nová odbytiště mimo Evropskou unii.
* HN: Nemáte strach, že stovky miliard, které tečou do světové ekonomiky, způsobí vysokou inflaci, před čímž varují někteří ekonomové?
V zásadě nemám. Nejsem příznivkyně katastrofických scénářů, kterých už tu byla celá řada. Měla dojít ropa, měla dojít voda. Zatím se nic takového nestalo. Myslím, že adaptabilita lidského druhu, i toho homo economicus, tady prostě bude. Hlavně to nevidím jako aktuální riziko. Samozřejmě, pokud by se inflační riziko objevilo, měnová politika na to bude reagovat.
* HN: Když mluvíte o politice ČNB. Co se týče koruny, ta se za půl roku dostala z 24 až ke 30 korunám za euro. Po intervenci guvernéra Tůmy a centrálních bankéřů teď zase prudce posiluje. Znamená to, že se ČNB snaží držet měnu pomocí slovních intervencí na nějakých hranicích?
Jsou úrovně kurzu, které jsou z hlediska inflace a hospodářské dynamiky více nebo méně akceptovatelné. Ale to neznamená, že se měnu snažíme držet na nějaké hodnotě. Slovní intervence by měly vést k tomu, aby trend směřoval ke stabilitě.
* HN: Na mě to působí spíš naopak. ČNB vždycky nějaký trend zastaví, úplně se to otočí a pak přijde opačný silný trend.
Myslím, že co se děje teď, je z velké části dílem všeobecného návratu důvěry investorů v celý středoevropský region. Já si netroufám odhadnout, jestli současné posilování bude pokračovat, nebo bude koruna stabilní.
* HN: Je nějaká hranice, kdy by ČNB intervenovala?
To zatím nebylo na pořadu dne, takže žádná taková konkrétní hranice neexistuje.
* HN: Kam až byste pustila korunu vy?
Podle mého názoru nebyla koruna v průběhu letošního roku na hranici, kdy já bych považovala intervenci za vhodnou.
* HN: Ani těch 29,80 koruny za euro?
Ne. Dneska je všechno tak narušené krátkodobým chováním investorů, že nemám jasno v tom, zda by měla intervence trvalejší efekt.
* HN: Podniky v této situaci volají po euru. Je pro nás dnes podle vašeho názoru vlastní měna výhodou, nebo nám spíš škodí?
Já ji jednoznačně považuji za přínos. Stejně jako nám loni pomáhala silná koruna tlumit inflaci, může nám letos naopak pomoci tlumit deflační faktory.
* HN: Ty námitky firem, že jim výrazné změny kurzu koruny znemožňují veškeré plánování, tedy neberete jako relevantní?
Pevně zafixovaná koruna by v tomto momentě mohla přinést firmám řadu dalších rizik, o kterých nehovoří. Silná koruna nám třeba dlouho dovolovala mít nejnižší inflaci a nejnižší úrokové sazby v Evropě. Pro exportéry to je navíc lepší situace. Jestliže máme euro o pět korun výše než loni, tak si ten zisk můžeme lehce spočítat.
* HN: Ale oni se zajistili na 25 korunách za euro a teď na tom tratí.
To je taková anekdotická věc. Nepředpokládám, že se takhle zajistili všichni.
Snížení úrokových sazeb by nemělo velký smysl
* HN: Koruna teď zase posílila. Nedává vám to najednou prostor snížit úroky?
Myslím, že dnes můžeme hovořit o změně sazeb v podstatě v jakémkoli směru. Krátkodobá etapa posilování kurzu koruny rozhodně není argumentem pro zvyšování sazeb. Na druhou stranu si nemyslím, že by mělo smysl jít se sazbami nějak výrazně dolů. Já bych tedy spíš teď viděla stabilitu.
* HN: I když bude koruna v posilování pokračovat?
Uvidíme, kde v té době budou tlaky na inflaci. Ty by měly být podle všeho nízké.
* HN: Takže by tu ten prostor ke snížení úroků byl?
Ten prostor by tu byl. Ale otázka je, čemu by ten prostor pomohl. V momentě, kdy stále nefunguje vztah mezi hlavními úrokovými sazbami ČNB a skutečným poskytováním úvěrů, je otázkou, zda by měl nějaký mírný pohyb sazeb smysl. A při úrocích 1,75 procenta prostor pro prudký pohyb sazeb příliš není.
* HN: Kdy se poskytování úvěrů zlepší?
Vztah mezi úrokovými sazbami ČNB a mezibankovním trhem už částečně funguje. Problém je v té druhé části transmisního mechanismu, tedy mezi mezibankovním trhem a tím, jak se skutečně půjčuje. A tady je to stále zamrzlé. Nižší základní sazba se pak nepřelije do běžné poptávky a její snížení tedy nebude mít velký efekt.
* HN: Co budete dělat pro to, aby se tenhle problém odstranil a banky začaly půjčovat?
Ta dnešní situace je o krizi důvěry. Nezbývá než počkat, až budou oznámeny výsledky bank v zahraničí. Ony odkryjí všechny problémy a banky se přestanou bát, že by jejich partner nemusel být důvěryhodný. Ale to není úkolem České národní banky.
***
Eva Zamrazilová Po dlouholetém působení v KB v oblasti makroekonomických analýz a prognóz se Zamrazilová v březnu 2008 stala členkou bankovní rady ČNB. Po studiu na VŠE v Praze působila současná vrchní ředitelka ČNB v Ekonomickém ústavu ČSAV a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. V současnosti také přednáší makroekonomickou analýzu na VŠEM.
Ekonomický pokles je importovaný. Já si myslím, že růst české ekonomiky za letošek bude kolem nuly.
Podniky volají po euru, ale já považuji korunu za přínos. Loni byla silná a tlumila inflaci, letos nám může tlumit deflační tlaky.